Sainte Chapelle

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 7. 6. 2014, 09:20

Sainte-Chapelle je gotická kaple postavena v letech 1243–1248 na přání francouzského krále Ludvíka IX. uvnitř Justičního paláce (Palais de Justice) na pařížském ostrově Île de la Cité .

Historie

Socha Ludvíka IX.

Původním účelem kaple bylo přechovávání vzácných relikvií, především trnové koruny, kterou Ludvík IX. získal díky složité obchodní transakci. Trnová koruna patřila zchudlému latinskému císaři Balduinovi, který jí francouzskému panovníkovi nabídl. Poslové však po příjezdu do Konstantinopole zjistili, že vzácná relikvie se dostala zástavou do rukou benátského kupce. Ludvíkovi se podařilo korunu vykoupit, stálo jej to však nemalé jmění. Do Paříže byla přivezena roku 1241 a roku 1248 byla kaple v podobě relikviáře dokončena.^[1] Několika posvátnými trny z Kristovy mučednické koruny obdaroval Ludvík IX. i další mocné evropské vládce.^[2]Jedním z obdarovaných byl i český král Přemysl Otakar II., kterého dar inspiroval ke stavbě cisterciáckého kláštera Sancta Corona.

Architektem této stavby byl pravděpodobně Pierre de Montreuil, architekt kláštera Saint-Germain-des-Prés, který navrhl dvě kaple nad sebou a ty byly vysvěceny v roce 1248.

Architektura kaple

Interiér Horní kaple (HDR)

Horní kostel odpovídá vyšším základům, nad nimi se otevírají prostorná okna, ukončená v gotickém horotu. Příkrá šikmá střecha je ozdobena delikátní mramorovou balustrádou a i tento elegantní výtvor architektury je korunován štíhlou věží vysokou 75 metrů. Další dvě štíhlé věžičky byly postaveny po stranách průčelí, kterému předchází podloubí, převýšené velkým růžicovým oknem, pocházející z 15. století a představující náměty Apokalypsy. Celé dílo je poznačeno takovou lehkostí, že i jednotlivé stavební prvky ztrácí svoji soudržnost a mohou být srovnávány s jemnou výšivkou či krajkou. Žebrování se zjemní, špičky věží se zúží tak, jakoby se pomalu začala ztrácet architektura, přenechávající místo barevně vyskleným oknům.

Dolní kaple

Je vysoká téměř 7 metrů a obsahuje tři chrámové lodi, z kterých ta prostřední, ve srovnání s těmi malými po stranách, je přímo obrovská.

Motiv trojlaločného oblouku, podepřeného malými sloupy, obíhá podél všech stěn. V pozadí je vidět polygonální apsida. I zde, stejně tak jako v Horní kapli, nad vším převládá ohromující bohatá různobarevná dekorace jakoby vylučující význam architektury, která se mění v jednoduchý nosný element dekorativních maleb.

Horní kaple

Po vnitřních schodech z Dolní kaple vystoupíme do vzácné šperkovnice a velkolepého relikviáře, kterým je Horní kaple. Má pouze jednu chrámovou loď. Je široká 17 metrů a vysoká 20, 5 metrů. Vysoká plinta, obíhající kolem celého obvodu kostela, je přerušena mramorovými arkádami a v některých místech i hlubokými výklenky. Ve třetím poli mezi sloupy se nacházejí dva výklenky, vyhrazeny králi a jeho rodině.

Každý z dvanácti pilířů je ozdoben sochou jednoho z apoštolů, pocházející ze 14. století. Jemná architektura dovoluje přítomnost velkých skleněných oken, vysokých 15 metrů. V umění románského období se užívala téměř skrytá místa k umístění malířských děl, uvnitř oblouku nebo pod širokou klenbou. Zde je malba na okenních tabulkách a ozařuje svými vzácnými odstíny celý kostel. Patnáct vitráží Sainte-Chapelle se svými 1134 výjevy pokrývá povrch 618 metrů čtverečních, pochází z 13. století a ilustruje, jak v nádheře barev, tak i v rozrušeném a horečném stylu, biblické a evangelické scény.

Některé originály vitráží ze Sainte-Chapelle jsou umístěny v Museé de Cluny.^[3] Kaple je považována za skvost rayonantní gotiky.

Souřadnice

Reference

1. ↑ KIDSON, Peter. Románské a gotické umění. Praha : Artia, 1973. S. 118.  
2. ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české, svazek III. 1250-1310. Praha : Paseka, 2002. ISBN 80-7185-433-6. S. 272.  
3. ↑ HANNANOVI, Bill a Lorna. Paříž a okolí. Brno : Barrister&Principal, 2004. ISBN 80-86598-96-9. S. 17.  

Externí odkazy

• Oficiální stránky Sainte-Chapelle (francouzsky)
• Fotografie kaple