Pekárna (jeskyně)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 19. 6. 2023, 10:55

Jeskyně Pekárna (2009)

Pekárna (dříve též Kostelík nebo Díravica, 361 mn. m.) je velká tunelovitá jeskyně v jižní části Moravského krasu, v katastrálním území Mokrá u Brna (součást obce Mokrá-Horákov), 1,5 km jihovýchodně od obce Ochoz u Brna. Svým až 6 m vysokým a 23 m širokým portálem se otevírá do údolí Říčky. Představuje významné archeologické naleziště.

Jeskyně je tvořena jedinou 64 m dlouhou chodbou, která je téměř až na konec osvětlena denním světlem. Konec jeskyně tvoří velký balvanitý zával pod komínem. Existuje předpoklad, že chodba míří za závalem dále směrem na Hostěnice, ale pokusy o proniknutí závalem pomocí dvou štol v letech 1947, 1952 a 1959 nevedly k úspěchu. Jeskyně patrně představuje paleovývěrovou jeskyni vod, tekoucích od dnešního Hostěnického propadání. Jeskyně je jedinečnou archeologickou lokalitou, která byla zkoumána řadou archeologů – 1880 Jan Knies, 1881 Jindřich Wankel, 1884-1885 Martin Kříž atd., nejvíce ji proslavil výzkum prof. Karla Absolona v letech 1925-1930; plošinu před jeskyní zkoumal v letech 1954 a 1961-1965 Bohuslav Klíma a v letech 1986-1987 Jiří Svoboda (oba Archeologický ústav Brno). Výzkumy prokázaly osídlení od období paleolitu přes neolit (kultura s lineární keramikou), dobu bronzovou až po dobu halštatskou (kulturu horákovskou). Paleolitické osídlení, které je samozřejmě nejvýraznější, začíná již středopaleolitickým micoquienem, ojedinělé nálezy svědčí pro počátek mladšího paleolitu, těžiště osídlení a nejdůležitější nálezy však byly ve 2-3 vrstvách, spadajících z větší části do prvního teplejšího výkyvu pozdního glaciálu (do staletí kolem roku 11 000 př. n. l.) a patřily magdalénienu: několik ohnišť, kosti soba, koně a hojně zajíce, zbraně a nástroje nejen kamenné, ale i četné kostěné a parohové. Z nálezů jsou proslulé zejména rytiny na koňských žebrech, „Souboj bizonů“ (nález z roku 1927) a „Pasoucí se koně“ (1963), zobrazující dva pro zdejší lovce zřejmě nejvýznamnější druhy zvěře, dále na provrtaném parohu vyrytí dva medvědi nebo koňské i jiné zvířecí hlavy na lžícovitých kostěných předmětech. Tyto rytiny jsou unikátní tím, že jde o první dochované ztvárnění ohraničené scény oproti běžným nálezům rytin a maleb jednotlivých (nebo více nesouvisejících) objektů. Nálezy ze starších vykopávek jsou uloženy a vystaveny především v Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně, mladší pak na v Archeologickém ústavu Brno.

Jeskyně v literatuře

Jeskyně vystupuje jako dočasný útulek lovecké tlupy z knihy Lovci mamutů od Eduarda Štorcha. V ději knihy jsou zakomponovány výše zmíněné nálezy.

Literatura

Karel Sklenář, Zuzana Sklenářová, Miloslav Slabina, Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 2002, str. 212-214.

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pekárna (jeskyně)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 14: / Řádka 14: @@
 | commons   = Category:Pekárna Cave
 | loc-map   = {{LocMap|Česko|lat_deg=49|lat_min=14|lat_sec=28|lon_deg=16|lon_min=44|lon_sec=51|caption=|label=Jeskyně Pekrána|mark=Green pog.png|AlternativeMap=Relief Map of Czech Republic.png}}
-}}
+}}[[Soubor:Jeskyně Pekárna.jpg|thumb|240px|Jeskyně Pekárna (2009)]]
-'''Pekárna''' (dříve též Kostelík nebo Díravica, 361 mn. m.) je velká [[tunel]]ovitá [[jeskyně]] v jižní části [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|Moravského krasu]], v [[katastrální území|katastrálním území]] Mokrá u Brna (součást [[obec|obce]] [[Mokrá-Horákov]]), 1,5&nbsp;km jihovýchodně od obce [[Ochoz u Brna]]. Svým až 6&nbsp;m vysokým a 23&nbsp;m širokým [[portál]]em se otevírá do údolí [[Říčka|Říčky]]. Představuje významné archeologické naleziště.
+'''Pekárna''' (dříve též Kostelík nebo Díravica, 361 mn. m.) je velká [[tunel]]ovitá [[jeskyně]] v jižní části [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|Moravského krasu]], v [[katastrální území|katastrálním území]] Mokrá u Brna (součást [[obec|obce]] [[Mokrá-Horákov]]), 1,5&nbsp;km jihovýchodně {{Nowrap|od obce [[Ochoz u Brna]]}}. Svým až 6&nbsp;m vysokým a 23&nbsp;m širokým [[portál]]em se otevírá do údolí [[Říčka|Říčky]]. Představuje významné archeologické naleziště.
 Jeskyně je tvořena jedinou 64&nbsp;m dlouhou chodbou, která je téměř až na konec osvětlena denním světlem. Konec jeskyně tvoří velký balvanitý zával pod komínem. Existuje předpoklad, že chodba míří za závalem dále směrem na [[Hostěnice]], ale pokusy o proniknutí závalem pomocí dvou štol v letech [[1947]], [[1952]] a [[1959]] nevedly k úspěchu. Jeskyně patrně představuje paleovývěrovou jeskyni vod, tekoucích od dnešního [[Hostěnické propadání|Hostěnického propadání]].
-Jeskyně je jedinečnou archeologickou lokalitou, která byla zkoumána řadou archeologů - 1880 [[Jan Knies]], 1881 [[Jindřich Wankel]], 1884-1885 [[Martin Kříž]] atd., nejvíce ji proslavil výzkum prof. [[Karel Absolon|Karla Absolona]] v letech [[1925]]-[[1930]]; plošinu před jeskyní zkoumal v letech [[1954]] a [[1961]]-[[1965]] [[Bohuslav Klíma starší|Bohuslav Klíma]] a v letech [[1986]]-[[1987]] [[Jiří Svoboda (archeolog)|Jiří Svoboda]] (oba [[Archeologický ústav Brno]]). Výzkumy prokázaly  osídlení od období paleolitu přes [[neolit]] ([[kultura s lineární keramikou]]), [[doba bronzová|dobu bronzovou]] až po [[doba halštatská|dobu halštatskou]] ([[Horákovská kultura|kulturu horákovskou]]). Paleolitické osídlení, které je samozřejmě nejvýraznější, začíná již středopaleolitickým [[micoquien]]em, ojedinělé nálezy svědčí pro počátek mladšího paleolitu, těžiště osídlení a nejdůležitější nálezy však byly ve 2-3 vrstvách, spadajících z větší části do prvního teplejšího výkyvu pozdního [[glaciál]]u (do staletí kolem roku 11 000 př. n. l.) a patřily [[magdalénien]]u: několik ohnišť, kosti [[sob]]a, [[kůň|koně]] a hojně [[zajíc]]e, [[zbraně]] a nástroje nejen kamenné, ale i četné [[kost]]ěné a [[parohy|parohové]]. Z nálezů jsou proslulé zejména rytiny na koňských žebrech, „Souboj [[bizon]]ů“ (nález z roku [[1927]]) a „Pasoucí se koně“ ([[1963]]), zobrazující dva pro zdejší lovce zřejmě nejvýznamnější druhy zvěře, dále na provrtaném parohu vyrytí dva [[medvěd]]i nebo koňské i jiné zvířecí hlavy na lžícovitých kostěných předmětech. Tyto rytiny jsou unikátní tím, že jde o první dochované ztvárnění ohraničené scény oproti běžným nálezům rytin a maleb jednotlivých (nebo více nesouvisejících) objektů. Nálezy ze starších vykopávek jsou uloženy a vystaveny především v Ústavu [[Anthropos]] [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského muzea]] v [[Brno|Brně]], mladší pak na v Archeologickém ústavu Brno.
+Jeskyně je jedinečnou archeologickou lokalitou, která byla zkoumána řadou archeologů – 1880 Jan Knies, 1881 Jindřich Wankel, 1884-1885 [[Martin Kříž]] atd., nejvíce ji proslavil výzkum prof. [[Karel Absolon|Karla Absolona]] v letech [[1925]]-[[1930]]; plošinu před jeskyní zkoumal v letech [[1954]] a [[1961]]-[[1965]] [[Bohuslav Klíma starší|Bohuslav Klíma]] a v letech [[1986]]-[[1987]] [[Jiří Svoboda (archeolog)|Jiří Svoboda]] (oba [[Archeologický ústav Brno]]). Výzkumy prokázaly  osídlení od období paleolitu přes neolit (kultura s lineární keramikou), dobu bronzovou až po dobu halštatskou (kulturu horákovskou). Paleolitické osídlení, které je samozřejmě nejvýraznější, začíná již středopaleolitickým [[micoquien]]em, ojedinělé nálezy svědčí pro počátek mladšího paleolitu, těžiště osídlení a nejdůležitější nálezy však byly ve 2-3 vrstvách, spadajících z větší části do prvního teplejšího výkyvu pozdního [[glaciál]]u (do staletí kolem roku 11 000 př. n. l.) a patřily [[magdalénien]]u: několik ohnišť, kosti [[sob]]a, [[kůň|koně]] a hojně [[zajíc]]e, [[zbraně]] a nástroje nejen kamenné, ale i četné [[kost]]ěné a [[parohy|parohové]]. Z nálezů jsou proslulé zejména rytiny na koňských žebrech, „Souboj [[bizon]]ů“ (nález z roku [[1927]]) a „Pasoucí se koně“ ([[1963]]), zobrazující dva pro zdejší lovce zřejmě nejvýznamnější druhy zvěře, dále na provrtaném parohu vyrytí dva [[medvěd]]i nebo koňské i jiné zvířecí hlavy na lžícovitých kostěných předmětech. Tyto rytiny jsou unikátní tím, že jde o první dochované ztvárnění ohraničené scény oproti běžným nálezům rytin a maleb jednotlivých (nebo více nesouvisejících) objektů. Nálezy ze starších vykopávek jsou uloženy a vystaveny především v Ústavu [[Anthropos]] [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského muzea]] v [[Brno|Brně]], mladší pak na v Archeologickém ústavu Brno.
 == Jeskyně v literatuře ==
 Jeskyně vystupuje jako dočasný útulek lovecké tlupy z knihy [[Lovci mamutů]] od [[Eduard Štorch|Eduarda Štorcha]]. V ději knihy jsou zakomponovány výše zmíněné nálezy.
@@ Řádka 23: / Řádka 24: @@
 * [[Karel Sklenář]], [[Zuzana Sklenářová]], [[Miloslav Slabina]], Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', Praha [[2002]], str. 212-214.
-{{Článek z Wikipedie}}
+{{Commonscat|Pekárna Cave}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Jeskyně v Moravském krasu]]
 [[Kategorie:Archeologické lokality v Česku]]