Námořnictvo Spojených států amerických

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox vojenská jednotka | obrázek = United States Department of the Navy Seal.png | popis obrázku = Znak United States Navy | šířka obrázku = 150px | země = {{Vlajka a název|Spojené státy americké}} | existence = [[13. října]] 1775–současnost | typ = [[Námořnictvo]] | velikost = 433&nbsp;500 osob<br>289 lodí<br>přes 3&nbsp;700 letadel<br>71 ponorek | motto = „Non sibi sed patriae“ | války = [[Americká válka za nezávislost]]<br>[[Španělsko-americká válka]]<br>[[1. světová válka]]<br>[[2. světová válka]]<br>[[Korejská válka]]<br>[[Válka ve Vietnamu]]<br>[[Válka v Zálivu]] }} '''Vojenské námořnictvo Spojených států amerických''' (''United States Navy'') je námořní složka [[Ozbrojené síly Spojených států amerických|Ozbrojených sil USA]]. K 15. lednu 2010 v něm sloužilo 329&nbsp;515 mužů, dále provozovalo 287 válečných [[loď|lodí]] a [[ponorka|ponorek]] všech typů a přes 3700 [[letadlo|letadel]].<ref name="status">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Status of the Navy | url = http://www.navy.mil/navydata/navy_legacy_hr.asp?id=146 | datum vydání = 2010-01-15 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-01-18 | vydavatel = US Navy | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Americké námořnictvo je největším námořnictvem na světě a v současnosti zároveň jediným námořnictvem s globální působností. Disponuje největší flotilou [[Letadlová loď|letadlových lodí]] (11 ve službě a jedna ve stavbě) a raketových křižníků. „Zřizovat a udržovat loďstvo“ má podle [[Ústava Spojených států|Ústavy]] (Článku I, oddílu 8) [[Kongres Spojených států amerických|Kongres]], jeho nejvyšším velitelem je pak [[Prezident Spojených států amerických|prezident]]. == Historie == === Zrod (1775-1890) === [[Soubor:USS Lexington by F. Muller.jpg|thumb|Brigantina [[USS Lexington (1776)|USS ''Lexington'']] z doby války za nezávislost se stala první americkou válečnou lodí nesoucí toto jméno]] Americké námořnictvo bylo založeno za americké války za nezávislost, probíhající v letech 1775–1783. Jeho prvním velitelem se stal prezident George Washington. Jelikož nebylo dostatečně silné na střet s mocnou [[Royal Navy]], mělo zejména narušovat britské zásobovací trasy.<ref name="naval:continental">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Palmer | jméno = Michael A. | odkaz na autora = | titul = The Navy: The Continental Period, 1775-1890 | url = http://www.history.navy.mil/history/history2.htm | datum vydání = 2004-07-16 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-01-17 | vydavatel = Naval Historical Center | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Po skončení války za nezávislost nastalo období velkého útlumu, kdy Kongres všechny válečné lodi prodal (jako poslední byla roku 1785 prodána fregata ''Alliance'') a upřednostněna byla obrana západní hranice USA. To vedlo například k nárůstu problémů s pirátstvím ve Středomoří, ohrožujícím rostoucí námořní obchod. Teprve roku 1794 bylo námořnictvo obnoveno a Kongres objednal stavbu šesti fregat, z nichž [[USS Constitution|USS ''Constitution'']] je ve službě dodnes.<ref name="naval:continental" /> V letech 1798–1800 bojovalo americké námořnictvo v nevyhlášené válce s Francií, která povolila svým [[korzár]]ům útoky na americké lodě. Hlavní oblastí bojů byl [[Karibik]]. Konflikt posílil pozici námořnictva, jelikož byly objednány další lodě a roku 1798 bylo zřízeno samostatné ministerstvo námořnictva (''Department of Navy''). V letech 1812–1815 pak došlo i [[Britsko-americká válka|k válce s Velkou Británií]]. Ta znovu prokázala potřebu silného loďstva. Během [[Mexicko-americká válka|mexicko-americké války]] v letech 1846–1848 americké námořnictvo blokovalo mexické přístavy a podporovalo pozemní jednotky. Provedlo také svou první velkou výsadkovou operaci — obsazení přístavu [[Veracruz (Veracruz)|Veracruz]], ze kterého armáda směřovala k [[Mexico City|hlavnímu městu]] a uspíšila tak mexickou porážku.<ref name="naval:continental" /> [[Soubor:Monitorvirginia.jpg|thumb|Střetnutí ''Monitoru'' a ''Virginie'']] V americké občanské válce došlo ke střetu výrazně silnějšího námořnictva Unie a [[Námořnictvo konfederovaných států amerických|námořnictva]] [[Konfederované státy americké|Konfederace]]. Unijní námořnictvo provádělo účinnou blokádu přístavů Konfederace, což ji vystavilo vážným problémům se zásobováním. Operacemi na řekách též pomohlo rozdělit Konfederaci na dvě části. Do historie vstoupilo zejména střetnutí válečných lodí [[USS Monitor|USS ''Monitor'']] a [[CSS Virginia|CSS ''Virginia'']] dne 9. března 1862 v [[Bitva u Hampton Roads|bitvě u Hampton Roads]], které bylo historicky prvním střetnutím obrněných válečných lodí. Bitva zcela změnila náhled na konstrukci válečných lodí a vedla během několika let k radikální přestavbě loďstev na celém světě. V následujících dvaceti letech se [[Monitor (loď)|monitory]] staly důležitou složkou amerického námořnictva, jehož síla však až do 80. let 19. století klesala a jeho lodi zastarávaly. V tomto období nebylo vystaveno závažnějším hrozbám a soustředilo se na ochranu obchodu a podporu americké diplomacie.<ref name="naval:continental" /> Názornou ukázkou takové diplomacie byla návštěva čtyř fregat pod velením komodora [[Matthew Calbraith Perry|Matthew C. Perryho]], která roku 1854 donutila japonský šógunát k otevření přístavů. Uzavřením obchodní smlouvy s USA byla zlomena více než dvousetletá izolace [[Japonsko|Japonska]]. === Námořní velmoc (1890-1945) === [[Soubor:Us-atlantic-fleet-1907.jpg|thumb|Americké biitevní lodi vyplouvají roku 1907 na cestu kolem světa]] [[Soubor:USS California sinking-Pearl Harbor.jpg|thumb|[[USS California (BB-44)|USS ''California'']] se potápí v Pearl Harboru]] Díky modernizačním programům, které začaly v 80. letech 19. století, se americké námořnictvo brzy zařadilo mezi námořní velmoci a mohlo tak účinně podporovat snahy o územní a obchodní expanzi. Prvním důkazem nově získané síly amerického námořnictva se stalo jeho angažmá ve [[Španělsko-americká válka|Španělsko-americké válce]] roku 1898.<ref name="naval:oceanic">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Palmer | jméno = Michael A. | odkaz na autora = | titul = The Navy: The Oceanic Period, 1890-1945 | url = http://www.history.navy.mil/history/history3.htm | datum vydání = 1996-12-19 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-01-18 | vydavatel = Naval Historical Center | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> Jako ''[[casus belli]]'' posloužilo podezření, že španělští agenti potopili americkou válečnou loď [[USS Maine (ACR-1)|USS ''Maine'']] (výbuch nebyl dodnes objasněn). Střetnutí probíhalo naprosto jednostranně a skončilo zničující porážkou Španělska, které muselo po ztrátě většiny svých velkých válečných lodí v bitvách [[Bitva u Cavite|na Filipínách]] a [[Bitva u Santiago de Cuba|Kubě]] přistoupit na [[Pařížská mírová smlouva (1898)|pařížskou mírovou smlouvu]]. Poté bylo nuceno předat Spojeným státům [[Kuba|Kubu]], [[Portoriko]] a část [[Španělská východní Indie|Španělské východní Indie]] ([[Filipíny]] a [[Guam]]). V roce 1907 vyslal americký prezident [[Theodore Roosevelt]] skupinu šestnácti amerických bitevních lodí, přezdívanou též ''[[Great White Fleet]]'', na čtrnáctiměsíční cestu kolem světa, která možnosti válečného loďstva veřejně demonstrovala — a to zejména Japonsku jako potenciálnímu americkému soupeři v [[Pacifik]]u.<ref name="naval:oceanic" /> Roku 1914 americké námořnictvo po šest měsíců [[Okupace přístavu Veracruz|okupovalo mexický přístav Veracruz]] a ve stejném roce byl navíc otevřen [[Panamský průplav]], který dovolil námořnictvu snadno přesouvat síly mezi Atlantikem a Pacifikem.<ref name="naval:oceanic" /> Do [[První světová válka|první světové války]] se USA zapojily až 6. dubna 1917.<ref group="p">V den vstupu do války mělo americké námořnictvo 14 [[dreadnought]]ů, 23 [[predreadnought]]ů, 11 [[Pancéřový křižník|pancéřových křižníků]], 20 [[Chráněný křižník|chráněných křižníků]], 68 [[Torpédoborec|torpédoborců]] a 46 [[Ponorka|ponorek]]. Problémem byl zejména nedostatek torpédoborců.</ref> Přestože samo americké námořnictvo ve válce žádnou velkou bitvu nevybojovalo,<ref group="p">Tomu odpovídají i nízké válečné ztráty — 1 křižník, 2 torpédoborce a 1 ponorka.</ref> bylo jeho úspěchem zajištění bezpečné přepravy dvou milionů vojáků expedičních vojsk do Evropy, kde tato vojska výrazně ovlivnila výsledek války. Do Evropy bylo rovněž vysláno devět bitevních lodí, které dále zvětšovaly převahu Dohody nad německou [[Kaiserliche Marine]].<ref group="p">Převaha Dohody v těžkých lodích byla 2:1. V prosinci roku 1917 byla do Evropy odeslána americká 9. divize bitevních lodí — [[USS New York (BB-34)|USS ''New York'']], [[USS Florida (BB-30)|USS ''Florida'']], [[USS Delaware (BB-28)|USS ''Delaware'']], [[USS Wyoming (BB-32)|USS ''Wyoming'']], [[USS Arkansas (BB-33)|USS ''Arkansas'']] a [[USS Texas (BB-35)|USS ''Texas'']]. V srpnu 1918 je posílily ještě bitevní lodě [[USS Nevada (BB-36)|USS ''Nevada'']], [[USS Oklahoma (BB-37)|USS ''Oklahoma'']] a [[USS Utah (BB-31)|USS ''Utah'']].</ref> Americké námořnictvo vyšlo z války jednoznačně posíleno jako jedna ze tří hlavních námořních mocností (společně s Velkou Británií a Japonskem) a s ambicí překonat svou silou i Britské královské námořnictvo. V roce 1916 proto přijalo ambiciózní program stavby 10 bitevních lodí, 6 velkých bitevních křižníků, 10 lehkých křžníků, 270 torpédoborců a 84 ponorek.<ref name="hrb:4">{{Citace monografie | příjmení = Hrbek | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Hrbek | titul = Velká válka na moři. Díl 4. Rok 1917 | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-85983-89-3 | kapitola = | strany = 35 | jazyk = }}</ref> [[Washingtonská konference]] v letech 1921-1922 na jedné straně částečně omezila námořní zbrojení, ovšem na druhé straně definitivně potvrdila paritu mezi námořnictvem britským a americkým. V meziválečné době si americké námořnictvo svou pozici udrželo a v době rostoucího mezinárodního napětí ve 30. letech (japonských expanzionismus, nástup nacismu) začalo se stavbou řady nových lodí. Do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se zapojilo až po japonském [[Útok na Pearl Harbor|napadení základny Pearl Harbor]] na Havajských ostrovech 7. prosince 1941. Přestože americké námořnictvo ve válce působilo globálně, jeho hlavním válčištěm se stal zejména [[Pacifik]] a kampaň proti Japonsku. Po několikaměsíční sérii porážek zde nastal obrat v bitvách [[Bitva v Korálovém moři|v Korálovém moři]] a [[Bitva u Midway|u Midway]]. Brzy se ukázala síla amerického průmyslu, který chrlil velké množství válečných lodí, obchodních lodí, letadel a dalšího materiálu. Vyloděním na ostrově [[Guadalcanal]] začalo postupné dobývání Japonci obsazeného území, které vyvrcholilo [[Bitva o Okinawu|bitvou o Okinawu]] a japonskou kapitulací, podepsanou 2. září 1945 na palubě bitevní lodi [[USS Missouri (BB-63)|USS ''Missouri'']]. V severní Africe a Evropě se Američané od roku 1942 podíleli na řadě vyloďovacích operací, které postupně osvobozovaly území obsazená vojsky Osy — [[operace Torch]], [[operace Husky]], [[operace Overlord]] a další.<ref name="naval:oceanic" /> Z amerického námořnictva se za druhé světové války stalo nejsilnější námořnictvo světa a tím začala globální éra jeho působení. === Globální námořnictvo (1945-) === Po skončení druhé světové války prošlo námořnictvo zeštíhlením a mnoho jeho starších lodí bylo vyřazeno. Brzy se však ukázalo, že spojenectví Západu se Sovětským svazem bylo pouze dočasné a americké námořnictvo se stalo jedním z hlavních aktérů [[Studená válka|války studené]]. V ní bylo jeho protivníkem především doposud nijak silné [[sovětské námořnictvo]], do jehož rozvoje však byly investovány velké prostředky. Jelikož by v případě vzniku opravdové války byla jejím těžištěm západní Evropa, mělo americké námořnictvo zejména chránit základny bombardérů a zásobovací trasy v Atlantiku. Základem síly amerického námořnictva se přitom staly silné úderné svazy těžkých letadlových lodí — kategorie plavidel, o jejichž stavbu se Sovětský svaz nepokusil až do 80. let.<ref name="naval:global">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Palmer | jméno = Michael A. | odkaz na autora = | titul = The Navy: The Transoceanic Period, 1945-1992 | url = http://www.history.navy.mil/history/history4.htm | datum vydání = 1996-12-19 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-01-17 | vydavatel = Naval Historical Center | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> [[Soubor:Uss iowa bb-61 pr.jpg|thumb|Jedním ze symbolů expanze námořnictva za vlády Ronalda Reagana se stala reaktivace a modernizace bitevních lodí [[Třída Iowa|třídy Iowa]]]] Roku 1949 se USA staly součástí nově založené [[NATO|Severoatlantické aliance]], do které se zapojilo i americké námořnictvo. Nové závody ve zbrojení a používání nejnovějších technologií přinesly například zavedení [[Jaderná zbraň|jaderných zbraní]] — zejména [[Mezikontinentální balistická raketa|balistických raket]] ve výzbroji ponorek, řízených střel či [[Jaderný reaktor|jaderných reaktorů]] [[Jaderný pohon|v pohonu lodí]]. Americké námořnictvo bylo nasazeno například v [[Korejská válka|Korejské válce]], během které provedlo riskantní, ale úspěšnou [[Bitva o Inčchon|vyloďovací operaci]] u korejského města [[Inčchon]]. V 60. letech následovala [[Kubánská krize|kubánská krize]] či [[Vietnamská válka|válka ve Vietnamu]], po které následoval určitý útlum. Po nástupu [[Ronald Reagan|Ronalda Reagana]] do prezidentského úřadu byla zahájena rozsáhlá expanze a modernizace námořnictva. V 80. letech pak námořnictvo podporovalo armádu v Libanonu, Libyi, [[Grenada|Grenadě]] a Panamě. Mezi červencem 1987 a srpnem 1988 operovalo proti [[Írán]]u v [[Perský záliv|Perském zálivu]] s cílem zabránit rozšíření [[Irácko-íránská válka|Irácko-íránské války]] do jeho vod, což by narušilo trasy ropných tankerů. V dubnu 1988 pak byla uskutečněna úspěšná [[operace Praying Mantis]] — střetnutí s íránským námořnictvem, které bylo největším námořním střetnutím amerického námořnictva od dob druhé světové války.<ref name="naval:global" /> V 90. letech byly provedeny operace [[Válka v Zálivu|Pouštní bouře a Pouštní štít]] (1991–1992), [[operace Deliberate Force]] (1995), [[Operace Pouštní liška|operace Pouštní liška]] (1998), [[Operace Spojenecká síla|operace Spojenecká síla]] (1999) či [[operace Southern Watch]] (1992–2003). == Současnost == == Organizace == [[Soubor:US Navy organization.png|thumb|Organizační struktura amerického námořnictva]] == Základny == == Vybavení == === Letadlové lodě === {{viz též|Seznam amerických letadlových lodí}} [[Soubor:USS George H.W. Bush (CVN-77).jpg|thumb|Nejnovětší americká letadlová loď USS ''George H.W. Bush'' vstoupila do služby v lednu 2009.]] USA disponují největší světovou flotilou velkých [[Letadlová loď|letadlových lodí]] (tzv. ''supercarriers'') s jaderným pohonem, nesoucích až 90 [[Letadlo|letadel]] a [[vrtulník]]ů, které mohou za den provést až 150 bojových letů. Letadlové lodě jsou jádrem úderné síly a zastrašovacích možností amerického námořnictva. Letadlová loď tvoří s řadou podpůrných lodí větší údernou skupinu (''carrier battle group''). Součástí této skupiny jsou křižníky [[Třída Ticonderoga|třídy ''Ticonderoga'']] a torpédoborce [[Třída Arleigh Burke|třídy ''Arleigh Burke'']] vybavené nejmodernějším zbraňovým systémem [[Aegis (zbraňový systém)|Aegis]], fregaty a dvě útočné ponorky, které letadlovou loď chrání proti případnému útoku letadel, lodí či ponorek. Součástí svazu jsou též zásobovací lodě s palivem, municí a dalším materiálem. Ve službě je momentálně letadlová loď [[USS Enterprise (CVN-65)|USS ''Enterprise'']] a deset jednotek [[Třída Nimitz|třídy ''Nimitz'']]. Ve stavbě je dále první ze tří plánovaných letadlových lodí [[Třída Gerald R. Ford|třídy ''Gerald R. Ford'']]. === Lodě pro výsadkové operace === [[Soubor:LPD-17 Class.jpg|thumb|USS ''San Antonio'']] Současný důraz na schopnost amerického námořnictva vést obojživelné operace a operace v blízkosti pobřeží vede k nárůstu kapacity těchto jeho sil. Jejich základem jsou [[Vrtulníková výsadková loď|vrtulníkové výsadkové lodě]] tříd [[Třída Tarawa|''Tarawa'']] (2 kusy), [[Třída Wasp|''Wasp'']] (8 kusů) a nejnověji též [[Třída America|třídy ''America'']] (1 ve stavbě). Ty se svým vzhledem podobají lodím letadlovým. Na palubě nesou nejen vrtulníky a letouny, ale i cca 2200 vojáků námořní pěchoty, k jejichž dopravě na břeh slouží mimo vrtulníků také dok s vyloďovacími čluny a vznášedly. Dalším typem lodí je kategorie ''[[Amphibious transport dock]]'', plavidlo nesoucí pěchotu, bojovou techniku a další zásoby, které z ní mohou na břeh přepravovat jak vrtulníky, tak výsadková plavidla (má přistávací palubu i dok). Lodě [[Třída Austin|třídy ''Austin'']] ve službě postupně nahrazuje nová [[Třída San Antonio|třída ''San Antonio'']]. Posledním typem vyloďovacích lodí jsou [[Výsadková doková loď|výsadkové dokové lodě]] tříd [[Třída Whidbey Island|''Whidbey Island'']] a [[Třída Harpers Ferry|''Harpers Ferry'']]. === Křižníky, torpédoborce a fregaty === [[Soubor:USS Bainbridge (DDG 96) - close up.jpg|thumb|Torpédoborec USS ''Bainbridge'']] Americké námořnictvo v současnosti provozuje 22 raketových [[křižník]]ů [[Třída Ticonderoga|třídy ''Ticonderoga'']], vybavených zbraňovým systémem Aegis. Křižníky byly vyvinuty zejména k obraně svazů letadlových lodí proti nepřátelským letadlům a [[Protilodní střela|protilodním střelám]], díky střelám s plochou dráhou letu [[BGM-109 Tomahawk|Tomahawk]] ovšem získaly též schopnost přesných úderů proti pozemním cílům. Nejmodernějším systémem Aegis jsou vybaveny též torpédoborce [[Třída Arleigh Burke|třídy ''Arleigh Burke'']], kterých je v současnosti dokončeno 57 z 63 objednaných jednotek. V současnosti probíhá nákladná modernizace všech amerických hladinových lodí se systémem Aegis, která jim umožní ničení balistických střel krátkého a střeního doletu a družic na nízkých oběžných drahách pomocí vylepšených řízených střel [[Standard SM-3]]. Americké námořnictvo se tak zapojí do systému ''Ballistic missile defense''.<ref name="atm:aegis1">{{Citace elektronické monografie | příjmení = -bko- | jméno = | odkaz na autora = | titul = Co se starými křižníky s Aegisem? | url = http://www.atmonline.cz/radar/240408b.htm | datum vydání = 2008-04-24 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-01-16 | vydavatel = ATM | místo = | jazyk = }}</ref><ref name="atm:aegis2">{{Citace elektronické monografie | příjmení = -sky- | jméno = | odkaz na autora = | titul = Módní výstřelek: Aegis | url = http://www.atmonline.cz/radar/150808b.htm | datum vydání = 2008-08-15 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-01-16 | vydavatel = ATM | místo = | jazyk = }}</ref> Ve stavbě se rovněž nachází dva ze tří plánovaných torpédoborců [[Třída Zumwalt|třídy ''Zumwalt'']] (jejich dokončení se plánuje na roky 2013–2014). Jsou to víceúčelové lodě projektované s důrazem na schopnost provádění protizemních úderů a pobřežních operací. Jejich konstrukce obsahuje řadu novinek, ovšem nárůst nákladů na celý program vedl k tomu, že místo stavby větší série bude obnovena stavba starší a levnější třídy ''Arleigh Burke''. Americké námořnictvo dále provozuje 30 fregat [[Třída Oliver Hazard Perry|třídy ''Oliver Hazard Perry'']], vhodných zejména na protiponorkový boj. Tyto fregaty byly stavěny od poloviny 70. a náhradou za ně by pravděpodobně měla být kvalitativně nová univerzálnější plavidla, specializovaná na boj v pobřežních oblastech. === Ponorky === [[Soubor:Ohio-class submarine launches Tomahawk Cruise missiles (artist concept).jpg|thumb|Ilustrace odpálení balistické střely Trident z ponorky třídy ''Ohio'']] Americké námořnictvo v současnosti provozuje okolo 70 útočných a balistických ponorek, přičemž všechny mají jaderný pohon. Balistických ponorek [[Třída Ohio|třídy ''Ohio'']] se střelami [[Trident]] americké námořnictvo vlastní 14 kusů a další čtyři jsou přestavovány na nošiče až 154 střel s plochou dráhou letu [[BGM-109 Tomahawk]]. Ve službě je rovněž více než 50 útočných ponorek. Ty slouží primárně k ničení nepřátelských ponorek, hlídkování a ochraně vlastních úderných svazů. Mohou však také napadat hladinové lodě pomocí řízených střel Sub-Harpoon a pozemní cíle střelami s plochou dráhou letu Tomahawk. Nejpočetněji je zastoupena [[Třída Los Angeles|třída ''Los Angeles'']] se 45 kusy (zbytek ze 62 postavených již byl vyřazen). Na ní navazuje tehcnologicky vyspělejší a v provozu výrazně tišší [[Třída Seawolf|třída ''Seawolf'']], které ale byly pro vysokou cenu postaveny pouze tři jednotky. Nejnovější generaci útočných ponorek představuje [[Třída Virginia (2000)|třída ''Virginia'']], u které již jsou v aktivní službě první z plánovaných 18 jednotek. Tato třída ve službě nahrazuje ponorky třídy ''Los Angeles'' a oproti třídě ''Seawolf'' je o přibližně polovinu levnější.<ref name="atm:mexico">{{Citace elektronické monografie | příjmení = -bko- | jméno = | odkaz na autora = | titul = New Mexico, šestá ponorka tř. Virginia | url = http://www.atmonline.cz/news/2010/leden/040110b.htm | datum vydání = 2010-01-04 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-01-16 | vydavatel = ATM | místo = | jazyk = }}</ref> === Letectvo === V současné době námořnictvo USA disponuje letouny [[McDonnell Douglas F/A-18 Hornet]] a [[Boeing F/A-18E/F Super Hornet]], který postupně nahrazuje starší Hornety. === Související články === * [[Seznam amerických letadlových lodí]] == Poznámky == <references group="p" /> == Reference == <references /> == Externí odkazy == *(anglicky) [http://www.navy.mil/ Oficiální stránky United States Navy] *(anglicky) [http://www.ibiblio.org/hyperwar/USN/index.html HyperWar: Historie a organizace US Navy za II. světové války] *(anglicky) [http://www.youtube.com/watch?v=PjHsONJbEZ4&feature=channel Navy SEAL Training (video)] {{Flickr|United+States+Navy}}{{Commonscat|United States Navy}}{{Ozbrojené síly USA}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Námořnictvo USA]] [[Kategorie:Ozbrojené síly USA]]

Návrat na stránku „Námořnictvo Spojených států amerických“.