V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Kluž
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi) |
(+ šablona) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 35: | Řádka 35: | ||
| typ.statistický.celek = | | typ.statistický.celek = | ||
| název.statistický.celek = | | název.statistický.celek = | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Romania-2382-View from Hotel-DJFlickr.jpg|thumb|240px|Historické centrum Kluže (2012)]] |
| - | '''Kluž''' ({{vjazyce2|ro|{{Audio|Cluj-napoca.ogg|''Cluj-Napoca''}}}}, {{vjazyce2|hu|''Kolozsvár''}}, německy: ''Klausenburg'' | + | [[Soubor:Romania-2336-Union Square-DJFlickr.jpg|thumb|240px|Socha krále Matyáše Korvína (2012)]] |
| + | '''Kluž''' ({{vjazyce2|ro|{{Audio|Cluj-napoca.ogg|''Cluj-Napoca''}}}}, {{vjazyce2|hu|''Kolozsvár''}}, německy: ''Klausenburg'') je město v [[Rumunsko|rumunském]] [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]]. Leží v župě [[Kluž (župa)|Cluj]] a zároveň je jejím správním střediskem. | ||
| + | |||
| + | Kluž je čtvrtým největším rumunským městem a žije zde 321 687 obyvatel (rok 2016). | ||
== Charakter města == | == Charakter města == | ||
Kluž je kulturním centrem celého Sedmihradska, jsou zde [[vysoká škola|vysoké školy]], [[univerzita]] ([[1919]]) a výzkumné ústavy. Je tu také zastoupeno mnoho odvětví [[průmysl]]u (vyrábí se zde [[porcelán]], obuv a [[pivo]] [[Ursus (pivo)|Ursus]]). Stále zde žije početná [[Maďaři|maďarská]] menšina. | Kluž je kulturním centrem celého Sedmihradska, jsou zde [[vysoká škola|vysoké školy]], [[univerzita]] ([[1919]]) a výzkumné ústavy. Je tu také zastoupeno mnoho odvětví [[průmysl]]u (vyrábí se zde [[porcelán]], obuv a [[pivo]] [[Ursus (pivo)|Ursus]]). Stále zde žije početná [[Maďaři|maďarská]] menšina. | ||
== Dějiny == | == Dějiny == | ||
| - | Ve starověku zde existovalo | + | Ve starověku zde existovalo dácké sídliště ''Napoca'', ve 2. až 3. století tu bylo římské správní středisko; ve 12. století pak středisko [[Uhersko|uherské]] župy. Roku 1270 získalo město od uherského krále Štěpána V. Uherského městská práva, následkem toho se začalo prudce rozrůstat; od roku 1272 sem pak začali přicházet [[Němci]], ti ho následně přejmenovali na ''Klausenburg''. Roku 1581 tu vznikla [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitská]] kolej. |
Mezi lety 1790 a 1848 a znovu pak 1861 – 1867 bylo hlavním městem [[Transylvánie|Sedmihradska]]; dodnes zůstalo jeho kulturním centrem. Do roku [[1918]] patřila Uhersku, od té doby Rumunsku. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla obsazena [[Miklós Horthy|Horthyovským]] [[Maďarsko|Maďarskem]], stejně jako jižní část [[Slovensko|Slovenska]]. Od roku [[1947]] patří opět pod Rumunsko. | Mezi lety 1790 a 1848 a znovu pak 1861 – 1867 bylo hlavním městem [[Transylvánie|Sedmihradska]]; dodnes zůstalo jeho kulturním centrem. Do roku [[1918]] patřila Uhersku, od té doby Rumunsku. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla obsazena [[Miklós Horthy|Horthyovským]] [[Maďarsko|Maďarskem]], stejně jako jižní část [[Slovensko|Slovenska]]. Od roku [[1947]] patří opět pod Rumunsko. | ||
== Obyvatelstvo == | == Obyvatelstvo == | ||
| Řádka 49: | Řádka 52: | ||
* [[Romové]] (0,23 %) | * [[Romové]] (0,23 %) | ||
* ostatní (0,39 %) | * ostatní (0,39 %) | ||
| + | {{RIGHTTOC}} | ||
=== Vývoj počtu obyvatel === | === Vývoj počtu obyvatel === | ||
* 60 808 – [[1912]] | * 60 808 – [[1912]] | ||
| Řádka 62: | Řádka 66: | ||
|- | |- | ||
| | | | ||
| - | * | + | * {{flagicon|Řecko}} [[Athény|Atény]], [[Řecko]] |
| - | * | + | * {{flagicon|Izrael}} [[Beerševa]], [[Izrael]] |
| - | * | + | * {{flagicon|Itálie}} [[Cervia]], [[Itálie]] |
| - | * | + | * {{flagicon|USA}} [[Columbia (Jižní Karolína)|Columbia]], [[Spojené státy americké]] |
| - | * | + | * {{flagicon|Francie}} [[Dijon]], [[Francie]] |
| - | * | + | * {{flagicon|Venezuela}} [[Chacao-Caracas]], [[Venezuela]] |
| - | * | + | * {{flagicon|Německo}} [[Kolín nad Rýnem]], [[Německo]] |
| - | * | + | * {{flagicon|Albánie}} [[Korçë]], [[Albánie]] |
| + | * {{flagicon|Filipíny}} [[Makati]], [[Filipíny]] | ||
| | | | ||
| - | * | + | * {{flagicon|Francie}} [[Nantes]], [[Francie]] |
| - | * | + | * {{flagicon|Maďarsko}} [[Pécs|Pětikostelí]], [[Maďarsko]] |
| - | * | + | * {{flagicon|USA}} [[Rockford]], [[Spojené státy americké]] |
| - | * | + | * {{flagicon|Brazílie}} [[São Paulo]], [[Brazílie]] |
| - | * | + | * {{flagicon|Jižní Korea}} [[Suwon]], [[Jižní Korea]] |
| - | * | + | * {{flagicon|Francie}} [[Vichy]], [[Francie]] |
| - | * | + | * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Záhřeb]], [[Chorvatsko]] |
| - | * | + | * {{flagicon|Čína}} [[Čeng-čou]], [[Čína]] |
|} | |} | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
| Řádka 87: | Řádka 92: | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Cluj-Napoca}}{{Commonscat|Cluj-Napoca}}{{Rumunsko}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Města v Rumunsku]] | [[Kategorie:Města v Rumunsku]] | ||
| - | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Kluž (župa)]] |
Aktuální verze z 2. 11. 2021, 09:12
Kluž (rumunsky 
Cluj-Napoca, maďarsky Kolozsvár, německy: Klausenburg) je město v rumunském Sedmihradsku. Leží v župě Cluj a zároveň je jejím správním střediskem.
Kluž je čtvrtým největším rumunským městem a žije zde 321 687 obyvatel (rok 2016).
Charakter města
Kluž je kulturním centrem celého Sedmihradska, jsou zde vysoké školy, univerzita (1919) a výzkumné ústavy. Je tu také zastoupeno mnoho odvětví průmyslu (vyrábí se zde porcelán, obuv a pivo Ursus). Stále zde žije početná maďarská menšina.
Dějiny
Ve starověku zde existovalo dácké sídliště Napoca, ve 2. až 3. století tu bylo římské správní středisko; ve 12. století pak středisko uherské župy. Roku 1270 získalo město od uherského krále Štěpána V. Uherského městská práva, následkem toho se začalo prudce rozrůstat; od roku 1272 sem pak začali přicházet Němci, ti ho následně přejmenovali na Klausenburg. Roku 1581 tu vznikla jezuitská kolej. Mezi lety 1790 a 1848 a znovu pak 1861 – 1867 bylo hlavním městem Sedmihradska; dodnes zůstalo jeho kulturním centrem. Do roku 1918 patřila Uhersku, od té doby Rumunsku. Za druhé světové války byla obsazena Horthyovským Maďarskem, stejně jako jižní část Slovenska. Od roku 1947 patří opět pod Rumunsko.
Obyvatelstvo
Etnické složení
Obyvatelstvo města se skládá z těchto národností:
Obsah |
Vývoj počtu obyvatel
- 60 808 – 1912
- 100 844 – 1930
- 117 915 – 1948
- 154 723 – 1956
- 185 663 – 1966
- 262 858 – 1977
- 328 602 – 1992
- 318 027 – 2002
Partnerská města
Související články
Externí odkazy
- (rumunsky, anglicky) Oficiální stránky města
- (rumunsky, anglicky) Turistické informace o městě
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |