V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Bolešov

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Nový článek)
m (+ Vylepšení)
Řádka 1: Řádka 1:
{| class="wikitable" border="1" width="388" align="right"
{| class="wikitable" border="1" width="388" align="right"
-
| style="background: lightgrey;" align="center" | '''Obec – Horná Poruba'''
+
| style="background: lightgrey;" align="center" | '''Obec – Bolešov'''
|-
|-
| <googlemap width="380" height="300" type=normal zoom="14" lat="48.985556" lon="18.156389"></googlemap>
| <googlemap width="380" height="300" type=normal zoom="14" lat="48.985556" lon="18.156389"></googlemap>
Řádka 13: Řádka 13:
Podnebí obce Bolešov můžeme charakterizovat jako mírné s nevelkými výkyvy zimních a letních teplot. Průměrná roční teplota je kolem 8 - 9° C. V červenci je průměrná teplota vyšší než 26° C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 800 - 900 mm.
Podnebí obce Bolešov můžeme charakterizovat jako mírné s nevelkými výkyvy zimních a letních teplot. Průměrná roční teplota je kolem 8 - 9° C. V červenci je průměrná teplota vyšší než 26° C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 800 - 900 mm.
== Dějiny ==
== Dějiny ==
-
Nejstarší osídlení obcí Bolešov - Piecha pochází již z neolitu (4.&nbsp;tisíciletí př. Kr.). Nejstarší známá a publikovaná písemná zmínka o obci Bolešov pochází z roku 1331 jako "Bolles", i když obec Piecha se vzpomíná v listině z roku 1238. V roce 1241 obec napadli [[Tataři]]. Od roku 1318 si obyvatelé obce od [[Řád svatého Benedikta|benediktinských mnichů]] osvojili ovocnářství. V roce 1431 pronikli na Pováží husité a pustošili ho. V&nbsp;létě roku 1528 řádila vojska generála Katzianera. V roce 1605 mělo stavovské povstání proti Habsburkům špatný dopad na život obce. 6.&nbsp;září 1648 bylo na Pováží silné [[zemětřesení]], v&nbsp;letech 1748 a 1813 byly velké [[Povodeň|povodně]]. V roce 1831 byla zaznamenána [[cholera]] a vznikl bolešovský recept na její léčení, který se zachoval dodnes. V&nbsp;roce 1853 probíhala v obci komasace pozemků. V roce [[1910]] byla uvedena do provozu [[Železnice|železniční trať]].
+
Nejstarší osídlení obcí Bolešov - Piecha pochází již z neolitu (4.&nbsp;tisíciletí př. Kr.). Nejstarší známá a publikovaná písemná zmínka o obci Bolešov pochází z roku 1331 jako "Bolles", i když obec Piecha se vzpomíná v listině z roku 1238. V roce 1241 obec napadli [[Tataři]]. Od roku 1318 si obyvatelé obce od [[Řád svatého Benedikta|benediktinských mnichů]] osvojili ovocnářství. V roce 1431 pronikli na Pováží husité a pustošili ho. V&nbsp;létě roku 1528 řádila vojska generála Katzianera. V roce 1605 mělo stavovské povstání proti Habsburkům špatný dopad na život obce. 6.&nbsp;září 1648 bylo na Pováží silné [[zemětřesení]], v&nbsp;letech 1748 a 1813 byly velké [[Povodeň|povodně]]. V roce 1831 byla zaznamenána [[cholera]] a vznikl bolešovský recept na její léčení, který se zachoval dodnes. V&nbsp;roce 1853 probíhala v obci komasace pozemků. V&nbsp;roce [[1910]] byla uvedena do provozu [[Železnice|železniční trať]].
1. ledna [[1943]] byly obce Bolešov a Piecha sloučeny do jedné obce pod názvem Bolešov. 1. května [[1945]] byla obec osvobozena od [[Nacistické Německo|Němců]].
1. ledna [[1943]] byly obce Bolešov a Piecha sloučeny do jedné obce pod názvem Bolešov. 1. května [[1945]] byla obec osvobozena od [[Nacistické Německo|Němců]].

Verze z 4. 11. 2016, 10:22

Obec – Bolešov
<googlemap width="380" height="300" type=normal zoom="14" lat="48.985556" lon="18.156389"></googlemap>
Souřadnice – 48°59′8″ N , 18°9′23″ E

Bolešov je obec na Slovensku v okrese Ilava v Trenčínském kraji.

Obsah

Poloha

Obec Bolešov se nachází na středním Pováží, na pravém břehu Váhu. Území obce je součástí Ilavské kotliny, která je ze západu obklopená pohořím Bílých Karpat a z východu pohořím Strážovských vrchů.

Podnebí obce Bolešov můžeme charakterizovat jako mírné s nevelkými výkyvy zimních a letních teplot. Průměrná roční teplota je kolem 8 - 9° C. V červenci je průměrná teplota vyšší než 26° C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 800 - 900 mm.

Dějiny

Nejstarší osídlení obcí Bolešov - Piecha pochází již z neolitu (4. tisíciletí př. Kr.). Nejstarší známá a publikovaná písemná zmínka o obci Bolešov pochází z roku 1331 jako "Bolles", i když obec Piecha se vzpomíná v listině z roku 1238. V roce 1241 obec napadli Tataři. Od roku 1318 si obyvatelé obce od benediktinských mnichů osvojili ovocnářství. V roce 1431 pronikli na Pováží husité a pustošili ho. V létě roku 1528 řádila vojska generála Katzianera. V roce 1605 mělo stavovské povstání proti Habsburkům špatný dopad na život obce. 6. září 1648 bylo na Pováží silné zemětřesení, v letech 1748 a 1813 byly velké povodně. V roce 1831 byla zaznamenána cholera a vznikl bolešovský recept na její léčení, který se zachoval dodnes. V roce 1853 probíhala v obci komasace pozemků. V roce 1910 byla uvedena do provozu železniční trať.

1. ledna 1943 byly obce Bolešov a Piecha sloučeny do jedné obce pod názvem Bolešov. 1. května 1945 byla obec osvobozena od Němců.

Kulturní památky

Nejstarší architektonickou památkou je zámeček v kdysi samostatné obci Piecha. Původně renesanční objekt ze 17. století byl v následujícím století upraven ve stylu romantismu.

Ze sakrálních staveb je nejstarší Kaple svatého Jana Nepomuckého z konce 18. století nacházející se v severní části obce. Největší sakrální památkou v obci je římskokatolický Kostel sv. Ondřeje apoštola z roku 1939. Byl postaven na místě starého barokního kostela postaveného v roce 1674 a zbořeného v roce 1937. Stavba nového kostela se uskutečnila v letech 1937 - 1939 podle návrhu tehdejšího kaplana Štěpána Samaka a projektu architekta Milana M. Harmince.

Obyvatelstvo

Národnostní složení

Bolešov (okr.IL) SODB 2001
Slováci
  
99,00 %
Češi
  
1,00 %

Náboženské složení

Bolešov (okr.Ilava) SODB 2001
Římskokatolická c.
  
97,00 %
Ostatní, nezjištění
  
3,00 %

Osobnosti obce

  • Jozef Kompánek (1836 – 1917), básník a prozaik, katolický kněz a bojovník za sociální práva, bolešovský kaplan
  • Jozef Laco (1872 – 1941), entomolog, koleopterológ, botanik a lidový léčitel
  • Karol Kmeťko (1875 – 1948), arcibiskup nitranský, deklarant Martinské deklarace a vlastenec
  • František Pospíšil (1885 – 1958), český etnograf a muzejník, univerzitní profesor

Externí odkazy


Města a obce okresu Ilava (3 + 18)

Bohunice • Bolešov • Borčice • Červený Kameň • Dulov • Dubnica nad Váhom • Horná Poruba • Ilava • Kameničany • Košeca • Košecké Podhradie • Krivoklát • Ladce • Mikušovce • Nová Dubnica • Pruské • Sedmerovec • Slavnica • Tuchyňa • Vršatské Podhradie • Zliechov