Výtah

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 25. 11. 2013, 10:35

Hammetschwand Elevator – nejvyšší externí výtah Evropy (ve Švýcarsku)

Pozoruhodný výtah z detoxikační zóny v ukrajinském Černobylu (HDR)

Výtah (někdy nazývaný také zdviž) je dopravní prostředek z kategorie zdvihadel užívaný jako zdvihací zařízení pro dopravu osob nebo nákladů svislým nebo šikmým směrem po pevné dráze. Výtah je v podstatě plošina, která je tažena nebo tlačena mechanickými prostředky, nejčastěji lany, řetězy nebo hydraulicky. Moderní výtah bývá tvořen kabinou umístěnou ve výtahové šachtě. V minulosti byly výtahy poháněny vodou, párou nebo i lidskou silou, dnes převažuje elektrický pohon.

Historie

Patentový výkres výtahu Elishi Otise

První výtahy byly používány v baroku. Ve Francii si jej dokonce nesměl zřídit nikdo kromě krále^[1]. V Čechách se jeden z prvních výtahů, respektive jeho pozůstatky, dochovaly na zámku v Ploskovicích, vybudovaném ve dvacátých letech osmnáctého století. v téže době vzniká výtah na zámku Zákupy, upravený v roce 1870 pro potřeby Ferdinanda V. Dobrotivého (Macek - Zahradník 1996, s. 28, 31). V letohrádku Belaria v zahradě českokrumlovského zámku se pro změnu dochoval unikátní mechanismus, který sloužil v podstatě jako výtah na potraviny s tím, že bylo připravené jídlo tímto výtahem přepraveno přímo do střední části hodovní tabule. Tento výtah ovšem nebyl zavěšen, nýbrž naopak vysouván po způsobu divadelního propadla, takže konstrukčně poněkud připomínal moderní hydraulické výtahy. Na zámku Konopiště je zase dochován mechanický výtah z devatenáctého století. Fungoval na jednoduchém principu, jeho pohyb vzhůru zajišťovala voda postupně napuštěná do nádrže, tvořící protizávaží jeho přepravní klece (na podobném principu také původně fungovala lanová dráha na pražském Petříně a na Letnou). V roce 1853 představil Elisha Otis bezpečný výtah, s pojistkou, která zabrání pádu kabiny při přetržení lana. První elektrický výtah sestrojil Werner von Siemens v roce 1880. Bezpečnost a rychlost elektrických výtahů značně zvýšil Frank Sprague. První výtah v Čechách zkonstruovala firma Breitfeld–Daněk (pozdější ČKD) a pracoval v litoměřickém pivovaru. První výtah s tlačítky byl instalován v pražském hotelu Modrá hvězda.

Výtahy podle použití

• Osobní výtah, slouží především pro dopravu osob a jejich menších osobních předmětů respektive zavazadel (s výjimkou důlního výtahu). Osobní výtah může součástí nebo příslušenstvím budovy, nebo může sloužit k dopravě do podzemních staveb (například metro) nebo může sloužit k dopravě na veřejném prostranství, v podobné funkci jako lanovka (viz výtah v Bad Schandau, výtah Santa Justa v Lisabonu, Ohmannův výtah v Karlových Varech atd.).
• Nákladní výtah bývá navržen zejména pro přepravu zboží (ale osoby často zboží doprovázejí) ale i jiných předmětů (kupř. nemocniční výtah). Nákladní výtahy bývají obvykle větší (menší nákladní výtahy se používají pro úzce specializované účely - kupř.výtah pro dopravu jídel v hotelích a restauracích) a jsou obvykle schopny unést těžší náklad než osobní výtah, obecně od 2 300 do 4 500 kg. Nákladní výtahy mohou mít manuálně ovládané dveře a často mají odolný povrch interiéru kvůli prevenci poškození během nakládky a vykládky. Existují i malé nákladní výtahy pro dopravu jídla, dokumentů nebo jiného konkrétního druhu materiálu (například výtah pro popelnice).
• Automobilový výtah, užívaný pro transport automobilů kolem parkovací garáže nebo jiné budovy, je speciálním typem nákladního výtahu.
• Lodní výtah je nákladní výtah pro dopravu vojenských letadel na palubách letadlových lodí
• Lodní výtah je také zařízení umožňují přepravu lodí nebo komory s loděmi přes hráz.
• Stavební výtah je dočasný výtah, budovaný na stavbách
• Důlní výtah je výtah pro dopravu osob a materiálu v hlubinných dolech, pojezdové šachty u těchto výtahů mohou dosahovat až tisíců metrů, výtahy dopravují naráz obvykle značné množství materiálu, řádově až desítek i stovek tun. Tomu odpovídá i velikost hnacího stroje výtahu (v dřívějších dobách se jednalo o velké parostrojní mechanismy), hnací elektromotory mohou u největších důlních strojů dosahovat výkonů v řádu desítek megawattů. Pojezdová rychlost kabiny při přepravě lidí (horníků) bývá obvykle asi poloviční oproti pojezdové rychlosti s nákladem (tj. s vytěženou horninou). Z technického, provozního i ekonomického hlediska jsou důlní výtahy bezesporu nejsložitější i nejnáročnější podskupinou výtahů.

Technické provedení výtahů

Trakční (tažné) výtahy

Výtahová šachta

• Převodové trakční výtahy jsou poháněny elektrickými motory s převodovkou.
• Bezpřevodové trakční stroje mají pomaloběžné elektrické motory(50-200 otáček za minutu) napájené střídavým nebo stejnosměrným proudem. V tomto případě je řídící kladka přímo připojena na rotor motoru.

Elektrický výtah je typicky zavěšen na laně přes poháněnou kladku. Váha jeho kabiny a obvykle i poloviny užitečného nákladu je vyrovnána protizávažím. Některé výtahy protizávaží nemají. Hlavními výhodami elektrických výtahů jsou:

• nižší spotřeba el. energie (projeví se při intenzivním provozu)
• nižší náklady na servis (odpadá nutnost výměny olejové náplně)
• větší přepravní rychlost a možnost zajistit větší zdvih výtahu (hydraulické výtahy se používají zhruba do zdvihu 25 m)

Hydraulické výtahy

Vstup výtahu do stanice metra Dejvická v Praze

Hydraulické výtahy vyvozují zdvižnou sílu pomocí hydraulických pístů. Písty jsou obvykle umístěné pod výtahem. Některé systémy pohyb pístů přenášejí pomocí systému kladek a lan, což umožňuje delší dráhu výtahu.

• Konvenční hydraulické
• Lanové hydraulické
• Dvojpilířové hydraulické
• Bezotvorové hydraulické

Hlavními výhodami hydraulických výtahů jsou:

• nižší pořizovací náklady
• možnost umístění strojovny až 10 m od výtahové šachty
• tišší chod

Páternoster

Speciální typ výtahu je oběžný výtah (páternoster), skládající se z řetězu kabin. Z právního hlediska podle evropských a českých norem a předpisů nepatří mezi výtahy, ale pouze obecně mezi zdvihací zařízení (respektive mezi zdvihadla).

Šikmý výtah

Některé výtahy mají šikmou dráhu a jsou mezním případem mezi běžným výtahem a pozemní lanovkou, příkladem takového výtahu je šikmý výtah hotelu Mövenpick v Praze na Smíchově. Šikmé výtahy jsou někdy využívány např. jako velké nákladní výtahy pro přepravu lodí přes těleso hráze u říční přehrady či jezu, jedná se o tzv. lodní výtah. Lodní výtah může být i svislý.

Zdvihací plošina

Podobným zařízením jako výtah je zdvihací plošina, určená převážně pro osoby na invalidních vozících, někdy i pro dětské kočárky apod. Může mít šikmou nebo svislou dráhu, někdy se podobá výtahu. Různých zdvíhacích plošin ale existuje celá řada typů, jedná se o zvláštní strojní zařízení, která jsou velmi příbuzná výtahům.

Umístění strojovny

• strojovna nad šachtou
• strojovna vedle šachty
• strojovna pod šachtou
• bez strojovny (strojovna v šachtě)
• bez strojovny (strojovna součástí zařízení)
• u hydraulických výtahů a plošin možnost umístění strojovny do 10m od výtahové šachty

Zabezpečení

Zabezpečení proti pádu

Výtahy mívají standardně naddimenzovanou nosnost, omezovač rychlosti, nouzové brzdy, nárazník.

Zabezpečení dveří

Dveře šachty výtahu ve stanicích mají být automaticky zajištěny proti otevření (blokovány) v době, kdy klec nestojí ve stanici. Otevření šachetních nebo klecových dveří v době jízdy výtahu by mělo mít za následek okamžité automatické zastavení výtahu. Některé starší nebo nákladní výtahy však vnitřní (klecové) dveře vůbec nemají. U starších výtahů se dveře otevírají ručně, u novějších osobních výtahů zpravidla automaticky, některé výtahy s automatickými dveřmi mají též tlačítka umožňující urychlit či pozdržet otevření nebo uzavření dveří. U některých výtahů fotobuňka brání uzavření dveří v určité době od okamžiku, kdy zaregistruje, že prostor dveří není volný.

Výpadek proudu

Starší výtahy v případě výpadku proudu zastavily na místě a do stanice je bylo možné dopravit ručním zásahem ze strojovny. Novější výtahy v případě výpadku proudu automaticky sjedou do určené nebo nejbližší stanice.

Ovládání a signalizace

Ovládací panel v kabině výtahu v mrakodrapu Torre Latinoamericana (2009)

Výtahy se obvykle ovládají stiskem tlačítka nebo podobného spínače, některé výtahy však jezdí automaticky na základě detekce přítomnosti a pohybu cestujících. V počátcích provozu výtahů bylo běžné, že výtah obsluhoval k tomu určený pracovník (liftboy apod.), později převážily samoobslužné výtahy. Starší typy výtahů reagují na požadavek jednotlivě, další požadavek přijímají teprve poté, co předchozí splní. Ve stanicích výtahu je umístěno přivolávací tlačítko a obvykle též signalizační svétélko, které svítí, pokud výtah není připraven přijmout požadavek (právě jede nebo je obsazen nebo nemá uzavřené dveře). Některé výtahy mají ve stanicích též tlačítko, jímž lze výtah odeslat do výchozí stanice (obvykle do přízemí). Ve výtahové kleci bývají tlačítka jednotlivých stanic (podlaží). Cestuje-li současně více lidí do různých stanic, musí se mezi sebou domluvit na pořadí uplatnění požadavků. Novější typy výtahů dokáží registrovat více požadavků souběžně, přitom mohou mít společné ovládání dva nebo více výtahů. Ve stanici obvykle jsou dvě tlačítka rozlišená šipkou nahoru nebo dolů, cestující stiskne tlačítko odpovídající směru, kterým chce jet. Ovládací program buď přivolá výtah, anebo ve stanici zastaví výtah jedoucí příslušným směrem. Ve výtahové kleci je možno tlačítka cílových stanic v příslušném směru jízdy stiskat předem v libovolném pořadí, přičemž výtah v nich zastavuje postupně. Výtahové klece a některé stanice bývají vybaveny zobrazovačem aktuální polohy výtahu a směru jízdy. Starší výtahy byly povinně vybaveny tlačítkem, které způsobilo okamžité zastavení výtahu, nové výtahy naopak takové tlačítko nemají mít. Výtahy mají být vybaveny tlačítkem pro signalizaci v nebezpečí, případně oboustranným komunikačním zařízením. Některé výtahy mají i dálkovou detekci poruch nebo jsou vybaveny dohlížecím kamerovým systémem. Pokud do některých stanic nemá být umožněna jízda komukoliv, může být přijetí požadavku na jízdu do této stanice podmíněno aktivováním speciálního zámku klíčem, navolením hesla na ovladači a podobně. V minulosti bývaly některé výtahy opatřeny návodem, který zakazoval samostatné používání osobám mladším 14 nebo 10 let. Jedním z důvodů tohoto omezení, vedle způsobilosti ovládat výtah, bylo, že výtah indikoval přítomnost osoby v kleci zátěží podlahy kabiny, takže po nastoupení příliš lehkého dítěte mohlo osvětlení kabiny zhasnout, jako by výtah byl prázdný.

Výtahy v Česku

Statistiky

Podle odhadu Unie výtahového průmyslu ČR je v roce 2008 v Česku 110 000 výtahů, z toho 85 000 osobních, z nichž asi 50 000 nevyhovuje bezpečnostním normám.^{[2] [3]} Za léta 1993–2007 zaznamenala Česká asociace výrobců výtahů 23 významnějších nehod a havárií výtahů, při nichž přišlo celkem 10 lidí o život.^{[2] [3]} Například koncem ledna 2008 se utrhla výtahová klec v panelovém domě v Litvínově, v červenci 1997 zůstali dva lidé 52 hodin uvězněni ve výtahu v Pardubicích, v březnu 1999 skříň přepravovaná výtahem usmrtila muže atd.^{[3] [4]} Mezi nejvýznamnější výrobce výtahů používaných v Česku patří firmy OTIS, KONE, Schindler a jiné. Cena běžného výtahu je kolem milionu Kč.^[5] Rychlost výtahu v bytových domech bývá nejčastěji 0,6 m/s nebo 1 m/s. Běžné nosnosti výtahů v panelových domech byly 250, 320 nebo 500 kilogramů, novější výtahy mívají nosnost 300 až 1000 kg.^[5]

Technické požadavky

V České republice stanoví technické požadavky na výtahy nařízení vlády č. 27/2003 Sb. ve znění nařízení č. 127/2004 Sb. Výtahem může být podle tohoto předpisu zařízení s tuhými vodítky odkloněnými od vodorovné roviny v úhlu větším než 15 stupňů. Z definice výtahu jsou vyloučeny lanové dráhy, lyžařské vleky, ozubnicové dráhy, speciální výtahy pro vojenské nebo policejní účely, těžní zařízení, jevištní výtahy, výtahy v dopravních prostředcích, výtahy spojené se strojním zařízením a stavební výtahy. Předchozím předpisem bylo nařízení vlády č. 14/1999 Sb. Do českého nařízení jsou zapracovány požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/16/ES z 29. června 1995 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výtahů. Technické normy:

• ČSN EN 81 (27 4003) Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů
• ČSN ISO 9386-1 (27 4013) Poháněné zdvihací plošiny pro osoby s omezenou pohyblivostí
• ČSN 27 4014 (únor 2007) Evakuační výtahy

V minulosti se na výtahy vztahovaly i další předpisy a normy, například

• Vyhláška č. 48/1982 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení (zrušena vyhláškou č. 192/2005 Sb.)
• ČSN 27 4002 Elektrické výtahy. Zřizování, zkoušení a provoz /Montáž,zkoušení a provoz elektrických výtahů (původní názvy normy)
• ČSN 27 4009 část 10 Elektrické výtahy. Projektování a konstruování. Oběžné výtahy.
• ČSN 27 4007 Výtahy. Revizní kniha výtahu (původní název normy)

Z hlediska náročnosti technických požadavků a požadavků na revize výtahů se v Česku rozlišují výtahy z období do 1. ledna 1993, kdy začala platit evropská bezpečnostní norma, výtahy z období do 1. října 1999 a novější výtahy.^[3] Odbornou prohlídkou by měly výtahy procházet jednou za tři až čtyři měsíce, podle stáří výtahu, odbornou zkouškou jednou za tři roky, inspekční prohlídkou starší výtahy do tří let od poslední odborné zkoušky, novější výtahy do 6 nebo 9 let od poslední odborné zkoušky.^[3]

Související články

• Lanová dráha
• Lyžařský vlek
• Eskalátor
• Travelátor

Reference

1. ↑ Petr Macek - Pavel Zahradník: Zámecký areál v Zákupech, Průzkumy památek II/1996, Praha 1996, s. 3-31. Informace týkající se výtahů: s. 28.
2. ↑ ^{2,0 2,1} Filip Grygera: Více než polovina výtahů v Česku je nebezpečných. MF Dnes, 20. 2. 2008, str. A1 a A4
3. ↑ ^{3,0 3,1 3,2 3,3 3,4} Filip Grygera: Výtahy jsou plné nástrah., MF Dnes, 20. 2. 2008, příloha Bydlení, str. E6
4. ↑ Havárie a škodní události 1993 – 2002, Česká asociace výrobců výtahů
5. ↑ ^{5,0 5,1} Alice Kupčeková: Renovace nepomůže? Výtah vyměňte., MF Dnes, 20. 2. 2008, příloha Bydlení, str. E7