Hrádek nad Nisou

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(+ Masivní vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 30: Řádka 30:
  | starosta = Martin Půta
  | starosta = Martin Půta
  | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Hrádek nad Nisou |lat_deg=50 |lat_min=51 |lat_sec=10 |lon_deg=14 |lon_min=50 |lon_sec=40 |position=left |float=center }}
  | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Hrádek nad Nisou |lat_deg=50 |lat_min=51 |lat_sec=10 |lon_deg=14 |lon_min=50 |lon_sec=40 |position=left |float=center }}
-
}}'''Hrádek nad Nisou''' ({{vjazyce|de}} {{cizojazyčně|de|''Grottau''}}) je [[město]] v severních [[Čechy|Čechách]], v [[okres Liberec|okrese Liberec]], v [[liberecký kraj|Libereckém kraji]]. Leží v [[Žitavská pánev|Žitavské pánvi]] na okraji [[Lužické hory|Lužických hor]], asi 20 km severozápadně od [[Liberec|Liberce]] a 6 km jihovýchodně od [[Žitava|Žitavy]] blízko [[česko]]–[[německo]]–[[Polsko|polského]] trojmezí. Protéká jím [[Lužická Nisa]]. Nedaleko města je zatopený [[lignit]]ový důl Kristýna, který dnes slouží jako rekreační areál.
+
}}[[File:Hradeknn 1.JPG|thumb|240px|Horní náměstí po rekonstrukci (2010)]]
 +
'''Hrádek nad Nisou''' ({{vjazyce|de}}: {{cizojazyčně|de|''Grottau''}}) je [[město]] v severních [[Čechy|Čechách]], v [[okres Liberec|okrese Liberec]], v [[liberecký kraj|Libereckém kraji]]. Leží v [[Žitavská pánev|Žitavské pánvi]] na okraji [[Lužické hory|Lužických hor]], asi 20 km severozápadně od [[Liberec|Liberce]] a 6 km jihovýchodně od [[Žitava|Žitavy]] blízko [[česko]]–[[německo]]–[[Polsko|polského]] trojmezí. Protéká jím [[Lužická Nisa]]. Nedaleko města je zatopený [[lignit]]ový důl Kristýna, který dnes slouží jako rekreační areál.
Na [[rychlostní silnice R35|silnici 35]] z Liberce leží [[hraniční přechod]] do polského [[Porajów]]a a saské [[Žitava|Žitavy]]. S Libercem a Žitavou má město také [[Železniční trať Liberec - Zittau|spojení železniční]]. Třetí hraniční přechod – turistický – je s německou obcí [[Hartau]]. Město je členem [[Mikroregion Hrádecko-Chrastavsko|Mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko]] a udržuje těsné kulturní vztahy s [[Německo|německým]] městem [[Žitava]] a [[Polsko|polským]] městem [[Bogatynia]].
Na [[rychlostní silnice R35|silnici 35]] z Liberce leží [[hraniční přechod]] do polského [[Porajów]]a a saské [[Žitava|Žitavy]]. S Libercem a Žitavou má město také [[Železniční trať Liberec - Zittau|spojení železniční]]. Třetí hraniční přechod – turistický – je s německou obcí [[Hartau]]. Město je členem [[Mikroregion Hrádecko-Chrastavsko|Mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko]] a udržuje těsné kulturní vztahy s [[Německo|německým]] městem [[Žitava]] a [[Polsko|polským]] městem [[Bogatynia]].
Hrádek nad Nisou má přibližně 7300 obyvatel.  
Hrádek nad Nisou má přibližně 7300 obyvatel.  
Řádka 36: Řádka 37:
Historické jádro města je od roku [[2003]] [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
Historické jádro města je od roku [[2003]] [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
== Historie ==
== Historie ==
-
Již v 10. století vybudovali v údolí Lužické Nisy [[slované|slovanští]] obyvatelé z kmene [[Milčané|Milčanů]] nevelkou osadu s názvem Gród (hrad). Postupně však v oblasti převládlo obyvatelstvo německé národnosti, pozvané sem králem [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]]. Nejstarší písemná zmínka o Hrádku pochází z roku 1288 a je dnes uložena v klášteře St. Marienthal. Hrádecko bylo původně součástí tzv. župy Záhvozdí (Zagost), od 12. století bylo částí [[České království|Českého království]] a procházela jím důležitá obchodní stezka z [[Praha|Prahy]] k [[Baltské moře|Baltskému moři]]. Od 13. století patřil pod panství [[Grabštejn]], v jehož držení se vystřídaly rody pánů z [[Donínové|Donína]], Mehlů ze Střelic, [[Černousové|Černous]], [[Trautmansdorfové|Trautmansdorfu]], [[Gallasové|Gallasů]] a [[Clam-Gallasové|Clam-Gallasů]]. Město vypálili [[husita|husité]] a bylo poničeno [[prusové|pruskými]] vojsky roku 1866. Město bylo na začátku 20. století převážně německé, česká škola zde vznikla až roku 1925. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] pracovali ve zdejším zbrojním závodě {{cizojazyčně|de|''Spreewerk''}} stovky zahraničních dělníků na nucených pracích. Po skončení války bylo německé obyvatelstvo [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleno]].
+
Již v 10. století vybudovali v údolí Lužické Nisy [[slované|slovanští]] obyvatelé z kmene Milčanů nevelkou osadu s názvem Gród (hrad). Postupně však v oblasti převládlo obyvatelstvo německé národnosti, pozvané sem králem Přemyslem Otakarem II. Nejstarší písemná zmínka o Hrádku pochází z roku 1288 a je dnes uložena v klášteře St. Marienthal. Hrádecko bylo původně součástí tzv. župy Záhvozdí (Zagost), od 12. století bylo částí [[České království|Českého království]] a procházela jím důležitá obchodní stezka z [[Praha|Prahy]] k [[Baltské moře|Baltskému moři]]. Od 13. století patřil pod panství [[Grabštejn]], v jehož držení se vystřídaly rody pánů z [[Donínové|Donína]], Mehlů ze Střelic, [[Černousové|Černous]], [[Trautmansdorfové|Trautmansdorfu]], [[Gallasové|Gallasů]] a [[Clam-Gallasové|Clam-Gallasů]]. Město vypálili husité a bylo poničeno [[prusové|pruskými]] vojsky roku 1866. Město bylo na začátku 20. století převážně německé, česká škola zde vznikla až roku 1925. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] pracovali ve zdejším zbrojním závodě {{cizojazyčně|de|''Spreewerk''}} stovky zahraničních dělníků na nucených pracích. Po skončení války bylo německé obyvatelstvo [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleno]].
== Členění města ==
== Členění města ==
* '''Dolní Sedlo''' ({{cizojazyčně|de|''Spittelgrund''}}) bývalo majetkem žitavského špitálu, v jeho okolí jsou pískovcové skály a nacházejí se zde zkameněliny.
* '''Dolní Sedlo''' ({{cizojazyčně|de|''Spittelgrund''}}) bývalo majetkem žitavského špitálu, v jeho okolí jsou pískovcové skály a nacházejí se zde zkameněliny.
Řádka 48: Řádka 49:
* '''Václavice''' (''{{cizojazyčně|de|Wetzwalde}}'') jsou poprvé zmíněny roku 1326. Nedaleko vsi jsou pískové lomy a býval zde i důl na [[markazit]]. Bylo zde založeno jedno z prvních [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] v celé republice.
* '''Václavice''' (''{{cizojazyčně|de|Wetzwalde}}'') jsou poprvé zmíněny roku 1326. Nedaleko vsi jsou pískové lomy a býval zde i důl na [[markazit]]. Bylo zde založeno jedno z prvních [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] v celé republice.
== Hospodářství ==
== Hospodářství ==
-
V okolí města byly v 19. století otevřeny doly na těžbu [[lignit]]u. V 19. a 20. století se stalo významným střediskem textilního a strojírenského průmyslu. Dnes zde jsou následující podniky:
+
V okolí města byly v 19. století otevřeny doly na těžbu [[Hnědé uhlí|lignitu]]. V 19. a 20. století se stalo významným střediskem textilního a strojírenského průmyslu. Dnes zde jsou následující podniky:
-
* [[Vulkan a.s.]]
+
* Vulkan Medical, a.s.
-
* [[Ernst Bröer]]
+
* Ernst Bröer
-
* [[Thyssen Ferex Aluminium-Technik sro]]
+
* KSM Castings CZ, a.s.
 +
* Tristone Flowtech Czech Republic, s.r.o.
 +
* EFTEC (Czech Republic) a.s.
 +
* Drylock Technologies s.r.o.
 +
 
== Zajímavosti a pamětihodnosti ==
== Zajímavosti a pamětihodnosti ==
-
[[Soubor:Grottau2.jpg|thumb|Kostel sv. Bartoloměje]]
 
-
[[Soubor:Krystina.jpg|thumb|Areál Kristýna]]
 
-
[[Soubor:Trojmezi Hrádek.jpg|thumb|right|Trojmezí u Hrádku nad Nisou]]
 
* '''Kostel sv. Bartoloměje''' byl poprvé zmiňován roku 1288, v roce 1586 byl renesančně přestavěn. Jeho dnešní podoba je z roku 1764.
* '''Kostel sv. Bartoloměje''' byl poprvé zmiňován roku 1288, v roce 1586 byl renesančně přestavěn. Jeho dnešní podoba je z roku 1764.
* '''Chrám Pokoje''' byl postaven v letech 1900–1901 v novogotickém stylu. Dnes patří církvi československé husitské.
* '''Chrám Pokoje''' byl postaven v letech 1900–1901 v novogotickém stylu. Dnes patří církvi československé husitské.
Řádka 66: Řádka 68:
* Od [[8. říjen|8. října]] [[2006]] je v obci v provozu největší sluneční elektrárna v [[Česká republika|Česku]] (do 30.1.2007, kdy byla spuštěna elektrárna v Bušanovicích na Prachaticku) využívající [[fotovoltaický článek|fotovoltaické články]] s maximálním výkonem 61 [[kilo|k]][[watt|W]]. Panely jsou umístěny na střeše Základní školy T. G. Masaryka.
* Od [[8. říjen|8. října]] [[2006]] je v obci v provozu největší sluneční elektrárna v [[Česká republika|Česku]] (do 30.1.2007, kdy byla spuštěna elektrárna v Bušanovicích na Prachaticku) využívající [[fotovoltaický článek|fotovoltaické články]] s maximálním výkonem 61 [[kilo|k]][[watt|W]]. Panely jsou umístěny na střeše Základní školy T. G. Masaryka.
* '''[[Hrad Grabštejn]]''' Významný hrad tvoří dominantu celému Hrádecku. Původně raně gotický hrad, renesančně přestavěn (unikátní kaple sv. Barbory). Ve 20. století poničen a téměř zapomenut, dnes nákladně restaurován.
* '''[[Hrad Grabštejn]]''' Významný hrad tvoří dominantu celému Hrádecku. Původně raně gotický hrad, renesančně přestavěn (unikátní kaple sv. Barbory). Ve 20. století poničen a téměř zapomenut, dnes nákladně restaurován.
 +
 +
== Galerie ==
 +
<gallery>
 +
Soubor:Grottau2.jpg|Kostel sv.&nbsp;Bartoloměje
 +
File:Hradeknn 15.jpg|Horní náměstí před městským úřadem
 +
File:Hradeknn cykloobousmerka.JPG|Cyklistické pruhy v centru města
 +
File:Trojmezi Hrádek.jpg|Trojmezí u&nbsp;Hrádku nad Nisou
 +
</gallery>
== Partnerská města ==
== Partnerská města ==
-
* [[Bogatynia]], [[Polsko]]
+
* {{Flagicon|Polsko}} [[Bogatynia]], [[Polsko]]
 +
* {{Flagicon|Německo}} [[Žitava|Zittau]], [[Německo]]
 +
* {{Flagicon|Polsko}} Piechowice, Polsko
 +
* {{Flagicon|Česko}} [[Kralupy nad Vltavou]], Česká republika
 +
 
 +
== Souřadnice ==
 +
{{geo cz|50|51|10.27|14|50|40.78}}
== Reference ==
== Reference ==
* {{Citace knihy | příjmení = Vydra | jméno = František | spoluautoři = a kol. | titul = Hrádecko–Chrastavsko na starých pohlednicích | vydavatel = Baron | místo = Hostivice | rok = 2005 | isbn = 80-86914-04-6}}
* {{Citace knihy | příjmení = Vydra | jméno = František | spoluautoři = a kol. | titul = Hrádecko–Chrastavsko na starých pohlednicích | vydavatel = Baron | místo = Hostivice | rok = 2005 | isbn = 80-86914-04-6}}
Řádka 75: Řádka 91:
* [http://www.bohemianet.com/liberecky_kraj/hradek_nad_nisou/hradek_nad_nisou_cz.htm Město na stránkách ''BohemiaNet'']
* [http://www.bohemianet.com/liberecky_kraj/hradek_nad_nisou/hradek_nad_nisou_cz.htm Město na stránkách ''BohemiaNet'']
-
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
 
-
[[Dolní Sedlo]]&nbsp;|
 
-
[[Dolní Suchá (Hrádek nad Nisou)|Dolní Suchá]]&nbsp;|
 
-
[[Donín (Hrádek nad Nisou)|Donín]]&nbsp;|
 
-
[[Horní Sedlo]]&nbsp;|
 
-
'''Hrádek nad Nisou'''&nbsp;|
 
-
[[Loučná (Hrádek nad Nisou)|Loučná]]&nbsp;|
 
-
[[Oldřichov na Hranicích]]&nbsp;|
 
-
[[Uhelná (Hrádek nad Nisou)|Uhelná]]&nbsp;|
 
-
[[Václavice (Hrádek nad Nisou)|Václavice]]
 
-
<!-- PatičkaObecNav --><br />
 
-
{{commonscat|Hrádek nad Nisou}}{{Okres Liberec}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Hrádek+nad+Nisou}}{{commonscat|Hrádek nad Nisou}}{{Město Hrádek nad Nisou}}{{Okres Liberec}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]

Aktuální verze z 21. 11. 2016, 11:26

Horní náměstí po rekonstrukci (2010)

Hrádek nad Nisou (německy: Grottau) je město v severních Čechách, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Leží v Žitavské pánvi na okraji Lužických hor, asi 20 km severozápadně od Liberce a 6 km jihovýchodně od Žitavy blízko česko–německo–polského trojmezí. Protéká jím Lužická Nisa. Nedaleko města je zatopený lignitový důl Kristýna, který dnes slouží jako rekreační areál. Na silnici 35 z Liberce leží hraniční přechod do polského Porajówa a saské Žitavy. S Libercem a Žitavou má město také spojení železniční. Třetí hraniční přechod – turistický – je s německou obcí Hartau. Město je členem Mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko a udržuje těsné kulturní vztahy s německým městem Žitava a polským městem Bogatynia. Hrádek nad Nisou má přibližně 7300 obyvatel. Jsou v něm 3 mateřské a 3 základní školy. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Obsah

Historie

Již v 10. století vybudovali v údolí Lužické Nisy slovanští obyvatelé z kmene Milčanů nevelkou osadu s názvem Gród (hrad). Postupně však v oblasti převládlo obyvatelstvo německé národnosti, pozvané sem králem Přemyslem Otakarem II. Nejstarší písemná zmínka o Hrádku pochází z roku 1288 a je dnes uložena v klášteře St. Marienthal. Hrádecko bylo původně součástí tzv. župy Záhvozdí (Zagost), od 12. století bylo částí Českého království a procházela jím důležitá obchodní stezka z Prahy k Baltskému moři. Od 13. století patřil pod panství Grabštejn, v jehož držení se vystřídaly rody pánů z Donína, Mehlů ze Střelic, Černous, Trautmansdorfu, Gallasů a Clam-Gallasů. Město vypálili husité a bylo poničeno pruskými vojsky roku 1866. Město bylo na začátku 20. století převážně německé, česká škola zde vznikla až roku 1925. Za druhé světové války pracovali ve zdejším zbrojním závodě Spreewerk stovky zahraničních dělníků na nucených pracích. Po skončení války bylo německé obyvatelstvo vysídleno.

Členění města

  • Dolní Sedlo (Spittelgrund) bývalo majetkem žitavského špitálu, v jeho okolí jsou pískovcové skály a nacházejí se zde zkameněliny.
  • Dolní Suchá (Nieder Berzdorf) je v záznamu z roku 1562 nazývána Dolleyssy Bertelsdorf. V obci bylo na přelomu 19. a 20. století 122 domů s 800 obyvateli a velká textilní továrna Limburger.
  • Donín (Dönis) byla původně samostatná obec založená údajně drážďanskými osadníky ve 13. století. Součástí Hrádku se stal po druhé světové válce. Historickou památkou je sousoší „Pieta“.
  • Horní Sedlo (Paß) je nejvýše položenou obcí Hrádecka. Místní obyvatelé se živili jako dřevorubci a domácí tkalci, docházelo zde k přepadání pocestných a úkryt zde nacházeli pašeráci. Obec patřívala do okresu Jablonné v Podještědí a ve 30. letech 20. století zde bylo postaveno pásmo železobetonových bunkrů na obranu republiky.
  • Hrádek nad Nisou (Grottau)
  • Loučná (Görsdorf) byla založena saskými přistěhovalci ve 13. století. V 19. století vzniklo v obci několik textilních továren (například Leitenberger), ale také cihelna, slévárna a také chemická a strojírenská továrna.
  • Oldřichov na Hranicích (Böhmisch Ullersdorf) je rozdělenou obcí jejíž jedna polovina leží na polském území, kde se jmenuje Kopaczów. První zmínka o vsi je z roku 1287.
  • Uhelná (Kohlige) byla založena v 18. století neznámým uhlířem.
  • Václavice (Wetzwalde) jsou poprvé zmíněny roku 1326. Nedaleko vsi jsou pískové lomy a býval zde i důl na markazit. Bylo zde založeno jedno z prvních JZD v celé republice.

Hospodářství

V okolí města byly v 19. století otevřeny doly na těžbu lignitu. V 19. a 20. století se stalo významným střediskem textilního a strojírenského průmyslu. Dnes zde jsou následující podniky:

  • Vulkan Medical, a.s.
  • Ernst Bröer
  • KSM Castings CZ, a.s.
  • Tristone Flowtech Czech Republic, s.r.o.
  • EFTEC (Czech Republic) a.s.
  • Drylock Technologies s.r.o.

Zajímavosti a pamětihodnosti

  • Kostel sv. Bartoloměje byl poprvé zmiňován roku 1288, v roce 1586 byl renesančně přestavěn. Jeho dnešní podoba je z roku 1764.
  • Chrám Pokoje byl postaven v letech 1900–1901 v novogotickém stylu. Dnes patří církvi československé husitské.
  • Rekreační areál Kristýna vznikl zatopením lignitového dolu v 70. letech 20. století. Nabízí ubytování, podmínky k provozování vodních sportů a rybaření. [1]
  • Celní kámen z 19. století je připomínkou rakousko-německého ujednání o clech. Nachází se v prostorách celnice v Žitavské ulici.
  • Rybářský kamen z roku 1565 stával u hraničního Bílého potoka a rozhraničoval rybářské revíry. Dnes je umístěn v Tovární ulici.
  • Bod Trojzemí při ústí Oldřichovského potoka do Lužické Nisy.
  • Popova skála je 565 m vysoký vrch v Lužických horách.
  • Horní skály (Obrvégry) je skupina skal nedaleko Horního sedla s mnoha horolezeckými terény.
  • Od 8. října 2006 je v obci v provozu největší sluneční elektrárna v Česku (do 30.1.2007, kdy byla spuštěna elektrárna v Bušanovicích na Prachaticku) využívající fotovoltaické články s maximálním výkonem 61 kW. Panely jsou umístěny na střeše Základní školy T. G. Masaryka.
  • Hrad Grabštejn Významný hrad tvoří dominantu celému Hrádecku. Původně raně gotický hrad, renesančně přestavěn (unikátní kaple sv. Barbory). Ve 20. století poničen a téměř zapomenut, dnes nákladně restaurován.

Galerie

Kostel sv. Bartoloměje

Horní náměstí před městským úřadem

Cyklistické pruhy v centru města

Trojmezí u Hrádku nad Nisou

Partnerská města

Souřadnice

Reference

  • VYDRA, František, a kol. Hrádecko–Chrastavsko na starých pohlednicích. Hostivice : Baron, 2005. ISBN 80-86914-04-6.  

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hrádek nad Nisou
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hrádek nad Nisou
Město Hrádek nad Nisou

Dolní Sedlo • Dolní Suchá • Donín • Horní Sedlo • Hrádek nad Nisou • Loučná •
Oldřichov na Hranicích • Uhelná • Václavice 

  Města a obce okresu Liberec  

Bílá • Bílý Kostel nad Nisou • Bílý Potok • Bulovka • Cetenov • Černousy • Český Dub • Čtveřín • Dětřichov • Dlouhý Most • Dolní Řasnice • Frýdlant • Habartice • Hejnice • Heřmanice • Hlavice • Hodkovice nad Mohelkou • Horní Řasnice • Hrádek nad Nisou • Chotyně • Chrastava • Jablonné v Podještědí • Janovice v Podještědí • Janův Důl • Jeřmanice • Jindřichovice pod Smrkem • Kobyly • Krásný Les • Kryštofovo Údolí • Křižany • Kunratice • Lázně Libverda • Lažany • Liberec • Mníšek • Nová Ves • Nové Město pod Smrkem • Oldřichov v Hájích • Osečná • Paceřice • Pěnčín • Pertoltice • Proseč pod Ještědem • Příšovice • Radimovice • Raspenava • Rynoltice • Soběslavice • Stráž nad Nisou • Světlá pod Ještědem • Svijanský Újezd • Svijany • Sychrov • Šimonovice • Višňová • Vlastibořice • Všelibice • Zdislava • Žďárek

Citováno z „http://ww2000w.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Hr%C3%A1dek_nad_Nisou“