Benzín

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Gasoline in mason jar.jpg|thumb|230px|Benzín ve sklenici]] '''Benzín''' (též '''benzin''') je [[kapalina]] [[ropa|ropného]] původu používaná hlavně jako [[palivo]] v [[zážehový motor|zážehových]] [[spalovací motor|spalovacích motorech]], ale i jako [[rozpouštědlo]], zejména pro ředění [[nátěrová hmota|nátěrových hmot]]. Skládá se především z [[alifatický uhlovodík|alifatických uhlovodíků]] získávaných [[frakční destilace|frakční destilací]] ropy, s přídavkem [[isooktan]]u nebo [[areny|aromatických uhlovodíků]] [[toluen]]u a [[benzen]]u ke zvýšení [[oktanové číslo|oktanového čísla]]. Běžně se přidávají také malá množství různých aditiv, například pro zlepšení [[výkon]]u motorů a snížení škodlivých [[emise (ekologie)|emisí]]. Některé směsi mohou obsahovat významné množství [[ethanol]]u jakožto částečně alternativního paliva. == Vlastnosti a výroba == [[Soubor:Pastoriza, Arteixo Galiza 09.jpg|thumb|230px|Benzin se vyrábí v [[Ropná rafinerie|ropných rafineriích]]]] [[Soubor:Refinery of Slovnaft, view from Nový most viewpoint in Bratislava, Bratislava II District.jpg|thumb|230px|[[Ropná rafinerie|Rafinérie]] Slovnaftu v Bratislavě]] [[Soubor:Nodding donkey.jpg|thumb|230px|Pumpa pro těžbu ropy v USA]] [[Soubor:Gulf Offshore Platform.jpg|thumb|230px|[[Ropná plošina]] v [[Mexický záliv|Mexickém zálivu]]]] Benzin se vyrábí v ropných rafineriích. Materiál, který se získá oddělením ze surové ropy [[destilace|destilací]], nazývaný „panenský“ nebo přímý benzin (přímý ropný destilát), nesplňuje požadavky pro moderní motory (zvláště [[oktanové číslo]]), používá se jako součást směsi. Základ typického benzinu je tvořen [[uhlovodík]]y se čtyřmi až dvanácti [[atom]]y [[uhlík]]u v [[molekula|molekule]].<ref>{{Citace monografie | příjmení= Collins | jméno= Chris | titul= Implementing Phytoremediation of Petroleum Hydrocarbons | strany= 100 |series= Methods in Biotechnology | ročník= 23 | rok= 2007 | vydavatel= Humana Press | isbn= 1588295419 }}</ref> Mnoho uhlovodíků se považuje za nebezpečné látky a podléhá proto regulaci. [[Bezpečnostní list]] bezolovnatého benzinu ukazuje nejméně patnáct nebezpečných chemikálií v různých množstvích - včetně [[benzen]]u (až 5 % objemově), [[toluen]]u (až 35 %), [[naftalen]]u (až 1 %), [[1,2,4-trimethylbenzen|trimethylbenzenu]] (až 7 %), [[MTBE]] (v některých státech až 18 %) a asi deseti dalších.<ref>[http://firstfuelbank.com/msds/Tesoro.pdf Material safety data sheet] Tesoro Petroleum Companies, Inc., U.S., 8 February 2003</ref> Každá ze složek, které se při výrobě benzinu mísí dohromady, má jiné charakteristiky. Mezi důležité složky patří: * '''reformát''' - vyrábí se v [[katalytický reformátor|katalytickém reformátoru]], má vysoké oktanové číslo, vysoký obsah [[areny|arenů]] a málo [[alkeny|alkenů]] * '''katalyticky krakovaný benzin''' nebo '''katalyticky krakovaná nafta''' - vyrábí se v [[fluidní katalytické krakování|katalytickém krakeru]], má menší okanové číslo, vysoký obsah alkenů a mírný obsah arenů * '''hydrokrakát''' (těžký, střední a lehký) - vyrábí se v [[hydrokraker]]u, má střední až nízké oktanové číslo a mírný obsah aromatických uhlovodíků * '''panenský čili přímý naftový destilát''' - destiluje se přímo ze surové ropy, má nízké oktanové číslo, nízký obsah arenů (v závislosti na složení surové ropy), obsahuje určité množství naftenů ([[cykloalkan]]ů) a žádné olefiny (alkeny) * '''alkylát''' - vyrábí se v [[alkylace|alkylační]] jednotce, má vysoké oktanové číslo a jedná se o čisté alkany, především s rozvětvenými řetězci * '''izomerát''' (různých názvů) - získává se izomerizací [[pentan]]u a [[hexan]]u v lehkém přímém destilátu, s cílem získat vysokooktanové [[izomer]]y. (Uvedené termíny se používají v naftařské hantýrce. Přesná terminologie se liší podle rafinerie a státu.) Celkově je typický benzin především směsí parafinů (alkanů), naftenů (cykloalkanů) a olefinů (alkenů). Přesné poměry závisí na: * rafinerii, která benzin vyrábí; různé rafinerie mají různé výrobní jednotky * surové ropě použité pro výrobu * cílové třídě benzinu, zvláště oktanovém čísle. V současné době mnoho zemí určuje limity celkového obsahu arenů (zvláště benzenu) a alkenů. Takové regulace vedly k preferenci vysokooktanových alkanových složek, například alkylátů, a nutí rafinerie přidávat procesní jednotky je snižování obsahu benzenu. Benzin může obsahovat i další [[organická sloučenina|organické sloučeniny]], například [[ether]]y (přidávané úmyslně), a malá množství různých kontaminantů, zejména sloučenin [[síra|síry]], například [[disulfid]]ů a [[thiofen]]ů. Některé kontaminanty, hlavně [[thiol]]y a [[sulfan]], se musí odstraňovat, protože způsobují [[koroze|korozi]] motorů. Sloučeniny síry se obvykle odstraňují převodem na sulfan, které lze poté transformovat na [[chemický prvek|elementární]] síru pomocí [[Clausův proces|Clausova procesu]]. === Hustota === [[Hustota]] benzinu se pohybuje od 0,71 do 0,77 g/cm³, přičemž vyšší hustota značí větší podíl arenů.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Lead-Free Gasoline Material Safety Data Sheet | autor = Bell Fuels | vydavatel = [[NOAA]] | url = http://www.sefsc.noaa.gov/HTMLdocs/Gasoline.htm | datum přístupu = 6 July 2008}}</ref> Benzin plave na [[voda|vodě]]; vodu proto nelze použít k [[hašení]] benzinového [[oheň|ohně]], není-li rozprašována ve formě jemné [[mlha|mlhy]]. === Těkavost === Benzin je [[těkavost|těkavější]] než [[motorová nafta|nafta]] nebo [[letecké palivo|letecká paliva]], a to nejen kvůli hlavním složkám, ale i kvůli přidávaným aditivům. Závěrečné ovládání těkavosti se často provádí přidáváním [[butan]]u. Pro zjištění těkavosti se používá měření [[Reidův tlak par|Reidova tlaku par]] (RVP). Požadovaná těkavost závisí na okolní teplotě: v horkém podnebí se používají složky s vyšší [[molární hmotnost]]í a tedy s nižší těkavostí. V chladném prostředí vede příliš nízká těkavost k problémům se startováním motorů. Naopak v horku působí nadměrná těkavost problémy tím, že se palivo vypařuje již v potrubí a může zabránit [[palivové čerpadlo|podávacímu čerpadlu]] v jeho účinném čerpání. (Toto nastává hlavně u čerpadel, která jsou poháněna přímo od motoru a nemají návratové potrubí. U motorů se [[vstřikování paliva|vstřikováním paliva]] je třeba, aby mělo palivo dostatečný tlak. Protože při startování jsou otáčky velmi malé, používají se u těchto vozidel elektrická čerpadla umístěná na palivové nádrži a palivo může současně chladit čerpadlo. Regulace tlaku se dosahuje návratem nevyužitého paliva zpět do nádrže. U takových vozidel proto problém s předčasným vypařováním paliva prakticky nikdy nenastává.) V [[USA]] je těkavost v centrech velkých měst regulována, aby se omezily emise nespálených uhlovodíků. Ve velkých městech je povinný tzv. reformulovaný benzin, který je kromě jiného méně náchylný na vypařování. V [[Austrálie|Austrálii]] jsou limity na těkavost benzinu v létě omezovány vládami jednotlivých států (mohou se vzájemně lišit). Mnoho zemí má prostě letní, zimní a případně přechodné limity. Standardy pro těkavost mohou být uvolněny (takže se může do atmosféry vypařit větší množství složek benzinu) během nouzových situací, kdy je benzinu nedostatek. Například [[31. srpen|31. srpna]] [[2005]] bylo kvůli [[hurikán Katrina|hurikánu Katrina]] ve Spojených státech povoleno prodávat v některých městských oblastech nereformovaný benzin, což efektivně umožnilo brzy přejít z letního na zimní benzin. Podle [[Stephen L. Johnson|Stephena L. Johnsona]] z [[EPA]] platil tento krok s účinností od [[15. září]] 2005.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Week 1: Nationwide fuel waiver issued to bolster fuel supplies | edice = Response to 2005 Hurricanes | datum vydání = 31 August 2005 | url = http://www.epa.gov/katrina/activities/week1.html#aug31johnson | vydavatel = [[U.S. Environmental Protection Agency]]}}</ref> Kromě snižování těkavosti paliva pro omezování emisí nespálených uhlovodíků existují a používají se i jiné způsoby. Všechna vozidla prodávaná v USA (přinejmenším od 80. let 20. století, ale pravděpodobně již od 70. let nebo dříve) musí mít palivový systém uzpůsoben tak, že v době, kdy motor neběží, zachycuje rozpínající se páry paliva z nádrže v zásobníku s [[dřevěné uhlí|dřevěným uhlím]]. Poté za běhu motoru (obvykle až po dosažení normální pracovní teploty) uvolňuje zachycené páry (přes "čisticí ventil") do [[sací potrubí|sacího potrubí]], aby byly spáleny v motoru. Systém musí mít také utěsněný uzávěr nádrže bránící vypařování plnicím hrdlem. Moderní vozidla s diagnostickým systémem [[OBD-II]] indikují jako poruchový stav, pokud uzávěr chybí nebo nedostatečně těsní (obecným účelem tohoto indikátoru je vyjádření, že kterákoli část systému pro omezení emisí nepracuje správně). === Oktanové číslo === {{Hlavní článek|Oktanové číslo}} [[Soubor:Gas Prices in Buenos Aires.jpg|thumb|230px|V [[Buenos Aires]] je benzín mnohem lacinější než v [[Evropa|Evropě]]&nbsp;!&nbsp; (2011)]] Důležitou charakteristikou benzinu je jeho [[oktanové číslo]], které označuje, jak je benzin odolný proti předčasnému [[detonace|detonačnímu]] zážehu (tzv. klepání motoru). Normálním typem spalování v motoru je [[deflagrace]]. Oktanové číslo se měří podle směsi 2,2,4-trimethylpentanu ([[isooktan]], [[izomer]] [[oktan]]u) a n-[[heptan]]u. Existuje řada různých konvencí pro vyjadřování oktanového čísla; proto stejné palivo může být označováno různými čísly, podle použitého systému. Například v [[Česká republika|Česku]] se používá ''výzkumná metoda'' a ''motorová metoda''; oktanové číslo zjištěné motorovou metodou bývá nižší.<ref>[http://news.auto.cz/technika/oktanove-cislo.html Slovník pojmů na Auto.cz: oktanové číslo]</ref> Oktanové číslo nabylo důležitosti při hledání způsobu zvýšení výkonu u [[letecký motor|leteckých motorů]] koncem 30. a ve 40. letech 20. století. Vyšší oktanové číslo umožňuje použít vyšší [[kompresní poměr]] a dosáhnout tak vyššího výkonu. === Energetický obsah ([[výhřevnost]]) === Benzin obsahuje cca 32 MJ/l, resp. 46,4 MJ/kg energie, tedy jinak vyjádřeno 8,89 kWh/l, resp. 12,9 kWh/kg (pro snazší porovnání s [[elektrická baterie|bateriemi]]). Jedná se o průměrnou hodnotu; různé směsi se mohou lišit, konkrétní energetický obsah se podle EPA liší sezónu od sezónu, mezi různými výrobními sériemi atd., o až 4 % oproti průměru. Z jednoho [[barel]]u surové ropy (cca 160 l) se získá asi 74 litrů benzinu, tedy zhruba 46 % [[objem]]ových procent. Zbývající část ropy jsou další produkty, například [[asfalt]] nebo [[nafta]].<ref>{{Citace elektronické monografie| url = http://www.gravmag.com/oil.html | titul = Oil Industry Statistics from Gibson Consulting | datum přístupu = 31 July 2008}}</ref> ==Aditiva== === Olovo === Směs známá jako benzin, použije-li se ve spalovacím motoru s vysokou kompresí, má tendenci k [[samozápal]]ům ([[detonace|detonacím]], tzv. klepání), které poškozují motor. Časné výzkumy tohoto jevu vedli A. H. Gibson a [[Harry Ricardo]] v [[Anglie|Anglii]] a [[Thomas Midgley]] a Thomas Boyd v USA. Objev, že [[olovo|olovnatá]] aditiva toto chování mění, vedl k širokému přijetí jejich používání ve 20. letech 20. století a tím i k motorům s vyšším kompresním poměrem a vyšším výkonem. Nejpopulárnějším aditivem bylo [[tetraethylolovo]]. Ovšem objev škodlivých účinků olova na životní prostředí a zdraví, a také nekompatibilita olova s [[katalytický konvertor|katalytickými konvertory]], které jsou instalovány skoro na všechny americké automobily od roku [[1975]], znamenaly v 80. letech ústup od jeho používání (tím spíš, že mnohé státy zavedly různé [[spotřební daň|zdanění]] na paliva s olovem a bez něho). Většina států olovnatá paliva zakázala; olovo bylo nahrazeno jinými aditivy. Mezi nejpopulárnější patří aromatické uhlovodíky, [[ether]]y a [[alkohol]]y (obvykle [[ethanol]] nebo [[methanol]]). V USA, kde se olovo přidávalo do benzinu (především pro zvýšení oktanového čísla) od počátku 20. let, byly standardy na odstranění olovnatého benzinu poprvé implementovány v roce [[1973]], z podstatné části kvůli studiím vedeným [[Philip J. Landrigan|Philipem J. Landriganem]]. V roce 1995 tvořila olovnatá paliva již jen 0,6 % celkového prodeje benzinu, resp. méně než 1814 tun olova ročně. Od 1. ledna [[1996]] byl prodej olova pro použití v silničních vozidlech zakázán. Za vlastnictví a používání olovnatého benzinu v běžném silničním vozidle se nyní v USA ukládá [[pokuta]] až 10 000 [[americký dolar|USD]]. Paliva s obsahem olova se však smějí dál prodávat pro použití mimo silnice, například pro [[letadlo|letadla]], [[závodní automobil]]y, [[zemědělský stroj|zemědělské stroje]] a [[lodní motor]]y.<ref>{{cite press release | titul = EPA Takes Final Step in Phaseout of Leaded Gasoline | datum vydání = 29 January 1996 | url = http://www.epa.gov/history/topics/lead/02.htm | vydavatel = [[U.S. Environmental Protection Agency]]}}</ref> Zákaz olovnatých paliv zabránil uvolnění tisíců tun olova z automobilů do [[ovzduší]]. Podobné zákazy v různých zemích vedly ke snížení hladiny olova v [[krev|krvi]] lidí.<ref>{{Citace periodika | titul = Blood Lead Secular Trend in a Cohort of Children in Mexico City (1987–2002) | autor = Lourdes Schnaas, Stephen J. Rothenberg, María-Fernanda Flores, Sandra Martínez, Carmen Hernández, Erica Osorio,1 and Estela Perroni | periodikum = [[Environ. Health. Perspect.]] | rok = 2004 | ročník = 112 | číslo = 10 | strany = 1110–1115 | doi = 10.1289/ehp.6636 | url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1247386 | formát = [[Open access (publishing)|Open-access]] full-text reprint | pmid = 15238286}}</ref><ref>{{Citace periodika | periodikum = [[Archives of Environmental Health: An International Journal]] | ročník = 59 | číslo = 4 | rok = 2004 | strany = 182–187 | doi = 10.3200/AEOH.59.4.182-187 | titul = Rapid Drop in Infant Blood Lead Levels during the Transition to Unleaded Gasoline Use in Santiago, Chile | autor = Paulina Pino, Tomás Walter; Manuel J. Oyarzún A3, Matthew J. Burden; Betsy Lozoff}}</ref> Vedlejším účinkem olovnatých aditiv byla ochrana sedel [[ventil (motor)|ventilů]] před [[eroze|erozí]]. Mnoho motorů klasických automobilů muselo být modifikováno, aby byly schopny pracovat na bezolovnatá paliva. Vyrábějí se ovšem i náhrady olova, které jsou k dispozici v obchodech s autodíly, u čerpacích stanic nebo přímo jako součást prodávaného benzinu (v Česku je takové aditivum součástí benzinu Special 91). Tato náhradní aditiva byla vědecky testována a v roce 1999 schválena [[Federace britských klubů historických vozidel|Federací britských klubů historických vozidel]] při britské [[Výzkumná asociace motorového průmyslu|Výzkumné asociaci motorového průmyslu]] (MIRA).<ref>[http://www.fbhvc.co.uk/fuel/index.htm Federation of British Historic Vehicle Clubs<!-- Bot generated title -->]</ref> V některých částech [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], [[Asie]], [[východní Evropa|východní Evropy]] a [[Střední východ|Středního východu]] se olovnatý benzin stále používá. V [[subsaharská Afrika|subsaharské Africe]] byl zakázán od 1. ledna [[2006]]. Stále více zemí navrhlo v blízké budoucnosti olovnatý benzin zakázat. Ovšem v [[Spojené království|Británii]] nyní existuje rostoucí trh pro olovnatý benzin Four Star používaný v historických automobilech a motocyklech. Jediný prodejce, Bayford Group, má oprávnění [[Evropská unie|Evropské unie]] k distribuci olovnatých paliv - tato se prodávají ve vybraných prodejnách po Velké Británii. Nejsou však ve všech [[hrabství]]ch a cena tohoto paliva je zhruba dvakrát vyšší než u bezolovnatého benzinu. === MMT === [[Methylcyklopentadienylmangantrikarbonyl]] (MMT) se používá mnoho let v [[Kanada|Kanadě]] a v poslední době také v [[Austrálie|Austrálii]] ke zvýšení oktanového čísla. Působí i jako ochrana ventilových sedel u starších vozů navržených pro olovnatý benzin. Americké federální zdroje tvrdí, že je MMT podezřelý z toho, že je silně [[jed|toxický]] pro [[nervový systém|nervový]] a [[dýchací systém]],<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Comments of the Gasoline Additive MMT | url = http://www.epa.gov/otaq/regs/fuels/additive/mmt_cmts.htm | datum přístupu = 10 August 2008 }}</ref> a velká kanadská studie navíc zjistila, že MMT narušuje účinnost systémů pro snižování emisí automobilů a vede proto ke vyšším emisím z těchto vozidel.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Final Report: Effects of MMT in Gasoline on Emissions from On-Road Motor Vehicles in Canada | datum vydání = 11 November 2002 | vydavatel = Canadian Vehicle Manufacturers’ Association, and Association of International Automobile Manufacturers of Canada | url = http://cvma.ca/eng/publications/FinalMMTReport.pdf| formát=PDF| datum přístupu=27 April 2009}}</ref> V roce [[1977]] bylo v USA použití MMT zakázáno, dokud [[Ethyl Corporation]] neprokáže, že by používání tohoto aditiva nemohlo vést k selhání systémů snižování emisí u nových vozidel. Jako výsledek tohoto ustanovení zahájila Ethyl Corporation právní bitvu s [[EPA]] a předkládala důkazy, že MMT systémům pro snižování emisí neškodí. V roce [[1995]] rozhodl americký odvolací soud, že EPA překročila své pravomoci a MMT se stal v USA legálním aditivem. MMT nyní vyrábí divize Afton Chemical Corporation společnosti Newmarket Corporation.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Afton Chemical | titul = History of mmt | url = http://www.aftonchemical.com/Products/MMT/History+of+MMT%AE.htm | datum přístupu = 22 February 2008}}</ref> ===Ethanol=== ==== Spojené státy americké ==== V USA se někdy ethanol přidává do benzinu, který se však prodává bez informace o tom, že je ethanol jeho součástí. V několika státech se ethanol přidává povinně minimálně v množství, které je aktuálně 5,9 %. Většina čerpacích stanic má nápis, že palivo může obsahovat až 10 % ethanolu; je to tak záměrně, aby se při případné pozdější změně nemuselo označení měnit. ==== Evropská unie ==== V [[Evropská unie|EU]] lze podle specifikace běžného benzinu přidávat 5 % ethanolu. Diskutuje se o možnosti přidávat až 10 % ethanolu. Většina benzinu prodávaného ve [[Švédsko|Švédsku]] obsahuje 5 - 15 % ethanolu, prodává se však i směs ([[E85]]) obsahující 85 % ethanolu a 15 % benzinu. V Česku se nyní (od 1. června 2010) povinně přidává do benzinu nejméně 4,1 % ethanolu.<ref>{{Citace Sbírky zákonů |typ=Zákon |číslo=86 |rok=2002 |vydání=14. února 2002 |název=o ochraně ovzduší |paragraf=3a |datum přístupu=2010-06-27 }}</ref> ==== Brazílie ==== V [[Brazílie|Brazílii]] vyžaduje Brazilská národní agentura pro benzin, zemní plyn a biopaliva (ANP), aby se do benzinu pro automobilové použití přidávalo 25 % ethanolu. ==== Austrálie ==== Legislativa omezuje použití ethanolu v benzinu na obsah 10 %. Běžně se u hlavních producentů používá označení E10, tato směs je levnější než obyčejný bezolovnatý benzin. Tankovací stojan s touto směsí musí být náležitě označen. === Barviva === {{Hlavní článek|Barvení paliv}} V USA se nejpoužívanější letecký benzin, známý jako 100LL (oktanové číslo 100, nízký obsah olova), barví modře. Červené [[barvivo]] se používá pro označování [[spotřební daň|nezdaněného]] benzinu pro použití v [[zemědělství]]. Ve [[Spojené království|Spojeném království]] se používá červené barvivo pro odlišení běžné [[motorová nafta|motorové nafty]] (často označované jako DERV, česky znamenající ''silniční vozidlo se vznětovým motorem''), která není obarvena, od nafty pro zemědělské a stavební stroje, například [[bagr]]y a [[buldozer]]y. Červená nafta se stále občas používá v těžkotonážní ([[kamion]]ové) dopravě, konkrétně pro samostatné motory pohánějící nakládací [[jeřáb]]. Toto však postupně mizí, protože mnoho takových jeřábů je poháněno již přímo od hlavního motoru. V [[Indie|Indii]], kde jsou běžná olovnatá paliva, se benzin barví červeně. V [[Česká republika|České republice]] je barvení „minerálních olejů“ (mezi které se řadí široká škála kapalných a plynných uhlovodíků a jejich směsí) nařízeno [[zákon]]em č. 353/2003 Sb., o [[spotřební daň|spotřebních daních]],<ref name="barvzakon">{{Citace Sbírky zákonů |typ=Zákon |číslo=353 |rok=2003 |název=o spotřebních daních |paragraf=134a |vydání=[[26. září]] [[2003]] |datum přístupu=2010-07-04 }}</ref> konkrétní podmínky potom definuje [[vyhláška]] č. 61/2007 Sb.<ref name="barvvyhl">{{Citace Sbírky zákonů |typ=Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu |číslo=61 |rok=2007 |název=kterou se stanoví podrobnosti značkování a barvení vybraných minerálních olejů a značkování některých dalších minerálních olejů |paragraf=2 |vydání=[[21. březen|21. března]] [[2007]] |datum přístupu=2010-07-04 }}</ref> Paliva se barví červeně, a to konkrétně barvivem [[Solvent Red 19]] (též ''Solventní červeň 19'' nebo ''Súdánská červeň 7B''). Současně se provádí značkování barvivem [[Solvent Yellow 124]] (''Solventní žluť 124''). Barví a značkují se v zásadě ta paliva (včetně benzinu), která jsou osvobozena od spotřební daně. === Okysličovadla === Do benzinu lze přidávat okysličovadla, látky s obsahem [[kyslík]]u, například [[MTBE]], [[ETBE]] nebo [[ethanol]], a tak snižovat množství [[oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]] a nespáleného paliva ve výfukových plynech. V mnoha oblastech USA je povinné používání takových látek, s cílem snížit množství znečišťujících látek ve vzduchu. Například v jižní [[Kalifornie|Kalifornii]] musí palivo obsahovat 2 % hmotnostní kyslíku, což odpovídá 5,6 % ethanolu v benzinu. Výsledné palivo se často označuje jako ''reformulovaný benzin'' (RFG) nebo ''okysličený benzin''. Federální požadavek, že RFG musí obsahovat kyslík, byl [[6. květen|6. května]] [[2006]] zrušen, protože byl vyvinut reformulovaný benzin, který má snížený obsah těkavých látek a nevyžaduje dodatečné přidávání kyslíku.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.epa.gov/otaq/rfg_regs.htm#usage | titul = Removal of Reformulated Gasoline Oxygen Content Requirement (national) and Revision of Commingling Prohibition to Address Non-0xygenated Reformulated Gasoline (national) | datum vydání = 22 February 2006 | vydavatel = [[U.S. Environmental Protection Agency]]}}</ref> Používání MTBE (methyl-terc-butyletheru) je v některých státech zakazováno kvůli problémům s kontaminaci podzemní vody. Někde, například v Kalifornii, je již MTBE zakázán. Ethanol, a v menší míře ETBE odvozený od ethanolu, jsou běžné substituty MTBE. Protože používaný ethanol bývá vyráběn z [[biomasa|biomasy]], například z [[kukuřice]], [[cukrová třtina|cukrové třtiny]] nebo [[obilí]], označuje se jako [[bioethanol]]. Směs obsahující 10 % ethanolu se označuje jako E10, směs s 85 % ethanolu jako E85. Nejšířeji se ethanol používá v Brazílii, jde se vyrábí z cukrové třtiny. V roce 2004 se v USA vyrobilo, převážně z kukuřice, 13 mil. m³ ethanolu pro použití do paliv. E85 se pomalu stává dostupný po celých Spojených státech, ovšem mnoho z dosud relativně malého počtu stanic nejsou otevřené pro veřejnost.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.eere.energy.gov/afdc/fuels/stations_locator.html | titul = Alternative Fueling Station Locator | vydavatel = [[U.S. Department of Energy]]}}</ref> Použití bioethanolu, ať již přímo nebo nepřímo konverzí na bio-ETBE, je doporučováno ''Směrnicí 2003/30/EC Evropského parlamentu a Rady pro podporu využití biopaliv nebo dalších obnovitelných pohonných látek v dopravě''. Protože však výroba bioethanolu ze [[kvašení|zkvašených]] [[cukr]]ů a [[škrob]]ů zahrnuje [[destilace|destilaci]], běžní obyvatelé většiny [[Evropa|Evropy]] si nemohou legálně vyrábět vlastní bioethanol. === Další aditiva === Benzin prodávaný u čerpacích stanic obsahuje i další aditiva. Jejich cílem je omezit usazování [[uhlík|karbonu]] v motoru, zlepšit [[spalování]] a usnadnit startování v chladném počasí. == Působení na zdraví == [[File:Gasoline-fire.png|thumb|250px|Neřízené spalování benzinu produkuje velké množství [[saze|sazí]].]] Mnoho z nealifatických uhlovodíků přirozeně obsažených v benzinu (zejména [[areny|aromatických]], například [[benzen]]), stejně jako antidetonačních aditiv, je [[karcinogen]]ních. [[IARC]] klasifikuje benzin jako ''možný karcinogen'' (skupina 2B).<ref name="iarc">[http://www.inchem.org/documents/iarc/vol45/45-03.html GASOLINE (Group 2B) - International Agency for Research on Cancer (IARC) - Summaries & Evaluations]</ref> Rozsáhlé nebo dlouhodobé úniky benzinu představují hrozbu pro zdraví lidí a pro [[životní prostředí]], zejména pokud se benzin dostane do veřejného zdroje [[pitná voda|pitné vody]]. Hlavní nebezpečí nespočívá v úniku z vozidel, nýbrž v nehodách přepravních [[cisterna|cisteren]] a v úniku ze zásobních nádrží. Proto je většina (podzemních) nádrží nyní podrobena přísným předpisům, které mají za cíl detekovat případné úniky a předcházet jim. Jedním z takových opatření je například použití [[obětovaná anoda|obětované anody]]. Vzhledem k [[těkavost]]i benzinu je důležité, aby byly zásobní nádrže i nádrže ve vozidlech dobře utěsněny. Vysoká těkavost také znamená, že se benzin může, na rozdíl například od nafty, v horkém počasí snadno vznítit. Pro zajištění toho, aby byl tlak přibližně stejný uvnitř i venku, je třeba vhodné řešení ventilace. Benzin může také nebezpečně [[chemická reakce|reagovat]] s řadou běžných chemikálií. Benzin je jedním ze zdrojů znečišťujících plynů. I benzin, který neobsahuje [[olovo]] ani [[síra|síru]], produkuje do výfukových plynů [[oxid uhličitý]], [[oxidy dusíku]] a [[oxid uhelnatý]]. Navíc nespálený benzin ve výfukových plynech a benzin odpařený z nádrží vede na slunečním světle k tvorbě [[fotochemický smog|fotochemického smogu]]. Přídavek ethanolu zvyšuje těkavost benzinu. Zneužívání benzinu jako inhalační [[droga|drogy]] může poškodit zdraví. Většina lidí cítí již koncentraci 0,25 ppm (0,000 025 %). Čichání benzinu je pro mnoho lidí běžným způsob k navození stavu omámení, v některých chudších komunitách a domorodých skupinách v [[USA]], [[Austrálie|Austrálii]], [[Kanada|Kanadě]], na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] a některých [[Tichý oceán|tichomořských]] [[ostrov]]ech se stalo přímo epidemií.<ref>[http://www.abc.net.au/health/library/stories/2005/11/24/1831506.htm Petrol Sniffing Fact File] Sheree Cairney, www.abc.net.au, Published 24/11/2005. Retrieved 13 October 2007, a modified version of [http://www.abc.net.au/health/library/petrol_ff.htm the original article], now archived [http://web.archive.org/web/20070615215918/http://www.abc.net.au/health/library/petrol_ff.htm]</ref> Proto byl v australské rafinerii firmy [[BP]] ve městě [[Kwinana]] vyvinut benzin [[Opal (palivo)|Opal]] obsahující jen 5 % aromatických uhlovodíků (namísto obvyklých 25 %), který omezuje účinky inhalace.<ref>[http://www.bp.com/genericarticle.do?categoryId=9012769&contentId=7024904 Fuel technology] www.bp.com. Retrieved 8 June 2007.</ref> Jako jiné [[alkany]], benzin hoří v omezeném rozsahu své plynné fáze, což společně s jeho těkavostí znamená, že je velmi nebezpečný v přítomnosti zdrojů zapálení. Dolní [[mez výbušnosti]] je 1,4 % objemových, horní limit 7,6 %. Koncentrace pod 1,4 % par benzinu ve vzduchu je příliš chudá a nezapálí se. Naopak koncentrace nad 7,6 % je příliš bohatá a též se nezapálí. Ovšem páry benzinu se rychle mísí se vzduchem a rychle se rozptylují do prostoru. K mnoha nehodám s benzinem došlo při pokusu zapálit oheň; namísto toho, aby benzin pomohl zapálit příslušné palivo, část se ho velmi rychle vypaří a smísí se se vzduchem. Při následné snaze zapálit oheň se páry prudce vznítí do podoby ohnivé koule, která neopatrného člověka pohltí. Páry jsou navíc těžší než vzduch a mají tendenci se hromadit například v montážních jámách v [[garáž]]ích. == Stabilita == Kvalitní benzin by měl být stabilní prakticky po libovolně dlouhou dobu, pokud se správně skladuje. Takové skladování má být ve vzduchotěsné nádobě, aby se zamezilo [[oxidace|oxidaci]] a pronikání [[Vodní pára|vodní páry]]. Skladovat se má při stabilní nízké teplotě, aby nemohlo dojít k úniku vlivem tepelné roztažnosti. Pokud se benzin neskladuje správně, postupem času může gumovatět a tvořit [[sraženina|sraženiny]]. Může k tomu při dlouhém odstavení vozidla docházet v nádrži, potrubí nebo v [[karburátor]]u či součástech vstřikovacího systému; pak je problém nastartovat motor. Ovšem při návratu k běžnému provozu vozidla by se měly vzniklé nánosy nakonec vyčistit proudem čerstvého benzinu. K prodlužování životnosti paliva, které není nebo nemůže být správně skladováno, lze používat [[stabilizátor paliva|stabilizátory]]. Běžně se pro lepší startování používají u malých motorů, například v [[travní sekačka|travních sekačkách]] a [[traktor]]ech. Doporučuje se ponechávat nádrže a kanystry naplněné více než z poloviny, dobře uzavřené proti kontaktu se [[vzduch]]em, chráněné před vysokými teplotami.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.alpharubicon.com/altenergy/gasstoretg.htm| titul=Fuel storage practices}}</ref>, před odstavením nechat běžet motor deset minut (aby se stabilizátor dostal do všech součástí palivového systému) a v pravidelných intervalech motor nastartovat (aby se odstranilo odstáté palivo z karburátoru).<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.perr.com/tip1.html| titul=PER Notebook}}</ref> Gumovité, lepivé [[pryskyřice|pryskyřičnaté]] usazeniny vznikají oxidativní degradací benzinu. Této degradaci lze zabránit používáním [[antioxidant]]ů, například [[fenylendiamin]]ů, [[alkylendiamin]]ů ([[diethylentriamin]]u, [[triethylentetramin]]u atd.) a [[alkylamin]]ů ([[diethylamin]]u, [[tributylamin]]u, [[ethylamin]]u). Mezi další užitečná aditivat patří inhibitory gumovatění, například ''N''-substituované [[alkylaminofenol]]y, a stabilizátory barev, například [[N-(2-aminethyl)piperazin|''N''-(2-aminethyl)piperazin]], [[N,N-diethylhydroxylamin|''N'',''N''-diethylhydroxylamin]] a [[triethylenetetramin]].<ref name=EP0534668>{{patent|EP|0534668|Stabilization of gasoline mixtures}}</ref> Zlepšení rafinačních technik obecně snížilo závislost na [[katalytické krakování|katalyticky]] nebo [[tepelné krakování|tepelně krakovaných]] látkách nejnáchylnějších na oxidaci.<ref>{{patent|US|3994698| Gasoline additive concentrate composition}}</ref> Benzin obsahující [[kyselina|kyselé]] kontaminanty, například [[kyselina naftenová|kyselinu naftenovou]], lze ošetřit aditivy včetně silně [[Zásaditost|zásaditých]] organických [[amin]]ů, například [[N,N-diethylhydroxylamin]]u; chrání se tak kovy proti [[koroze|korozi]] a antioxidační aditiva před rozkladem působením kyselin. Uhlovodíky s [[bromové číslo|bromovým číslem]] 10 a více lze chránit kombinací neblokovaných nebo částečně blokovaných [[fenoly|fenolů]] a silných aminových zásad rozpustných v olejích (např. [[monoethanolamin]], ''N''-(2-aminoethyl)piperazin, [[cyklohexylamin]], [[1,3-cyklohexan-bis(methylamin)]], 2,5-[[dimethylanilin]], 2,6-dimethylanilin, [[diethylenetriamin]] nebo [[triethylenetetramin]].<ref name=EP0534668 /> „Odstátý“ benzin lze detekovat [[kolorimetrie|kolorimetrickým]] [[enzym]]atickým testem na [[organický peroxid|organické peroxidy]] produkované oxidací benzinu.<ref>{{patent|AU|2000/72399 A1|Gasoline test kit}}</ref> == Jiná paliva == {{Hlavní článek|Alternativní paliva}} * biopaliva ** [[bionafta]] pro vznětové motory ** [[rostlinný olej]] ** [[Fisher-Tropschova syntéza|Fischer-Tropschova nafta]] z biomasy ** [[biobutanol]] pro zážehové motory ** [[bioethanol]] ** [[biobenzin]] ** [[dřevoplyn]] * [[stlačený vzduch]] * [[vodík]] * [[elektromobil|elektřina]] * fosilní paliva ** [[stlačený zemní plyn|CNG]] (Compressed Natural Gas) - stlačený [[zemní plyn]] ** [[zkapalněný zemní plyn|LNG]] (Liquefied Natural Gas) - zkapalněný zemní plyn ** [[LPG]] (Liquefied Petroleum Gas) - zkapalněná [[propan]]-[[butan]]ová směs ** [[motorová nafta]] == Obchodní záležitosti == Ceny benzínu jsou určovány výstupními cenami rafinérií, k nimž si připočítávají své marže distributoři a prodejci pohonných hmot. Podle vzájemné dohody prodávají všechny rafinérie v [[Evropská unie|Evropské unii]] své produkty za stejnou cenu, stanovovanou na [[komoditní burza|komoditní burze]] v [[Rotterdam]]u. Ve většině zemí světa tvoří větší část z konečné ceny benzínu daně (zejména [[spotřební daň]] a [[daň z přidané hodnoty]]). == Označení v Česku == Od roku [[2001]] je závazné následující označení<ref>http://www.aktivoil.cz/product/benziny.htm</ref>: {| class="wikitable" !Označení ![[Oktanové číslo]] !Poznámka |- | '''Special 91''' | 91 | s náhradou [[olovo|olova]] ([[draslík]]), dříve Special |- | '''Natural 91''' | 91 |dříve Normal |- | '''Natural 95''' | 95 | dříve Super 96 |- | '''Natural 98 plus'''&nbsp; | 98 |dříve například Super Plus 98 |} Benzín s přísadou olova ([[olovnatý benzín]]) se v ČR přestal prodávat 1. ledna 2001. Od tohoto data se prodává pouze tzv. bezolovnatý benzín. V některých státech (včetně Česka, kde je to uloženo zákonem č. 86/2002 Sb. v aktuálním znění) se do pohonného benzinu povinně přidává [[ethanol]] vyráběný z [[biomasa|biomasy]], tzv. [[bioethanol]]. Aktuální ceny benzínu v ČR najdete na serveru http://www.ceskybenzin.cz == Bezpečnost == Benzín je hořlavina citlivá na statickou elektřinu. Pro přenos se musí používat pouze bezpečné nádoby (kanystry) určené pro přenos těchto látek. Není dovoleno používat např. PETláhve a jiné nádoby neurčené pro přenos benzínu. === Související články === * [[Oktanové číslo]] * [[Motorová nafta]] * [[Solventní nafta]] * [[Petrolej]] * [[Thomas Midgley]] * [[Shell Spirit]] == Reference == <references /> {{Fosilní paliva}}{{Commons|Gasoline|Benzín}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Frakce ropy]] [[Kategorie:Paliva]] [[Kategorie:Automobilové chemikálie]] [[Kategorie:Uhlovodíková rozpouštědla]]

Návrat na stránku „Benzín“.