Jan Klusák

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 5. 4. 2015, 22:59

Jan Klusák na Karlových Varech (2009)

Jan Klusák, původním jménem Jan Filip Porges (* 18. dubna 1934, Praha) je český hudební skladatel.

Obsah

1 Život
2 Dílo
3 Diskografie
4 Filmové role
5 Divadelní role
6 Literatura
7 Externí odkazy

Život

Narodil se v Praze v česko-židovské rodině. Jeho otec tragicky zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi. Své příjmení si skladatel ponechal po matce.

Maturoval na Akademickém gymnáziu Štěpánská v Praze a pokračoval ve studiích (1953–1957) u Jaroslava Řídkého a Pavla Bořkovce na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze v oboru skladba. Poté již působil jako skladatel, příležitostně herec a literát - od počátku své kariéry ve svobodném povolání.

Jeho kompoziční styl byl zprvu ovlivněn meziválečným neoklasicismem - zejména skladateli Išou Krejčím, Igorem Stravinským, Sergejem Prokofjevem. Od roku 1959 úzce spolupracoval s dirigentem a spolužákem Liborem Peškem, jehož souboru Komorní harmonie působícímu v Divadle Na Zábradlí věnoval řadu mnohdy avantgardních skladeb. Napsal množství scénické hudby (např. Zahradní slavnost (1963), Václav Havel). Od 60. let se uplatňoval i ve filmu a to nejen jako skladatel, ale i herec. Výrazné role ztvárnil ve snímcích tzv. České nové vlny: O slavnosti a hostech (1966), Jan Němec; Sedmikrásky (1966), Věra Chytilová; Mučedníci lásky (1966), Jan Němec; Valerie a týden divů (1970), Jaromil Jireš a dalších. V těchto letech nastala i zásadní proměna v jeho stylové kompoziční orientaci – jako jeden z prvních se odvážně přiklonil k technikám Druhé vídeňské školy, Nové hudby, Darmstadtu, dodekafonie, serialismu, které byly tehdejší ideologií potlačovány, a staly se mu východiskem pro jeho následující tvorbu.

Po srpnu 1968 byla jeho veřejná činnost husákovským režimem utlumována a byl označen za politicky nežádoucí osobu, protože mimo jiné zkomponoval hudbu ke dvěma zakázaným filmům: Den sedmý, osmá noc (1969), Evald Schorm a Konec srpna v hotelu Ozon (1966), Jan Schmidt. V normalizační době našel své místo v Divadle Járy Cimrmana, kde se významně zařadil i mezi divadelní herce. Zároveň zde hudebně spolupracoval na představeních: Hospoda Na Mýtince (1969), Vražda v salonním coupé (1970), Cimrman v říši hudby (1973), Dlouhý, Široký a Krátkozraký (1974). V roce 1976 však musel přesto odejít jako politicky nespolehlivá osoba. Po sametové revoluci se stává opět veřejně činným. Byl zvolen předsedou hudebního odboru obnoveného spolku Umělecká beseda, místopředsedou České hudební rady i do umělecké komise mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Je řazen mezi přední osobnosti české kultury. Vedle své skladatelské činnosti (dosáhl úspěchů jak na poli koncertním, tak jako autor scénické, filmové a televizní hudby) se uplatnil i v oblasti herecké a literární. Za zásluhy o stát v kultuře a umění byl v roce 2006 při příležitosti státního svátku vzniku samostatné Československé republiky oceněn Medailí Za zásluhy III. stupně z rukou prezidenta Václava Klause.

Dílo

výběr:

Čtyři malá hlasová cvičení, na texty Franze Kafky, recitace a dechový soubor, 1960
Obrazy pro dvanáct dechových nástrojů, 1960
Variace na téma Gustava Mahlera pro orchestr, 1960-62
Zemský ráj to napohled, symfonická báseň pro velký orchestr, 1998
Axis Temporum, pro velký orchestr, 2003-04
Stesk po Mozartovi, fantazie pro komorní orchestr s obligátním hobojem, 1991
Scherzo capriccioso, symfonická báseň č. 2 pro orchestr, 2005-06, na objednávku MHF Pražské jaro

Diskografie

výběr:

Jan Klusák, Multisonic a. s. 1994
String Quartets Nos. 1 – 5, Panton 1996
Axis temporum - skladatelský profil Jana Klusáka, Maximum Hannig 2004
Zpráva pro akademii, Bertram a Mescalinda (hlavní role: Jaroslava Maxová, Jaroslav Březina, Roman Janál), Národní divadlo 2002
Obrazy z let šedesátých - skladby Jana Klusáka komponované v letech 1960-65 a nahrané v letech 1963-68, Maximum Hannig 2005
Stesk po Mozartovi, Maximum Hannig 2006
Mýty a mystéria, Maximum Hannig 2007

Filmové role

výběr:

O slavnosti a hostech (1966), Jan Němec
Sedmikrásky (1966), Věra Chytilová
Mučedníci lásky (1966), Jan Němec
Valerie a týden divů (1970), Jaromil Jireš
Obsluhoval jsem anglického krále (2006), Jiří Menzel

dokumenty:

GEN: Jan Klusák (2002), Jan Němec
Jan Klusák – Axis Temporum (2009), Dan Krameš

Divadelní role

Žižkovské divadlo Járy Cimrmana:

Hospoda Na Mýtince (1969)
Akt (1969)
Vražda v salonním coupé (1970)
Němý Bobeš (1971)
Cimrman v říši hudby (1973)
Dlouhý, Široký a Krátkozraký (1974)

Literatura

DOUCEK, P. B. (ed.): Být dobře skryt, sborník, Filmový klub při Filmcentru v Hradci Králové, Hradec Králové 2000, 104 s.
POLEDŇÁK, I.: Vášeň rozumu, skladatel Jan Klusák - člověk, osobnost, tvůrce, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2004, 414 s.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jan Klusák

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
+[[Soubor:Jan Klusak KVIFF.jpg|thumb|250px|Jan Klusák na [[Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary|Karlových Varech]] (2009)]]
 '''Jan Klusák''', původním jménem '''Jan Filip Porges''' (* [[18. duben|18. dubna]] [[1934]], [[Praha]]) je český [[hudební skladatel]].
-{{Infobox začátek|okraj=2}}
-{{Infobox hlavička|barva=lightgrey|text=Jan Klusák}}
-{{Infobox položka|barva=white|align=left|text1=Datum nar.|text2=[[18. duben|18. dubna]] [[1934]]}}
-{{Infobox položka|barva=white|align=left|text1=Místo nar.|text2=[[Praha]], [[Československá republika]]}}
-{{Infobox položka|barva=white|align=left|text1=Obor|text2=[[skladba]], [[herectví]], [[publicistika]]}}
-{{Infobox položka|barva=white|align=left|text1=Ocenění|text2=* cena Classic 1995 a 1997 <br />* [[Medaile Za zásluhy]] III. stupně, 2006}}
-{{Infobox konec}}
-[[Soubor:Jan Klusak KVIFF.jpg|thumb|upright|Jan Klusák v [[KVIFF|Karlových Varech]] (2009)]]
 == Život ==
-Narodil se dne 18. dubna 1934 v [[Praha|Praze]] v česko-židovské rodině. Jeho otec tragicky zahynul v koncentračním táboře v [[Osvětim|Osvětimi]]. Své příjmení si skladatel ponechal po matce.
+Narodil se v [[Praha|Praze]] v česko-židovské rodině. Jeho otec tragicky zahynul v koncentračním táboře v [[Osvětim|Osvětimi]]. Své&nbsp;příjmení si skladatel ponechal po matce.
-Maturoval na [[Akademické gymnázium Štěpánská|Akademickém gymnáziu Štěpánská]] v [[Praha|Praze]] a pokračoval ve studiích ([[1953]]-[[1957]]) u [[Jaroslav Řídký|Jaroslava Řídkého]] a [[Pavel Bořkovec|Pavla Bořkovce]] na Hudební fakultě [[Akademie múzických umění v Praze]] v oboru skladba. Poté již působil jako skladatel, příležitostně herec a literát - od počátku své kariéry ve svobodném povolání.
+Maturoval na [[Akademické gymnázium Štěpánská|Akademickém gymnáziu Štěpánská]] v [[Praha|Praze]] a pokračoval ve studiích ([[1953]]–[[1957]]) u [[Jaroslav Řídký|Jaroslava Řídkého]] a [[Pavel Bořkovec|Pavla Bořkovce]] na Hudební fakultě [[Akademie múzických umění v Praze]] v oboru skladba. Poté již působil jako skladatel, příležitostně herec a literát - od počátku své kariéry ve svobodném povolání.
 Jeho kompoziční styl byl zprvu ovlivněn meziválečným neoklasicismem - zejména skladateli [[Iša Krejčí|Išou Krejčím]], [[Igor Fjodorovič Stravinskij|Igorem Stravinským]], [[Sergej Prokofjev|Sergejem Prokofjevem]]. Od roku [[1959]] úzce spolupracoval s dirigentem a spolužákem [[Libor Pešek|Liborem Peškem]], jehož souboru [[Komorní harmonie]] působícímu v [[Divadlo Na Zábradlí|Divadle Na Zábradlí]] věnoval řadu mnohdy avantgardních skladeb.
-Napsal množství scénické hudby (např. ''Zahradní slavnost'' (1963), [[Václav Havel]]). Od 60. let se uplatňoval i ve filmu a to nejen jako skladatel, ale i herec. Výrazné role ztvárnil ve snímcích tzv. [[Česká nová vlna|České nové vlny]]: ''O slavnosti a hostech'' (1966), [[Jan Němec]]; ''Sedmikrásky'' (1966), [[Věra Chytilová]]; ''Mučedníci lásky'' (1966), [[Jan Němec]]; ''Valerie a týden divů'' (1970), [[Jaromil Jireš]] a dalších. V těchto letech nastala i zásadní proměna v jeho stylové kompoziční orientaci - jako jeden z prvních se odvážně přiklonil k technikám [[Druhá vídeňská škola|Druhé vídeňské školy]], [[Nová hudba|Nové hudby]], [[Darmstadt|Darmstadtu]], [[dodekafonie]], [[serialismus|serialismu]], které byly tehdejší ideologií potlačovány, a staly se mu východiskem pro jeho následující tvorbu.
+Napsal množství scénické hudby (např. ''Zahradní slavnost'' (1963), [[Václav Havel]]). Od 60. let se uplatňoval i ve filmu a to nejen jako skladatel, ale i herec. Výrazné role ztvárnil ve snímcích tzv. [[Česká nová vlna|České nové vlny]]: ''O slavnosti a hostech'' (1966), [[Jan Němec]]; ''Sedmikrásky'' (1966), [[Věra Chytilová]]; ''Mučedníci lásky'' (1966), [[Jan Němec]]; ''Valerie a týden divů'' (1970), [[Jaromil Jireš]] a dalších. V těchto letech nastala i zásadní proměna v jeho stylové kompoziční orientaci – jako jeden z prvních se odvážně přiklonil k technikám [[Druhá vídeňská škola|Druhé vídeňské školy]], [[Nová hudba|Nové hudby]], [[Darmstadt|Darmstadtu]], [[dodekafonie]], [[serialismus|serialismu]], které byly tehdejší ideologií potlačovány, a staly se mu východiskem pro jeho následující tvorbu.
 Po srpnu [[1968]] byla jeho veřejná činnost husákovským režimem utlumována a byl označen za politicky nežádoucí osobu, protože mimo jiné zkomponoval hudbu ke dvěma zakázaným filmům: ''Den sedmý, osmá noc'' (1969), [[Evald Schorm]] a ''Konec srpna v hotelu Ozon'' (1966), [[Jan Schmidt]].
 V [[normalizace|normalizační době]] našel své místo v [[Žižkovské divadlo Járy Cimrmana|Divadle Járy Cimrmana]], kde se významně zařadil i mezi divadelní herce. Zároveň zde hudebně spolupracoval na představeních: ''Hospoda Na Mýtince'' (1969), ''Vražda v salonním coupé'' (1970), ''Cimrman v říši hudby'' (1973), ''Dlouhý, Široký a Krátkozraký'' (1974). V roce [[1976]] však musel přesto odejít jako politicky nespolehlivá osoba.