Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Střední Asie
Z Multimediaexpo.cz
(+ Výrazné vylepšení) |
(+ Mapa) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | {| class="wikitable" border=" | + | {| class="wikitable" border="1" width="384" align="right" |
- | | | + | | {{#widget:Iframe |url=https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d4262089.317731863!2d64.90400619937293!3d39.27757865500998!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x3f4d186f52c226fd%3A0x116671ede6eaae78!2sSamarkand%20International%20Airport!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1570957113415!5m2!1scs!2scz |
- | | | + | |width=380 |height=440 |border=0 |
- | + | }} | |
+ | |- align="center" | ||
+ | | Mapa Střední Asie – 39°41'47.4" N , 66°59'29.0" E | ||
|} | |} | ||
'''Střední Asie''' je geograficky nejednoznačně definovaná oblast v [[Asie|Asii]]. | '''Střední Asie''' je geograficky nejednoznačně definovaná oblast v [[Asie|Asii]]. | ||
Řádka 8: | Řádka 10: | ||
Alexander von Humboldt definoval Střední Asii jako oblast o zeměpisné šířce 10° (od 39,5° s. š. do 49,5° s. š.), přičemž západní hranice je daná pobřežím [[Kaspické moře|Kaspického moře]] a východní hranice je mnohem méně výrazná. Ruský geograf a cestovatel Nikolaj Michajlovič Prževalskij uvádí pojmy Střední a '''Centrální Asie'''. Podle něj Střední Asie zahrnuje dnešní [[Kyrgyzstán]], [[Tádžikistán]], [[Uzbekistán]], [[Turkmenistán]], jih [[Kazachstán]]u, východní [[Turkestán]] (část dnešní ujgurské autonomní oblasti [[Sin-ťiang]] v [[Čína|Číně]]) a západní část [[Tibet]]u. Pod Centrální Asii řadí část dnešního Kazachstánu, [[Burjatsko]], [[Mongolsko]], čínské [[Vnitřní Mongolsko]] a východní Tibet. | Alexander von Humboldt definoval Střední Asii jako oblast o zeměpisné šířce 10° (od 39,5° s. š. do 49,5° s. š.), přičemž západní hranice je daná pobřežím [[Kaspické moře|Kaspického moře]] a východní hranice je mnohem méně výrazná. Ruský geograf a cestovatel Nikolaj Michajlovič Prževalskij uvádí pojmy Střední a '''Centrální Asie'''. Podle něj Střední Asie zahrnuje dnešní [[Kyrgyzstán]], [[Tádžikistán]], [[Uzbekistán]], [[Turkmenistán]], jih [[Kazachstán]]u, východní [[Turkestán]] (část dnešní ujgurské autonomní oblasti [[Sin-ťiang]] v [[Čína|Číně]]) a západní část [[Tibet]]u. Pod Centrální Asii řadí část dnešního Kazachstánu, [[Burjatsko]], [[Mongolsko]], čínské [[Vnitřní Mongolsko]] a východní Tibet. | ||
- | V současnosti je dohoda o vymezení Střední Asie jednodušší a vychází z definice [[Velká sovětská encyklopedie|Velké sovětské encyklopedie]] z roku 1975 (Střední Asie je území zahrnující bývalou Uzbeckou SSR, Kirgizskou SSR, Tádžickou SSR a Turkmenskou SSR). Dnes sem tedy patří zcela jistě všechny „středoasijské“ republiky bývalého Sovětského svazu: pouštní Turkmenistán, hornatý Kyrgyzstán, historickými památkami nejbohatší Uzbekistán a velehorský Tádžikistán. V případě Kazachstánu je situace trochu složitější – do Střední Asie se zahrnuje pouze jeho jižní část. Někdy bývá do této oblasti zahrnován ještě [[Afghánistán]] a [[Sin-ťiang]]. | + | V současnosti je dohoda o vymezení Střední Asie jednodušší a vychází z definice [[Velká sovětská encyklopedie|Velké sovětské encyklopedie]] z roku 1975 (Střední Asie je území zahrnující bývalou Uzbeckou SSR, Kirgizskou SSR, Tádžickou SSR a Turkmenskou SSR). Dnes sem tedy patří zcela jistě všechny „středoasijské“ republiky bývalého Sovětského svazu: pouštní Turkmenistán, hornatý Kyrgyzstán, historickými památkami nejbohatší Uzbekistán a velehorský Tádžikistán. V případě Kazachstánu je situace trochu složitější – do Střední Asie se zahrnuje pouze jeho jižní část. Někdy bývá do této oblasti zahrnován ještě [[Afghánistán]] a [[Sin-ťiang]]. |
Kulturní vymezení Střední Asie je například podle definice UNESCO širší – má se jednat o oblast, kde je u místních národů patrná jejich historicko-kulturní sounáležitost. Podle UNESCO patří do Střední Asie Mongolsko ([[Vnitřní Mongolsko|Vnitřní]] i [[Vnější Mongolsko|Vnější]]), [[Sin-ťiang]], středoasijské republiky bývalého Sovětského svazu, východní [[Írán]], severní [[Afghánistán]] a severozápadní [[Indie]]. | Kulturní vymezení Střední Asie je například podle definice UNESCO širší – má se jednat o oblast, kde je u místních národů patrná jejich historicko-kulturní sounáležitost. Podle UNESCO patří do Střední Asie Mongolsko ([[Vnitřní Mongolsko|Vnitřní]] i [[Vnější Mongolsko|Vnější]]), [[Sin-ťiang]], středoasijské republiky bývalého Sovětského svazu, východní [[Írán]], severní [[Afghánistán]] a severozápadní [[Indie]]. | ||
Řádka 20: | Řádka 22: | ||
* [[Jihovýchodní Asie]] | * [[Jihovýchodní Asie]] | ||
- | + | == Státy Střední Asie == | |
- | + | {| class="wikitable sortable" | |
- | + | ![[Stát]] jeho vlajka | |
- | + | ![[Hlavní město]] | |
- | + | ![[Seznam států světa podle rozlohy|Rozloha]] (km²) | |
- | + | ![[Seznam států světa podle počtu obyvatel|Počet obyvatel]] (odhad k 1. 7. 2002) | |
+ | ![[Seznam států světa podle hustoty zalidnění|Hustota osídlení]] (ob./km²) | ||
+ | |- | ||
+ | |{{flagicon|Kazachstán}} [[Kazachstán]] | ||
+ | |[[Astana|Nur-Sultan]] | ||
+ | |2 717 300 | ||
+ | |13 472 593 | ||
+ | |5,7 | ||
+ | |- | ||
+ | |{{flagicon|Turkmenistán}} [[Turkmenistán]] | ||
+ | |[[Ašchabad]] | ||
+ | |488 100 | ||
+ | |4 688 963 | ||
+ | |9,6 | ||
+ | |- | ||
+ | |{{flagicon|Uzbekistán}} [[Uzbekistán]] | ||
+ | |[[Taškent]] | ||
+ | |447 400 | ||
+ | |25 563 441 | ||
+ | |57,1 | ||
+ | |- | ||
+ | |{{flagicon|Kyrgyzstán}} [[Kyrgyzstán]] | ||
+ | |[[Biškek]] | ||
+ | |198 500 | ||
+ | |4 822 166 | ||
+ | |24,3 | ||
+ | |- | ||
+ | |{{flagicon|Tádžikistán}} [[Tádžikistán]] | ||
+ | |[[Dušanbe]] | ||
+ | |143 100 | ||
+ | |6 719 567 | ||
+ | |47,0 | ||
+ | |} | ||
'''Kulturně ([[UNESCO]]) :''' | '''Kulturně ([[UNESCO]]) :''' |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 09:07
Mapa Střední Asie – 39°41'47.4" N , 66°59'29.0" E |
Střední Asie je geograficky nejednoznačně definovaná oblast v Asii.
Alexander von Humboldt definoval Střední Asii jako oblast o zeměpisné šířce 10° (od 39,5° s. š. do 49,5° s. š.), přičemž západní hranice je daná pobřežím Kaspického moře a východní hranice je mnohem méně výrazná. Ruský geograf a cestovatel Nikolaj Michajlovič Prževalskij uvádí pojmy Střední a Centrální Asie. Podle něj Střední Asie zahrnuje dnešní Kyrgyzstán, Tádžikistán, Uzbekistán, Turkmenistán, jih Kazachstánu, východní Turkestán (část dnešní ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v Číně) a západní část Tibetu. Pod Centrální Asii řadí část dnešního Kazachstánu, Burjatsko, Mongolsko, čínské Vnitřní Mongolsko a východní Tibet.
V současnosti je dohoda o vymezení Střední Asie jednodušší a vychází z definice Velké sovětské encyklopedie z roku 1975 (Střední Asie je území zahrnující bývalou Uzbeckou SSR, Kirgizskou SSR, Tádžickou SSR a Turkmenskou SSR). Dnes sem tedy patří zcela jistě všechny „středoasijské“ republiky bývalého Sovětského svazu: pouštní Turkmenistán, hornatý Kyrgyzstán, historickými památkami nejbohatší Uzbekistán a velehorský Tádžikistán. V případě Kazachstánu je situace trochu složitější – do Střední Asie se zahrnuje pouze jeho jižní část. Někdy bývá do této oblasti zahrnován ještě Afghánistán a Sin-ťiang.
Kulturní vymezení Střední Asie je například podle definice UNESCO širší – má se jednat o oblast, kde je u místních národů patrná jejich historicko-kulturní sounáležitost. Podle UNESCO patří do Střední Asie Mongolsko (Vnitřní i Vnější), Sin-ťiang, středoasijské republiky bývalého Sovětského svazu, východní Írán, severní Afghánistán a severozápadní Indie.
Související články
Státy Střední Asie
Stát jeho vlajka | Hlavní město | Rozloha (km²) | Počet obyvatel (odhad k 1. 7. 2002) | Hustota osídlení (ob./km²) |
---|---|---|---|---|
Kazachstán | Nur-Sultan | 2 717 300 | 13 472 593 | 5,7 |
Turkmenistán | Ašchabad | 488 100 | 4 688 963 | 9,6 |
Uzbekistán | Taškent | 447 400 | 25 563 441 | 57,1 |
Kyrgyzstán | Biškek | 198 500 | 4 822 166 | 24,3 |
Tádžikistán | Dušanbe | 143 100 | 6 719 567 | 47,0 |
Kulturně (UNESCO) :
Literatura
KOKAISL, Petr, PARGAČ, Jan a kol. Lidé z hor a lidé z pouští: Tádžikistán a Turkmenistán : Střípky kulturních proměn Střední Asie. 1. vyd. Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2007. ISBN 978-80-7308-167-6
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |