Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Parník
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ FLICKR) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | + | [[Soubor:RMS Titanic sea trials April 2, 1912a.jpg|thumb|240px|RMS [[Titanic]]]] | |
| - | [[Soubor:RMS Titanic sea trials April 2, | + | [[Soubor:ParnikVltava04.JPG|thumb|230px|Parník Vltava v přístavišti na Kampě]] |
| - | [[Soubor:ParnikVltava04.JPG|thumb|Parník Vltava v přístavišti na Kampě]] | + | [[Soubor:Parník Vyšehrad pod Vyšehradem.jpg|thumb|230px|Parník Vyšehrad pod [[Vyšehrad]]em]] |
| - | [[Soubor:Parník Vyšehrad pod Vyšehradem.jpg|thumb|Parník Vyšehrad pod [[Vyšehrad]]em]] | + | |
'''Parník''' byla původně [[loď]] poháněná [[Parní stroj|parním strojem]], později i [[Parní turbína|parní turbínou]]. | '''Parník''' byla původně [[loď]] poháněná [[Parní stroj|parním strojem]], později i [[Parní turbína|parní turbínou]]. | ||
V současné době je tímto slovem neodborně označována i [[motorová loď]] pro hromadnou dopravu osob. Nejznámější podobou parníku z minulosti je [[kolesový parník]]. Šroubové parníky byly pak ve velkém stavěny od 19. až do poloviny 20. století. | V současné době je tímto slovem neodborně označována i [[motorová loď]] pro hromadnou dopravu osob. Nejznámější podobou parníku z minulosti je [[kolesový parník]]. Šroubové parníky byly pak ve velkém stavěny od 19. až do poloviny 20. století. | ||
| Řádka 9: | Řádka 8: | ||
{{Viz též|Vodní doprava v Česku}} | {{Viz též|Vodní doprava v Česku}} | ||
Parníky brázdily od 19. století i vody [[Vltava|Vltavy]] a [[Labe]], z Prahy po Vltavě na [[Slapská přehrada|Slapskou přehradu]] nebo po Labi od saských [[Drážďany|Drážďan]] přes [[Děčín]], [[Litoměřice]] a [[Mělník]] a po Vltavě až po Prahu. V některých úsecích (například jižně od Prahy) měly původně i nemalý dopravní význam, protože podél řek vedlo méně silnic a železnic. | Parníky brázdily od 19. století i vody [[Vltava|Vltavy]] a [[Labe]], z Prahy po Vltavě na [[Slapská přehrada|Slapskou přehradu]] nebo po Labi od saských [[Drážďany|Drážďan]] přes [[Děčín]], [[Litoměřice]] a [[Mělník]] a po Vltavě až po Prahu. V některých úsecích (například jižně od Prahy) měly původně i nemalý dopravní význam, protože podél řek vedlo méně silnic a železnic. | ||
| - | Jedním z prvních, kdo experimentoval s paroplavebními pokusy byl [[Josef Božek]], který předvedl skutečnou paroloď v Praze ve [[Stromovka|Stromovce]] 1. června 1817. K praktickému využití parníků ale došlo až o dvě desetiletí později. Nemalou měrou k tomu přispělo odstranění četných cel, které do té doby značně komplikovala a zdržovala plavbu po Labi. Toto uvolnění plavby na lodi posléze využila skupina pražských podnikatelů a v květnu 1822 byla založena Pražská plavební společnost, později přejmenovanou na Pražskou společnost pro plavbu parní a plachetní. | + | Jedním z prvních, kdo experimentoval s paroplavebními pokusy byl [[Josef Božek]], který předvedl skutečnou paroloď v Praze ve [[Stromovka|Stromovce]] 1. června 1817. K praktickému využití parníků ale došlo až o dvě desetiletí později. Nemalou měrou k tomu přispělo odstranění četných cel, které do té doby značně komplikovala a zdržovala plavbu po Labi. Toto uvolnění plavby na lodi posléze využila skupina pražských podnikatelů a v květnu 1822 byla založena Pražská plavební společnost, později přejmenovanou na Pražskou společnost pro plavbu parní a plachetní. |
V roce 1865 byla založena Pražská společnost pro paroplavbu na řece Vltavě, důležitou roli v tomto sehrál pozdější primátor [[František Dittrich]]. Prvním parníkem, který byl po udělení koncese císařem [[František Josef I.|Františkem]] spuštěn na vodu, byl '''parník Praha – Prag'''. I přes ekonomické problémy v roce 1866 v době prusko-rakouské války se společnosti dařilo velmi dobře a koncem století se flotila parníků značně rozrostla. V roce 1921 už čítala 8 velkých a 2 menší kolesové parníky, 13 vrtulových parníků a 23 lodí s vlastním pohonem. | V roce 1865 byla založena Pražská společnost pro paroplavbu na řece Vltavě, důležitou roli v tomto sehrál pozdější primátor [[František Dittrich]]. Prvním parníkem, který byl po udělení koncese císařem [[František Josef I.|Františkem]] spuštěn na vodu, byl '''parník Praha – Prag'''. I přes ekonomické problémy v roce 1866 v době prusko-rakouské války se společnosti dařilo velmi dobře a koncem století se flotila parníků značně rozrostla. V roce 1921 už čítala 8 velkých a 2 menší kolesové parníky, 13 vrtulových parníků a 23 lodí s vlastním pohonem. | ||
== Parníky v kultuře == | == Parníky v kultuře == | ||
| Řádka 22: | Řádka 21: | ||
| - | {{Commonscat|Steamships}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Steamships}}{{Commonscat|Steamships}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Parní dopravní prostředky]] | [[Kategorie:Parní dopravní prostředky]] | ||
[[Kategorie:Typy lodí]] | [[Kategorie:Typy lodí]] | ||
Aktuální verze z 3. 9. 2021, 11:05
Parník byla původně loď poháněná parním strojem, později i parní turbínou. V současné době je tímto slovem neodborně označována i motorová loď pro hromadnou dopravu osob. Nejznámější podobou parníku z minulosti je kolesový parník. Šroubové parníky byly pak ve velkém stavěny od 19. až do poloviny 20. století.
Parníky v Česku
Parníky brázdily od 19. století i vody Vltavy a Labe, z Prahy po Vltavě na Slapskou přehradu nebo po Labi od saských Drážďan přes Děčín, Litoměřice a Mělník a po Vltavě až po Prahu. V některých úsecích (například jižně od Prahy) měly původně i nemalý dopravní význam, protože podél řek vedlo méně silnic a železnic. Jedním z prvních, kdo experimentoval s paroplavebními pokusy byl Josef Božek, který předvedl skutečnou paroloď v Praze ve Stromovce 1. června 1817. K praktickému využití parníků ale došlo až o dvě desetiletí později. Nemalou měrou k tomu přispělo odstranění četných cel, které do té doby značně komplikovala a zdržovala plavbu po Labi. Toto uvolnění plavby na lodi posléze využila skupina pražských podnikatelů a v květnu 1822 byla založena Pražská plavební společnost, později přejmenovanou na Pražskou společnost pro plavbu parní a plachetní. V roce 1865 byla založena Pražská společnost pro paroplavbu na řece Vltavě, důležitou roli v tomto sehrál pozdější primátor František Dittrich. Prvním parníkem, který byl po udělení koncese císařem Františkem spuštěn na vodu, byl parník Praha – Prag. I přes ekonomické problémy v roce 1866 v době prusko-rakouské války se společnosti dařilo velmi dobře a koncem století se flotila parníků značně rozrostla. V roce 1921 už čítala 8 velkých a 2 menší kolesové parníky, 13 vrtulových parníků a 23 lodí s vlastním pohonem.
Parníky v kultuře
Pražské parníky vstoupily i do české humoristické literatury knihou Vzpoura na parníku Primátor Dittrich, tentýž parník pak vystupoval ve filmu Vlasty Buriana Hrdinný kapitán Korkorán. Scénami na parníku končí i český film Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách.
Související články
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |