V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Náchod

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Výrazné vylepšení)
(Výrazné vylepšení)
 
Řádka 30: Řádka 30:
| starosta = Ing. Oldřich Čtvrtečka
| starosta = Ing. Oldřich Čtvrtečka
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=50 |lat_min=25 |lat_sec=01 |lon_deg=16 |lon_min=09 |lon_sec=47 |float=center }}
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=50 |lat_min=25 |lat_sec=01 |lon_deg=16 |lon_min=09 |lon_sec=47 |float=center }}
-
}}
+
}}'''Náchod''' je okresní město v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]] na severovýchodě [[Čechy|Čech]]. Bylo založeno v polovině 13. století rytířem Hronem z rodu Načeradiců. Ten založil hrad na strategickém místě, kde se zemská stezka zužuje do [[průsmyk]]u zvaného Branka. První písemná zmínka pochází z roku 1254.
-
 
+
-
'''Náchod''' je okresní město v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]] na severovýchodě [[Čechy|Čech]]. Bylo založeno v polovině 13. století rytířem Hronem z rodu Načeradiců. Ten založil hrad na strategickém místě, kde se zemská stezka zužuje do [[průsmyk]]u zvaného Branka. První písemná zmínka pochází z roku 1254.
+
Název vznikl od toho, že se přes Náchod ''chodí'' do [[Kladsko (území)|Kladska]] a [[Polsko|Polska]] (do roku 1945 do [[Německo|Německa]]). Hraniční přechod Náchod-Běloves/[[Kudowa Słone]] leží na hlavní trase [[Praha]]–[[Varšava]] (silnice [[E67]]).
Název vznikl od toho, že se přes Náchod ''chodí'' do [[Kladsko (území)|Kladska]] a [[Polsko|Polska]] (do roku 1945 do [[Německo|Německa]]). Hraniční přechod Náchod-Běloves/[[Kudowa Słone]] leží na hlavní trase [[Praha]]–[[Varšava]] (silnice [[E67]]).
Řádka 38: Řádka 36:
== Historie ==
== Historie ==
-
[[Soubor:Nachod 1740.jpg|thumb|left|Náchodské náměstí a zámek (J. G. Ringle, mědirytina, cca 1740)]]
+
[[Soubor:Nachod 1740.jpg|thumb|220px|Náchodské náměstí a zámek (J. G. Ringle, mědirytina, cca 1740)]]
Kolem poloviny 13. století založil Hron z rodu Načeraticů [[hrad]] sloužící k ochraně území, kterým procházela stará obchodní zemská cesta spojující Prahu s [[Kladsko|Kladskem]]/Polskem a pod ním pravděpodobně i město. Hrad se nacházel na strategicky důležitém místě, kde se zemská stezka zužovala do [[průsmyk]]u nazvaného Branka. Jméno Náchod je poprvé zdokumentováno v písemných pramenech v roce 1254 a vzniklo jako označení místa, kterým se chodí nebo prochází.<ref name="mestonachod.cz">http://www.mestonachod.cz/na/historie/</ref>
Kolem poloviny 13. století založil Hron z rodu Načeraticů [[hrad]] sloužící k ochraně území, kterým procházela stará obchodní zemská cesta spojující Prahu s [[Kladsko|Kladskem]]/Polskem a pod ním pravděpodobně i město. Hrad se nacházel na strategicky důležitém místě, kde se zemská stezka zužovala do [[průsmyk]]u nazvaného Branka. Jméno Náchod je poprvé zdokumentováno v písemných pramenech v roce 1254 a vzniklo jako označení místa, kterým se chodí nebo prochází.<ref name="mestonachod.cz">http://www.mestonachod.cz/na/historie/</ref>
Předchůdcem města byla trhová [[ves]] na místě dnešního Starého Města, jejíž význam dokumentuje hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele ze 13. století. Od začátku 14. století bylo město Náchod chráněno [[hradby|hradbami]], na něž navazovaly dvě další linie hradeb táhnoucí se nahoru k hradu. Okolo této doby začala též vznikat i dvě nejvýznamnější předměstí - Horské a Krajské před oběma branami.<ref name="mestonachod.cz" />
Předchůdcem města byla trhová [[ves]] na místě dnešního Starého Města, jejíž význam dokumentuje hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele ze 13. století. Od začátku 14. století bylo město Náchod chráněno [[hradby|hradbami]], na něž navazovaly dvě další linie hradeb táhnoucí se nahoru k hradu. Okolo této doby začala též vznikat i dvě nejvýznamnější předměstí - Horské a Krajské před oběma branami.<ref name="mestonachod.cz" />
-
Během staletí se majitelé hradu střídali - mezi nimi král Jan Lucemburský a sirotčí hejtman Jan Kolda ze [[Žampach]]u. K významným změnám docházelo i ve vzhledu hradu. Z původního opevnění v nejvyšším místě ostrohu se zvětšil do velkého fortifikačního celku. Roku 1544 Náchod získal mocný a bohatý rod [[Smiřičtí ze Smiřic|Smiřických ze Smiřic]], jehož nárokům středověké sídlo nevyhovovalo - mezi lety 1566 a 1614 byl hrad přestavěn na pohodlný renesanční [[zámek (stavba)|zámek]] a nastala doba největšího kulturního i hmotného rozmachu města. Náchod byl nadán výsadami, které je téměř rovnaly postavení měst královských.<ref name="mestonachod.cz" />
+
Během staletí se majitelé hradu střídali - mezi nimi král Jan Lucemburský a sirotčí hejtman Jan Kolda ze [[Žampach]]u. K významným změnám docházelo i ve vzhledu hradu. Z původního opevnění v nejvyšším místě ostrohu se zvětšil do velkého fortifikačního celku. Roku 1544 Náchod získal mocný a bohatý rod Smiřických ze Smiřic, jehož nárokům středověké sídlo nevyhovovalo - mezi lety 1566 a 1614 byl hrad přestavěn na pohodlný renesanční [[zámek (stavba)|zámek]] a nastala doba největšího kulturního i hmotného rozmachu města. Náchod byl nadán výsadami, které je téměř rovnaly postavení měst královských.<ref name="mestonachod.cz" />
-
Třicetiletá válka ovšem přerušila rozvoj města. Statky Smiřických z důvodu oddanosti rodu králi Fridrichu Falckému propadly císařskému fisku a byly roku 1623 prodány Trčkům z Lípy. Po zavraždění Adama Erdmana Trčky spolu s jeho švagrem [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]] v [[Cheb]]u roku 1634 byly majetky opět zabaveny a získal je od [[císař]]e darem generál Ottavio I. [[Piccolomini]], vévoda z Amalfi. Tímto se dostal Náchod do majetku italského rodu, za jehož vlády trpěl [[válka|válečnými událostmi]] a násilnou [[rekatolizace|rekatolizací]]. Došlo ale i k velké barokní přestavbě zámku v letech 1650-1659. Ve městě byly také prováděny stavební práce a roku 1638 byla [[dlažba|vydlážděna]] první ulice - do dnes zvaná Kamenice. Po [[požár]]u města roku 1663 byla postavena barokní stará [[radnice]] a byl též přestavěn kostel sv. Vavřince na [[náměstí]]. [[Měšťanstvo|Měšťané]] získali v této době četná privilegia.<ref name="mestonachod.cz" />
+
Třicetiletá válka ovšem přerušila rozvoj města. Statky Smiřických z důvodu oddanosti rodu králi Fridrichu Falckému propadly císařskému fisku a byly roku 1623 prodány Trčkům z Lípy. Po zavraždění Adama Erdmana Trčky spolu s jeho švagrem Albrechtem z&nbsp;Valdštejna v [[Cheb]]u roku 1634 byly majetky opět zabaveny a získal je od [[císař]]e darem generál Ottavio I. Piccolomini, vévoda z Amalfi. Tímto se dostal Náchod do majetku italského rodu, za jehož vlády trpěl [[Válka|válečnými událostmi]] a násilnou rekatolizací. Došlo ale i k velké barokní přestavbě zámku v letech 1650-1659. Ve městě byly také prováděny stavební práce a roku 1638 byla [[dlažba|vydlážděna]] první ulice - do dnes zvaná Kamenice. Po [[požár]]u města roku 1663 byla postavena barokní stará [[radnice]] a byl též přestavěn kostel sv. Vavřince na [[náměstí]]. [[Měšťanstvo|Měšťané]] získali v této době četná privilegia.<ref name="mestonachod.cz" />
-
[[Soubor:History of Náchod 14 - Náchod from the west.jpg|thumb|left|Náchod od západu (A. Haun, chromolitografie, 1867)]]
+
[[Soubor:History of Náchod 14 - Náchod from the west.jpg|thumb|220px|Náchod od západu (A. Haun, chromolitografie, 1867)]]
Po vymření rodu Piccolomini roku 1783 měli v držení Náchod několik let Desfoursové, od nichž jej koupil známý milovník umění vévoda Petr Kuronský. Po smrti Petra Kuronského v roce 1800 patřil Náchod jeho dceři vévodkyni [[Kateřina Vilemína Zaháňská|Kateřině Vilemíně Zaháňské]] a od poloviny 19. století až do roku 1945 německému rodu Schaumburg-Lippe.<ref name="mestonachod.cz" />
Po vymření rodu Piccolomini roku 1783 měli v držení Náchod několik let Desfoursové, od nichž jej koupil známý milovník umění vévoda Petr Kuronský. Po smrti Petra Kuronského v roce 1800 patřil Náchod jeho dceři vévodkyni [[Kateřina Vilemína Zaháňská|Kateřině Vilemíně Zaháňské]] a od poloviny 19. století až do roku 1945 německému rodu Schaumburg-Lippe.<ref name="mestonachod.cz" />
19. století přineslo změny do života malého poddanského městečka. Vznikla městská samospráva, [[průmysl]] a [[železnice]], rozvíjelo se [[školství]], prudce vzrostl počet obyvatel. Stavební rozmach pokračoval až do 20. století a určil dnešní podobu středu města - např. pseudorenesanční nová radnice a secesní městské divadlo. [[Měšťanstvo|Měšťanská společnost]] se v procesu národního uvědomění utvářela již v první polovině 19. století, z hospodářského hlediska však Náchod zůstával dlouho za sousedními městy.<ref name="mestonachod.cz" />
19. století přineslo změny do života malého poddanského městečka. Vznikla městská samospráva, [[průmysl]] a [[železnice]], rozvíjelo se [[školství]], prudce vzrostl počet obyvatel. Stavební rozmach pokračoval až do 20. století a určil dnešní podobu středu města - např. pseudorenesanční nová radnice a secesní městské divadlo. [[Měšťanstvo|Měšťanská společnost]] se v procesu národního uvědomění utvářela již v první polovině 19. století, z hospodářského hlediska však Náchod zůstával dlouho za sousedními městy.<ref name="mestonachod.cz" />
Řádka 52: Řádka 50:
== Členění města ==
== Členění města ==
-
[[Soubor:NA Náchod.png|thumb|left|Katastrální území Náchoda]]
+
[[Soubor:NA Náchod.png|thumb|220px|Katastrální území Náchoda]]
Náchod se v současnosti skládá z 10 místních částí téměř shodných s 10 katastrálními územími:
Náchod se v současnosti skládá z 10 místních částí téměř shodných s 10 katastrálními územími:
* [[Babí (Náchod)|Babí]] – k. ú. Babí u Náchoda
* [[Babí (Náchod)|Babí]] – k. ú. Babí u Náchoda
Řádka 72: Řádka 70:
== Panorama ==
== Panorama ==
{{Panorama1
{{Panorama1
-
|Fotovyska=205
+
|Fotovyska=204
|Sirkaobrazku=1200
|Sirkaobrazku=1200
|Nazevfoto=Nachod panorama.jpg
|Nazevfoto=Nachod panorama.jpg
Řádka 78: Řádka 76:
|Popisek2=Panorama Náchoda od jihovýchodu (2006)}}
|Popisek2=Panorama Náchoda od jihovýchodu (2006)}}
{{Panorama1
{{Panorama1
-
|Fotovyska=201
+
|Fotovyska=199
|Sirkaobrazku=1200
|Sirkaobrazku=1200
|Nazevfoto=Běloves panorama (part of Náchod).jpg
|Nazevfoto=Běloves panorama (part of Náchod).jpg
Řádka 162: Řádka 160:
Soubor:Castle of Náchod telephoto 01.jpg|Náchodský zámek
Soubor:Castle of Náchod telephoto 01.jpg|Náchodský zámek
Soubor:Town of Náchod model (1st quarter of 19th century) 01.jpg|Model města Náchoda se zámkem z 1. čtvrtiny 19. století
Soubor:Town of Náchod model (1st quarter of 19th century) 01.jpg|Model města Náchoda se zámkem z 1. čtvrtiny 19. století
-
Soubor:Náchod defensive wall ruin, tower 03.jpg|Ruina městských hradeb s věží
+
Soubor:Náchod defensive wall ruin, tower 03.JPG|Ruina městských hradeb s věží
-
Image:Nachod square castle.jpg|Pohled z Masarykova náměstí na Starou radnici a Náchodský zámek
+
Soubor:Nachod square castle.jpg|Pohled z Masarykova náměstí na Starou radnici a Náchodský zámek
Soubor:Jiráskovo gymnázium Náchod 09.JPG|Jiráskovo gymnázium
Soubor:Jiráskovo gymnázium Náchod 09.JPG|Jiráskovo gymnázium
Soubor:Seal of Náchod town from 14. century.jpg|Pečeť města Náchoda ze 14. století
Soubor:Seal of Náchod town from 14. century.jpg|Pečeť města Náchoda ze 14. století
Soubor:Techprog 1.JPG|Funkcionalistická stavba od místního architekta Adolfa Erbena
Soubor:Techprog 1.JPG|Funkcionalistická stavba od místního architekta Adolfa Erbena
Soubor:Posta 1.JPG|Cihlová budova pošty od [[Milan Babuška|Milana Babušky]] (1930)
Soubor:Posta 1.JPG|Cihlová budova pošty od [[Milan Babuška|Milana Babušky]] (1930)
-
Image:Nová radnice (New townhall), Náchod 01.jpg|Nová radnice
+
Soubor:Nová radnice (New townhall), Náchod 01.JPG|Nová radnice
-
Image:Nachod Hotel U Beranka.jpg|Hotel U Beránka
+
Soubor:Nachod Hotel U Beranka.jpg|Hotel U Beránka
Soubor:Nová radnice (New townhall), Náchod 10.JPG|Socha rytíře Hrona, zakladatele hradu a města
Soubor:Nová radnice (New townhall), Náchod 10.JPG|Socha rytíře Hrona, zakladatele hradu a města
Soubor:Castle Náchod model (hrad).jpg|Původní podoba hradu Náchod
Soubor:Castle Náchod model (hrad).jpg|Původní podoba hradu Náchod

Aktuální verze z 29. 2. 2016, 13:54

Náchod je okresní město v Královéhradeckém kraji na severovýchodě Čech. Bylo založeno v polovině 13. století rytířem Hronem z rodu Načeradiců. Ten založil hrad na strategickém místě, kde se zemská stezka zužuje do průsmyku zvaného Branka. První písemná zmínka pochází z roku 1254.

Název vznikl od toho, že se přes Náchod chodí do Kladska a Polska (do roku 1945 do Německa). Hraniční přechod Náchod-Běloves/Kudowa Słone leží na hlavní trase Praha–Varšava (silnice E67). Náchodem protéká řeka Metuje. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Obsah

Historie

Náchodské náměstí a zámek (J. G. Ringle, mědirytina, cca 1740)

Kolem poloviny 13. století založil Hron z rodu Načeraticů hrad sloužící k ochraně území, kterým procházela stará obchodní zemská cesta spojující Prahu s Kladskem/Polskem a pod ním pravděpodobně i město. Hrad se nacházel na strategicky důležitém místě, kde se zemská stezka zužovala do průsmyku nazvaného Branka. Jméno Náchod je poprvé zdokumentováno v písemných pramenech v roce 1254 a vzniklo jako označení místa, kterým se chodí nebo prochází.[1]

Předchůdcem města byla trhová ves na místě dnešního Starého Města, jejíž význam dokumentuje hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele ze 13. století. Od začátku 14. století bylo město Náchod chráněno hradbami, na něž navazovaly dvě další linie hradeb táhnoucí se nahoru k hradu. Okolo této doby začala též vznikat i dvě nejvýznamnější předměstí - Horské a Krajské před oběma branami.[1] Během staletí se majitelé hradu střídali - mezi nimi král Jan Lucemburský a sirotčí hejtman Jan Kolda ze Žampachu. K významným změnám docházelo i ve vzhledu hradu. Z původního opevnění v nejvyšším místě ostrohu se zvětšil do velkého fortifikačního celku. Roku 1544 Náchod získal mocný a bohatý rod Smiřických ze Smiřic, jehož nárokům středověké sídlo nevyhovovalo - mezi lety 1566 a 1614 byl hrad přestavěn na pohodlný renesanční zámek a nastala doba největšího kulturního i hmotného rozmachu města. Náchod byl nadán výsadami, které je téměř rovnaly postavení měst královských.[1]

Třicetiletá válka ovšem přerušila rozvoj města. Statky Smiřických z důvodu oddanosti rodu králi Fridrichu Falckému propadly císařskému fisku a byly roku 1623 prodány Trčkům z Lípy. Po zavraždění Adama Erdmana Trčky spolu s jeho švagrem Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634 byly majetky opět zabaveny a získal je od císaře darem generál Ottavio I. Piccolomini, vévoda z Amalfi. Tímto se dostal Náchod do majetku italského rodu, za jehož vlády trpěl válečnými událostmi a násilnou rekatolizací. Došlo ale i k velké barokní přestavbě zámku v letech 1650-1659. Ve městě byly také prováděny stavební práce a roku 1638 byla vydlážděna první ulice - do dnes zvaná Kamenice. Po požáru města roku 1663 byla postavena barokní stará radnice a byl též přestavěn kostel sv. Vavřince na náměstí. Měšťané získali v této době četná privilegia.[1]

Náchod od západu (A. Haun, chromolitografie, 1867)

Po vymření rodu Piccolomini roku 1783 měli v držení Náchod několik let Desfoursové, od nichž jej koupil známý milovník umění vévoda Petr Kuronský. Po smrti Petra Kuronského v roce 1800 patřil Náchod jeho dceři vévodkyni Kateřině Vilemíně Zaháňské a od poloviny 19. století až do roku 1945 německému rodu Schaumburg-Lippe.[1] 19. století přineslo změny do života malého poddanského městečka. Vznikla městská samospráva, průmysl a železnice, rozvíjelo se školství, prudce vzrostl počet obyvatel. Stavební rozmach pokračoval až do 20. století a určil dnešní podobu středu města - např. pseudorenesanční nová radnice a secesní městské divadlo. Měšťanská společnost se v procesu národního uvědomění utvářela již v první polovině 19. století, z hospodářského hlediska však Náchod zůstával dlouho za sousedními městy.[1] Vedle řemesel, soustředěných nejprve v cechovních a později společenstevních organizacích, byl ve městě i celém okolí rozhodujícím činitelem textilní průmysl, jehož výroba byla organizována faktorskými firmami. Ty však nemohly zajistit dostatečně rychlý rozvoj a až v roce 1882 byly postaveny první dvě malé mechanické tkalcovny, které odstartovaly rychlý růst textilního průmyslu ve městě. Počátkem 20. století byl Náchod jedním z největších bavlnářských center Rakousko-Uherska (město zváno "Manchester východu"). V této době hrál významnou roli v životě města průmyslový proletariát, jehož dělnické spolky doplňovaly četné spolky občanské.[1]

Členění města

Katastrální území Náchoda

Náchod se v současnosti skládá z 10 místních částí téměř shodných s 10 katastrálními územími:

Dále po proudu Metuje se na Staré Město napojuje vesnička Bražec. Zde u čistírny odpadních vod začíná hluboké údolí jejíž značná část byla vyhlášena v roce 1997 jako přírodní rezervace. Údolím dlouhém několik kilometrů dojdeme na osadu Ostrovy, do Pekla, do vesnice Přibyslavi, na Dobrošov nebo do Nového Města nad Metují.

Náchod ve filmu

Zajímavostí města je i fakt, že zde v roce 1976 natáčel štáb Dušana Kleina kriminální film Případ mrtvých spolužáků a Náchod byl uváděn dle scénáře jako Kostelec, čemuž se v dějinách filmu nevyhnul ještě po dvakráte. Pod názvem "Kostelec" vystupuje Náchod i ve Škvoreckého próze. Na jaře roku 2009 pak v Náchodě vznikl další český film s názvem Pamětnice. Do města se sjely významní herci jako například Libuše Švormová, Květa Fialová, Stanislav Zindulka, Vladimír Brabec, Dalibor Gondík, Josef Somr, Antonie Hegerlíková, Jaroslav Čejka, Lubomír Lipský, Pavel Vondruška a mnoho dalších hereckých legend. Hereckou elitu do filmu Pamětnice přivedl autor scénáře a producent filmu teprve 25 letý rodák z Náchoda Tomáš Magnusek. Výrobu filmu pak měl na starosti další náchodský rodák Roman Florian. Režie se ujal moderátor pořadu české televize černé ovce režisér Vlado Štancel.

Panorama

Panorama města
Panorama Náchoda od jihovýchodu (2006)


Panorama města
Panorama Bělovse směrem k polské hranici (2009)


Osobnosti

Seznam státem evidovaných památek

  • Státní zámek - Ul. Smiřických (Národní kulturní památka, číslo evidenčního areálu 1462)
  • Kostel Svatého Vavřince - Nám. T.G.Masaryka čp.37 (Evidovaná památka číslo 1464-1)
  • Pranýř - Nám. T.G.Masaryka vedle Staré radnice čp.1 (Evidovaná památka číslo 1478)
  • Historická budova radnice - Nám. T.G.Masaryka čp.1 (Evidovaná památka číslo 1466)
  • Nová radnice - Nám. T.G.Masaryka čp.40 (Evidovaná památka číslo 18739 (1467) )
  • Hotel a divadlo Beránek - Severní strana nám. T.G.Masaryka čp.74 (Evidovaná památka číslo 1482)
  • Budova děkanství - Severní strana nám. T.G.Masaryka čp.75 (Evidovaná památka číslo 1465)
  • Historická kašna velká - Před poštovním úřadem čp.43 na nám.T.G.Masaryka čp.40 (Evidovaná památka číslo 1475)
  • Socha sv.Trojice - Severovýchodní strana nám. T. G. Masaryka čp.75 (Evidovaná památka číslo 1472)
  • Socha sv.Jana Nepomuckého - Nám. T.G.Masaryka, na severní straně vedle kostela (Evidovaná památka číslo 1473)
  • Sousoší Kalvarie - Nám. T. G. Masaryka za kněžištěm kostela (Evidovaná památka číslo 1464-2)
  • Socha P.Marie - Nám. T. G. Masaryka na jihovýchodní straně (Evidovaná památka číslo 1471)
  • Podstavec pro sochu sv. Jana Nepomuckého - U spočinku zámeckého schodiště v Regnerových sadech pod zámkem (Evidovaná památka číslo 1462-18)
  • Nájemní dům s barokní sochou P. Marie Bolestné - Riegrova ulice č.p.866 (Evidovaná památka číslo 1477)
  • Zbytky středověkého opevnění města, postavené kolem roku 1325 - (Evidovaná památka číslo areálu 1481)
  • Dům Cyrila Bartoně, dnes knihovna - Ul.Kamenice č.p.105 (Evidovaná památka číslo 1483)
  • Kostel svatého Archanděla Michaela - Komenského ul. čp.38 (Evidovaná památka číslo 1468)
  • Socha sv.Václava - Komenského ul., čelně vpravo kostelíka sv.Michala poblíže školy čp.425 (Evidovaná památka číslo 1476)
  • Hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele - Staré Město nad Metují, Hřbitovní ul. (Evidovaná památka číslo 1469-1)
  • Městský hřbitov - Staré Město n.Met., Hřbitovní ul. (Evidovaná památka číslo 1469-2)
  • Socha Ukřižování - Staré Město n.Met., Českoskalická ul. u hřbitova (Evidovaná památka číslo 6013)
  • Socha Ukřižování - Na křižovatce ulic B.Němcové, Purkyňovy a Bartoňovy. Na zahradě u domu čp.465 (Evidovaná památka číslo 6016)
  • Socha Ukřižování - Na rozcestí ulice Purkyňovy a Dobrošovské. U opěrné zdi zahrady hotelu Hron čp.436 (Evidovaná památka číslo 6014)
  • Kaple Zvěstování Panny Marie - Plhov, Na Hrobku, Tylova ul. (Evidovaná památka číslo 1470)
  • Zámecká jízdárna - Galerie výtvarného umění ul. Smiřických čp. 272 (Evidovaná památka číslo 1462/16)
  • Socha sv.Jana Nepomuckého - Alej Kateřiny Zaháňské, asi 140 m vlevo od zámku (Evidovaná památka číslo 1462/19)
  • Pamětní kříž ze sedmileté války - V Aleji Kateřiny Zaháňské na vzdálenějším konci od zámku (Evidovaná památka číslo 1485/2)
  • Vojenský hřbitov z války 1866 - Galerie výtvarného umění ul. Smiřických čp. 272 (Evidovaná památka číslo 1485/3)
  • Kolonie rodinných dělnických domků - Babí, Na Vyšehradě, čp.154-161 (Evidovaná památka číslo 4780)
  • Socha Ukřižování - Běloves, ul. Na Horním Konci na zahradě domu čp.127 u řeky a cesty (Evidovaná památka číslo 5955)
  • Socha Ukřižování - Běloves, ul. Kladská, vedle čp.200. Rozcestí ul. Kladské a ul. Na Koletově (Evidovaná památka číslo 5962)

Zajímavé lokality

Galerie

Požár Náchoda – Alois Špulák, olej, 1837

Náchodský zámek

Model města Náchoda se zámkem z 1. čtvrtiny 19. století

Ruina městských hradeb s věží

Pohled z Masarykova náměstí na Starou radnici a Náchodský zámek

Jiráskovo gymnázium

Pečeť města Náchoda ze 14. století

Funkcionalistická stavba od místního architekta Adolfa Erbena

Cihlová budova pošty od Milana Babušky (1930)

Nová radnice

Hotel U Beránka

Socha rytíře Hrona, zakladatele hradu a města

Původní podoba hradu Náchod

Pěchotní srub N-S 82 Březinka

Nádraží

Partnerská města

Části města

Správní území

Související informace můžete najít také v článku: Okres Náchod.

Náchod je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Náchod se skládá ze 78 obcí, ORP z 36 obcí.

Související články

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 http://www.mestonachod.cz/na/historie/
  2. ↑ http://www.spisovatele.cz/josef-skvorecky
  3. ↑ http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/rejstrik-predsedu-vlad/josef-tosovsky-458/
  4. ↑ http://www.voss-na.cz/index.php/informace-o-skole/architekt-jan-letzel
  5. ↑ http://www.czechmusic.org/main.php?action=osobnosti&id=77
  6. ↑ http://www.sportovci.cz/fotbal/lokvenc-vratislav/?zobrazit=03
  7. ↑ http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1220
  8. ↑ http://www.vesmir.cz/clanek/antonin-strnad-1746-1799
  9. ↑ http://www.televize.cz/scripts/detail.php?id=45276
  10. ↑ http://www.televize.cz/scripts/detail.php?id=45276
  11. ↑ http://www.nachodskyswing.cz/cas/swing09_listopad.pdf
  12. ↑ http://www.amag.cz/bohumir-spaniel.html

Externí odkazy

O Náchodském zámku


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Náchod
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Náchod
  Města a obce okresu Náchod  

Adršpach • Bezděkov nad Metují • Bohuslavice • Borová • Božanov • Broumov • Brzice • Bukovice • Černčice • Červená Hora • Červený Kostelec • Česká Čermná • Česká Metuje • Česká Skalice • Dolany • Dolní Radechová • Hejtmánkovice • Heřmanice • Heřmánkovice • Horní Radechová • Hořenice • Hořičky • Hronov • Hynčice • Chvalkovice • Jaroměř • Jasenná • Jestřebí • Jetřichov • Kramolna • Křinice • Lhota pod Hořičkami • Libchyně • Litoboř • Machov • Martínkovice • Mezilečí • Mezilesí • Meziměstí • Nahořany • Náchod • Nové Město nad Metují • Nový Hrádek • Nový Ples • Otovice • Police nad Metují • Provodov-Šonov • Přibyslav • Rasošky • Rožnov • Rychnovek • Říkov • Sendraž • Slatina nad Úpou • Slavětín nad Metují • Slavoňov • Stárkov • Studnice • Suchý Důl • Šestajovice • Šonov • Teplice nad Metují • Velichovky • Velká Jesenice • Velké Petrovice • Velké Poříčí • Velký Třebešov • Vernéřovice • Vestec • Vlkov • Vršovka • Vysoká Srbská • Vysokov • Zábrodí • Zaloňov • Žďár nad Metují • Žďárky • Žernov

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/N%C3%A1chod“