Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Jindřichův Hradec (zámek)
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(++) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | + | [[Soubor:Jindřichův Hradec-zámek.jpg|thumb|240px|Zámek v Jindřichově Hradci]] | |
- | [[Soubor:Jindřichův Hradec-zámek.jpg|thumb|Zámek v Jindřichově Hradci]] | + | [[Soubor:Castle Jindrichuv Hradec (view from east).jpg|thumb|240px|Zámek v Jindřichově Hradci]] |
[[Zámek (stavba)|Zámek]], původně gotický [[hrad]] v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] byl založen ve 13. století. | [[Zámek (stavba)|Zámek]], původně gotický [[hrad]] v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] byl založen ve 13. století. | ||
Jeho zakladatelem byl Jindřich z Nového Hradce, z rodu [[Vítkovci|Vítkovců]], jejichž hradní linii patřil až do začátku 17. století, kdy rod vymřel po meči. | Jeho zakladatelem byl Jindřich z Nového Hradce, z rodu [[Vítkovci|Vítkovců]], jejichž hradní linii patřil až do začátku 17. století, kdy rod vymřel po meči. | ||
- | Předchůdcem hradu bylo | + | Předchůdcem hradu bylo přemyslovské hradiště. |
Původní stavbu nevelkého hradu dokončil Oldřich I. z Hradce. Za něho byla také postavena válcovitá [[věž]], která měla chránit vstup do jeho pokojů. Za Jindřicha IV. z Hradce, který působil jako nejvyšší pražský [[purkrabí]], dosáhl hrad zlepšení ochranných prostředků. | Původní stavbu nevelkého hradu dokončil Oldřich I. z Hradce. Za něho byla také postavena válcovitá [[věž]], která měla chránit vstup do jeho pokojů. Za Jindřicha IV. z Hradce, který působil jako nejvyšší pražský [[purkrabí]], dosáhl hrad zlepšení ochranných prostředků. | ||
- | [[Hrad]] se stal postupně komfortním [[Renesance|renesančním]] zámkem, který byl přizpůsoben moderním trendům. O největší přestavbu se zasloužil Adam z Hradce a jeho syn Jáchym, kteří čerpali z prostředků, kterých dosáhl Adam když pomohl | + | [[Hrad]] se stal postupně komfortním [[Renesance|renesančním]] zámkem, který byl přizpůsoben moderním trendům. O největší přestavbu se zasloužil Adam z Hradce a jeho syn Jáchym, kteří čerpali z prostředků, kterých dosáhl Adam když pomohl Ferdinandu I. Habsburskému na trůn, díky čemuž získal vysoké postavení. |
- | Roku 1602 přešel zámek do rukou rodu Slavatů sňatkem mezi sestrou Jáchyma Oldřicha z Hradce a | + | Roku 1602 přešel zámek do rukou rodu Slavatů sňatkem mezi sestrou Jáchyma Oldřicha z Hradce a Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka. Rodu Slavatů patřil zámek do konce 17. století a během jejich vlivu nedošlo k žádným zásadním změnám. |
- | Roku 1694 pak po jejich vymření přešel do rukou rodu [[Černínové z Chudenic|Černínů z Chudenic]], během sedmileté války se z něj stala vojenská nemocnice a roku 1773 vyhořel. Při tomto požáru došlo k poškození velké části zámku a rekonstrukce se dočkal až za Evžena Černína. | + | Roku 1694 pak po jejich vymření přešel do rukou rodu [[Černínové z Chudenic|Černínů z Chudenic]], během sedmileté války se z něj stala vojenská nemocnice a roku 1773 vyhořel. Při tomto požáru došlo k poškození velké části zámku a rekonstrukce se dočkal až za Evžena Černína. |
Již od dob pánů z Hradce bylo v kuchyni na Zelený čtvrtek hoštěno mnoho chudých. Tomuto zvyku se říkalo „rozdávání sladké kaše“ a byl zrušen až roku 1782 na příkaz [[císař]]e Josefa II. | Již od dob pánů z Hradce bylo v kuchyni na Zelený čtvrtek hoštěno mnoho chudých. Tomuto zvyku se říkalo „rozdávání sladké kaše“ a byl zrušen až roku 1782 na příkaz [[císař]]e Josefa II. | ||
+ | == Hrad a zámek ve filmu == | ||
+ | V areálu zámku se natáčely následující filmy a pohádky: | ||
+ | * [[Anatomia Pragensis]] (1983, režie: [[Miloslav Luther]]) | ||
+ | * Jan Cimbura (1941, režie: [[František Čáp]]) | ||
+ | * [[Kacířova nevěsta]] (2017, režie: [[Hansjörg Thurn]]) | ||
+ | * Noc s kouzelníkem (1982, režie: [[Thomas Fantl]]) | ||
+ | * [[Pan Vok odchází]] (1979, režie: [[Karel Steklý]]) | ||
+ | * [[Posel úsvitu]] (1950, režie: [[Václav Krška]]) | ||
+ | * Porodní asistentka (2014, režie: [[Hannu Salonen]]) | ||
+ | * [[Proč bychom se netopili]] (2007, režie: [[Petr Nikolaev]]) | ||
+ | * Smuteční slavnost (1969, režie: [[Zdenek Sirový|Zdeněk Sirový]]) | ||
+ | * [[Svatby pana Voka]] (1970, režie: [[Karel Steklý]]) | ||
+ | * [[Svědek umírajícího času]] (1990, režie: [[Miloslav Luther]]) | ||
+ | * [[Tajemství staré bambitky 2]] (2022, režie [[Ivo Machráček]]) | ||
+ | * [[Vojtěch, řečený sirotek]] (1989, režie: [[Zdeněk Tyc]]) | ||
+ | * [[Z pekla štěstí]] (1999, režie: [[Zdeněk Troška]]) | ||
+ | |||
+ | == Literatura == | ||
+ | * {{Citace monografie | ||
+ | | příjmení = Konečný | ||
+ | | jméno = Michal | ||
+ | | příjmení2 = Mikeš | ||
+ | | jméno2 = Jan | ||
+ | | příjmení3 = Růžička | ||
+ | | jméno3 = Filip | ||
+ | | příjmení4 = Vaněk | ||
+ | | jméno4 = Martin | ||
+ | | titul = Hrad Jindřichův Hradec | ||
+ | | vydavatel = Národní památkový ústav | ||
+ | | místo = České Budějovice | ||
+ | | rok = 2017 | ||
+ | | počet stran = 124 | ||
+ | | isbn = 978-80-87890-25-7 | ||
+ | }} | ||
+ | * {{Citace monografie | ||
+ | | editoři = Emanuel Poche | ||
+ | | titul = Umělecké památky Čech | ||
+ | | vydavatel = Academia | ||
+ | | místo = Praha | ||
+ | | rok = 1977 | ||
+ | | svazek = I. A/J | ||
+ | | počet stran = 644 | ||
+ | | typ kapitoly = heslo | ||
+ | | kapitola = Jindřichův Hradec | ||
+ | | strany = 604–610 | ||
+ | }} | ||
+ | * {{Citace monografie | ||
+ | | příjmení = Sedláček | ||
+ | | jméno = August | ||
+ | | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého | ||
+ | | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-4-taborsko | ||
+ | | vydavatel = František Šimáček | ||
+ | | místo = Praha | ||
+ | | rok = 1885 | ||
+ | | počet stran = 425 | ||
+ | | svazek = IV. Vysočina a Táborsko | ||
+ | | kapitola = Hradec Jindřichův hrad | ||
+ | | strany = 1–67 | ||
+ | }} | ||
+ | * {{Citace monografie | ||
+ | | editoři = Karel Tříska | ||
+ | | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku | ||
+ | | vydavatel = Nakladatelství Svoboda | ||
+ | | místo = Praha | ||
+ | | rok = 1986 | ||
+ | | počet stran = 296 | ||
+ | | svazek = V. Jižní Čechy | ||
+ | | kapitola = Jindřichův Hradec | ||
+ | | strany = 90–97 | ||
+ | }} | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | * [ | + | * [https://www.zamek-jindrichuvhradec.cz/cs Oficiální stránky Státního hradu a zámku Jindřichův Hradec] |
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=540 Zámek na stránkách Hrady.cz] | * [http://www.hrady.cz/index.php?OID=540 Zámek na stránkách Hrady.cz] | ||
Aktuální verze z 7. 8. 2023, 14:43
Zámek, původně gotický hrad v Jindřichově Hradci byl založen ve 13. století.
Jeho zakladatelem byl Jindřich z Nového Hradce, z rodu Vítkovců, jejichž hradní linii patřil až do začátku 17. století, kdy rod vymřel po meči.
Předchůdcem hradu bylo přemyslovské hradiště.
Původní stavbu nevelkého hradu dokončil Oldřich I. z Hradce. Za něho byla také postavena válcovitá věž, která měla chránit vstup do jeho pokojů. Za Jindřicha IV. z Hradce, který působil jako nejvyšší pražský purkrabí, dosáhl hrad zlepšení ochranných prostředků.
Hrad se stal postupně komfortním renesančním zámkem, který byl přizpůsoben moderním trendům. O největší přestavbu se zasloužil Adam z Hradce a jeho syn Jáchym, kteří čerpali z prostředků, kterých dosáhl Adam když pomohl Ferdinandu I. Habsburskému na trůn, díky čemuž získal vysoké postavení.
Roku 1602 přešel zámek do rukou rodu Slavatů sňatkem mezi sestrou Jáchyma Oldřicha z Hradce a Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka. Rodu Slavatů patřil zámek do konce 17. století a během jejich vlivu nedošlo k žádným zásadním změnám.
Roku 1694 pak po jejich vymření přešel do rukou rodu Černínů z Chudenic, během sedmileté války se z něj stala vojenská nemocnice a roku 1773 vyhořel. Při tomto požáru došlo k poškození velké části zámku a rekonstrukce se dočkal až za Evžena Černína.
Již od dob pánů z Hradce bylo v kuchyni na Zelený čtvrtek hoštěno mnoho chudých. Tomuto zvyku se říkalo „rozdávání sladké kaše“ a byl zrušen až roku 1782 na příkaz císaře Josefa II.
Hrad a zámek ve filmu
V areálu zámku se natáčely následující filmy a pohádky:
- Anatomia Pragensis (1983, režie: Miloslav Luther)
- Jan Cimbura (1941, režie: František Čáp)
- Kacířova nevěsta (2017, režie: Hansjörg Thurn)
- Noc s kouzelníkem (1982, režie: Thomas Fantl)
- Pan Vok odchází (1979, režie: Karel Steklý)
- Posel úsvitu (1950, režie: Václav Krška)
- Porodní asistentka (2014, režie: Hannu Salonen)
- Proč bychom se netopili (2007, režie: Petr Nikolaev)
- Smuteční slavnost (1969, režie: Zdeněk Sirový)
- Svatby pana Voka (1970, režie: Karel Steklý)
- Svědek umírajícího času (1990, režie: Miloslav Luther)
- Tajemství staré bambitky 2 (2022, režie Ivo Machráček)
- Vojtěch, řečený sirotek (1989, režie: Zdeněk Tyc)
- Z pekla štěstí (1999, režie: Zdeněk Troška)
Literatura
- KONEČNÝ, Michal; MIKEŠ, Jan; RŮŽIČKA, Filip. Hrad Jindřichův Hradec. České Budějovice : Národní památkový ústav, 2017. 124 s. ISBN 978-80-87890-25-7.
- Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha : Academia, 1977. 644 s. Heslo Jindřichův Hradec, s. 604–610.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IV. Vysočina a Táborsko. Praha : František Šimáček, 1885. 425 s. Dostupné online. Kapitola Hradec Jindřichův hrad, s. 1–67.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Jindřichův Hradec, s. 90–97.
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |