Velká čínská zeď

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 30. 6. 2015, 05:43

Velká čínská zeď
v průsmyku Ťü-jung (2006)

Velká čínská zeď (1907)

Velká čínská zeď (Čchang-čcheng, TZ: 長城; ZZ: 长城, pinyin: Chángchéng; doslova „Dlouhá zeď“) je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou. Dnešní podoba zdi byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 14. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Podobná opevnění proti vpádům kočovných kmenů byla však budována již v dávnějších dobách.

Zeď se táhne v ohromující délce cca 6 000 km, východní počátek má v Šan-chaj-kuan (山海关, Shanhaiguan) při mořském zálivu Po-chaj (Bohai) v provincii Che-pej (Hebei) na hranicích vlastní Číny a Mandžuska a končí daleko na západě u Ťia-jü-kuan (嘉峪关, Jiayuguan) v provincii Kan-su na pokraji pouště Gobi, v místech, kudy přes roztroušené oázy kdysi pokračovala západním směrem Hedvábná stezka. Nutno zdůraznit, že zeď v některých úsecích probíhá v několika liniích a vytváří odbočky (započteno do celkové délky), na jiných místech je naopak přerušena. V roce 2009 čínské úřady ohlásily, že byly nalezeny dosud neznámé zbytky čínské zdi. Celková délka zdi dnes tedy činí 8 851 km.

Název

Číňané zeď nazývají Wan-li čchang-čcheng (ZZ: 万里长城, pinyin: Wànlĭ Chángchéng), což znamená doslova „Zeď dlouhá deset tisíc mil“. Protože výraz „deset tisíc“ je pro ně tradičně synonymem nezměrného množství, nabízí se výstižnější překlad „Nekonečně dlouhá zeď.“

Dějiny

První Velká zeď byla postavena za vlády Prvního císaře (Čchin Š'-chuang-ti), zakladatele epizodické dynastie Čchin (Qin). Na stavbu byly nasazeny statisíce lidí, především zajatců a trestanců. Nejednalo se o budování z ničeho, ale spíše o propojení již existujících úseků opevnění postavených za časů Období Válčících států v 5. až 3. století př. n. l. Probíhala daleko severněji než zeď dnešní a dochovaly se z ní jen nepatrné zbytky. I následující dynastie budovaly ve větší či menší míře obranné zdi na severním pomezí. Dnešní podobu získala zeď za dynastie Ming, kdy byla přebudována do velkorysých rozměrů za použití trvanlivých materiálů (kámen, pálené cihly). Zeď pochopitelně neměla za úkol odrazit masívní útok nepřátelského vojska, které by hradby dokázalo zlézt, ale měla nesnadnit polokočovným kmenům podnikání loupeživých nájezdů do nitra impéria.

Hlavní období budování Velkých zdí

1. za dynastie Čchin (Qin) (kolem roku 210 př. n. l.)
2. za dynastie Chan (Han) v 1. století př. n. l.
3. v období Pěti dynastiií a Deseti království (1138-1198)
4. za dynastie Ming (1473–1620)

Konstrukce a vybavení

Vnitřek strážní věže poblíž Pekingu

Odedávna užívaným způsobem budování opevnění v Číně bylo dusání zeminy po tenkých vrstvách do připraveného bednění. Takto vytvořené velmi pevné jádro bylo pak obezděno. Stavební materiál je rozmanitý. Poblíž Pekingu byly při budování Velké zdi používány vápencové kameny, jinde žula a pálené cihly, v závislosti na místních zdrojích. Velká zeď zpravidla probíhá v obtížně prostupném terénu po hřebenech hor.

Parametry stavby se různí – opevnění z mingské doby má u paty šířku kolem 7 až 8 metrů, v koruně kolem 5 metrů a dosahuje výšky 6 až 10 metrů. Uvnitř zdi se nacházejí spojovací chodby a skladovací prostory. Každých několik set metrů je zeď zesílena věžemi, které sloužily jako pozorovací a signální stanoviště, skladiště zbraní a v případě nutnosti i jako útočiště obránců. Celkový počet věží se odhaduje na 25 000. Ve větších rozestupech pak byly budovány kasárny, zásobovací skladiště a velitelství.

K předávání zpráv o pohybu nepřítele používaly strážní hlídky kouřové signály. Například v mingském období znamenal jeden kouřový signál počet 100 nepřátel, dva signály 500, tři signály přes 1 000 nepřátelských bojovníků.

Symbolický význam

Snímek Velké zdi pořídil radar raketoplánu Endeavour 10. dubna 1994

V dnešní době je Velká zeď vnímána jako jeden ze symbolů Číny. I slova písně Pochod dobrovolníků, pocházející z roku 1935 (dnes státní hymny ČLR) odkazují na „novou Velkou zeď z masa a krve“, kterou mají vytvořit čínští vlastenci tváří v tvář nepřátelské invazi.

V červenci roku 2007 byla zařazena do novodobého seznamu Sedmi divů světa.

Mýtus o viditelnosti z vesmíru

Dlouho se tradovalo populární, ale nikterak podložené tvrzení amerického cestovatele Richarda Halliburtona z roku 1938, že Velká zeď je jediným lidským výtvorem viditelným z Měsíce. Pokud jde o pohled pouhým okem, Velká zeď rozhodně z takové vzdálenosti viditelná není. Velká zeď je maximálně 10 m široká a Měsíc je vzdálen asi 380 000 km. Je to tedy poměr 10m : 380 000 000m. Po úpravách dostaneme výsledek, že je vidět stejně jako čára o tloušťce 1 mm ze vzdálenosti 38 km. V otázce pozorování z kosmické lodi na nízké oběžné dráze se názory různí. Není vyloučeno, že za příznivého osvětlení může pozorovatel s bystrým zrakem průběh zdi spatřit, ale kupříkladu první čínský kosmonaut Jang Li-wej (Yang Liwei) prohlásil, že Velkou zeď při pohledu z vesmíru nerozeznal. Tvrzení o její výjimečné viditelnosti je tedy sporné...

Památková ochrana

Od roku 1987 je Velká čínská zeď zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Navzdory tomu je ochrana zdi dosud nedostatečná; v odlehlejších místech je zchátralá a dochází k jejímu rozebírání na stavební materiál. Zrestaurovány a turisticky zpřístupněny jsou jen některé menší úseky. Dne 7. 7. 2007 byla Velká čínská zeď zařazena mezi nových sedm divů světa, patří mezi ně v dnešní době jako nejdelší stavba světa.

Externí odkazy

• Video z Velké čínské zdi - sekce Mutianyu nedaleko Pekingu
• Mapka a galerie fotografií (anglicky)
• The Great Wall (UNESCO, anglicky)

Čínské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Zakázané město a Mukdenský palác • Mauzoleum Prvního císaře • Jeskyně Mo-kao • Hora Tchaj • Čou-kchou-tien • Velká čínská zeď • Žluté hory • Chuang-lung • Ťiou-čaj-kou • Wu-ling-jüan • Wu-tang • Palác Potála • Čcheng-te • Čchü-fu • Lu-šan • Hora E-mej a lešanský Buddha • Starověké město Pching-jao • Klasické zahrady v Su-čou • Staré město Li-ťiang • Letní palác a císařská zahrada v Pekingu • Chrám nebes • Skalní kresby v Ta-cu • Pohoří Wu-i • Starověké vesnice Si-ti a Chung-cchun • Císařské hrobky dynastií Ming a Čching • Jeskyně Lung-men • Hora Čching-čcheng a tuťiangjenský zavlažovací systém • Jeskyně Jün-kang • Tři souběžné řeky • Hlavní města a hrobky starověkého království Kogurjo • Historické centrum Makaa • Domov pandy v S'-čchuanu • Jin-sü • Tiao-lou • Jihočínská krasová oblast • Fu-ťien tchou-lou • San-čching-šan • Wu-Tchaj • Historické monumenty Dengfengu • China Danxia