Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne HL/2018/29
Z Multimediaexpo.cz
(+ Optimalizace) |
m (++) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | + | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den... Každému dni náleží jiný článek. --> |
[[Soubor:Muzeum-Kbely-017.jpg|right|160px|Vrtulník Mi-24D Hind D]] | [[Soubor:Muzeum-Kbely-017.jpg|right|160px|Vrtulník Mi-24D Hind D]] | ||
'''[[Mil Mi-24|Mil Mi-24D]]''' (kód NATO ''Hind D'') je velký dvoumotorový [[bitevní letoun|bitevní]] a víceúčelový [[vrtulník]] určený pro přímou podporu pozemních jednotek, ničení [[tank]]ů a obrněných cílů, přepravě 8 osob nebo 1 500 kg materiálu v nákladovém prostoru. Exportní verze vrtulníku je známá pod označením '''Mi-35'''. Základní výzbrojí vrtulníku je otočný, v přídi umístěný čtyřhlavňový rotační [[kulomet]] ''9A624'' ráže 12,7 mm nebo dvojkanon GŠ-23 ráže 23 mm. Další výzbroj a výstroj může být podvěšena na čtyřech závěsnících pod pomocnými křídly. Na koncích křídla jsou pak lišty pro protitankové řízené střely. Verze D má přídavné nádrže v nákladním prostoru. Vytrvalost vrtulníku se pak zvyšuje na téměř 4 hodiny letu a dolet na více než 800 km. Vrtulník se účastnil mnoha konfliktů po celém světě; asi nejvýznamnějším byla [[sovětská válka v Afghánistánu]]. | '''[[Mil Mi-24|Mil Mi-24D]]''' (kód NATO ''Hind D'') je velký dvoumotorový [[bitevní letoun|bitevní]] a víceúčelový [[vrtulník]] určený pro přímou podporu pozemních jednotek, ničení [[tank]]ů a obrněných cílů, přepravě 8 osob nebo 1 500 kg materiálu v nákladovém prostoru. Exportní verze vrtulníku je známá pod označením '''Mi-35'''. Základní výzbrojí vrtulníku je otočný, v přídi umístěný čtyřhlavňový rotační [[kulomet]] ''9A624'' ráže 12,7 mm nebo dvojkanon GŠ-23 ráže 23 mm. Další výzbroj a výstroj může být podvěšena na čtyřech závěsnících pod pomocnými křídly. Na koncích křídla jsou pak lišty pro protitankové řízené střely. Verze D má přídavné nádrže v nákladním prostoru. Vytrvalost vrtulníku se pak zvyšuje na téměř 4 hodiny letu a dolet na více než 800 km. Vrtulník se účastnil mnoha konfliktů po celém světě; asi nejvýznamnějším byla [[sovětská válka v Afghánistánu]]. | ||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
V průběhu 60. let sovětská konstrukční kancelář Mil rozpracovala plány několika vrtulníků pro přímou podporu pozemních vojsk. Prototyp V-24 uskutečnil první let [[19. září]] [[1969]]. Po dvou prototypech přišla 10 kusová predsérie označovaná také jako Hind-B. Konstrukce Mi-24 používala zkušeností stávajících [[Mil Mi-8|Mi-8]] a Mi-14, skloubila v sobě robustnost, nosnost i vysokou rychlost. V červnu [[1970]] začaly armádní zkoušky těchto strojů. První výrobní sérií se stala verze Mi-24A (Hind-A). Tato verze ještě měla velkou prosklenou kabinu, v níž byli soustředěni všichni členové posádky. | V průběhu 60. let sovětská konstrukční kancelář Mil rozpracovala plány několika vrtulníků pro přímou podporu pozemních vojsk. Prototyp V-24 uskutečnil první let [[19. září]] [[1969]]. Po dvou prototypech přišla 10 kusová predsérie označovaná také jako Hind-B. Konstrukce Mi-24 používala zkušeností stávajících [[Mil Mi-8|Mi-8]] a Mi-14, skloubila v sobě robustnost, nosnost i vysokou rychlost. V červnu [[1970]] začaly armádní zkoušky těchto strojů. První výrobní sérií se stala verze Mi-24A (Hind-A). Tato verze ještě měla velkou prosklenou kabinu, v níž byli soustředěni všichni členové posádky. | ||
- | Na základě zkušeností z provozu se začala vyrábět významná, i když pouze přechodná verze Mi-24D (Hind-D), která zaznamenala další vylepšení konstrukce. Byla přepracována přední část trupu, prostory pilota a operátora zbraňových systémů byly odděleny a měly tandemové uspořádání, přičemž pilot sedí v zadním a operátor v předním sedadle. Stroje verze D pro export byly označovány jako Mi-25. Celkově bylo vyrobeno kolem 350 kusů. Stále se zlepšující konstrukce Mi-24 přinesla další verzi označenou jako Mi-24V (Hind-E). Tato verze vyráběná od března [[1976]] až do roku [[1986]] byla výkonnější, disponovala vylepšenými zbraňovými systémy. Celkem bylo vyrobeno asi | + | Na základě zkušeností z provozu se začala vyrábět významná, i když pouze přechodná verze Mi-24D (Hind-D), která zaznamenala další vylepšení konstrukce. Byla přepracována přední část trupu, prostory pilota a operátora zbraňových systémů byly odděleny a měly tandemové uspořádání, přičemž pilot sedí v zadním a operátor v předním sedadle. Stroje verze D pro export byly označovány jako Mi-25. Celkově bylo vyrobeno kolem 350 kusů. Stále se zlepšující konstrukce Mi-24 přinesla další verzi označenou jako Mi-24V (Hind-E). Tato verze vyráběná od března [[1976]] až do roku [[1986]] byla výkonnější, disponovala vylepšenými zbraňovými systémy. Celkem bylo vyrobeno asi 1 000 kusů. Verze V pro export byla označována jako Mi-35. |
Mezi lety 1986-1989 bylo vyrobeno ještě okolo 620 mírně odlišných Mi-24P a Mi-24G. Jejich hlavní změnou a vizuální odlišností byla změna v hlavňové výzbroji. Tyto verze nepoužívaly běžné otočné [[dělová věž|střelecké věže]], ale pevné dopředu střílející 30 mm kanóny. Jako další varianty byly průzkumné a zaměřovací modely Mi-24R a Mi-24K a mnoho dalších modernizovaných verzí a příbuzných variant. Objem výroby dosáhl cca 2 000 kusů a Mi-24 slouží nebo sloužily ve 45 státech. Stroje Mi-24 má ve výzbroji i vojenské letectvo České republiky. | Mezi lety 1986-1989 bylo vyrobeno ještě okolo 620 mírně odlišných Mi-24P a Mi-24G. Jejich hlavní změnou a vizuální odlišností byla změna v hlavňové výzbroji. Tyto verze nepoužívaly běžné otočné [[dělová věž|střelecké věže]], ale pevné dopředu střílející 30 mm kanóny. Jako další varianty byly průzkumné a zaměřovací modely Mi-24R a Mi-24K a mnoho dalších modernizovaných verzí a příbuzných variant. Objem výroby dosáhl cca 2 000 kusů a Mi-24 slouží nebo sloužily ve 45 státech. Stroje Mi-24 má ve výzbroji i vojenské letectvo České republiky. | ||
- | <noinclude>[[Kategorie: | + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 5. 1. 2020, 19:49
Mil Mi-24D (kód NATO Hind D) je velký dvoumotorový bitevní a víceúčelový vrtulník určený pro přímou podporu pozemních jednotek, ničení tanků a obrněných cílů, přepravě 8 osob nebo 1 500 kg materiálu v nákladovém prostoru. Exportní verze vrtulníku je známá pod označením Mi-35. Základní výzbrojí vrtulníku je otočný, v přídi umístěný čtyřhlavňový rotační kulomet 9A624 ráže 12,7 mm nebo dvojkanon GŠ-23 ráže 23 mm. Další výzbroj a výstroj může být podvěšena na čtyřech závěsnících pod pomocnými křídly. Na koncích křídla jsou pak lišty pro protitankové řízené střely. Verze D má přídavné nádrže v nákladním prostoru. Vytrvalost vrtulníku se pak zvyšuje na téměř 4 hodiny letu a dolet na více než 800 km. Vrtulník se účastnil mnoha konfliktů po celém světě; asi nejvýznamnějším byla sovětská válka v Afghánistánu.
V průběhu 60. let sovětská konstrukční kancelář Mil rozpracovala plány několika vrtulníků pro přímou podporu pozemních vojsk. Prototyp V-24 uskutečnil první let 19. září 1969. Po dvou prototypech přišla 10 kusová predsérie označovaná také jako Hind-B. Konstrukce Mi-24 používala zkušeností stávajících Mi-8 a Mi-14, skloubila v sobě robustnost, nosnost i vysokou rychlost. V červnu 1970 začaly armádní zkoušky těchto strojů. První výrobní sérií se stala verze Mi-24A (Hind-A). Tato verze ještě měla velkou prosklenou kabinu, v níž byli soustředěni všichni členové posádky.
Na základě zkušeností z provozu se začala vyrábět významná, i když pouze přechodná verze Mi-24D (Hind-D), která zaznamenala další vylepšení konstrukce. Byla přepracována přední část trupu, prostory pilota a operátora zbraňových systémů byly odděleny a měly tandemové uspořádání, přičemž pilot sedí v zadním a operátor v předním sedadle. Stroje verze D pro export byly označovány jako Mi-25. Celkově bylo vyrobeno kolem 350 kusů. Stále se zlepšující konstrukce Mi-24 přinesla další verzi označenou jako Mi-24V (Hind-E). Tato verze vyráběná od března 1976 až do roku 1986 byla výkonnější, disponovala vylepšenými zbraňovými systémy. Celkem bylo vyrobeno asi 1 000 kusů. Verze V pro export byla označována jako Mi-35.
Mezi lety 1986-1989 bylo vyrobeno ještě okolo 620 mírně odlišných Mi-24P a Mi-24G. Jejich hlavní změnou a vizuální odlišností byla změna v hlavňové výzbroji. Tyto verze nepoužívaly běžné otočné střelecké věže, ale pevné dopředu střílející 30 mm kanóny. Jako další varianty byly průzkumné a zaměřovací modely Mi-24R a Mi-24K a mnoho dalších modernizovaných verzí a příbuzných variant. Objem výroby dosáhl cca 2 000 kusů a Mi-24 slouží nebo sloužily ve 45 státech. Stroje Mi-24 má ve výzbroji i vojenské letectvo České republiky.