Ekologický právní servis

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Ekologický právní servis''' ('''EPS''') je [[nevládní organizace|nevládní]], nezisková a nepolitická organizace [[právník]]ů, snažící se hájit práva občanů a životního prostředí v České republice od roku 1995 právní cestou. Ovlivňuje připravovanou legislativu, právnickou komunitu a studenty práv směrem k ochraně veřejných zájmů, zejména životního prostředí a lidských práv. Poskytuje občanům bezplatnou právní pomoc. Prosazuje odpovědnost klíčových společenských subjektů za následky jejich jednání.<ref>[http://eps.cz/cz2021333/o-eps/ webové stránky EPS o sobě]</ref> EPS patří mezi tzv. [[watchdog]] <ref>[http://watchdog.eps.cz/ webové stránky EPS o jeho watchdog incubator projektu]</ref> organizace. EPS je jedním z českých členů [[European Environmental Bureau]] (EEB). == Cíle EPS == EPS se podle svého prohlášení snaží dosáhnout: * účinné ochrany práva občanů a jejich sdružení na příznivé životní prostředí, * demokratického, spravedlivého a otevřeného rozhodování státních orgánů, * lepšího přístupu občanů k soudům při právní ochraně veřejných zájmů a lidských práv, * snadného a rychlého přístupu občanů k informacím, * prospěšnosti nové legislativy pro občany a ne pro úzké zájmové lobby, * zvyšování právního vědomí veřejnosti, * implementace a ovlivňování práva EU, * prosazování odpovědnost nadnárodních korporací, * zapojení právníků a studentů právnických fakult do obecně prospěšných aktivit, * otevření diskuse o palčivých tématech právní ochrany veřejných zájmů a lidských práv, jejich postupného řešení. Programy EPS jsou: [[GARDE]], Právo životního prostředí, Právní Poradna, Legislativa, Rozvoj [[PIL]].<ref>[http://eps.cz/cz-pg/programy/ webové stránky EPS o programech]</ref> == Vybrané případy řešené EPS == <ref>[http://www.eps.cz/cz-pr/pripady/ webové stránky EPS: Nejvýznamnější případy]</ref> === Elektrárna Prunéřov === [[Soubor:EPRU1.JPG|thumb|200px|Komín elektárny Prunéřov II]] Projekt firmy ČEZ na přestavbu největší české hnědouhelné elektrárny [[Elektrárny Prunéřov|Prunéřov II]], která je i největším českým producentem [[Skleníkové plyny|skleníkových plynů]], oxidů dusíku a síry v České republice. V březnu [[2009]] [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|ministerstvo životního prostředí]] vrátilo společnosti ČEZ k dopracování [[Vyhodnocení vlivů na životní prostředí|dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí]] k projektu modernizace elektrárny Prunéřov II, protože nenavrhuje použití tzv. nejlepší dostupné technologie (BAT - best available technology), což by způsobilo vyšší emise po další desítky let. Podle MŽP firma ČEZ nevyhověla závěrům ze zjišťovacího řízení a nepředložila návrh na použití technologie s tepelnou účinností elektrárny minimálně 42% , ale jen 38%. Rekonstrukce elektrárny Prunéřov II předpokládá výměnu tří stávajících [[parní kotel|kotlů]] a technologického zařízení za kotli. Plánována i výměna [[Soustrojí|turbosoustrojí]] včetně napájecího zařízení, [[generátor]]ů a dalších komponentů strojovny.<ref>[http://www.euro.cz/id/8o037a4l6t/detail.jsp?id=13443 Bursíkův úřad trvá na zvýšení účinnosti Prunéřova II euro.cz]</ref> EPS v procesu [[EIA]] požaduje splnění požadavků zákona na instalaci účinnější technologie anebo uzavření stávající elektrárny do roku 2015.<ref>[http://www.pohodacez.cz/ webové stránky kampaně Pohoda ČEZ - včerejší technologie již dnes]</ref> === Rychlostní silnice R52<ref>[http://www.eps.cz/cz2054582pr/pripady/ webové stránky EPS: Rychlostní silnice R52]</ref> === [[Ředitelství silnic a dálnic]] a [[Jihomoravský kraj]] prosazují jako údajně "jedinou možnou" spojení Brna a Vídně vybudování [[rychlostní silnice R52]] v úseku [[Pohořelice]] - [[Mikulov]]. Se záměrem nesouhlasí řada dotčených obcí a jejich obyvatel a občanská sdružení. Trasu přes [[Břeclav]] naopak prosazují některé obce a zejména ochránci životního prostředí, neboť se obávají poškození přírody v oblasti [[Vodní dílo Nové Mlýny|novomlýnských nádrží]] a [[Chráněná krajinná oblast Pálava|chráněné krajinné oblasti Pálava]]. Přesto byla 23. ledna 2009 ve [[Vídeň|Vídni]] podepsána dohoda mezi ČR a [[Rakousko|Rakouskem]] o napojení rychlostní silnice R52 s rakouskou (tzv. severní) [[Dálnice A5 (Rakousko)|dálnicí A5]] na trase [[Brno]] - [[Vídeň]] v úseku [[Mikulov]] - [[Drasenhofen]] (v oblasti bývalého [[hraniční přechod|hraničního přechodu]]). Stavba měla být zahájena v roce [[2010]], ale na návrh obcí [[Bavory]] a [[Dolní Dunajovice]] a několika fyzických osob [[Nejvyšší správní soud]] zrušil v listopadu [[2009]] územní plán Břeclavska, včetně sporné trasy silnice R52 mezi Brnem a Vídní.<ref>[http://www.ct24.cz/domaci/73573-soud-zrusil-uzemni-plan-breclavska-se-spornou-r52-do-vidne/ Soud zrušil územní plán Břeclavska se spornou R52 do Vídně], [[Česká televize]], 25. 11. 2009</ref> Také [[Evropská komise]] kritizovala postup českých úřadů při schvalování územního plánu Břeclavska a do vyjasnění situace odmítla stavbu spolufinancovat.<ref>[http://www.earch.cz/clanek/4351-evropska-komise-kritizuje-uzemni-plan-vuc-breclavsko.aspx Evropská komise kritizuje Územní plán VÚC Břeclavsko], earch.cz</ref> === Letiště Ruzyně === [[Soubor:Prg Ruzyne airport 5841.JPG|thumb|Terminál Sever - ruzyňské letiště za soumraku]] Státní podnik [[Letiště Praha-Ruzyně|Letiště Praha]] plánuje výstavbu vzletové a přistávací dráhy, která by však letecký provoz přiblížila k hustě obydlenému území. Proti plánu se staví pražské městské části [[Nebušice]], [[Suchdol]], [[Lysolaje]], které se obávají především nárůstu hlukové zátěže. Kritikům výstavby se podařilo úspěšně u [[Nejvyšší správní soud|Nejvyššího správního soudu]] napadnout nezákonnost rozhodování orgánů [[Praha|hlavního města Prahy]] při projednávání územního plánu<ref>[http://www.pronebusice.wz.cz/Dokumenty/2/1_uzemni_plan/06-07-18_Rozsudek_NSS_Z_939-05.pdf rozsudek Ústavního soud ČR ze dne 18.&nbsp;července 2006]</ref>. Zastupitelstvo hl. m. Prahy se následně pokusilo neúspěšně rozsudek správního soudu napadnout stížností u [[Ústavní soud České republiky| Ústavního soudu]], který v rozhodnutí z 28.&nbsp;listopadu [[2006]] stížnost odmítl pro nedostatek legitimace zastupitelstva k jejímu podání a definitivně tak potvrdil nezákonnost postupu při přípravě stavby nové přistávací dráhy<ref>[http://www.pronebusice.wz.cz/Dokumenty/2/1_uzemni_plan/06-11-28ustavni_soud-rozhodnuti.doc text rozhodnutí Ústavního soudu o stížnosti zastupitelstva hl. m. Prahy]</ref> Zastupitelstvo následně přijalo novou změnu územního plánu, který byla opět napadena u Nejvyššího správního soudu a ten podanou kasační stížnost zamítl. Na základě stížnosti Miloše Bělohradského rozhodl Ústavní soud 25. března [[2009]], že se Nejvyšší správní soud musí tímto případem znovu zabývat, protože rozhodl "příliš formalisticky" a "takový postup neshledal senát Ústavního soudu jako ústavně souladný"<ref>[http://ekonomika.ihned.cz/c1-36403280-ustavni-soud-rozhodl-plan-kvuli-nove-ranveji-v-ruzyni-se-musi-prezkoumat Ústavní soud rozhodl: Plán kvůli nové ranveji v Ruzyni se musí přezkoumat]</ref>. === Hliníkárna NEMAK v Havrani u Mostu === Od roku [[2001]] poskytoval EPS bezplatnou právní pomoc rodině sedláka Jana Rajtera v jejím sporu o plánu na stavbou továrny firmy [[Nemak Czech Republic]], s.r.o.. V průběhu 5 let bylo podáno více než 260 právních podání, včetně mnoha odvolání a rozkladů, desítek žalob a [[kasačních stížnost|kasačních stížností]], návrhu na vyhlášení místního referenda, podnětu k veřejnému ochránci práv, či trestních oznámení. Více než 3 roky státní orgány ani soudy nebraly námitky a žaloby v potaz a nevyhověly jim. Až v polovině roku [[2004]] dal Nejvyšší správní soud zapravdu většině námitek EPS a zrušil mnohá rozhodnutí Krajského soudu v [[Ústí nad Labem]], který následně zrušil některá nezákonně vydaná povolení pro firmu Nemak a průmyslovou zónu Joseph. Nakonec [[Most (město)|město Most]] nabídlo rodině Rajterů odkup části pozemků ležících v bezprostředním sousedství továrny, což by rodině umožnilo odstěhovat se z lokality Odkup pozemků podpořila česká vláda usnesením č. 550/II/11 z 10. 5. 2006, kterým odsouhlasila uvolnění takřka 250 milionů z výnosů privatizace jako příspěvek městu Most na rozšíření zóny Joseph. Smírné řešení sporu tak bylo ukončeno koncem roku [[2006]]. <ref>[http://www.eps.cz/cz2071764pr/pripady/ webové stránky EPS: Hliníkárna NEMAK]</ref> Reitner pak daroval EPS 1 milion korun.<ref>Filip Gregor a Jiří Nezhyba: [http://neviditelnypes.lidovky.cz/polemika-nepravdy-vaclava-vlka-st-dl8-/p_spolecnost.asp?c=A080618_103737_p_spolecnost_wag POLEMIKA: Nepravdy Václava Vlka st.], Neviditelný pes, 19. června 2008</ref> Právník [[Pavel Franc]] za svou práci na této kauze získal v červnu [[2007]] [[Cena Josefa Vavrouška|Cenu Josefa Vavrouška]] za rok [[2006]]. Cyklus fotografií [[Ibra Ibrahimovič|Ibry Ibrahimoviče]] nazvaná „''Příběh sedláka Rajtera – od kolektivizace ke globalizaci''“ získala hlavní cenu a cenu ve své kategorii v soutěži [[Czech Press Photo]] [[2003]]. === Splavnění řeky Labe do Pardubic === [[Ředitelství vodních cest]] (ŘVC) plánuje splavnit [[Labe]] do [[Pardubice|Pardubic]] formou výstavby dvou plavebních kanálů souběžné s hlavním tokem řeky. Jeden z nich má zničit významný krajinný prvek Slavíkovy ostrovy, které je jedním z posledních zachovalých slepých ramen Labe. Stavba by zničila biotopy více než padesáti zvláště chráněných druhů živočichů.<ref>[http://www.eps.cz/cz2054571pr/pripady/ webové stránky EPS: Splavnění řeky Labe do Pardubic]</ref> == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.eps.cz/ webové stránky Ekologického právního servisu] * [http://sedlakjan.cz/ Příběh sedláka Rajtera do kolektivizace ke globalizaci] - speciální webo stránka EPS * [http://www.pohodacez.cz/ Pohoda ČEZ včerejší technologie už dnes] - společná stránka EPS, [[Greenpeace]] a sdružení Kořeny k budoucnosti elektrárny Prunéřov {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Česká ekologická občanská sdružení]]

Návrat na stránku „Ekologický právní servis“.