Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Zmije paví
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(++) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 18: | Řádka 18: | ||
| binomické jméno= Echis carinatus | | binomické jméno= Echis carinatus | ||
| druh popsal= Schneider, 1801 | | druh popsal= Schneider, 1801 | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Echis carinatus carinatus.jpg|thumb|240px|Zmije paví (2018)]] |
- | '''Zmije paví''' (''Echis carinatus'') je jedovatý [[had]] z čeledi [[zmijovití|Zmijovitých]] (''Viperidae''). Je to jeden z nejjedovatějších hadů ve svém areálu rozšíření a je odpovědná za většinu smrtelných uštknutí [[člověk|lidí]] v jižní Asii. | + | [[Soubor:Saw-scaled Viper (Echis carinatus) Photographed By Shantanu Kuveskar.jpg|thumb|240px|Zmije paví (2011)]] |
+ | '''Zmije paví''' (''Echis carinatus'') je jedovatý [[Hadi|had]] z čeledi [[zmijovití|Zmijovitých]] (''Viperidae''). Je to jeden z nejjedovatějších hadů ve svém areálu rozšíření a je odpovědná za většinu smrtelných uštknutí [[člověk|lidí]] v jižní Asii. | ||
== [[Synonymum|Synonyma]] == | == [[Synonymum|Synonyma]] == | ||
* ''Pseudoboa carinata'' | * ''Pseudoboa carinata'' | ||
Řádka 35: | Řádka 36: | ||
* ''Echis carinata carinata'' | * ''Echis carinata carinata'' | ||
== [[Taxonomie]] == | == [[Taxonomie]] == | ||
- | + | {| cellspacing=0 cellpadding=2 border=1 style="border-collapse: collapse;" | |
- | {|cellspacing=0 cellpadding=2 border=1 style="border-collapse: collapse;" | + | |
!bgcolor="#f0f0f0"|Latinský název | !bgcolor="#f0f0f0"|Latinský název | ||
!bgcolor="#f0f0f0"|Poddruh popsal | !bgcolor="#f0f0f0"|Poddruh popsal | ||
Řádka 42: | Řádka 42: | ||
|- | |- | ||
|''E. c. astolae'' | |''E. c. astolae'' | ||
- | |[[Robert | + | | [[Robert Mertens]], [[1970]] |
|[[Pákistán]] | |[[Pákistán]] | ||
|- | |- | ||
|''E. c. carinatus'' | |''E. c. carinatus'' | ||
- | | | + | | Johann Gottlob Schneider, 1801) |
|Poloostrovní [[Indie]] | |Poloostrovní [[Indie]] | ||
|- | |- | ||
|''E. c. multisquamatus'' | |''E. c. multisquamatus'' | ||
- | |Cherlin, [[1981]] | + | | Cherlin, [[1981]] |
|od [[Uzbekistán]]u do [[Írán]]u, v severním, východním a západním [[Pákistán]]u | |od [[Uzbekistán]]u do [[Írán]]u, v severním, východním a západním [[Pákistán]]u | ||
|- | |- | ||
|''E. c. sinhaleyus'' | |''E. c. sinhaleyus'' | ||
- | |Deraniyagala, [[1951]] | + | | Deraniyagala, [[1951]] |
|[[Šrí Lanka]] | |[[Šrí Lanka]] | ||
|- | |- | ||
|''E. c. sochureki'' | |''E. c. sochureki'' | ||
- | |Stemmler, [[1969]] | + | | Stemmler, [[1969]] |
|Jižní [[Afghánistán]], [[Pákistán]], severní [[Indie]], jižní a střední [[Írán]], [[Omán]] a [[Spojené arabské emiráty|SAE]]. | |Jižní [[Afghánistán]], [[Pákistán]], severní [[Indie]], jižní a střední [[Írán]], [[Omán]] a [[Spojené arabské emiráty|SAE]]. | ||
|- | |- | ||
|} | |} | ||
- | + | ||
== Areál rozšíření == | == Areál rozšíření == | ||
Zmije paví se vyskytuje na území [[Asie]]; V [[Indie|Indickém]] [[subkontinent]]u: v Indii, [[Šrí Lanka|Srí Lance]] v [[Bangladéš|Bangladéži]] a [[Pákistán]]u. Také na [[Blízký východ|Blízkém východě]]: v [[Omán]]u, ve východních [[Spojené arabské emiráty|Spojených arabských eminátech]], v [[Irák]]u a jihozápadním [[Írán]]u. Ve Střední Asii: v [[Afghánistán]]u, [[Uzbekistán]]u, [[Turkmenistán]]u a v [[Tádžikistán]]u (bližší rozšíření poddruhů [[#Taxonomie|výše]]). | Zmije paví se vyskytuje na území [[Asie]]; V [[Indie|Indickém]] [[subkontinent]]u: v Indii, [[Šrí Lanka|Srí Lance]] v [[Bangladéš|Bangladéži]] a [[Pákistán]]u. Také na [[Blízký východ|Blízkém východě]]: v [[Omán]]u, ve východních [[Spojené arabské emiráty|Spojených arabských eminátech]], v [[Irák]]u a jihozápadním [[Írán]]u. Ve Střední Asii: v [[Afghánistán]]u, [[Uzbekistán]]u, [[Turkmenistán]]u a v [[Tádžikistán]]u (bližší rozšíření poddruhů [[#Taxonomie|výše]]). | ||
- | Tato zmije je na většině svého areálu rozšíření velmi hojná, což dokládá např. fakt, kdy bylo nalezeno přes | + | Tato zmije je na většině svého areálu rozšíření velmi hojná, což dokládá např. fakt, kdy bylo nalezeno přes 2 000 jedinců během 5 [[den|dnů]] v oblasti [[Ratnagiri]], asi 330 km jižně od [[Bombaj]]e.<ref>http://www.megasphera.cz/africanvenomoussnakes/_private/Monografie_Echis_carinatus_carinatus.htm</ref> |
=== Stanoviště === | === Stanoviště === | ||
+ | [[Soubor:Saw-scaled Viper Echis carinatus close-up by Dr. Raju Kasambe DSCN8698 (32).jpg|thumb|240px|[[Hlava (anatomie)|Hlava]] zmije]] | ||
+ | [[Soubor:Saw-scaled Viper Echis carinatus close-up by Dr. Raju Kasambe DSCN8698 (33).jpg|thumb|240px|[[Hlava (anatomie)|Hlava]] a část těla zmije]] | ||
== Popis == | == Popis == | ||
- | + | Zmije paví se dorůstá velikosti 50–70 [[Metr|cm]], ale může se stát, že přeroste 73 cm. | |
- | Zmije paví se dorůstá velikosti | + | |
Zbarvení má každý poddruh jiné, respektive takové, jakou má barvu podklad v území kde žije. Ale základní barvou je nejčastěji hnědá až červená (spíše načervenalá), ale objevují se i různé odstíny těchto barev a přechodů, jako např. žlutavá až do zelena. Také chov a křížení jednotlivých poddruhů těchto zmijí způsobili proměnlivé a nezvyklé barvy. Kresba u zmije paví je typu ''pyramidium'', neboli tzv. velké světlé. | Zbarvení má každý poddruh jiné, respektive takové, jakou má barvu podklad v území kde žije. Ale základní barvou je nejčastěji hnědá až červená (spíše načervenalá), ale objevují se i různé odstíny těchto barev a přechodů, jako např. žlutavá až do zelena. Také chov a křížení jednotlivých poddruhů těchto zmijí způsobili proměnlivé a nezvyklé barvy. Kresba u zmije paví je typu ''pyramidium'', neboli tzv. velké světlé. | ||
== [[Ekologie]] == | == [[Ekologie]] == | ||
- | |||
=== [[Potrava]] === | === [[Potrava]] === | ||
Obětmi jejich nočních [[lov]]ů se stávají obvykle drobní [[Živočichové|živočichov]]é jako [[scink]]ové, [[gekon]]i, [[žáby]] i větší [[Bezobratlí|bezobratlí živočichové]], jako jsou [[stonožka|stonožky]] nebo [[štír|štíři]]. | Obětmi jejich nočních [[lov]]ů se stávají obvykle drobní [[Živočichové|živočichov]]é jako [[scink]]ové, [[gekon]]i, [[žáby]] i větší [[Bezobratlí|bezobratlí živočichové]], jako jsou [[stonožka|stonožky]] nebo [[štír|štíři]]. | ||
=== [[Rozmnožování]] === | === [[Rozmnožování]] === | ||
Rozmnožování většinou probíhá ve vlhčím období roku (od [[duben|dubna]] po [[červen]]). Zmije paví rodí v některých oblastech živá mláďata, jinde kladou vejce se zkrácenou dobou vývoje. Počet [[mládě|mláďat]] se pohybuje v průměru 5-8 a největší počet byl 13 mláďat. | Rozmnožování většinou probíhá ve vlhčím období roku (od [[duben|dubna]] po [[červen]]). Zmije paví rodí v některých oblastech živá mláďata, jinde kladou vejce se zkrácenou dobou vývoje. Počet [[mládě|mláďat]] se pohybuje v průměru 5-8 a největší počet byl 13 mláďat. | ||
- | == [[Jed]]ovatost | + | == [[Jed]]ovatost == |
- | [[ | + | Zmije paví má poměrně silný jed, mezi zmijemi patří k těm nejtoxičtějším, nicméně záleží na poddruhu, případně na oblasti výskytu. Smrtelná dávka [[Smrtelná dávka|LD50]] dávaná nitrožilně laboratorním myším či králíkům dosahuje hodnot 0,1 až 1,9 mg/kg. Množství čistého jedu, jímž had disponuje, je asi 18 až 72 mg.<ref>{{Citace elektronického periodika |
+ | | titul = LD50 and venom yields {{!}} snakedatabase.org | ||
+ | | periodikum = snakedatabase.org | ||
+ | | url = http://snakedatabase.org/pages/ld50.php | ||
+ | | datum přístupu = 2020-01-27 | ||
+ | }}</ref> Její jed působí zhoubně především na krev, ale zřejmě obsahuje i neurotoxickou složku. | ||
+ | |||
== Ochrana == | == Ochrana == | ||
Řádka 87: | Řádka 94: | ||
- | {{ | + | {{Flickr|Echis+carinatus}}{{Commonscat|Echis carinatus}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Zmijovití]] | [[Kategorie:Zmijovití]] | ||
[[Kategorie:Jedovatí hadi]] | [[Kategorie:Jedovatí hadi]] |
Aktuální verze z 19. 6. 2021, 18:02
Zmije paví (Echis carinatus) je jedovatý had z čeledi Zmijovitých (Viperidae). Je to jeden z nejjedovatějších hadů ve svém areálu rozšíření a je odpovědná za většinu smrtelných uštknutí lidí v jižní Asii.
Obsah |
Synonyma
- Pseudoboa carinata
- Boa horatta
- Scytale bizonatus
- Echis ziczac
- Vipera (Echis) superciliosa
- Echis superciliosa
- Echis carinata
- Vipera carinata
- Echis carinatus carinatus
- Scytale bizonatus
- Vipera echis
- Vipera noratta
- Echis carinata carinata
Taxonomie
Latinský název | Poddruh popsal | Rozšíření |
---|---|---|
E. c. astolae | Robert Mertens, 1970 | Pákistán |
E. c. carinatus | Johann Gottlob Schneider, 1801) | Poloostrovní Indie |
E. c. multisquamatus | Cherlin, 1981 | od Uzbekistánu do Íránu, v severním, východním a západním Pákistánu |
E. c. sinhaleyus | Deraniyagala, 1951 | Šrí Lanka |
E. c. sochureki | Stemmler, 1969 | Jižní Afghánistán, Pákistán, severní Indie, jižní a střední Írán, Omán a SAE. |
Areál rozšíření
Zmije paví se vyskytuje na území Asie; V Indickém subkontinentu: v Indii, Srí Lance v Bangladéži a Pákistánu. Také na Blízkém východě: v Ománu, ve východních Spojených arabských eminátech, v Iráku a jihozápadním Íránu. Ve Střední Asii: v Afghánistánu, Uzbekistánu, Turkmenistánu a v Tádžikistánu (bližší rozšíření poddruhů výše). Tato zmije je na většině svého areálu rozšíření velmi hojná, což dokládá např. fakt, kdy bylo nalezeno přes 2 000 jedinců během 5 dnů v oblasti Ratnagiri, asi 330 km jižně od Bombaje.[1]
Stanoviště
Popis
Zmije paví se dorůstá velikosti 50–70 cm, ale může se stát, že přeroste 73 cm.
Zbarvení má každý poddruh jiné, respektive takové, jakou má barvu podklad v území kde žije. Ale základní barvou je nejčastěji hnědá až červená (spíše načervenalá), ale objevují se i různé odstíny těchto barev a přechodů, jako např. žlutavá až do zelena. Také chov a křížení jednotlivých poddruhů těchto zmijí způsobili proměnlivé a nezvyklé barvy. Kresba u zmije paví je typu pyramidium, neboli tzv. velké světlé.
Ekologie
Potrava
Obětmi jejich nočních lovů se stávají obvykle drobní živočichové jako scinkové, gekoni, žáby i větší bezobratlí živočichové, jako jsou stonožky nebo štíři.
Rozmnožování
Rozmnožování většinou probíhá ve vlhčím období roku (od dubna po červen). Zmije paví rodí v některých oblastech živá mláďata, jinde kladou vejce se zkrácenou dobou vývoje. Počet mláďat se pohybuje v průměru 5-8 a největší počet byl 13 mláďat.
Jedovatost
Zmije paví má poměrně silný jed, mezi zmijemi patří k těm nejtoxičtějším, nicméně záleží na poddruhu, případně na oblasti výskytu. Smrtelná dávka LD50 dávaná nitrožilně laboratorním myším či králíkům dosahuje hodnot 0,1 až 1,9 mg/kg. Množství čistého jedu, jímž had disponuje, je asi 18 až 72 mg.[2] Její jed působí zhoubně především na krev, ale zřejmě obsahuje i neurotoxickou složku.
Ochrana
Reference
- ↑ http://www.megasphera.cz/africanvenomoussnakes/_private/Monografie_Echis_carinatus_carinatus.htm
- ↑ LD50 and venom yields | snakedatabase.org. snakedatabase.org [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |