V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Václav Sedláček

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „{{Kategorie:Úmrtí.*]]“ textem „“)
m (Nahrazení textu „[[Kategorie:Osobnosti československého protinacistického odboje“ textem „[[Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 9: Řádka 9:
* [[Jozef Leikert|Leikert, Jozef]]: ''Černý pátek sedmnáctého listopadu'', Univerzita Karlova, Praha, 2001 ISBN 80-238-7632-5
* [[Jozef Leikert|Leikert, Jozef]]: ''Černý pátek sedmnáctého listopadu'', Univerzita Karlova, Praha, 2001 ISBN 80-238-7632-5
-
[[Kategorie:Osobnosti československého protinacistického odboje]]
+
[[Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války]]

Aktuální verze z 12. 2. 2021, 22:47

Soubor:Václav Sedláček.jpg
Václav Sedláček, fotografie z cestovního pasu, který měl u sebe v době své smrti

Václav Sedláček (22. dubna 1917 Reclinghausen28. října 1939 Praha) byl spolu s Janem Opletalem jednou ze dvou obětí střelby do davu při protinacistických demonstracích 28. října 1939. Rodiče Václava Sedláčka, kteří se z Čech přestěhovali do Porýní-Vestfálska za prací, měli ještě dva syny. Po základní škole se začal Václav učit na horníka. V roce 1933 se po nástupu Hitlera k moci museli Sedláčkovi vrátit do Ústí nad Labem. Václav Sedláček tam dále pokračoval v havířině, ale zároveň byl v učení u pekaře. Po okupaci pohraničí na podzim 1938 se celá rodina Sedláčkových přestěhovala do Prahy. V Praze pracoval Sedláček jako pekařský učeň a byl členem Sokola a Mládeže Národního souručenství. Během zakázaných shromáždění na výročí vzniku samostatného Československa v roce 1939 byl okolo 18:25 na křižovatce ulic Žitná a Ve Smečkách střelen neznámým pachatelem do srdce. Podle názoru lékařů zemřel cca 5 minut po svém postřelení. Na stejném místě byl zraněn i Jan Opletal, který svému zranění podlehl později. Sedláčkův pohřeb se konal 4. listopadu 1939 na hřbitově v Braníku a směli se jej účastnit pouze jeho nejbližší příbuzní a známí. Noviny dostaly zákaz o pohřbu informovat a celý pohřeb byl monitorován příslušníky gestapa. Sedláčkův hrob přestal být vzhledem k tragickému osudu rodiny za okupace udržován a byl později i zrušen. Dnes má Václav Sedláček na místě, kde byl zastřelen, spolu s Janem Opletalem pamětní desku.

Reference