Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Galilejské jezero
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 374: | Řádka 374: | ||
== Panorama == | == Panorama == | ||
- | <div style="height: | + | <div style="height:216px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" > |
- | <center>[[ | + | <center>[[File:Sea of Galilee (panoramic view, ca. 2006).jpg|2400px|Panorama města]]</center> |
</div> | </div> | ||
<center>'''Panorama Galilejského jezera (2006)'''</center><br style="clear:both;"/> | <center>'''Panorama Galilejského jezera (2006)'''</center><br style="clear:both;"/> | ||
Řádka 397: | Řádka 397: | ||
- | {{commonscat|Sea of Galilee}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Sea+of+Galilee}}{{commonscat|Sea of Galilee}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Jezera v Izraeli]] | [[Kategorie:Jezera v Izraeli]] | ||
[[Kategorie:Severní distrikt (Izrael)]] | [[Kategorie:Severní distrikt (Izrael)]] | ||
Řádka 404: | Řádka 404: | ||
[[Kategorie:Povodí Jordánu]] | [[Kategorie:Povodí Jordánu]] | ||
[[Kategorie:Turistické zajímavosti v Izraeli]] | [[Kategorie:Turistické zajímavosti v Izraeli]] | ||
+ | [[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]] | ||
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] | [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] |
Verze z 4. 10. 2013, 16:22
Galilejské jezero nebo také Tiberiadské jezero, Genezaretské jezero či Kineretské moře (hebrejsky: ים כנרת, Jam Kineret, Kineretské jezero, či zkráceně Kineret; arabsky: بحيرة طبريا, Buchajret Tabarija) je největší izraelské sladkovodní jezero nacházející se v Severním distriktu u Golanských výšin, v severní části Velké příkopové propadliny. V obvodu má přibližně 53 km a je 21 km dlouhé a 13 km široké. Jeho rozloha je 166 km2 a maximální hloubku 43 m.[1] Leží 212 metrů pod úrovní světového oceánu a je tak nejníže položeným sladkovodním jezerem na světě[1] a druhým nejníže položeným jezerem (po Mrtvém moři).
V povodí jezera je prováděno extenzivní zemědělství, zejména v Chulském údolí (bavlna, tolice vojtěška) a při březích jezera (banány, datle, bavlna). Galilejské jezero je hlavní zdroj pitné vody pro Izrael a pokrývá přibližně jednu třetiny jeho spotřeby.
Je historickou rybářskou lokalitou – již více než dva tisíce let je využíváno pro rybářství[2] – a podle křesťanů je pokládáno za místo Ježíšových zázraků.[3] Část jeho vod je odváděna Národním rozvaděčem vody do jižní části země pro potřeby zavlažování a část je na základě izraelsko-jordánské mírové smlouvy odváděna do Jordánska.[4] Na západním břehu jezera se nachází město Tiberiada, které je podle židovské tradice jedním ze čtyř svatých měst judaismu.[5]
Obsah |
Etymologie
Galilejské jezero má několik různých názvů. Přízvisko „Galilejské“ získalo podle oblasti Galilea v níž nachází a jeho frekventované použití má rovněž původ ve Vulgatě, kde se nazývá moře Galilejské (řecky: θαλάσσης τῆς Γαλιλαίας, latinsky: Mare Galilaeae). V Izraeli je však nejčastější označení Kineret[6] (či Kineretské jezero) a je převděpodobné, že tento název má svůj původ, s ohledem na tvar jezera, buď v hebrejském slově kinor (כנור; což znamená „harfa,“ „lyra“ či „citera“), nebo v názvu opevněného města Kineret,[7] které stávalo na západním břehu jezera a po němž nezůstalo ani stopy.[8] Je však také možné, že bylo slovo kineret do hebrejštiny přejato z kanaánštiny.[9] V Tanachu je toto jezero označováno jako Kineretské moře.[10]
„ | Východní hranici si vyměříte od Chasar-énanu k Šefámu, poté sestoupí hranice od Šefámu k Rible na východ od Ajinu, pak sestupuje až narazí na východní svah při Kineretském moři. | “ |
Křesťanské náboženské texty jej naopak označují podle malé úrodné pláně (Genezaret) ležící, západně od jezera, jako Genezaretské jezero či Genezaretské moře.[11] Název „Genezaretské“ však také mohl vzniknout pořečtěním slova kineret.[8]
„ | Jednou se na něj lidé tlačili, aby slyšeli Boží slovo, a on stál u břehu jezera Genezaretského. | “ |
Arabský název jezera Buchajret Tabarija (arabsky: بحيرة طبريا) v překladu znamená Tiberiadské jezero.
Historie
Starověk
Galilejské jezero leží na starověké obchodní stezce Via Maris, která vedla mezi Egyptem a severními říšemi Sýrií, Malou Asií a Mezopotámií. Na březích jezera založili Řekové, Hasmonejci a Římané vzkvétající města a osady, včetně Gadary, Hippos a Tiberiady. Historik Flavius Iosephus byl touto krajinou tak nadšen, že o ní napsal: „člověk by toto místo mohl označit touhou přírody.“ Rovněž ve svém díle zaznamenal zdejší prosperující rybářský průmysl, kdy na jezero pravidelně vyplouvalo 230 lodí.
Většina z putování Ježíše Nazaretského se údajně odehrálo u břehů Galilejského jezera. V tomto období docházelo k rozvoji osad při pobřeží a značnému obchodu a lodní dopravě. Markovo, Matoušovo a Lukášovo evangelium popisuje jak Ježíš učinil z rybářů na jezeře své učedníky. Byli jimi rybáři Šimon a jeho bratr Ondřej a bratři Jan a Jakub. Jedna z Ježíšových nejznámějších řečí – Horské kázání – se odehrála na hoře s výhledem na jezero a i mnoho jeho dalších zázraků se odehrálo zde, včetně chůze po vodě, zastavení bouře a nakrmení pěti tisíců. V roce 135 potlačili Římané povstání Bar Kochby (také označované jako druhá židovská válka). Následně vyhnali všechny Židy z Jeruzaléma, načež se centrum židovské kultury a učení přesunulo do zdejší oblasti, zejména pak do Tiberiady. V této oblasti později vznikl Jeruzalémský Talmud. V období Byzantské říše se jezero stalo díky jeho významu v Ježíšově životě jedním z hlavních cílů křesťanských poutníků. To vedlo k rozvoji plně kvalifikovaného cestovního ruchu, který zahrnoval jak pohodlné hostince, tak turistické trasy.
Středověk
Význam jezera poklesl, když Byzantská říše ztratila kontrolu nad touto oblastí a ta následně přešla pod kontrolu Umajjovského chalifátu a posléze dalších islámských státních útvarů. Mimo Tiberiadu byla hlavní města v oblasti postupně vylidněna. 4. července 1187 se poblíž jezera uskutečnila mezi křižáckými vojsky a muslimy vedenými sultánem Saladinem bitva u Hattínu, při které došlo k velké křižácké porážce.
Současnost
V roce 1909 založili židovští pionýři první společnou zemědělskou osadu (kibuc) Kvucat Kineret, kde se židovští imigranti učili farmářství a zemědělství. Později zdejší pionýři založili kibuc Deganija. Kineret byl kolébkovou kibucové kultury v počátcích sionismu a byl také rodištěm Naomi Šemer a místem posledního odpočinku Rachel – dvou nejprominentnějších izraelských básnířek. V roce 1923 uzavřelo Spojené království a Francie Sykes-Picotovu dohodu, která rozdělila území bývalé Osmanské říše mezi Britský mandát Palestiny a Francouzský mandát Sýrie. Britové přenechali Francouzům jižní část Golanských výšin výměnou za severní část Jordánského údolí. Hranice byly přepsány tak, že oba břehy řeky Jordán a celé Galilejské jezero, včetně deset metrů širokého pruhu po jeho severním pobřeží, připadlo mandátní Palestině, společně s následujícími dodatky:[12]
- Jakákoliv existující práva Syřanů k využívání vod Jordánu musí zůstat nedotčená.
- Syrská vláda má právo vystavět nové molo v Semachu nebo společně využívat existující molo.
- Obyvatelé Sýrie a Libanonu mají stejná práva rybolovu na Chulském a Galilejském jezeře a řece Jordán, jako obyvatele Palestiny a palestinská vláda je zodpovědná za kontrolu těchto vodních ploch.
Národní rozvaděč vody postavený v roce 1964 odvádí část vod jezera do hlavních izraelských populačních center a je jedním z hlavních zdrojů pitné vody v zemi. Izrael také vodou z jezera zásobuje Jordánsko (v souladu s Izraelsko-jordánskou mírovou smlouvou). Zvýšená poptávka po vodě a několik suchých zim vyústilo v nedostatek vody a pokles vodní hladiny, někdy až pod takzvanou „červenou linii,“ kdy může dojít k nezvratným škodám a je již zakázáno vodu z jezera odčerpávat.[13] Dnes je nejvýznamnější ekonomickou aktivitou na jezeře cestovní ruch a celá zdejší oblast je oblíbená prázdninová destinace. Mnoho historických a náboženských míst kolem jezera, zejména město Tiberias, je ročně navštíveno miliony místních a zahraničních turistů. Mezi další ekonomické aktivity patří rybářství a zemědělství. V pásu úrodné půdy kolem jezera se pěstují především banány. Na jezeře je také rozvinutá místní lodní doprava. Jednou z hlavních atrakcí je místo, kde z jezera vytéká řeka Jordán, kam jezdí tisíce poutníků z celého světa, aby se zde nechali pokřtít či překřtít.
Fyzickogeografická charakteristika
Jezero se nachází ve Velké příkopové propadlině, která odděluje africkou a arabskou tektonickou desku. V důsledku polohy na střetu tektonických desek je tato oblast místem občasných zemětřesení a v minulosti byla místem vulkanické činnosti. To je patrné zejména z hojného výskytu čediče a jiných vyvřelých hornin. Díky své poloze v depresi se nachází 212 metrů pod úrovní světového oceánu, a je tak nejníže položeným sladkovodním jezerem na světě[1] a druhým nejníže položeným jezerem (po Mrtvém moři). Jezero, jehož maximální délka v severojižním směru je 21 kilometrů a maximální šířka v západovýchodním směru je 12 kilometrů, má délku pobřeží 55 kilometrů, rozkládá se na ploše 165 km² a jeho povodí zabírá plochu 2730 km².[1] V nejhlubším místě dosahuje hloubky 44 metrů, zatímco průměrná hloubka je 25 metrů. Maximální objem jezera je 4,3 miliardy m³ a jeho běžná
Hydrologie
Hlavní zdrojnicí jezera je řeka Jordán, která vzniká soutokem tří řek: Hasbani tekoucí z libanonských hor (průměrný roční průtok je 125 milionů m3/rok), Banias tekoucí z Golanských výšin (125 milionů m3/rok) a Dan tekoucí z oblasti hory Hermon (250 milionů m3/rok). Dále do Jordánu přitéká na 140 milionů m3/rok z malých horských potoků Horní Galileje, avšak přibližně 100 milionů m3/rok je z řeky využito na zavlažování v Chulském údolí. Ve výsledku tedy do jezera z řeky Jordán ročně přiteče 540 milionů m3/rok.[14] Nadto jezero přijme dalších zhruba 70 milionů m3/rok ze sezónních potoků, 65 milionů m3/rok ze slaných podzemních pramenů a 65 milionů m3/rok ze srážek. Celkem tedy Galilejské jezero ročně získá 740 milionů m3/rok.[14] V jižní části jezera řeky Jordán jezero opouští (70 milionů m3/rok, 16 m3/s).[15] Velké množství vody je z jezera odebíráno Národním rozvaděčem vody pro potřeby zavlažování jižní části země (500 milionů m3/rok) a přibližně 270 milionů milionů m3/rok se odpaří.[14] Průměrná teplota vody během roku (°C), v letech 1969-1983:[16]
hloubka v m | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
0 | 15,7 | 14,7 | 16,0 | 19,4 | 23,2 | 26,7 | 27,9 | 28,6 | 28,4 | 26,3 | 22,3 | 18,0 |
5 | 15,7 | 14,7 | 15,4 | 18,7 | 22,6 | 25,9 | 27,4 | 28,3 | 28,2 | 26,2 | 22,3 | 18,0 |
10 | 15,7 | 14,7 | 15,0 | 17,7 | 21,5 | 24,7 | 27,1 | 28,1 | 28,1 | 26,2 | 22,3 | 18,0 |
15 | 15,7 | 14,6 | 14,7 | 16,7 | 19,2 | 21,5 | 24,6 | 26,5 | 27,3 | 26,0 | 22,3 | 18,0 |
20 | 15,7 | 14,6 | 14,5 | 15,9 | 17,4 | 17,4 | 17,7 | 18,6 | 20,3 | 21,8 | 20,8 | 17,6 |
25 | 15,6 | 14,5 | 14,4 | 15,4 | 16,4 | 16,1 | 16,1 | 16,3 | 16,8 | 17,1 | 17,7 | 17,5 |
30 | 15,4 | 14,5 | 14,3 | 15,0 | 15,7 | 15,4 | 15,4 | 15,8 | 16,1 | 16,1 | 15,9 | 16,2 |
35 | 15,4 | 14,5 | 14,3 | 14,8 | 15,4 | 15,1 | 15,2 | 15,5 | 15,9 | 15,9 | 15,6 | 15,8 |
40 | 15,4 | 14,5 | 14,3 | 14,2 | 15,3 | 15,0 | 15,1 | 15,5 | 15,9 | 15,8 | 15,5 | 15,5 |
Kyselost vody během roku (pH), v letech 1969–1983:[16]
hloubka v m | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
0–12 | 8,0 | 8,3 | 8,6 | 8,7 | 8,8 | 8,9 | 8,7 | 8,6 | 8,6 | 8,5 | 8,3 | 8,0 |
12–22 | 8,0 | 8,1 | 8,1 | 7,9 | 7,9 | 8,0 | 8,0 | 7,9 | 7,9 | 7,9 | 7,9 | 8,0 |
22–32 | 7,9 | 8,1 | 8,0 | 7,7 | 7,7 | 7,6 | 7,6 | 7,5 | 7,5 | 7,5 | 7,7 | 7,7 |
32–40 | 7,8 | 8,0 | 7,9 | 7,7 | 7,6 | 7,6 | 7,5 | 7,5 | 7,5 | 7,4 | 7,4 | 7,5 |
Klima
Kvůli své kryté poloze, nízké nadmořské výšce a vlivu jezera jsou zde mírné zimy s průměrnými lednovými teplotami kolem 14° C, což je výrazně více než průměrná teplota v rámci celého Izraele (4° C). Díky absenci mrazových dnů je zdejší prostředí vhodné pro pěstování teplomilných plodin, jako jsou banány, datle, citrusy a zelenina. Léta jsou zde teplá, s průměrnou teplotou kolem 28° C, což odpovídá celostátnímu průměru. Roční úhrn srážek je zde 380 mm.[17]
Fauna a flóra
Teplé vody Galilejského jezera prospívají rozličným druhům fauny a flory, jejichž výskyt podporuje komerční rybolov již více než dva tisíce let. Místní flora zahrnuje řadu rákosí podél pobřeží, stejně jako fytoplankton. Fauna zahrnuje zooplankton a bentos, stejně jako pestrou škálu druhů ryb, z nichž nejznámější je tilapie (Sarotherodon galilaeus galilaeus, známá také jako Svatopetrská ryba). Z ryb se dále loví cejn kineretský (Acanthobrama terraecanctae), cípal a tolstolobik.[18] Celkový roční objem ulovených ryb byl v roce 2007 celkem 1100 tun.[18] Mezi hlavní druhy stromů patří duby (quercus), pistacie (pistacia), slivoně (prunus) a vrby (salix). Z křovin dále oleandry (nerium), myrta (myrtus).[16]
Panorama
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Kineretské jezero [online]. Ministerstvo životního prostředí Státu Izrael, [cit. 2008-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Independent – A biblical tragedy in Galilee (anglicky)
- ↑
- ↑ United Nations University Press – Managing Water for Peace in the Middle East: Alternative Strategies (anglicky)
- ↑ JACOBS, Joseph; EISENSTEIN, Judah David. Palestine, Holiness Of [online]. Jewish Encyclopedia, [cit. 2009-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. ISBN 978-80-7316-202-3. Strana 93.
- ↑
- ↑ 8,0 8,1 Gennesaret [online]. Easton's Bible Dictionary, [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chinnereth [online]. Easton's Bible Dictionary, [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. (anglick)
- ↑
- ↑ Land of Genezareth [online]. Catholic encyclopedia, [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Organizace spojených národů – Agreement respecting the boundary line between Syria and Palestine from the Mediterranean to El Hammé (PDF)
- ↑ Eretz – Izraelský parlament schválil státní vyšetřování současného nedostatku vody
- ↑ 14,0 14,1 14,2 United Nations University – Hydrography and history of River Jordan (anglicky)
- ↑ BRADLEY, Edward. Analogies Between the Jordan Valleys of Utah and the Holy Land [PDF]. U.S. Geological Survey, [cit. 2008-12-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chybná citace Chyba v tagu
<ref>
; citaci označenéilec
není určen žádný text - ↑ Encyclopædia Britannica – Sea of Galilee (anglicky)
- ↑ 18,0 18,1 Mise WATEC 2007 [PDF]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, [cit. 2008-12-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
- (anglicky) International Lake Environment Committee - Kineretské jezero
- (anglicky) Židovská agentura - Kineretské jezero
- (anglicky) The Jerusalem Post - Kinneret reaches lowest red line (03/2010)
- Eretz.cz - Galilejské jezero bude 2 roky zónou bez rybolovu (02/2010)
- Eretz.cz - Hladina Kinneretu stoupá, počasí přeje lyžování na Hermonu (02/2007)
- Eretz.cz - Kineret trpí, ale deště se očekávají už brzo (12/2006)
- Eretz.cz - Mír na Kinneretu (09/2006)
- (anglicky) Ministerstvo životního prostředí Státu Izrael - Cesta za čistotou - Je to náš Kineret (09/2006)
- (hebrejsky) Izraelský vodní úřad - Údaje o stavu vodní hladiny Galilejského jezera
- (anglicky) Encyclopædia Britannica - Galilejské jezero
- (anglicky) Christian Travel Study Programs - Galilejské jezero
- (anglicky) Jewish Virtual Library - Galilejské jezero
- (anglicky) BibleWalks - Galilejské jezero
- (anglicky) BiblePlaces.com - Galilejské jezero
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |