V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Korsika

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 20: Řádka 20:
| čas = +1
| čas = +1
  }}
  }}
-
'''Korsika''' je [[ostrov]] ležící v západním [[Středozemní moře|Středozemním moři]] spadající pod správu [[Francie]]. Rozloha ostrova dosahuje 8 680 km², je [[Největší ostrovy Středozemního moře|4. největším ostrovem]] ve Středomoří. Svým tvarem připomíná zaťatou pěst se vztyčeným palcem. Ostrov je dlouhý 183 km a široký 83 km, což přibližně odpovídá vzdálenostem ostrova od evropské pevniny. Od [[Francie]] je vzdálen 180 km, od [[Itálie]] 80 km. Obýván je přibližně 260 000 obyvateli. Nejvyšší horou ostrova je [[Monte Cinto]], které dosahuje 2 710 [[m]] nad mořem. Oficiálním jazykem je [[francouzština]], hovoří se tu ale často [[italština|italsky]] a také [[korsičtina|korsicky]]. Tento původní jazyk byl dlouhá léta zakázán, ale dnes se běžně vyučuje na středních a vysokých školách. Jazyk se řadí do italského nářečí, patří do skupiny toskánských dialektů, z [[latina|latiny]]. Korsika je místem narození [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparte]] a nedotčenou krajinou a množstvím ledovcových jezer. Části ostrova jsou zapsány v [[UNESCO]]. [[Ostrov]] je znám pro své bělavé [[pláž]]e a čisté [[moře]] (délka pobřeží je 1 047 km), což ho řadí mezi častý cíl turistů.
+
'''Korsika''' je [[ostrov]] ležící v západním [[Středozemní moře|Středozemním moři]] spadající pod správu [[Francie]]. Rozloha ostrova dosahuje 8 680 km², je [[Největší ostrovy Středozemního moře|4. největším ostrovem]] ve Středomoří. Svým tvarem připomíná zaťatou pěst se vztyčeným palcem. Ostrov je dlouhý 183 km a široký 83 km, což přibližně odpovídá vzdálenostem ostrova od evropské pevniny. Od [[Francie]] je vzdálen 180 km, od [[Itálie]] 80 km. Obýván je přibližně 260 000 obyvateli. Nejvyšší horou ostrova je [[Monte Cinto]], které dosahuje 2 710 [[m]] nad mořem. Oficiálním jazykem je [[francouzština]], hovoří se tu ale často [[italština|italsky]] a také [[korsičtina|korsicky]]. Tento původní jazyk byl dlouhá léta zakázán, ale dnes se běžně vyučuje na středních a vysokých školách. Jazyk se řadí do italského nářečí, patří do skupiny toskánských dialektů, z [[latina|latiny]]. Korsika je místem narození Napoleona Bonaparte a nedotčenou krajinou a množstvím ledovcových jezer. Části ostrova jsou zapsány v [[UNESCO]]. [[Ostrov]] je znám pro své bělavé [[pláž]]e a čisté [[moře]] (délka pobřeží je 1 047 km), což ho řadí mezi častý cíl turistů.
== Rozdělení ostrova ==
== Rozdělení ostrova ==
-
[[Soubor:Korsika-satelite.jpg|thumb|Satelitní snímek Korsiky]]
+
[[Soubor:Korsika-satelite.jpg|thumb|220px|Satelitní snímek Korsiky]]
 +
[[Soubor:Bonifacio.jpg|thumb|220px|Pohled na přístav Bonifacio]]
Ostrov je rozdělen na dvě správní střediska:
Ostrov je rozdělen na dvě správní střediska:
-
* [[Ajaccio]] - zároveň je hlavním městem autonomní oblasti
+
* [[Ajaccio]] – zároveň je hlavním městem autonomní oblasti
-
* [[Bastia]] - největší a nejdůležitější přístav Korsiky
+
* [[Bastia]] – největší a nejdůležitější přístav Korsiky
== Turistický ruch ==
== Turistický ruch ==
Nejčastějším cílem turistů je východní pobřeží, převážně pak okolí města Porto- Vechio. Častým cílem jsou však i kaskády, nacházející se v korsických horách.
Nejčastějším cílem turistů je východní pobřeží, převážně pak okolí města Porto- Vechio. Častým cílem jsou však i kaskády, nacházející se v korsických horách.
== Vznik a geologické složení ==
== Vznik a geologické složení ==
-
Severní část (prst) ostrova kulminuje vrcholem [[Mt. Stello]] a pokračuje na jih, kde vrcholí na [[Mt. San Pietro]] (1 766 m). Tato horská skupina je mladšího data a tvoří ji krystalické břidlice a [[Mezozoikum|druhohorní]] [[sediment]]y. Vápenité [[břidlice]] obsahují ještě [[fylit]]y a polohy [[diorit]]ů a [[diabas]]ů. Konečnou podobu dalo této oblasti alpinské vrásnění. Na jihu kolem [[Bonifacio|Bonifacia]] se vklínily neogenní vápencové sedimenty. Větší část ostrova zabírají [[Horský štít|skalní štíty]] se strmými stěnami, přecházející na západě v pobřeží [[fjord]]ového typu. Některé teorie hovoří o pokračování vrásné zóny [[španělsko|španělské]] [[Sierra Nevada|Sierry Nevady]]. V každém případě je tento [[krystalický masiv]] jedním z nejstarších v Evropě. Na jeho stavbě se podílejí hlavně [[žula|žuly]] variského stáří s četnými zlomy a méně často [[porfyr]]y ([[Paglia]], [[Orba (město)|Orba]]). Ostré vrcholy, hluboce zaříznutá údolí alpského rázu, pozůstatky ledovcové činnosti (období pleistocénu) ve formě [[kar]]ů a [[jezero|jezer]] (Lac du Rotondo, Nino), to jsou ''Korsické Alpy''. Pohoří je orientováno SSZ-JJV, ale jednotlivé hřebeny stojí k této ose příčně. Přechod hor je proto fyzicky náročný. V hlavním směru se nacházejí široká a hluboká sedla, oddělující dílčí horské skupiny. Přes ně vede čára rozvodí, a také [[silnice]] ([[Col de Vergio]], [[Vizzavona]], [[Verda]], [[Bavella]]).
+
Severní část (prst) ostrova kulminuje vrcholem [[Mt. Stello]] a pokračuje na jih, kde vrcholí na [[Mt. San Pietro]] (1 766 m). Tato horská skupina je mladšího data a tvoří ji krystalické břidlice a druhohorní [[sediment]]y. Vápenité [[břidlice]] obsahují ještě [[fylit]]y a polohy [[diorit]]ů a [[diabas]]ů. Konečnou podobu dalo této oblasti alpinské vrásnění. Na jihu kolem [[Bonifacio|Bonifacia]] se vklínily neogenní vápencové sedimenty. Větší část ostrova zabírají [[Horský štít|skalní štíty]] se strmými stěnami, přecházející na západě v pobřeží [[fjord]]ového typu. Některé teorie hovoří o pokračování vrásné zóny [[španělsko|španělské]] [[Sierra Nevada|Sierry Nevady]]. V každém případě je tento [[krystalický masiv]] jedním z nejstarších v Evropě. Na jeho stavbě se podílejí hlavně [[žula|žuly]] variského stáří s četnými zlomy a méně často [[porfyr]]y ([[Paglia]], [[Orba (město)|Orba]]). Ostré vrcholy, hluboce zaříznutá údolí alpského rázu, pozůstatky ledovcové činnosti (období pleistocénu) ve formě [[kar]]ů a [[jezero|jezer]] (Lac du Rotondo, Nino), to jsou ''Korsické Alpy''. Pohoří je orientováno SSZ-JJV, ale jednotlivé hřebeny stojí k této ose příčně. Přechod hor je proto fyzicky náročný. V hlavním směru se nacházejí široká a hluboká sedla, oddělující dílčí horské skupiny. Přes ně vede čára rozvodí, a také [[silnice]] ([[Col de Vergio]], [[Vizzavona]], [[Verda]], [[Bavella]]).
== Podnebí ==
== Podnebí ==
Na různých místech ostrova se [[podnebí]] dost podstatně liší. Průměrná roční [[teplota]] na pobřeží se pohybuje kolem 16 °C, v horách v zimě pod nulou. Přesto lze i v červnu zažít pod horou [[Mt. Cinto]] vydatnou [[sníh|sněhovou nadílku]]. Místy se sníh drží celý rok. Jezero [[Lac du Rotondo]] svírá často ještě v červenci ledový prstenec. Pod dvoutisícovkou [[Monte Incudine]] je v létě možné ráno chodit po [[jinovatka|jinovatce]] a za tři hodiny se pak vyhřívat při 32 °C. [[Srážky]] v horách dosahují běžných 1 500 mm. Na vrcholech i v létě za pěkného počasí dost fouká. Od východu z moře vane vítr [[Lavante]], z jihu [[Scirocco]] a až stokilometrovou rychlostí se projevují na východních svazích padavé větry [Libeccio].
Na různých místech ostrova se [[podnebí]] dost podstatně liší. Průměrná roční [[teplota]] na pobřeží se pohybuje kolem 16 °C, v horách v zimě pod nulou. Přesto lze i v červnu zažít pod horou [[Mt. Cinto]] vydatnou [[sníh|sněhovou nadílku]]. Místy se sníh drží celý rok. Jezero [[Lac du Rotondo]] svírá často ještě v červenci ledový prstenec. Pod dvoutisícovkou [[Monte Incudine]] je v létě možné ráno chodit po [[jinovatka|jinovatce]] a za tři hodiny se pak vyhřívat při 32 °C. [[Srážky]] v horách dosahují běžných 1 500 mm. Na vrcholech i v létě za pěkného počasí dost fouká. Od východu z moře vane vítr [[Lavante]], z jihu [[Scirocco]] a až stokilometrovou rychlostí se projevují na východních svazích padavé větry [Libeccio].
== Historie ostrova ==
== Historie ostrova ==
-
První záznamy o osídlení ostrova pocházejí z dob antického Řecka, kdy byl ostrov osídlen [[Řekové|Řeky]], [[Etruskové|Etrusky]] a [[Kartaginci]]. Roku [[564]] př.n.l. založili Řekové dnešní hlavní město [[Ajaccio]]. V roce [[227]] připadl ostrov do sféry vlivu Římské říše.  
+
První záznamy o osídlení ostrova pocházejí z dob antického Řecka, kdy byl ostrov osídlen [[Řekové|Řeky]], Etrusky a Kartaginci. Roku 564 př.n.l. založili Řekové dnešní hlavní město [[Ajaccio]]. V roce 227 připadl ostrov do sféry vlivu Římské říše.  
-
Ve středověku se ostrov opět stal cílem mnohých zájmů a tak se na něm střídali vládci. Nejprve ostrov patřil italskému státu [[Pisa|Pise]], pak [[Janov (Itálie)|Janovu]]. [[Přístav]]ní město [[Calvi]] je jedním z možných rodišť „Janovana“ [[Kryštof Kolumbus|Kryštofa Kolumba]]. Ve středověku se také na ostrově začaly pěstovat jedlé [[kaštany]] a [[oliva|olivy]]. Ve válce nad Itálií získala ostrov v 16. století [[Francie]], ale po uzavření mírové smlouvy byl ostrov navrácen opět městu [[Janov (Itálie)|Janov]]. V krátkém nejistém období se o samostatnost Korsiky zasazoval význačný rodák [[Pasqual Paoli]]. Korsika definitivně připadla do područí Francie roku 1768, kde zůstala až do roku [[1942]], kdy byla obsazena a krátce okupována italskými vojsky. Od roku [[1982]] má v rámci Francie [[autonomie|autonomii]] s vlastní vládou a regionálním [[parlament]]em.
+
 
 +
Ve středověku se ostrov opět stal cílem mnohých zájmů a tak se na něm střídali vládci. Nejprve ostrov patřil italskému státu [[Pisa|Pise]], pak [[Janov (Itálie)|Janovu]]. [[Přístav]]ní město [[Calvi]] je jedním z možných rodišť „Janovana“ Kryštofa Kolumba. Ve středověku se také na ostrově začaly pěstovat jedlé [[kaštany]] a [[oliva|olivy]]. Ve válce nad Itálií získala ostrov v 16. století [[Francie]], ale po uzavření mírové smlouvy byl ostrov navrácen opět městu [[Janov (Itálie)|Janov]]. V krátkém nejistém období se o samostatnost Korsiky zasazoval význačný rodák Pasqual Paoli (1725–1807). Korsika definitivně připadla do područí Francie roku 1768, kde zůstala až do roku [[1942]], kdy byla obsazena a krátce okupována italskými vojsky. Od roku [[1982]] má v rámci Francie [[autonomie|autonomii]] s vlastní vládou a regionálním [[parlament]]em.
=== Historie horolezectví ===
=== Historie horolezectví ===
Z hlediska objevení hor pro Evropu je třeba jmenovat horolezce Tucketta, Freshfielda a další. [[horolezectví|Horolezecky]] oblast objevil v letech 1899, [[1902]] a [[1904]] [[stuttgart]]ský doktor [[Felix von Cube]], který zpracoval na tehdejší dobu velmi kvalitní [[mapa|mapu]]. Na jeho památku byla na [[Plateau de Stagnu]] umístěna deska. V roce [[1969]] byl vyhlášen [[národní park]] [[Parc Natural Regional de la Corse]]. Významně se zapsali při výstupech na místní vrcholy také čeští horolezci z [[Jablonec nad Nisou|Jablonce nad Nisou]] (''Simm, Skořepa, Deml a Skrbek'')
Z hlediska objevení hor pro Evropu je třeba jmenovat horolezce Tucketta, Freshfielda a další. [[horolezectví|Horolezecky]] oblast objevil v letech 1899, [[1902]] a [[1904]] [[stuttgart]]ský doktor [[Felix von Cube]], který zpracoval na tehdejší dobu velmi kvalitní [[mapa|mapu]]. Na jeho památku byla na [[Plateau de Stagnu]] umístěna deska. V roce [[1969]] byl vyhlášen [[národní park]] [[Parc Natural Regional de la Corse]]. Významně se zapsali při výstupech na místní vrcholy také čeští horolezci z [[Jablonec nad Nisou|Jablonce nad Nisou]] (''Simm, Skořepa, Deml a Skrbek'')
== Osídlení ==
== Osídlení ==
-
[[Soubor:Bonifacio.jpg|thumb|left|město Bonifacio]]
 
Na ostrově žije zhruba 200 tisíc obyvatel, z toho asi 100 tisíc ve městech [[Bastia]] a [[Ajaccio]]. Vzhledem k povrchu ostrova a drsným horským podmínkám patří Korsika k oblastem s nejmenším zalidněním. Mladá [[generace]] se stěhuje do měst, kde je více pracovních možností a turistický ruch. Na Korsice je mnoho [[rybářství|rybářských]] vesniček - rybaření byla dříve hlavní obživa tamějších obyvatel.
Na ostrově žije zhruba 200 tisíc obyvatel, z toho asi 100 tisíc ve městech [[Bastia]] a [[Ajaccio]]. Vzhledem k povrchu ostrova a drsným horským podmínkám patří Korsika k oblastem s nejmenším zalidněním. Mladá [[generace]] se stěhuje do měst, kde je více pracovních možností a turistický ruch. Na Korsice je mnoho [[rybářství|rybářských]] vesniček - rybaření byla dříve hlavní obživa tamějších obyvatel.
-
Dějiny [[ostrov]]a byly celá staletí velmi rušné. Od dob [[Řím|Říma]] přes [[Saracéni|Saracény]], dlouhou [[okupace|okupaci]] [[Janov (Itálie)|Janovem]], přes krátké období samostatnosti až po jeho připojení k Francii. Obtížně dostupné hory byly hrdým Korsičanům vždy dobrým domovem a [[macchie]] laskavou matkou.  
+
Dějiny [[ostrov]]a byly celá staletí velmi rušné. Od dob Říma přes Saracény, dlouhou [[okupace|okupaci]] [[Janov (Itálie)|Janovem]], přes krátké období samostatnosti až po jeho připojení k Francii. Obtížně dostupné hory byly hrdým Korsičanům vždy dobrým domovem a [[macchie]] laskavou matkou.  
"Vlajka" ostrova zobrazuje useknutou hlavu Saracéna. Podle legendy ukazovali Korsičané hlavu velitele na kůlu proti bílé plachtě, aby tak odradili od útoku další nájezdníky. Využití tohoto symbolu je ale až z doby novověku.
"Vlajka" ostrova zobrazuje useknutou hlavu Saracéna. Podle legendy ukazovali Korsičané hlavu velitele na kůlu proti bílé plachtě, aby tak odradili od útoku další nájezdníky. Využití tohoto symbolu je ale až z doby novověku.
 +
 +
==Panorama==
 +
{{Panorama1
 +
|Fotovyska=507
 +
|Sirkaobrazku=1600
 +
|Nazevfoto=Sartene-panorama.jpg
 +
|Popisek1=Panorama městečka
 +
|Popisek2=Panorama městečka Sartène (říjen 2006)}}
 +
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.ckibis.cz/korsika/informace-o-korsice Podrobné info], ze kterého částečně čerpá článek
* [http://www.ckibis.cz/korsika/informace-o-korsice Podrobné info], ze kterého částečně čerpá článek
Řádka 50: Řádka 60:
-
{{Francie}}{{commonscat|Corsica}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Corsica}}{{Commonscat|Corsica}}{{Francie}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Korsika| ]]
[[Kategorie:Korsika| ]]
[[Kategorie:Regiony Francie]]
[[Kategorie:Regiony Francie]]
Řádka 57: Řádka 67:
[[Kategorie:Ligurské moře]]
[[Kategorie:Ligurské moře]]
[[Kategorie:Ostrovy Francie v Evropě]]
[[Kategorie:Ostrovy Francie v Evropě]]
 +
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

Aktuální verze z 9. 6. 2015, 09:53


Korsika je ostrov ležící v západním Středozemním moři spadající pod správu Francie. Rozloha ostrova dosahuje 8 680 km², je 4. největším ostrovem ve Středomoří. Svým tvarem připomíná zaťatou pěst se vztyčeným palcem. Ostrov je dlouhý 183 km a široký 83 km, což přibližně odpovídá vzdálenostem ostrova od evropské pevniny. Od Francie je vzdálen 180 km, od Itálie 80 km. Obýván je přibližně 260 000 obyvateli. Nejvyšší horou ostrova je Monte Cinto, které dosahuje 2 710 m nad mořem. Oficiálním jazykem je francouzština, hovoří se tu ale často italsky a také korsicky. Tento původní jazyk byl dlouhá léta zakázán, ale dnes se běžně vyučuje na středních a vysokých školách. Jazyk se řadí do italského nářečí, patří do skupiny toskánských dialektů, z latiny. Korsika je místem narození Napoleona Bonaparte a nedotčenou krajinou a množstvím ledovcových jezer. Části ostrova jsou zapsány v UNESCO. Ostrov je znám pro své bělavé pláže a čisté moře (délka pobřeží je 1 047 km), což ho řadí mezi častý cíl turistů.

Obsah

Rozdělení ostrova

Satelitní snímek Korsiky
Pohled na přístav Bonifacio

Ostrov je rozdělen na dvě správní střediska:

  • Ajaccio – zároveň je hlavním městem autonomní oblasti
  • Bastia – největší a nejdůležitější přístav Korsiky

Turistický ruch

Nejčastějším cílem turistů je východní pobřeží, převážně pak okolí města Porto- Vechio. Častým cílem jsou však i kaskády, nacházející se v korsických horách.

Vznik a geologické složení

Severní část (prst) ostrova kulminuje vrcholem Mt. Stello a pokračuje na jih, kde vrcholí na Mt. San Pietro (1 766 m). Tato horská skupina je mladšího data a tvoří ji krystalické břidlice a druhohorní sedimenty. Vápenité břidlice obsahují ještě fylity a polohy dioritů a diabasů. Konečnou podobu dalo této oblasti alpinské vrásnění. Na jihu kolem Bonifacia se vklínily neogenní vápencové sedimenty. Větší část ostrova zabírají skalní štíty se strmými stěnami, přecházející na západě v pobřeží fjordového typu. Některé teorie hovoří o pokračování vrásné zóny španělské Sierry Nevady. V každém případě je tento krystalický masiv jedním z nejstarších v Evropě. Na jeho stavbě se podílejí hlavně žuly variského stáří s četnými zlomy a méně často porfyry (Paglia, Orba). Ostré vrcholy, hluboce zaříznutá údolí alpského rázu, pozůstatky ledovcové činnosti (období pleistocénu) ve formě karů a jezer (Lac du Rotondo, Nino), to jsou Korsické Alpy. Pohoří je orientováno SSZ-JJV, ale jednotlivé hřebeny stojí k této ose příčně. Přechod hor je proto fyzicky náročný. V hlavním směru se nacházejí široká a hluboká sedla, oddělující dílčí horské skupiny. Přes ně vede čára rozvodí, a také silnice (Col de Vergio, Vizzavona, Verda, Bavella).

Podnebí

Na různých místech ostrova se podnebí dost podstatně liší. Průměrná roční teplota na pobřeží se pohybuje kolem 16 °C, v horách v zimě pod nulou. Přesto lze i v červnu zažít pod horou Mt. Cinto vydatnou sněhovou nadílku. Místy se sníh drží celý rok. Jezero Lac du Rotondo svírá často ještě v červenci ledový prstenec. Pod dvoutisícovkou Monte Incudine je v létě možné ráno chodit po jinovatce a za tři hodiny se pak vyhřívat při 32 °C. Srážky v horách dosahují běžných 1 500 mm. Na vrcholech i v létě za pěkného počasí dost fouká. Od východu z moře vane vítr Lavante, z jihu Scirocco a až stokilometrovou rychlostí se projevují na východních svazích padavé větry [Libeccio].

Historie ostrova

První záznamy o osídlení ostrova pocházejí z dob antického Řecka, kdy byl ostrov osídlen Řeky, Etrusky a Kartaginci. Roku 564 př.n.l. založili Řekové dnešní hlavní město Ajaccio. V roce 227 připadl ostrov do sféry vlivu Římské říše.

Ve středověku se ostrov opět stal cílem mnohých zájmů a tak se na něm střídali vládci. Nejprve ostrov patřil italskému státu Pise, pak Janovu. Přístavní město Calvi je jedním z možných rodišť „Janovana“ Kryštofa Kolumba. Ve středověku se také na ostrově začaly pěstovat jedlé kaštany a olivy. Ve válce nad Itálií získala ostrov v 16. století Francie, ale po uzavření mírové smlouvy byl ostrov navrácen opět městu Janov. V krátkém nejistém období se o samostatnost Korsiky zasazoval význačný rodák Pasqual Paoli (1725–1807). Korsika definitivně připadla do područí Francie roku 1768, kde zůstala až do roku 1942, kdy byla obsazena a krátce okupována italskými vojsky. Od roku 1982 má v rámci Francie autonomii s vlastní vládou a regionálním parlamentem.

Historie horolezectví

Z hlediska objevení hor pro Evropu je třeba jmenovat horolezce Tucketta, Freshfielda a další. Horolezecky oblast objevil v letech 1899, 1902 a 1904 stuttgartský doktor Felix von Cube, který zpracoval na tehdejší dobu velmi kvalitní mapu. Na jeho památku byla na Plateau de Stagnu umístěna deska. V roce 1969 byl vyhlášen národní park Parc Natural Regional de la Corse. Významně se zapsali při výstupech na místní vrcholy také čeští horolezci z Jablonce nad Nisou (Simm, Skořepa, Deml a Skrbek)

Osídlení

Na ostrově žije zhruba 200 tisíc obyvatel, z toho asi 100 tisíc ve městech Bastia a Ajaccio. Vzhledem k povrchu ostrova a drsným horským podmínkám patří Korsika k oblastem s nejmenším zalidněním. Mladá generace se stěhuje do měst, kde je více pracovních možností a turistický ruch. Na Korsice je mnoho rybářských vesniček - rybaření byla dříve hlavní obživa tamějších obyvatel. Dějiny ostrova byly celá staletí velmi rušné. Od dob Říma přes Saracény, dlouhou okupaci Janovem, přes krátké období samostatnosti až po jeho připojení k Francii. Obtížně dostupné hory byly hrdým Korsičanům vždy dobrým domovem a macchie laskavou matkou. "Vlajka" ostrova zobrazuje useknutou hlavu Saracéna. Podle legendy ukazovali Korsičané hlavu velitele na kůlu proti bílé plachtě, aby tak odradili od útoku další nájezdníky. Využití tohoto symbolu je ale až z doby novověku.

Panorama

Panorama městečka
Panorama městečka Sartène (říjen 2006)


Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Korsika
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Korsika


Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Korsika“