Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Menhir
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ The Saint Breock Downs) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:SaintBreockDownsLongstone ancientAndModern.jpg|thumb|230px|Saint Breock Downs, [[Cornwall]] (2009)]] |
- | '''Menhir''' (z [[Bretonština|bretonštiny]] ''men'' – kámen a ''hir'' – dlouhý) je kamený blok svisle zasazený do země. Vyskytují se po celém světě. Obvykle beze stop opracování, zřídka je naznačená lidská postava, případně oděv a zbraně. Menhirové sochy jsou známé ze severozápadní Francie, Španělska, Korsiky. Mívají falický charakter, ale jsou i místy s ženskými znaky . Někdy tvoří řady [[alignement]] nebo kruhy ([[kromlech]]). Vznikají od pozdního neolitu do 2. poloviny | + | [[Soubor:St Breock Down Monolith - Standing Stone - geograph.org.uk - 109844.jpg|thumb|230px|Saint Breock Downs, Cornwall (2004)]] |
+ | '''Menhir''' (z [[Bretonština|bretonštiny]] ''men'' – kámen a ''hir'' – dlouhý) je kamený blok svisle zasazený do země. Vyskytují se po celém světě. Obvykle beze stop opracování, zřídka je naznačená lidská postava, případně oděv a zbraně. Menhirové sochy jsou známé ze severozápadní Francie, Španělska, Korsiky. Mívají falický charakter, ale jsou i místy s ženskými znaky . Někdy tvoří řady [[alignement]] nebo kruhy ([[kromlech]]). | ||
+ | |||
+ | Vznikají od pozdního neolitu do 2. poloviny 1. tisíciletí př. n. l. | ||
== Menhiry v ČR == | == Menhiry v ČR == | ||
- | [[Soubor:Klobuky_CZ_Zkamenely_pastyr_093.jpg|thumb|„[[Kamenný pastýř]]“ u [[Klobuky|Klobuk]]]] | + | [[Soubor:Klobuky_CZ_Zkamenely_pastyr_093.jpg|thumb|230px|„[[Kamenný pastýř]]“ u [[Klobuky|Klobuk]]]] |
- | [[Soubor:Zkamenely slouha 1.jpg|thumb|„Zkamenělý slouha“ v [[Dolní Chabry|Dolních Chabrech]]]] | + | [[Soubor:Zkamenely slouha 1.jpg|thumb|230px|„Zkamenělý slouha“ v [[Dolní Chabry|Dolních Chabrech]]]] |
- | Nejznámějším českým kamenem, považovaným za menhir, je tzv. ''[[Kamenný pastýř]]'', stojící v poli nedaleko obce [[Klobuky]] na [[Slaný|Slánsku]]. Je 330 cm dlouhý. Býval prý kdysi obklopen kruhem devíti kamenů - odtud snad pochází název „pastýř“ . | + | Nejznámějším českým kamenem, považovaným za menhir, je tzv. ''[[Kamenný pastýř]]'', stojící v poli nedaleko obce [[Klobuky]] na [[Slaný|Slánsku]]. Je 330 cm dlouhý. Býval prý kdysi obklopen kruhem devíti kamenů - odtud snad pochází název „pastýř“. |
Mezi další předpokládané menhiry v ČR patří například kámen z [[Jemníky|Jemníků]] na Slánsku, který byl v roce [[2003]] znovu vztyčen. Měří asi 1 m a je tvořen [[slepenec|slepencem]]. Další dva povalené menhiry se pak nachází na svazích [[Slánská hora|Slánské hory]]. Jejich délka je 200 a 150 cm. | Mezi další předpokládané menhiry v ČR patří například kámen z [[Jemníky|Jemníků]] na Slánsku, který byl v roce [[2003]] znovu vztyčen. Měří asi 1 m a je tvořen [[slepenec|slepencem]]. Další dva povalené menhiry se pak nachází na svazích [[Slánská hora|Slánské hory]]. Jejich délka je 200 a 150 cm. | ||
Další menhiry se nachází na [[Žatec]]ku. Jeden severně od obce [[Drahomyšl]] (''Zakletý mnich''), další na zahradě žateckého muzea (původem z obce [[Březno]]). Další údajný menhir leží na kopci nad obcí [[Kluček]] a jiný [[žula|žulový]] menhir se nachází asi 1 km jihozápadně od obce [[Líčov]]; je na něm vytesán letopočet [[1905]]. | Další menhiry se nachází na [[Žatec]]ku. Jeden severně od obce [[Drahomyšl]] (''Zakletý mnich''), další na zahradě žateckého muzea (původem z obce [[Březno]]). Další údajný menhir leží na kopci nad obcí [[Kluček]] a jiný [[žula|žulový]] menhir se nachází asi 1 km jihozápadně od obce [[Líčov]]; je na něm vytesán letopočet [[1905]]. |
Aktuální verze z 6. 6. 2023, 12:50
Menhir (z bretonštiny men – kámen a hir – dlouhý) je kamený blok svisle zasazený do země. Vyskytují se po celém světě. Obvykle beze stop opracování, zřídka je naznačená lidská postava, případně oděv a zbraně. Menhirové sochy jsou známé ze severozápadní Francie, Španělska, Korsiky. Mívají falický charakter, ale jsou i místy s ženskými znaky . Někdy tvoří řady alignement nebo kruhy (kromlech).
Vznikají od pozdního neolitu do 2. poloviny 1. tisíciletí př. n. l.
Obsah |
Menhiry v ČR
Nejznámějším českým kamenem, považovaným za menhir, je tzv. Kamenný pastýř, stojící v poli nedaleko obce Klobuky na Slánsku. Je 330 cm dlouhý. Býval prý kdysi obklopen kruhem devíti kamenů - odtud snad pochází název „pastýř“. Mezi další předpokládané menhiry v ČR patří například kámen z Jemníků na Slánsku, který byl v roce 2003 znovu vztyčen. Měří asi 1 m a je tvořen slepencem. Další dva povalené menhiry se pak nachází na svazích Slánské hory. Jejich délka je 200 a 150 cm. Další menhiry se nachází na Žatecku. Jeden severně od obce Drahomyšl (Zakletý mnich), další na zahradě žateckého muzea (původem z obce Březno). Další údajný menhir leží na kopci nad obcí Kluček a jiný žulový menhir se nachází asi 1 km jihozápadně od obce Líčov; je na něm vytesán letopočet 1905. Na Lounsku se pak vyskytují tyto památky v lounském muzeu (pochází od obce Selibice), u obce Slavětín a v Orasicích. Známý je i dolnochaberský Zkamenělý slouha. Je to asi 160 cm vysoký menhir nacházející se u plotu rodinného domu v Ládevské ulici v Praze - Dolních Chabrech. V okolí se nacházejí ještě další kameny, které mohou být také menhiry.
Související články
Literatura
Česky o českých megalitech (výběr z novějších publikací)
- Milan Špůrek: Menhiry v Čechách. Památky a příroda, č. 1/1984.
- Karel Sklenář: Ještě k otázce českých „menhirů“. Památky a příroda, č. 9/1984.
- Milan Špůrek: Další menhiry v Čechách. Památky a příroda, č. 4/1987.
- Milan Špůrek: Původ menhirů v Čechách. Památky a příroda, č. 7/1987.
- Anna Bauerová: Zlatý věk země Bójů. Praha 1988.
- Karel Svoboda: Tajemné megality. Praha 1990.
- Milan Špůrek: Jehla v kupce sena (kapitola Vztyčené prsty krajiny). Praha 1990.
- Jaroslav Helšus – Antonín Hluštík: Kamenné otazníky aneb Megality v Čechách. Praha 1991.
- Milan Špůrek: Tajemné menhiry v Čechách. Příloha Technického magazínu č. 7/1995.
- Karel Sklenář: Slepé uličky archeologie. 2. vydání, Hořovice 1995.
- Anna Bauerová: Keltové v Čechách. Praha–Litomyšl 1996.
- Radko Šarič – Petr Štěpánek: České megality. (rok vydání neuveden)
- Karel Sklenář: Hromové klíny a hrnce trpaslíků. Praha 1999.
- Otomar Dvořák: Kamenné otazníky české historie. Praha 2003.
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |