Starý zákon

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:LeningradCodex text.jpg|thumb|[[Codex Leningradensis]] – rukopis [[Tanach]]u z&nbsp;roku 1008 či 1009, ze kterého pro jeho úplnost vycházejí dnešní kritická vydání Starého zákona.]] '''Starý zákon''' (v některých překladech '''Stará smlouva''') je delší a starší část [[Bible]]. Jedná se původně o sbírku posvátných židovských knih, kterou přejalo z [[judaismus|židovství]] vzniklé [[křesťanství]]. Vzhledem k tomu, že tuto sbírku užívají jak židé, tak i různé proudy křesťanství, nepanuje v mnoha otázkách shoda – ani v tak základních, jako je rozsah či název sbírky. == Otázka kánonu, označení a dělení == Rozsah [[biblický kánon|biblického kánonu]] se mezi těmi, kdo Starý zákon užívají, liší. Židé uznávají 39 samostatných knih (resp. 24, jelikož nerozdělují některé knihy na&nbsp;více částí jako křesťané). [[Protestantství|Protestanté]] přejali židovský kánon, tak jak se ustálil okolo roku [[100]]. [[Katolická církev]] uznává kánon rozšířený i&nbsp;o&nbsp;[[deuterokanonické knihy]], neboť vychází z alexandrijské židovské tradice, a považuje tak za závazných celkem 46 spisů. Nejvíce knih má ve svém kánoně [[Etiopská ortodoxní církev]] - 54. Označení Starý zákon je křesťanské a „starý“ zde stojí v protikladu či jako doplnění k [[Nový zákon|Novému zákonu]], druhé části křesťanské Bible. Toto pojmenování je do jisté míry problematické, jelikož svádí k tomu, aby toto označení bylo chápáno jako „zastaralý zákon“.<ref name="Zenger">{{citace monografie |příjmení=Zenger |jméno=Erich |titul=První zákon |místo=Kostelní Vydří |vydavatel=Karmelitánské nakladatelství |rok=1999 |isbn=80-7192-401-6}}</ref> Již i křesťanští autoři navrhují používat buď židovské označení [[Tanach]] ([[akronym]] složený z ''Tóra'', ''Nevi'im'' (proroci) a ''Ktuvim'' (spisy); toto označení však nepostihuje deuterokanonické knihy), anebo např. ''První zákon'' (a pro Nový zákon pak užívat ''Druhý zákon'').<ref name="Zenger" /> Podle klasického židovského dělení má Starý zákon 3 části: [[Tóra]], [[Prorocké knihy|Proroci]] a [[Spisy]]. Křesťané jej obvykle dělí na 4 části: [[Tóra|5&nbsp;knih Mojžíšových (Pentateuch)]], historické spisy, [[mudroslovné knihy]] a [[prorocké knihy]]. == Vznik a charakter == [[Soubor:Aleppo Codex (Deut).jpg|thumb|[[Aleppo Codex]] (kniha [[Deuteronomium]]) – nejstarší nalezený [[masoretský text]] z roku 895; dochován jen částečně.]] Starý zákon vznikal v průběhu cca 1000 let. Nejstarší texty pocházejí z předmonarchického izraelského období, tj. snad před&nbsp;rokem 1000 př. n. l. Existují však i teorie, opírající se o literární skladbu a historické skutečnosti první části knihy [[Genesis]], které posunují stáří těchto textů před rok 1500 př. n. l. (některých až před [[Potopa světa|potopu]]) a tvrdící, že zápisy historie, jak bylo tehdy zvykem a považováno za důležité, pořizovali již praotcové (kolem r. 2000 př. n. l.) nejspíše na hliněné tabulky, které se předáváním dostaly až do rukou [[Mojžíš]]ových. Ten z nich udělal soubor, opatřil vysvětlivkami, převedl jednotky, místní názvy a Boží jména do podoby obecně známé a doplnil tento soupis vyprávěním o [[Josef (patriarcha)|Josefovi]]. Nejmladší texty byly sepsány v&nbsp;posledních staletí př. n. l. Starý zákon začíná vyprávěním o&nbsp;[[stvoření]] světa a dále pokračuje sledováním dějin židovských praotců a židovského národa jako zkušenosti lidí s&nbsp;[[Hospodin]]em až zhruba do 2. století př. n. l. ([[Makabejské války|makabejské povstání]]). Obsažené knihy jsou nejrůznějšího typu: výpravné, historické, sbírky výroků, vidění, úvahy, modlitby, písně apod. Je napsán z větší části [[Hebrejština|hebrejsky]], některé části spisů [[Aramejština|aramejsky]] a v případě deuterokanonických knih [[řečtina|řecky]]. Pro správné porozumění je nutné si uvědomit záměr textu a okolnosti, ve kterých text vznikal. Cílem tvůrců totiž ve&nbsp;většině případů nebylo objektivně vylíčit historické události, ale spíše tyto události interpretovat. Teprve po uchopení záměru textu je možné se přiblížit skutečnému průběhu historické události. Problematika historicity událostí je ztížena navíc ještě tím, že Starý zákon je mnohdy jediným pramenem židovských dějin.<ref> Rendtorff, str. 21-23.</ref> Mnohé knihy také původně nebyly určeny pro literární užití, ale byly určeny k určité příležitosti (liturgie, běžný život). Texty Starého zákona procházely mnohdy dlouhým vývojem a v první fázi byly předávány ústně. Postupem doby však vznikala potřeba tyto texty zapisovat – zmínky o tomto procesu obsahuje i samotný text Starého zákona.<ref>Rendtorff, str. 109-112.</ref> Převedením ústní tradice do písemné podoby se však většinou modifikoval [[žánr]], jelikož původní text byl vytržen z původního kontextu a vložen do&nbsp;prostředí nového. Zároveň byl text také ucelován – tato redakce, probíhající v 2. pol. 1. tis. př. n. l., tak textu dala jeho konečnou podobu. I přes snahu text sjednotit v něm lze často rozlišit jednotlivé původní části a švy mezi nimi.<ref>Rendtorff, str. 165-170.</ref> == Odkazy == === Literatura === * {{citace monografie |příjmení=Rendtorff |jméno=Rolf |titul=Hebrejská bible a dějiny: Úvod do starozákonní literatury |vydání=3 |místo=Praha |vydavatel=Vyšehrad |rok=2003| |počet stran=376 |isbn=80-7021-634-4 }} === Reference === <references/> === Související články === * [[Biblický kánon]] * [[Tanach]] * [[Septuaginta]] * [[Biblická kritika]] * [[Literární žánry Starého zákona]] {{Starý zákon}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Bible]] [[Kategorie:Starý zákon| ]] [[Kategorie:Knihy Starého zákona| ]]

Návrat na stránku „Starý zákon“.