Stěpanakert

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:StepanakertCollage.jpg|thumb|250px|Dominanty města (2021)]] [[Soubor:Stepanakert collection.jpg|thumb|250px|Dominanty města (2010)]] '''Stěpanakert'''<ref>{{Citace monografie | příjmení1 = Beránek | jméno1 = Tomáš | spoluautoři = et al. | titul = Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants | místo = Praha | počet stran = 133 | strany = 36, 116 | isbn = 978-80-86918-64-8 | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | odkaz na vydavatele = Český úřad zeměměřický a katastrální | vydání = 2., rozš. a aktualiz | rok = 2011 | edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR | poznámka = standardizované jméno: Chankendi }}</ref> ({{Vjazyce2|hy|''Ստեփանակերտ''}} – ''Stepanakert''), oficiálně '''Chankendi''' ([[Ázerbájdžánština|ázerbájdžánsky]]: ''Xankəndi),'' je [[hlavní město]] [[Náhorní Karabach|Náhorního Karabachu]] a neuznané [[Republika Arcach|Republiky Arcach]], oficiálně uvnitř [[Ázerbájdžán]]u.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = XANKƏNDİNİN İŞĞALINDAN 26 İL ÖTÜR | periodikum = CBC.AZ | url = http://cbc.az/az/az/news/xankndnn-alindan-26-l-tr1514443617 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-06-01 | url archivu = https://web.archive.org/web/20200804145631/http://cbc.az/az/az/news/xankndnn-alindan-26-l-tr1514443617 | datum archivace = 2020-08-04 }}</ref> Podle ekonomického rozdělení Ázerbájdžánu je město od roku 1991 součástí hospodářské oblasti Náhorní Karabach, která byla dne 7. července 2021 přejmenována na [[Karabašská ekonomická oblast|ekonomickou oblast Karabach]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Шихлы | jméno = Сабина | titul = Президент утвердил новое деление экономических районов АР | periodikum = Sputnik Азербайджан | url = https://az.sputniknews.ru/20210707/Prezident-utverdil-novoe-delenie-ekonomicheskikh-rayonov-AR-427410141.html | datum vydání = 20210707T1446+0400 | jazyk = ru | datum přístupu = 2022-01-09 }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Azərbaycan Respublikasında iqtisadi rayonların yeni bölgüsü haqqında Azərbaycan Respublikası Prezidentinin Fərmanı » Azərbaycan Prezidentinin Rəsmi internet səhifəsi | periodikum = president.az | url = https://president.az/az/articles/view/52389 | jazyk = az | datum přístupu = 2022-01-09 }}</ref> == Název == Nejstarší zaznamenaná arménská osada na témže místě nesla jméno Vararakn (Վարարակն, „rychlé jaro“ [[Arménština|arménsky]]).<ref name="SAE">{{Vjazyce2|hy|hy}} Mkrtchyan, Shahen. ''«Ստեփանակերտ»'' [Stepanakert]. [[Armenian Soviet Encyclopedia]]. Yerevan: Armenian Academy of Sciences, 1985, vol. 11, pp. 124–125.</ref> Jako ''Chankendi'' (Xankəndi, znamenající [[Ázerbájdžánština|ázerbájdžánsky]] „chánova vesnice“) vešlo ve známost v&nbsp;polovině 19.&nbsp;století.<ref name="hewsen">{{cite book|last=Hewsen|first=Robert H.|authorlink=Robert Hewsen|title=Armenia: A Historical Atlas|year=2001|location=Chicago|publisher=University of Chicago Press|isbn=0-226-33228-4|page=265}}</ref> Na ''Stěpanakert'' bylo přejmenováno v roce 1923 po arménském bolševikovi [[Stěpan Šaumjan|Stěpanu Šaumjanovi]].<ref name=hewsen/> Se získáním nezávislosti Ázerbájdžánu v roce 1991 došlo ke zrušení sovětského komunistického jména a navrácení původního jména ''Chankendi.'' Název Stěpanakert nicméně Republika Arcach (dříve Náhorní Karabach) od vyhlášení své nezávislosti používá v praxi stále. == Historie == === Předruské období === Podle arménských zdrojů existovala v místě dnešního Stěpanakertu středověká arménská osada '''Vararakn''', pojmenovaná podle řeky protékající městem. Od 10. do 16. století byla osada součástí arménského Chačenského knížectví.&nbsp;<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = СТЕПАНАКЕРТ • Большая российская энциклопедия - электронная версия | periodikum = bigenc.ru | url = https://bigenc.ru/geography/text/4165408 | datum přístupu = 2022-01-09 | url archivu = https://web.archive.org/web/20221003015347/https://bigenc.ru/geography/text/4165408 | datum archivace = 2022-10-03 }}</ref> Na konci 18. století bylo založeno Chanbach, zimní sídlo karabašského chána ze [[Šuša|Šuše]]. Od většiny ostatních ázerbájdžánských měst se tedy Chankendi liší tím, že je to relativně mladé město. Zimní sídlo chána bylo postaveno na úpatí hor jen 10 km od jeho sídla v [[Šuša|Panahabádu]]. V prvních letech existence osady tam žil jen chán, jeho rodina, příbuzní a vojenská posádka. Po několika letech se ale do okolí chánova zimního sídla začali stěhovat i řemeslníci, obchodníci a rolníci - osada byla přejmenována na Chankendi – ''Chánova vesnice.''<ref>{{Citace monografie | příjmení = Mkrtchyan | jméno = Shahen | titul = Ստեփանակերտ» [Stepanakert] | vydavatel = Armenian Academy of Sciences | místo = Jerevan | rok vydání = 1985 | počet stran = 124–125 }}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Hewsen | jméno = Robert H. | titul = Armenia: A Historical Atlas | vydání = 1. | vydavatel = University of Chicago Press | místo = Chicago | rok vydání = 2001 | strany = 265 }}</ref> === Ruské období === Na základě Gulistánské dohody z&nbsp;roku 1813 přešlo město jako součást Karabašského chanátu pod Rusko. Aby se zabránilo častým muslimským (tedy ázerbájdžánským) povstáním proti ruské moci, byly po Karabachu rozmisťovány početné ruské posádky. Jedna z nich byla umístěna i do Chankendi, pro jeho strategickou polohu. Z Chankendi Rusové mohli snadno ovládnout Šušu a také nedaleký [[Agdam]], [[Xocalı (rajón)|Chodžali]], Malibejli, Karkidžahan a jiné. Aby ruská vojenská posádka byla ve městě podpořena, byl v [[Moskva|Moskvě]] vypracován plán na přesídlení křesťanských [[Arméni|Arménů]] a [[Rusové|Rusů]] do osady. Roku 1813 nežil v Chankendi ani jeden Rus a ani jeden Armén. V roce 1847 žilo v osadě již 80 arménských a 52 ruských rodin. I po roce 1847 pokračovalo přestěhovávání křesťanských Arménů z Persie do rychle se rozvíjející osady. Ruská vláda Arménům důvěřovala více než muslimským Ázerbájdžáncům a umisťovala je do vedení úřadů a civilní správy. V&nbsp;polovině 19. století bylo Chankendi spíše kozáckou vesnicí než běžnou ázerbájdžánskou osadou. Ve vesnici sídlil ruský Sunženský pluk. Byla tam kasárna, nemocnice, plukovní kostel a žily tam rodiny důstojníků a některých vojáků. Mezi ruskými obyvateli se díky důležitosti vojenské posádky běžně o osadě mluvilo jako o "ústředí" namísto jakéhokoliv domorodého označení.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Azərbaycan Sovet Ensiklopediyasının Baş Redaksiyası | titul = Azərbaycan Sovet Ensiklopediyası - X Cild (F,X,H,C,Ç,Ş) | url = http://archive.org/details/ace-x-cild }}</ref> V roce 1900 mělo Chankendi již 3000 obyvatel, existovala zde dvoustupňová základní škola. Ve městě sídlilo kozácké vojsko. V Chankendi Arméni tou dobou dosáhli nadpolovičního počtu obyvatel, ale stále tam žila ázerbájdžánská šlechtická elita, intelektuálové, hudebníci a umělci. === Republikánské období === [[Říjnová revoluce]] se Chankendi vyhnula. Město bylo uchráněno revolučních zmatků. V roce 1918 byl vyhlášen nezávislý Ázerbájdžán a město k němu bylo i přes odpor většinových arménských obyvatel připojeno. Oblast měla pod kontrolou arménská rada a milice, i přes několikeré vojenské intervence ázerbájdžánské armády a aktivitu britské mise do roku 1919 se Ázerbájdžánu nepodařilo získat trvalou správní kontrolu. Roku 1920 konflikt přerostl do otevřené války, kterou přerušila až [[Invaze Rudé armády do Ázerbájdžánu|invaze Rudé armády]].<ref>Walker. ''The Survival of a Nation''. pp. 285–90</ref> Nezávislá Arménie i nezávislý Ázerbájdžán si nárokovali Karabach, [[Sjunik|Zangezur]] a [[Nachičevanská autonomní republika|Nachičevansko]]. Ve všech třech provinciích převládalo arménské obyvatelstvo a oba státy je považovaly za své historické území. Po připojení obou zemí k SSSR bylo potvrzeno, že Náhorní Karabach (včetně Chankendi) a Nachičevansko zůstane ázerbájdžánské a Zangezur bude připojen k [[Arménská sovětská socialistická republika|Arménské sovětské socialistické republice]]. Neřešení národnostních otázek při vzniku SSSR vedlo k etnickým válkám na konci období SSSR. === Sovětské období === V roce 1923 bylo město přejmenováno na Stěpanakert na počest [[Stěpan Šaumjan|Stěpana Šaumjana]], člena 26 komisařů v Baku. Jelikož pogrom v Šuše, původně hlavním městě regionu, v roce 1920 znamenal jeho částečnou destrukci, jakožto i vysídlení či pobití větší části jeho obyvatel (zejména Arménů),<ref>The Armenian People from ancient to modern times, ed. by [[Richard G. Hovannisian]], USA, 1997, Vol. II, p. 318</ref> byl určen jako hlavní město Náhorněkarabašské oblasti Stěpanakert. Za čas Stěpanakert vyrostl v nejvýznamnější město regionu (oficiální status města od 1940). Jeho populace vzrostla z 10 459 v roce 1939 na 33 000 v 1978.<ref name="hewsen" /> Roku 1926 městská správa odsouhlasila nový vzhled města navržený [[Alexandr Tamanjan|Alexandrem Tamanjanem]]; dva další návrhy na rozšíření byly schváleny v 30. a 40. letech, obě zachovávající původní část návrhu.<ref name="SAE" /> Bylo založeno několik škol a dvě polikliniky, stejně tak r. 1932 arménské divadlo pojmenované po [[Maxim Gorkij|Maximu Gorkém]].<ref name="hewsen" /> Stěpanakert již tou dobou sloužil jako hlavní ekonomické centrum oblasti. V sovětském období docházelo k prudkému nárůstu populace, v roce 1939 mělo město 10 000 obyvatel, v roce 1959 20 000 obyvatel, v roce 1970 30 000 obyvatel a v roce 1988 jich bylo 60 000. Zdvojnásobení populace každých dvacet let bylo skvělým ukazatelem rozvoje provinčního sovětského města. Pro rostoucí populaci se stavěly nejen panelákové byty, ale také příslušná sociální a komunální infrastruktura, budovaly se moderní socialistické podniky, aby byl dostatek pracovních míst. Podniky postavené ve Stěpanakertu vyráběly více než polovinu průmyslové produkce Náhorního Karabachu. Nové hlavní město Náhorního Karabachu mělo po celou dobu SSSR ve vedení jen arménské komunisty, někteří z nich byli do Stěpanakertu překládání z arménského [[Jerevan]]u. Původní Ázerbájdžánci se v sovětském období postupně vystěhovávali a město se stávalo více arménské. Roku 1978 byl Stěpanakert povýšen na město a okres byl přejmenován na Askeran. V roce 1988 měl Stěpanakert továrny na hedvábí, boty, koberce, na šití oblečení, mlékárny a vinařství známé po celém jižním Kavkaze. Ve městě byl také důležitý elektrotechnický závod, továrna nábytku a závod na výrobu stavebních materiálů. === Válka o Náhorní Karabach === Politické a ekonomické reformy, které generální tajemník [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michail Gorbačov]] zahájil roku 1985 znamenaly decentralizaci sovětské autority. Arméni, jak v samotné Arménii, tak Náhorním Karabachu, viděli program těchto reforem jako příležitost, jak oba celky sjednotit. 13. února 1988 desítky tisíc Arménů demonstrovaly v Stěpanakertu na Leninově náměstí (nyní Renesanční náměstí) a požadovaly připojení regionu k Arménii. 20. února 1988 vrchní sovět Náhorního Karabachu hlasoval pro připojení k Arménské SSR, což bylo odsuzováno autoritami sovětského Ázerbájdžánu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kaufman | jméno = Stuart | titul = Modern Hatreds: The Symbolic Politics of Ethnic War | vydání = 1. | vydavatel = Cornell Studies in Security Affairs | místo = New York | rok vydání = 2001 | počet stran = 61 }}</ref> Vztahy mezi Armény a Ázerbájdžánci, podporujícími pozici tehdejší ázerské vlády, se na to v následující době značně zhoršovaly.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Заключение Комитета ВС РСФСР по правам человека {{!}} KarabakhRecords | periodikum = web.archive.org | url = http://karabakhrecords.info/gallery/zakluchenie-komiteta-po-pravam-cheloveka-rsfsr/ | datum vydání = 2013-12-24 | datum přístupu = 2021-06-01 | url archivu = https://web.archive.org/web/20131224112547/http://karabakhrecords.info/gallery/zakluchenie-komiteta-po-pravam-cheloveka-rsfsr/ | datum archivace = 2013-12-24 }}</ref> V září 1988 se odehrály vzájemné násilnosti zahrnující fyzické napadání a pálení majetku a domů, které měly za následek útěk části obyvatel z města a desítky zraněných.<ref name=":0">{{Citace periodika | titul = Карабах: хронология конфликта | datum vydání = 2005-08-29 | jazyk = en-GB | url = http://news.bbc.co.uk/hi/russian/news/newsid_3681000/3681079.stm | datum přístupu = 2021-06-01 }}</ref> Sovětská armáda, poslaná do města zjednat pořádek, zavedla třídenní zákaz vycházení.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Заключение Комитета ВС РСФСР по правам человека | periodikum = karabakhrecords.info | url = https://karabakhrecords.info/documents_officials_zakluchenie-komiteta-po-pravam-cheloveka-rsfsr.html | datum přístupu = 2021-06-01 }}</ref> Mezi Ázerbájdžánci se šířily fámy o tom, že stěpanakertští Arméni chtějí otrávit vodovodní potrubí do Šuše a také o tom, že dvě ázerbájdžánské studentky byly znásilněny, v reakci na to pochodovaly stovky mladých Ázerbájdžánců z [[Agdam]]u na Stěpanakert, byly zastaveni ale Armény před městem a dva ze studentů byli zabiti a mnoho dalších zraněno.<ref>{{Citace periodika | titul = Глава 2. Февраль 1988 года: Азербайджан | datum vydání = 2005-07-05 | jazyk = en-GB | url = http://news.bbc.co.uk/hi/russian/in_depth/newsid_4651000/4651717.stm | datum přístupu = 2021-06-01 }}</ref> Tito dva mrtví ázerbájdžánští studenti jsou považovány za první oběti [[První válka o Náhorní Karabach|války v Náhorním Karabachu]].<ref name="#1">{{Citace monografie | příjmení = Waal | jméno = Thomas de | titul = Black Garden: Armenia and Azerbaijan through Peace and War | url = https://books.google.cz/books?id=A8Z2zB-ceSsC&pg=PA180&lpg=PA180&dq=Scott+Harton+Stepanakert&source=bl&ots=sogia7gQAm&sig=ACfU3U2ZDCfcC7ekvD1TE_FcEXyio_MLxw&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjQwsWOm7TtAhWGy4UKHZCmA8kQ6AEwDXoECBEQAg#v=onepage&q=Scott%20Harton%20Stepanakert&f=false | vydavatel = NYU Press | počet stran = 408 | isbn = 978-0-8147-8578-2 | jazyk = en }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Сумгаит...Геноцид...Гласность? | periodikum = www.sumgait.info | url = http://www.sumgait.info/sumgait/sumgait-genocide-glasnost1.htm | datum přístupu = 2021-06-01 }}</ref> V reakci na smrt těchto dvou studentů byl v [[Sumqayıt|Sumgaitu]] proveden pogrom na Armény, ve kterém podle neoficiálních zdrojů bylo zavražděno až 200 arménských civilistů.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Wayback Machine | periodikum = web.archive.org | url = http://edoc.bibliothek.uni-halle.de/servlets/MCRFileNodeServlet/HALCoRe_derivate_00003079/Nagorno-Karabakh%20Conflict.pdf?hosts=local | datum vydání = 2011-05-31 | datum přístupu = 2021-06-01 | url archivu = https://web.archive.org/web/20110531191005/http://edoc.bibliothek.uni-halle.de/servlets/MCRFileNodeServlet/HALCoRe_derivate_00003079/Nagorno-Karabakh%20Conflict.pdf?hosts=local | datum archivace = 2011-05-31 }}</ref> Poté, co Ázerbájdžán deklaroval svoji nezávislost na Sovětském svazu, v roce 1991, Stěpanakert byl přejmenován vládou Ázerbájdžánu zpět na Chankendi jako součást kampaně proti komunismu a [[turkifikace]]. Rozpad SSSR považovali Arméni za příležitost, vyrabovali vojenskou techniku sovětského 366. motorizovaného pluku umístěného ve Stěpanakertu. Ruští vojáci tohoto pluku prodávali své zbraně Arménům, aby měli na jídlo. Americký žurnalista Scott Harton, který v roce 1991, navštívil Stěpanakert, se stal přímým svědkem toho, kdy ruský důstojník Jurij&nbsp;Nikolajevič prodal ruský tank za&nbsp;3&nbsp;000&nbsp;USD.<ref name="#1"/> Válka, která se tou dobou rozhořela naplno, vyústila v arménskou kontrolu nad oblastí i regiony spojující ji s Arménií. Před konfliktem byl Stěpanakert se 70,000 obyvateli největším městem oblasti (Arméni v té době tvořili 75% celkové populace oblasti).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lobell | jméno = Steven E. | příjmení2 = Mauceri | jméno2 = Philip | příjmení3 = ebrary | jméno3 = Inc | titul = Ethnic conflict and international politics [electronic resource] : explaining diffusion and escalation | url = http://archive.org/details/ethnicconflictin00lobe | vydavatel = New York : Palgrave Macmillan | počet stran = 220 | isbn = 978-1-4039-6355-0 | isbn2 = 978-1-4039-8141-7 }}</ref> Do roku 1992 toto číslo kleslo na 50 000. Během války bylo město silně poničeno, zejména na počátku roku 1992, kdy Ázerbájdžánci využili město Šuša jako základnu pro ostřelování a zasypávali jej salvami raket [[BM-21 Grad|Grad]]. To trvalo až do 9. května 1992, kdy byla Šuša dobyta arménskými silami. Stěpanakert nicméně zažíval letecké bombardování až do konce války. Klid zbraní byl ustanoven roku 1994. Stěpanakert se od té doby stal hlavním městem mezinárodně neuznané Náhorně-Karabašské republiky. === Konflikt v roce 2020 === Město bylo opět terčem silného ostřelování od samého začátku další [[Válka v Náhorním Karabachu (2020)|války v Karabachu]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Horák | jméno = Slavomír | titul = Karabašský gordický uzel | periodikum = CSA – Centrum strategické analýzy | url = https://cestan.cz/clanky/karabassky-gordicky-uzel/ | datum vydání = 2020-10-01 | jazyk = cs-CZ | datum přístupu = 2020-12-09 }}</ref> Obytné čtvrti byly mj. zasaženy [[Kazetová puma|kazetovou municí]], obyvatelé byli nuceni uchýlit se do krytů.<ref>"[https://www.themoscowtimes.com/2020/10/02/karabakh-main-city-struck-as-armenia-says-ready-for-mediation-a71634 Karabakh Main City Struck as Armenia Says 'Ready' for Mediation]." ''The Moscow Times''. 2 October 2020.</ref><ref>{{Cite web|date=2020-10-23|title=Azerbaijan: Cluster Munitions Used in Nagorno-Karabakh|url=https://www.hrw.org/news/2020/10/23/azerbaijan-cluster-munitions-used-nagorno-karabakh|access-date=2020-11-22|website=Human Rights Watch|language=en}}</ref><ref>{{Cite web|title=Armenia/Azerbaijan: Civilians must be protected from use of banned cluster bombs|url=https://www.amnesty.org/en/latest/news/2020/10/armenia-azerbaijan-civilians-must-be-protected-from-use-of-banned-cluster-bombs/|access-date=2020-11-22|website=www.amnesty.org|language=en}}</ref> Klid zbraní byl podepsán 10. listopadu 2020, po zabrání města Šuša armádou Ázerbájdžánu,<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Arméni v Karabachu de facto prohráli. Rusko v regionu posílí | periodikum = E15.cz | url = https://www.e15.cz/zahranicni/analyza-armeni-v-nahornim-karabachu-prohrali-rusko-posili-svuj-vliv-1375037 | datum přístupu = 2020-12-04 }}</ref> ponechávající kontrolu nad územím Náhorního Karabachu oběma armádám ve stavu z doby podepsání dokumentu. Dále zahrnující rozmístění mírových ruských sil a rozvrh předání sousedících ázerských okresů Ázerbájdžánu.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Arménie a Ázerbájdžán ukončí válku o Karabach. Mír bude hlídat Rusko | periodikum = idnes.cz | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/armenie-azerbajdzan-valka-nahorni-karabach.A201110_064105_zahranicni_ajez | datum přístupu = 2020-12-04 }}</ref> Stěpanakert zůstává sídlem prezidenta [[Republika Arcach|Arcachu]], Národního shromáždění neuznané Arcašské republiky, vlády, všech ministerstev a útvarů. === Současnost === V srpnu 2021 byl ve Stěpanakertu zaveden výjimečný stav, protože kvůli suchu a vysoké teplotě vzduchu bylo 30 % města bez vody. Záchranáři distribuovali vodu kamiony s cisternami a byly obnoveny [[Artéská voda|artézské studně]] z dob Sovětského svazu.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Кризис с водой в Степанакерте: Эксплуатируются оставшиеся от СССР артезианские скважины | periodikum = PanARMENIAN.Net | url = https://www.panarmenian.net/rus/news/294985/ | datum přístupu = 2022-01-17 }}</ref> Na podzim 2021 byla ve městě zahájena výstavba Pantheonu na památku padlých ve válce o Karabach v roce 2020. Památník má být dokončen v roce 2022.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = В Степанакерте строят новый пантеон | periodikum = PanARMENIAN.Net | url = https://www.panarmenian.net/rus/news/295919/ | datum přístupu = 2022-01-17 }}</ref> == Počet obyvatel == {{RIGHTTOC}} Určit počet obyvatel je složité. Oficiálně žilo začátkem roku 2020 ve městě 55 000 obyvatel, v drtivé většině Arménů. Neoficiálně zde žilo až 100 tisíc obyvatel. == Náboženství == Velký arménský kostel z konce 19. století byl zničen ve 30. letech 20. století,'''-''' aby mohlo být postaveno Stěpanakertské dramatické divadlo. Po zbytek sovětského období ve městě nebyly žádné tradiční kostely, ačkoliv většina obyvatel se hlásila k [[Arménská apoštolská církev|Arménské apoštolské církvi]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kiesling | jméno = Brady | titul = Rediscovering Armenia: an archaeological/touristic gazetteer and map set for the historical monuments of Armenia | vydání = 2 | vydavatel = Matit | místo = Jerevan | rok vydání = 2005 }}</ref> V roce 2007 byl otevřen Kostel sv. Jakuba, který až do roku 2019 zůstával jediným funkčním kostelem ve Stěpanakertu. Výstavba kostela byla financována Nersesem Yepreianem z Los Angeles. Kostel byl vysvěcen 9. května 2007 k 15. výročí arménského dobytí města [[Šuša]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Grigorian | jméno = Laura | titul = Armenian News - ST JAMES CHURCH WAS OPENED IN STEPANAKERT | periodikum = armtown.com | url = http://www.armtown.com/news/en/aza/20070510/2029/ | datum vydání = 2012-04-04 | datum přístupu = 2022-01-09 | url archivu = https://web.archive.org/web/20120404134417/http://www.armtown.com/news/en/aza/20070510/2029/ | datum archivace = 2012-04-04 }}</ref> Dne 19. července 2006 začala výstavba [[Katedrála Bohorodičky|Katedrály Bohorodičky]]. Náklady na výstavbu byly kolem 2 milionů USD a hlavním architektem byl Gagik Jeranosjan.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Martirosyan | jméno = Pargev | titul = The church of Stepanakert | periodikum = stepanakert-church.org | url = http://www.stepanakert-church.org/index.php?lang=en | datum vydání = 2018-10-07 | datum přístupu = 2022-01-09 | url archivu = https://web.archive.org/web/20181007145642/http://www.stepanakert-church.org/index.php?lang=en | datum archivace = 2018-10-07 }}</ref> Výstavba pokračovala velmi pomalu, hlavně z důvodu nedostatku financí. Dokončení výstavby se očekávalo v září 2016, ale nakonec byla výstavba skončena až v roce 2019.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Official ceremony of consecration and opening Cathedral of Intercession takes place in Stepanakert | periodikum = news.am | url = https://news.am/eng/news/505747.html | jazyk = en | datum přístupu = 2022-01-09 }}</ref> Ve městě existuje malá komunita arménských evangelíků, která má kolem 500 členů. Jediný arménský evangelický kostel v Karabachu se nachází ve Stěpanakertu.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = ACTIVITY OF THE ARMENIAN EVANGELICALS IN ARTSAKH | periodikum = www.noravank.am | url = http://www.noravank.am/eng/articles/detail.php?ELEMENT_ID=6642 | datum přístupu = 2022-01-09 }}</ref> == Geografie == Stěpanakert se nachází na břehu řeky [[Qarqarçay|Karkar]], na východním úpatí Karabašského pohoří. Většina území je hornatá. Město se nachází ve výše 813 m&nbsp;n.&nbsp;m. Město má suché subtropické podnebí. Průměrná teplota v lednu je 0,5&nbsp;°C a v srpnu 22,6&nbsp;°C. == Doprava == === Veřejná doprava === Veřejnou dopravu ve Stěpanakertu zajišťují autobusy značek Gazelle, Mercedes, PAZ, IKARUS a další. Autobusový vozový park je neustále doplňován o nové vozy. Městská hromadná doprava ve Stěpanakertu funguje bez problémů a z města jsou zajišťovány pravidelné autobusové spoje do všech měst pod kontrolou Arcachu. === Silniční doprava === Dne 11. srpna 2022 dokončil Ázerbájdžán výstavbu dálnice, která spojuje Stěpanakert s Arménií. Celková délka dálnice je 32 km, z toho 10 km vede přes území Arménie.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Karabach.cz | jméno = od | titul = Ázerbájdžán za rok dokončil výstavbu nové silnice mezí Chankendi/Stepanakertem a Arménií | url = https://karabach.cz/noviny/azerbajdzan-za-rok-dokoncil-vystavbu-nove-silnice-mezi-chankendi-stepanakertem-a-armenii/ | datum vydání = 2022-08-12 | datum přístupu = 2022-10-19 | jazyk = cs-CZ }}</ref> === Letiště Stěpanakert === Letiště se nachází 10 km severně od města, v osadě [[Chodžaly]]. Bylo postaveno v roce 1974, přijímalo především lety z Jerevanu a Baku. Během [[První válka o Náhorní Karabach|první karabašské války]] sloužilo především vojenským účelům a v roce 1992 bylo zničeno a uzavřeno. V roce 2011 bylo letiště rekonstruováno. Od 1. října 2012 se jedná oficiálně o mezinárodní letiště, ale kvůli zákazu Ázerbájdžánu používat vzdušný prostor nad Karabachem a výhružkám použitím síly proti letadlům porušující tento zákaz, nepřijalo letiště dosud žádný mezinárodní let.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Азербайджан пригрозил сбивать самолеты за полеты в Степанакерт | periodikum = Lenta.RU | url = https://lenta.ru/news/2011/03/16/fly/ | jazyk = ru | datum přístupu = 2022-02-05 }}</ref> Po skončení [[Druhá válka o Náhorní Karabach|druhé války o Náhorní Karabach]] začaly arcašské a ruské orgány projednávat otázku otevření letecké dopravy z Ruské federace, bylo uvedeno, že do několika měsíců může začít pravidelné letecké spojení s Moskvou i dalšími ruskými regiony.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Названы сроки первых рейсов в аэропорт Степанакерта из Москвы и других городов России | periodikum = newsarmenia.am | url = http://newsarmenia.am/news/nagorno_karabakh/nazvany-sroki-pervykh-reysov-v-aeroport-stepanakerta-iz-moskvy-i-drugikh-gorodov-rossii-/ | datum přístupu = 2022-02-05 }}</ref> Do roku 2022 ale toto letecké spojení nevzniklo. == Školství == * '''Státní arcašská univerzita''' - k roku 2021 má 9 fakult a připravuje studenty ve 29 oborech, studuje zde 4700 studentů, pracuje 338 učitelů<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Արցախի պետական համալսարան | periodikum = www.asu.am | url = http://www.asu.am/ | datum přístupu = 2022-01-10 }}</ref> * '''Hudební škola Sajat Nova''' == Sport == [[Fotbal]] je v celém Náhorním Karabachu i ve Stěpanakertu nejoblíbenějším sportem. I z toho důvodu má město dokonale vybavený fotbalový stadion ''Stepan Šahumjan''. Od poloviny 90. let fotbalové týmy města soutěží v různých kategoriích [[Arménie|Arménské republiky]]. Nejreprezentativnějším fotbalovým týmem Stěpanakertu je Lernayin Artsakh FC, který se účastní soutěže Artsakh National League, která začala v roce 2009. Národní fotbalový tým [[Republika Arcach|Arcachu]] byl vytvořen v roce 2012. První zápas byl proti týmu [[Abcházie]], který se odehrál v září 2012 v [[Suchumi]]. Mezi další hlavní sporty ve městě patří [[basketbal]] a [[volejbal]]. Atleti Arcachu na mezinárodních sportovních soutěžích vystupují pod vlajkou Arménie.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Football and hope in the Nagorno-Karabakh Republic | periodikum = The Independent | url = https://www.independent.co.uk/sport/football/international/football-and-hope-in-the-nagornokarabakh-republic-a7692936.html | datum vydání = 2017-04-20 | jazyk = en | datum přístupu = 2022-02-05 }}</ref> == Galerie == <gallery perrow="5"> Soubor:2017-07-26 - Stepanakert (Artsakh) 17.jpg|Prezidentské sídlo (2017) Soubor:State Drama Theater (36890824293).jpg|Divadlo (2017) Soubor:Stepanakert, Monument to fallen in WWII, 2014.05.11 - panoramio.jpg|Památník obětem druhé světové války (2014) Soubor:2014 Stepanakert, Hotel Europa.jpg|Hotel Evropa (2014) Soubor:2014 Stepanakert, Budynek policji.jpg|Budova policie (2014) </gallery> == Významní rodáci == * [[Karen Karapetjan]] (* 1963) – arménský politik, premiér Arménie * [[Robert Kočarjan]] (* 1954) – arménský politik, druhý prezident Arménie * [[Serž Sarkisjan]] (* 1954) – arménský politik a třetí prezident Arménie == YouTube == {| border="4" width="442" align="left" | {{#widget:YouTube|id=5m5aqn5B5Oo}} |- align="center" | '''Azerbaijan targets Armenian positions (Stepanakert)<br />in Nagorno-Karabakh in 'anti-terrorist operation'...''' |} {| border="4" width="442" align="right" | {{#widget:YouTube|id=osGe8Oj1OfY}} |- align="center" | '''Nagorno-Karabakh conflict (2020): Stepanakert shelled...''' |} <br style="clear: both;" /> == Partnerská města == * {{Flagicon|South Ossetia}} [[Cchinvali]], [[Jižní Osetie]] (2014) * {{Flagicon|Armenia}} [[Jerevan]], [[Arménie]] * {{Flagicon|USA}} [[Montebello]], [[Spojené státy americké|USA]] * {{Flagicon|Spain}} [[San Sebastián]], [[Španělsko]] * {{Flagicon|Georgia}} [[Suchumi]], [[Gruzie]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [https://aeronet.news/kreml-prodal-armenske-krestany-v-nahornim-karabachu-turecku-a-azerbajdzanu-za-pokracovani-ekonomicke-podpory-rusku-behem-uvalenych-zapadnich-sankci-azerbajdzanska-armada-zahajila-etnicke-cisteni/ Kreml prodal arménské křesťany v Náhorním Karabachu Turecku a Ázerbájdžánu za pokračování ekonomické podpory Rusku během uvalených západních sankcí !!<br />Arméni proklínají Vladimira Putina do horoucích pekel za zradu, kterou si nedovolil ani Boris Jelcin !!] {{Flickr|Stepanakert}}{{Commonscat|Stepanakert}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Města v Ázerbájdžánu]] [[Kategorie:Administrativní dělení Ázerbájdžánu]] [[Kategorie:Hlavní města v Asii]] [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Stěpanakert“.