Tel Aviv

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídla světa | jméno = Tel&nbsp;Aviv-Jaffa | orig.jméno = תל־אביב-יפו | foto = File:Tel Aviv Collage 2.JPG | popisek.foto = Zleva doprava: telavivské panorama, [[Azrieli Center]], [[Dizengoffovo náměstí]], [[Jaffská hodinová věž]], telavivské pláže | vlajka = File:Tel Aviv flag.png|border | znak = File:TelAvivEmblem.png | souřadnice = {{Coor|32_04_04_N_34_45_53_E_region:IL-JM_type:city(719900)|32° 04′ 04″ s. š., 34° 45′ 53″ v. d.}} | kontinent = Asie | stát = Izrael | pojem.vyšší.celek=[[Izraelské distrikty|distrikt]] | název.vyšší.celek=[[Telavivský distrikt|Telavivský]] | nad.výš = 34 | loc-map = {{LocMap |Izrael |label=Tel Aviv |position=left |width=150 |lat=32.06 |long=34.76 |float=center |caption= }} | rozloha = 50,6 | obyvatelé = 404&nbsp;300<ref name="CBS2010">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2011 | titul = POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31 XII 2010 | url = http://www.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_15&CYear=2011 | jazyk = anglicky, hebrejsky | datum přístupu = 2011-09-28}}</ref> | rok = 2010 | hustota = 7803,2 (r.2010) | starosta = [[Ron Chuldaj]] | PSČ = 612&nbsp;31 | web = www.tel-aviv.gov.il }} '''Tel&nbsp;Aviv-Jaffa''' ([[hebrejština|hebrejsky]] תֵּל-אָבִיב-יָפוֹ, [[arabština|arabsky]] تل أبيب‎, ''Tal Abīb''), obvykle jen '''Tel&nbsp;Aviv''' (doslova ''Jarní kopec''), je druhé největší [[Seznam měst v Izraeli|izraelské město]] s&nbsp;404&nbsp;400 obyvateli (údaj z&nbsp;konce roku 2010)<ref name="CBS2010"/> považované většinou států světa za hlavní město [[Izrael]]e.<ref name="PČR">[http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-040.pdf Parlament České republiky – Historický kontext a současný vývoj v Palestině (PDF)]</ref> [[Česká republika]] považuje za hlavní město [[Jeruzalém]], avšak [[vyslanec|velvyslanectví]] má, jako většina států, v&nbsp;Tel&nbsp;Avivu.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]] | titul = Izrael: Základní informace o teritoriu | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/blizky_vychod/izrael/index.html | datum přístupu = 2009-2-14 }}</ref> Tel&nbsp;Aviv je zároveň správním centrem [[Telavivský distrikt|Telavivského distriktu]]<ref>České adjektivum je ''telavivský'', viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=telavivský&Hledej=Hledej</ref> a největším a nejlidnatějším městem metropolitní oblasti [[Guš Dan]], ve které k&nbsp;roku 2007 žilo 3,15&nbsp;milionu obyvatel.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Localities, Population and Density per km²., by Metropolitan Area and Selected Localities | url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st02_15.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky, hebrejsky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Město leží na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] na ploše 51,8&nbsp;km². Město bylo založeno roku [[1909]] na předměstí tou dobou převážně [[Arabové|arabského]] starobylého přístavního města [[Jaffa]] (hebrejsky יָפוֹ, ''Jafo''). Růst Tel Avivu však Jaffu v&nbsp;krátké době zastínil. Ke sjednocení obou měst došlo v&nbsp;roce 1950. Až do roku [[1949]] byl Tel&nbsp;Aviv hlavním městem Izraele, kdy izraelští představitelé rozhodli přesunout hlavní město státu z&nbsp;Tel&nbsp;Avivu do [[Jeruzalém]]a. Většina států světa tento krok neuznala a dodnes považují za hlavní město Tel&nbsp;Aviv.<ref name="PČR"/> Část Tel Avivu zvaná [[Bílé Město]], kde je největší soubor modernistických budov na světě, byla roku 2003 zapsána na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]].<ref name="Bílé Město-UNESCO">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[UNESCO]] | titul = Bílé Město | url = http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/1096.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref><ref name="Bílé Město-The Times">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Strimpel | jméno = Joe | vydavatel = The Times | titul = Hip and happening in Tel&nbsp;Aviv | url = http://travel.timesonline.co.uk/tol/life_and_style/travel/holiday_type/breaks/article3370349.ece | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Tel&nbsp;Aviv je ekonomickým a kulturním centrem Izraele. Sídlí zde [[Telavivská burza cenných papírů]] a mnoho firem i výzkumných a vývojových center.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Wired | titul = New Economy: Silicon Wadi | url = http://www.wired.com/techbiz/media/news/1998/04/11669 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Mezi atraktivity města patří pláže, kavárny, obchodně-zábavní centra a památky, díky nimž je oblíbeným cílem turistů.<ref name="Independent">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = The Independent | titul = An ugly scrap at Heathrow for the 'best-looking kid on the block' | url = http://www.independent.co.uk/news/business/analysis-and-features/an-ugly-scrap-at-heathrow-for-the-bestlooking-kid-on-the-block-802459.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Podle průzkumu společnosti [[Mercer (konzultační společnost)|Mercer]] z&nbsp;roku 2008 se jedná o&nbsp;nejdražší město [[Blízký východ|Blízkého východu]] a 14.&nbsp;nejdražší město světa.<ref name="mercer">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Mercer Human Resource Consulting | titul = Cost of living top 50 cities | url = http://www.mercer.com/costofliving | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> == Název == Název města byl z&nbsp;mnoha různých návrhů (např. Herzlija) vybrán roku 1910. Hebrejský název byl zvolen v&nbsp;duchu ideje obnovy starověké židovské domoviny. Tel&nbsp;Aviv je složenina hebrejských slov ''[[Tel]]'' (pahorek a typ blízkovýchodní [[archeologická lokalita|archeologické lokality]]) a ''Aviv'' (hebrejsky „jaro,“ symbolizuje obnovení).<ref name="JVL-Tel-Aviv1">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Jewish Virtual Library | titul = Tel&nbsp;Aviv | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/vie/Telaviv.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-10}}</ref> Doslova tak znamená „Jarní pahorek.“ Jméno města je rovněž hebrejským titulem knihy [[Theodor Herzl|Theodora Herzla]] Staronová země (''Altneuland''), kterou z&nbsp;němčiny přeložil polský [[sionismus|sionistický]] vůdce [[Nachum Sokolov]]. Ten se nechal inspirovat veršem z&nbsp;[[Ezechiel|Ezechielova]] proroctví: {{Citát|''Tak jsem přišel do Tel Abíbu k přesídlencům usazeným u průplavu Kebaru, k těm totiž, kteří tam byli usazeni, a seděl jsem tam po sedm dní a vzbuzoval mezi nimi úděs.''| [[Kniha Ezechiel]] 3:15<ref>{{Citát bible|Ez|3|15||}}</ref>|200}} Teorie o&nbsp;původů jména ''Jaffa'' nebo ''Jafo'' se různí. Někteří se domnívají, že se jedná o&nbsp;odvozeninu ze slov ''jafa'' nebo ''jofi'', což v&nbsp;hebrejštině znamená „krásný“. Podle další tradice je název města odvozen od [[Noe]]mova syna [[Jáfet]]a, který město údajně založil.<ref name="čeřovský-176-177">{{Citace monografie | příjmení = Čeřovský | jméno = Jan a kolektiv | titul = Izrael a palestinská území | vydavatel = Olympia | místo = Praha | rok = 1999 | isbn = 80-7033-541-6 | strany = 176-177 }} [Dále jen: ''Izrael a palestinská území.'']</ref> == Dějiny == === Jaffa === [[Soubor:MarktJaffaGustavBauernfeind1887.jpg|thumb|left|Gustav Bauernfeind, ''Trh v Jaffě'' (1887)]] [[Soubor:Saladin_attacks_Jaffa_crusades.jpg|thumb|Saladin útočí na křižáky v Jaffě, středověký rukopis]] [[Jaffa]] je starobylé přístavní město, považované za jedno z&nbsp;nejstarších měst na světě.<ref name="čeřovský-176-177"/><ref name="haaretz-arch-dic"> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Haaretz]] | titul = Archaeological discoveries may prove barrier to Jaffa port rejuvenation | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/944906.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-08-31}}</ref> Zdejší přírodní přístav je využíván již od [[Doba bronzová|doby bronzové]]<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Telavivská univerzita]] | titul = Excavations at Ancient Jaffa (Joppa) | url = http://www.tau.ac.il/humanities/archaeology/projects/proj_jaffa.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-13}}</ref> a je rovněž zmíněn ve staroegyptských dopisech z&nbsp;roku 1470&nbsp;př.&nbsp;n.&nbsp;l., oslavujících jeho dobytí faraonem [[Thutmose III.|Thutmosem III.]]<ref name="čeřovský-176-177"/> O Jaffě je možné nalézt několik zmínek v&nbsp;[[Bible|Bibli]]. Je zde zmíněna jako přístav, ze kterého [[Jonáš (prorok)|Jonáš]] uprchl do Taríše,<ref>{{Citát bible|Jon|1|3||}}</ref> jako hranice území kmene Dan<ref>{{Citát bible|Joz|19|40||48}}</ref> a jako přístav, do něhož bylo z&nbsp;libanonského Tyru dopravováno cedrové dřevo pro stavbu [[Šalomounův chrám|Šalamounova chrámu]].<ref name="čeřovský-176-177"/><ref>{{Citát bible|2Pa|2|15||}}</ref> Město zůstalo v&nbsp;židovských rukách i&nbsp;po rozdělení [[Izraelské království|Izraelského království]]. [[Soubor:Antoine-Jean Gros - Bonaparte visitant les pestiférés de Jaffa.jpg|thumb|left|Antoine-Jean Gros: ''Napoleon mezi malomocnými v Jaffě'', 1804]] Jaffu roku [[1100]] po [[první křížová výprava|první křížové výpravě]] dobyl [[Godefroy z Bouillonu|Godefroy z&nbsp;Bouillonu]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Runciman | jméno = Steven | rok = 1954 | titul = A History of the Crusades Vol 1: The First Crusade | vydavatel = Penguin | místo = Londýn | isbn = 978-0-14-013706-4 | strany = 282, 308}}</ref> V&nbsp;[[Hrabství Jaffa a Askalon|Jaffském hrabství]] měla výsadní postavení coby hlavní zásobovací cesta [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Runciman | jméno = Steven | rok = 1954 | titul = A History of the Crusades Vol 2: The Kingdom of Jerusalem | vydavatel = Penguin | místo = Londýn | isbn = 978-0-140-13704-0 | strany = 191-192}}</ref> V&nbsp;roce 1192 byla nakrátko obsazena [[Saladin]]em, ale záhy ji král [[Richard I. Lví srdce|Richard Lví srdce]] dobyl zpět.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Runciman | jméno = Steven | rok = 1954 | titul = A History of the Crusades Vol 3: The Kingdom of Acre | vydavatel = Penguin | místo = Londýn | isbn = 978-0-140-13705-7 | strany = 70–71, 186, 324}}</ref> V&nbsp;16.&nbsp;století byla dobyta [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a administrativně poté spadala pod [[Sandžak (administrativní jednotka)|sandžak]] Gaza.<ref name="Kark-Ruth">{{Citace monografie | příjmení = Kark | jméno = Ruth | rok = 1990 | titul = Jaffa: A City in Evolution 1799–1917 | vydavatel = Jad Jicchak Ben-Cvi | místo = Jeruzalém | isbn = 978-9652170651 | strany = 8-10}} [Dále jen: ''Jaffa: A City in Evolution 1799–1917.'']</ref> V&nbsp;roce 1799 město dobyl Napoleon Bonaparte a jeho vojáci povraždili většinu obyvatel.<ref name="Kark-Ruth"/> Přeživší zanedlouho velmi zdecimovala morová epidemie.<ref name="Kark-Ruth"/> Do založení Tel&nbsp;Avivu a začátku [[Britský mandát Palestina|britského mandátu]] měla Jaffa nejvyspělejší finanční, bankovní, rybářský a zemědělský průmysl v&nbsp;[[Palestina|Palestině]].<ref name="Kark-Ruth-262">''Jaffa: A City in Evolution 1799–1917.'' S. 262</ref> Zdejší továrny se specializovaly na výrobu cigaret, cementu, dlažby, střešních tašek, železných odlitků, zpracování bavlny, dále na výrobu ručně dělaných koberců, kožených produktů, dřevěných beden pro jaffské pomeranče, textilu, tiskovin a knih.<ref name="Kark-Ruth-262"/> Mezi roky 1800 až 1870 byla Jaffa chráněna opevněním, které bylo poté v&nbsp;důsledku expanze města strženo.<ref name="haaretz-arch-dic"/> 2,5&nbsp;metru vysoká zeď u&nbsp;moře byla zbořena až ve 30.&nbsp;letech 20.&nbsp;století během renovace přístavu.<ref name="haaretz-arch-dic"/> V&nbsp;60.&nbsp;letech 19.&nbsp;století se k malé [[Sfaradim|sefardské komunitě]] žijící ve městě připojili Židé z&nbsp;[[Maroko|Maroka]] a malá skupinka [[Aškenázové|aškenázských Židů]]. === Rozvoj města === [[Soubor:TelAviv-Founding.jpg|thumb|Aukce prvních pozemků (1909)]] Další expanze byla možná díky [[Alija#Druhá Alija (1904 - 1913)|druhé aliji]] a německým a polským Židům, kteří do Tel Avivu přišli.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Paulík | jméno = Ivo | titul = Izrael | vydavatel = Freytag & Berndt | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = 978-80-7316-202-3 | strany = 126 }}</ref> V&nbsp;roce 1906 se někteří Židé, zčásti obyvatelé Jaffy, rozhodli vybudovat nové zahradní předměstí.<ref name="JVL-FromSpringHill">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Jewish Virtual Library | titul = From Spring Hill to Independence | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Society_&_Culture/geo/tahist.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-13}}</ref> Sdružili se ve spolku ''Achuzat Bajit'' (doslova „Usedlost“), jehož cílem bylo vybudovat ''„židovské městské rezidenční centrum s&nbsp;kvalitním životním prostředím, navržené podle pravidel estetiky a moderní hygieny.“''<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Zionism Israel | titul = Ahuzat Bayit | url = http://www.zionism-israel.com/dic/Ahuzat_Bayit.htm | datum přístupu = 2009-1-30 | jazyk = anglicky }}</ref> V&nbsp;roce 1908 zakoupili severovýchodně od Jaffy celkem 5&nbsp;[[hektar]]ů dun, které rozdělili na šedesát parcel. Jedním z členů byl pozdější první telavivský starosta [[Me'ir Dizengoff]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Židovská agentura]] | titul = Dizengoff, Meir | url = http://www.jewishagency.org/JewishAgency/English/Jewish+Education/Compelling+Content/Eye+on+Israel/Gallery+of+People+%28Biographies%29/Dizengoff+Meir.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-13}}</ref> Pozemky byly rozděleny v&nbsp;loterii a stavební podnik ''Nachalat Binjamin'' zahájil výstavbu.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> Za rok byly hotovy ulice Herzlova, Achada Ha'Am, Judy Haleviho, Lilienblumova a Rotschildova; v provozu byl vodovodní systém a stálo prvních 66&nbsp;domů.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> Na konci Herzlovy ulice byl vybrán pozemek pro výstavbu Hebrejské střední školy Herzlija, která byla původně roku 1906 založena v&nbsp;Jaffě.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> 21.&nbsp;května 1910 byl nově budovanému městu vybrán název Tel Aviv.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> Podle plánu se Tel Aviv stavěl v&nbsp;evropském stylu se širokými ulicemi a [[bulvár]]y jako rezidenční zahradní předměstí Jaffy.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bernthal | jméno = Ron | vydavatel = Travel Writer's Magazine | titul = The White City: Tel&nbsp;Aviv And Its Bauhaus Tradition | url = http://www.travelwritersmagazine.com/RonBernthal/tel-aviv-and-its-bauhaus-tradition.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-13}}</ref> V&nbsp;roce 1914 dosahovala rozloha Tel&nbsp;Avivu již více než 100&nbsp;hektarů a zahrnovala několik nových čtvrtí.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> Růst však se zastavil roku 1917 poté, co osmanské úřady vyhnaly Židy z&nbsp;Jaffy.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> === Britský mandát Palestina === [[Soubor:UN Partition Plan For Palestine 1947-cs.png|thumb|upright 1.2|Tel&nbsp;Aviv a Jaffa na mapě znázorňující [[Plán OSN na rozdělení Palestiny]]]] Během [[Britský mandát Palestina|britského mandátu]] mezi Židy a Araby rostlo nepřátelství a nevraživost. 1.&nbsp;května [[1921]] došlo k&nbsp;[[Povstání v Jaffě|povstání v&nbsp;Jaffě]], při němž dav Arabů povraždil desítky Židů. V důsledku vlny násilí odešlo mnoho Židů do Tel Avivu, jehož populace tak během pěti let (1920–1925) vzrostla z&nbsp;2000 na 34&nbsp;000.<ref name="poptable-CBS">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Table 3. - Population of localities numbering over 1,000 residents and other rural population | url = http://www.cbs.gov.il/population/new_2009/table3.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky, hebrejsky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref><ref name="Bílé Město-UNESCO"/> V&nbsp;Tel&nbsp;Avivu vznikaly nové firmy, což mělo za následek pokles významu Jaffy jako obchodního centra.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> V&nbsp;roce 1925 [[Patrick Geddes]] navrhl městské radě plán rozvoje města, který byl poté přijat.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Burshtein | jméno = Karen | odkaz na autora = | vydavatel = National Post | titul = A tale of Tel Aviv | url = http://www.nationalpost.com/life/story.html?id=488383 | datum přístupu = 2009-1-30 | jazyk = anglicky }}</ref> Klíčovou myšlenkou byl rozvoj Zahradního města. Za hranice města byla tehdy považována na severu řeka [[Jarkon]] a na východě Ibn Gabirolova ulice. Od té doby byly tyto hranice již mnohonásobně překročeny.<ref name="Wein"/> [[Soubor:Tel Aviv British mailboxes by David Shankbone.jpg|thumb|left|Pozůstatek britského mandátu: tradiční britské poštovní schránky]] Město rostlo i&nbsp;roku 1926, ale v&nbsp;letech 1927 až 1930 nastal útlum v&nbsp;důsledku poklesu ekonomiky.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> Toto období je rovněž charakteristické rozvojem kulturního života, kdy bylo vybudováno [[divadlo Ohel]] a nastálo se zde usadilo [[Ha-Bima|divadlo Habima]] (1931). Status města získal Tel&nbsp;Aviv v&nbsp;roce 1934.<ref>{{Citace monografie | korporace = IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO | titul = Fakta o Izraeli: země a lidé | místo = Jeruzalém | vydavatel = Ahva Press | rok = 1999 | strany = 23 }}</ref> Během [[Alija#Pátá Alija (1930 - 1939)|páté aliji]] populace prudce rostla přílivem Židů z&nbsp;[[nacismus|nacistického]] [[Německo|Německa]].<ref name="JVL-FromSpringHill"/> V&nbsp;Tel&nbsp;Avivu v&nbsp;roce 1937 žilo 150&nbsp;000 obyvatel, zatímco v&nbsp;Jaffě 69&nbsp;000 obyvatel. Během následujících dvou let se počet obyvatel zvýšil na 160&nbsp;000, což byla plná třetina veškerého židovského obyvatelstva [[jišuv]]u.<ref name="JVL-FromSpringHill"/> Část nových imigrantů zůstala po vylodění v&nbsp;Jaffě, což ji proměnilo v&nbsp;centrum městského života. Ve druhé polovině třicátých let byl vybudován nový na Jaffě nezávislý [[telavivský přístav]], letiště v&nbsp;[[Lod]]u (dnešní [[Ben Gurionovo mezinárodní letiště|Ben&nbsp;Gurionovo mezinárodní letiště]]) a [[letiště Sde Dov]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Katedra geografie, Hebrejská univerzita | titul = Appendix: Description of Case Studies | url = http://geography.huji.ac.il/emppp/israel%20conflict/envcnf.apn.htm | datum přístupu = 2009-1-30 | jazyk = anglicky }}</ref> Koncem 30. let 20. století byla také u ústí Jarkonu zprovozněna [[elektrárna Reading]]. Ve 30.&nbsp;letech začala stavba telavivského Bílého Města, které je v&nbsp;současnosti na seznamu světových památek UNESCO. Nezanedbatelný vliv tu měli židovští architekti z&nbsp;Německa, kteří přišli během páté aliji. Ti dokázali místním podmínkám přizpůsobit jak architektonický styl [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhausu]], tak i dalších škol, a vytvořili tak zřejmě největší soubor budov mezinárodního stylu na světě.<ref name="Bílé Město-UNESCO"/> V&nbsp;roce 1947 přijalo [[Organizace spojených národů|OSN]] [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|plán na rozdělení Palestiny]]. Podle něj měl Tel&nbsp;Aviv, v&nbsp;němž tou dobou žilo 230&nbsp;000 obyvatel, připadnout židovskému státu. Naopak Jaffa, ve které v&nbsp;roce 1945 žilo 101&nbsp;580 obyvatel, měla připadnout arabskému státu.<ref name="jaffa-pop">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = PalestineRemembered.com | titul = Supplement to a Survey of Palestine | url = http://www.palestineremembered.com/Acre/Maps/Story574.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-13}}</ref> Jaffské obyvatelstvo tvořilo 69&nbsp;900 Arabů (53&nbsp;900 [[muslim]]ů a 16&nbsp;000 [[křesťan]]ů) a 30&nbsp;280 Židů.<ref name="jaffa-pop"/> Arabové však plán na rozdělení odmítli.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čejka | jméno = Marek | rok = 2007 | titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Praha | vydání = 2 | isbn = 978-80-87029-16-9 | strany = 68}} [Dále jen: ''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'']</ref> V&nbsp;letech 1947 a 1948 se napětí na hranici mezi Tel&nbsp;Avivem a Jaffou dále zvyšovalo. Arabští snipeři ostřelovali Židy z&nbsp;[[minaret]]u místní [[mešita|mešity]]. Za to se [[Hagana]] a [[Irgun]] pomstili obléháním Jaffy.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Gilbert | jméno = Martin | rok = 2002 | titul = Izrael: Dějiny | vydavatel = BB Art | místo = Praha | isbn = 80-7257-740-9 | strany = 183-184}}</ref> Arabové proto začali v&nbsp;dubnu 1948 město opouštět a v okamžiku dobytí města [[Izraelské obranné síly|izraelskými silami]] 14.&nbsp;května již zde zbyla Arabů jen hrstka. === Po vzniku Izraele === [[Soubor:Tel Aviv foundations memorial.JPG|thumb|Pomník zakladatelům Tel&nbsp;Avivu]] V&nbsp;době [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|vyhlášení izraelské nezávislosti]] 14.&nbsp;května 1948 žilo v&nbsp;Tel&nbsp;Avivu 200&nbsp;000 lidí.<ref name="poptable-CBS"/> Během [[První arabsko-izraelská válka|Války za nezávislost]] se stal Tel&nbsp;Aviv na osm měsíců hlavním městem nově vzniklého státu (od května do prosince 1948). Poté Izraelci prohlásili za své hlavní město Jeruzalém. Kvůli mezinárodnímu sporu o status Jeruzaléma však většina zahraničních ambasád zůstala v&nbsp;Tel&nbsp;Avivu.<ref name="JVL-Tel-Aviv1"/> Počátkem 80.&nbsp;let byl schválen [[Základní zákon: Jeruzalém|Jeruzalémský zákon]], podle něhož „Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele.“ V&nbsp;reakci nato přesunulo třináct států svá velvyslanectví z&nbsp;Jeruzaléma do Tel&nbsp;Avivu.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí Izraele | titul = Foreign Ministry reaction to the transfer of the Dutch embassy from Jerusalem to Tel&nbsp;Aviv | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/Foreign%20Relations/Israels%20Foreign%20Relations%20since%201947/1979-1980/119%20Foreign%20Ministry%20reaction%20to%20the%20transfer%20of%20t | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-13}}</ref> V&nbsp;dubnu 1949 byl Tel&nbsp;Aviv sjednocen s Jaffou do jednoho města '''Tel&nbsp;Aviv-Jaffa''', do něhož bylo rovněž zahrnuto několik vylidněných sousedních vesnic (al-Šajch Muvanis, Jamasin a Sumail).<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Encyclopaedia Judaica | titul = Tel&nbsp;Aviv-Jaffa | url = http://www.encyclopaediajudaica.com/efiles/TelAviv.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-13}}</ref> Díky tomu se rozloha města rozrostla na 42&nbsp;km². V&nbsp;roce 1949 byl také postaven památník 60&nbsp;zakladatelům města. Během následujících 60&nbsp;let se Tel&nbsp;Aviv vyvinul v&nbsp;sekulární, liberální a kosmopolitní město s&nbsp;čilým nočním životem.<ref name="britannica-tel aviv">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | titul = Tel Aviv–Yafo | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/585777/Tel-Aviv-Yafo/274761/City-layout | datum přístupu = 2009-1-30 | jazyk = anglicky }}</ref> V&nbsp;60.&nbsp;letech byly zdemolovány některé modernistické budovy ve stylu Bauhausu a byly nahrazeny prvními výškovými budovami v&nbsp;zemi, mezi něž patřila například [[Šalom Meir Tower]], která byla až do roku 1999 nejvyšší izraelskou budovou. Svého maxima dosáhla telavivská populace počátkem 60.&nbsp;let, kdy zde žilo 390&nbsp;000 obyvatel, což představovalo 16 % všech obyvatel Izraele.<ref name="Profile"/> Následovalo období stálého poklesu způsobeného stárnutím populace, kvůli němuž žilo ve městě koncem 80.&nbsp;let jen 317&nbsp;000 obyvatel.<ref name="Profile"/> Vysoké ceny nemovitostí z&nbsp;města vytlačovaly rodiny a odpuzovaly mladé lidi.<ref name="Profile"/> [[Soubor:Tel Aviv Gay Pride.jpg|left|thumb|Gay Pride v&nbsp;Tel&nbsp;Avivu]] Počátkem 90.&nbsp;let nastal obrovský příliv imigrantů ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], s&nbsp;nímž souvisí i&nbsp;změna orientace průmyslu na [[hi-tech]] odvětví.<ref name="Profile"/> V&nbsp;souvislosti s&nbsp;výstavbou mnoha [[mrakodrap]]ů a výškových budov se město dostalo do nové fáze vývoje. V&nbsp;roce 1993 byl Tel&nbsp;Aviv poprvé označen za světové velkoměsto.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kipnis | jméno = Baruch A | vydavatel = [[Haifská univerzita]] | titul = Tel&nbsp;Aviv, Israel – A World City in Evolution: Urban Development at a Deadend of the Global Economy | url = http://www.ff.uni-lj.si/oddelki/geo/publikacije/dela/files/Dela_21/019%20kipnis.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-13}}</ref> [[Soubor:HPIM1008.jpg|thumb|Místo atentátu na Jicchaka Rabina]] 4.&nbsp;listopadu 1995 byl na Náměstí králů při mírové demonstraci na podporu izraelsko-palestinského mírového procesu zabit izraelský premiér [[Jicchak Rabin]]. Vrahem byl pravicový židovský radikál [[Jigal Amir]], který atentát spáchal kvůli Rabinově podpoře [[Mírová dohoda z Osla|Dohod z&nbsp;Osla]]. Náměstí, kde se atentát odehrál, bylo pak přejmenováno na [[Rabinovo náměstí]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Tel Aviv Guide | titul = Rabin Square | url = http://www.telavivguide.net/Attractions/Sightseeing/Tel_Aviv_Rabin_Square_20051027164/ | datum přístupu = 2009-1-30 | jazyk = anglicky }}</ref> V&nbsp;polovině 90.&nbsp;let, tedy v době po [[první intifáda|první intifádě]], byl Tel&nbsp;Aviv sužován palestinskými teroristy. První sebevražedný útok se stal 19.&nbsp;října 1994 na autobusové lince č.&nbsp;5, když sebevražedný atentátník z hnutí [[Hamás]] zabil 22&nbsp;civilistů.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;192</ref> Nejtragičtější útok se stal 1.&nbsp;června 2001 během [[druhá intifáda|druhé intifády]], když uvnitř nočního [[Sebevražedný atentát na diskotéce Delfinárium|klubu Delfinárium]] vybuchla bomba, která zabila 21&nbsp;lidí a více než 100&nbsp;dalších zranila.<ref>''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu.'' S.&nbsp;223</ref> Poslední útok se odehrál 17.&nbsp;dubna 2006 a bylo při něm zabito 11&nbsp;lidí, z&nbsp;nichž většina byli zahraniční dělníci, a desítky lidí byly zraněny. V&nbsp;posledních letech roste podpora ekologických aktivit. Jedna z&nbsp;posledních akcí proběhla v&nbsp;březnu 2008, kdy bylo během [[Hodina Země|Hodiny Země]] vypnuto veškeré veřejné osvětlení.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Haaretz]] | titul = Tel&nbsp;Aviv goes dark as part of global 'Earth Hour' campaign | url = http://www.haaretz.com/hasen/pages/ShArt.jhtml?itemNo=969276&contrassID=1&subContrassID=0&sbSubContrassID=0 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-13}}</ref> == Geografie == [[Soubor:Tel Aviv SPOT 1083.jpg|thumb|Satelitní snímek Tel&nbsp;Avivu]] Tel&nbsp;Aviv se nachází na [[Izraelská pobřežní planina|izraelské středomořské pobřežní planině]], historické spojnici Evropy, Afriky a Asie. Rozkládá se severně od starodávného přístavního města Jaffa na místě bývalých písečných dun. Terén zde byl vyrovnán, je bez výraznějších vyvýšenin a půda je dosti neúrodná. Nejvýraznějším geografickým prvkem jsou kolmé útesy při pobřeží a při ústí řeky [[Jarkon]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Židovská agentura]] | titul = Tel&nbsp;Aviv | url = http://www.jewishagency.org/JewishAgency/English/Aliyah/About+Israel/Cities/Tel+Aviv.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-10}}</ref> Kvůli neustálé expanzi již nejsou hranice mezi původními částmi města patrné. Město se nachází 60&nbsp;km severozápadně od [[Jeruzalém]]a a 90&nbsp;km jižně od přístavního města [[Haifa]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = TimeandDate.com | titul = Cities located close to Tel&nbsp;Aviv | url = http://www.timeanddate.com/worldclock/distances.html?n=676 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-10}}</ref> Mezi sousední města patří na severu [[Herzlija]], na severovýchodě [[Ramat ha-Šaron]], na východě [[Ramat Gan]] a [[Giv'atajim]], na jihovýchodě [[Cholon]] a na jihu [[Bat Jam]]. Jih města je chudší než sever, výjimkou je [[Neve Cedek]] a některé oblasti při jaffské pláži. Uprostřed města se nachází finanční a obchodní centrum táhnoucí se podél části Ramat Gan a [[Dálnice 20 (Izrael)|Ajalonské dálnice]]. Nachází se zde rovněž [[Azrieli Center]]. V&nbsp;severní části města sídlí [[Telavivská univerzita]] a jsou zde nejluxusnější rezidenční čtvrti. === Klima === Tel&nbsp;Aviv má typické [[středozemní klima]] s&nbsp;horkými léty, příjemnými jary a podzimy a chladnými deštivými zimami ([[Köppenova klasifikace podnebí]] –&nbsp;Csa). [[Vlhkost vzduchu]] je díky blízkosti moře celoročně vysoká. Zimní teploty se obvykle pohybují mezi 10&nbsp;a&nbsp;15&nbsp;°C a zřídkakdy klesnou pod 5&nbsp;°C. Od roku 1950 zde nebylo zaznamenáno vydatné [[sníh|sněžení]]. V&nbsp;létě je průměrná teplota 26&nbsp;°C a denní teploty často překračují 32&nbsp;°C. Navzdory vysoké vlhkosti je během letního období úhrn srážek velmi nízký. Průměrný roční úhrn srážek je 530&nbsp;mm a nejvíce prší v&nbsp;období od října do dubna. Průměrný počet slunečných dnů je 300. Nejvyšší zaznamenaná teplota je 43&nbsp;°C, zatímco nejnižší je −1.9&nbsp;°C.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = MyForecast | titul = Tel Aviv Almanac: Historical Information (February - Record Low) | url = http://www.myforecast.com/bin/climate.m?city=66382&metric=true | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-09}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = MyForecast | titul = Tel Aviv Almanac: Historical Information (May - Record High) | url = http://www.myforecast.com/bin/climate.m?city=66382&metric=true | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-10-09}}</ref> {{Počasí | metric_first= Yes | single_line= Yes | location=Tel Aviv |Jan_Hi_°C =17.5 |Feb_Hi_°C =17.7 |Mar_Hi_°C =19.2 |Apr_Hi_°C =22.8 |May_Hi_°C =24.9 |Jun_Hi_°C =27.5 |Jul_Hi_°C =29.4 |Aug_Hi_°C =30.2 |Sep_Hi_°C =29.4 |Oct_Hi_°C =27.3 |Nov_Hi_°C =23.4 |Dec_Hi_°C =19.2 |Jan_Lo_°C =9 |Feb_Lo_°C =9.8 |Mar_Lo_°C =11.5 |Apr_Lo_°C =14.4 |May_Lo_°C =17.3 |Jun_Lo_°C =20.6 |Jul_Lo_°C =23 |Aug_Lo_°C =23.7 |Sep_Lo_°C =22.5 |Oct_Lo_°C =19.1 |Nov_Lo_°C =14.6 |Dec_Lo_°C =11.2 |Jan_Precip_mm = 126.9 |Feb_Precip_mm = 90.1 |Mar_Precip_mm = 60.6 |Apr_Precip_mm = 18 |May_Precip_mm = 2.3 |Jun_Precip_mm = 0 |Jul_Precip_mm = 0 |Aug_Precip_mm = 0 |Sep_Precip_mm = 0.5 |Oct_Precip_mm = 26.3 |Nov_Precip_mm = 79.3 |Dec_Precip_mm = 126.4 |source=World Weather Information Service<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = World Weather Information Service | titul = Monthly Average of Daily Maximum and Minimum Temperature | url = http://www.worldweather.org/013/c00044.htm | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-10}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Precipitation | url = http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st01_04.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-10}}</ref> |accessdate = }} [[Soubor:Old yaffo 3.JPG|thumb|left|Pohled na Tel&nbsp;Aviv ze staré Jaffy]] === Městské čtvrtě === {{Hlavní článek|Seznam čtvrtí v Tel Avivu}} Pro účely správní, statistické a demografické je Tel Aviv rozdělen na devět čtvrtí: [[Rova 1]] (severozápad města), [[Rova 2]] (severovýchod města), [[Rova 3]] (severozápadní část centra), [[Rova 4]] (severovýchodní část centra), [[Rova 5]] (jihozápadní část centra), [[Rova 6]] (jihovýchodní část centra), [[Rova 7]] ([[Jaffa]] a okolí), [[Rova 8]] (jih města), [[Rova 9]] (jihovýchod a východ města). Jde vesměs o velké a zčásti umělé územní jednotky.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = tel-aviv.gov.il | titul = Quarters and Subquarters | url = http://www.tel-aviv.gov.il/TheCity/Documents/תקציר%20מגמות%20ונתונים%20לשנת%202010.pdf | jazyk = hebrejsky, anglicky | datum přístupu = 2011-07-03}}</ref> Kromě toho je město zčásti rozděleno i na sedm samosprávných čtvrtí (do tohoto dělení není zahrnut celý Tel Aviv, zejména ne Jaffa). Jde o čtvrti: [[Rova Cafon Ma'arav‎]], [[Rova Cafon Mizrach]], [[Rova Bnej Dan]], [[Rova Lev ha-Ir]], [[Rova Darom]], [[Rova Darom Mizrach]] a [[Rova Mizrach]]. I v tomto případě jde o umělé velké celky.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = tel-aviv.gov.il | titul = רבעים ושכונות | url = http://www.tel-aviv.gov.il/Tolive/Community/Pages/Quarters.aspx | jazyk = hebrejsky | datum přístupu = 2011-07-03}}</ref> [[File:Shkunat hatikva - Etzel str.JPG|thumb|Zástavba v čtvrti [[Šchunat ha-Tikva]], ulice ''Rechov Ecel'']] V dělení města vystupují některé přirozené urbanistické a historické celky. Mezi nimi vyniká starodávné přístavní město Jaffa, které předcházelo vzniku Tel Avivu, byť je nyní jeho pouhou součástí. Tato oblast je demograficky tvořena tradičně větším procentem [[Izraelští Arabové|arabské populace]], ale postupným stárnutí této skupiny obyvatelstva dochází k&nbsp;přirozené výměně za mladé kvalifikované lidi. Výrazným urbanistickým útvarem je vlastní centrální část Tel Avivu, vymezená mořským pobřežím, řekou [[Jarkon]] a ''Ajalonskou dálnicí'' ([[dálnice 20 (Izrael)|dálnice číslo 20]]). Jde o jednolitou, zcela urbanizovanou oblast. V jejím rámci se nacházejí zejména kompaktní oblasti budované v 30. a 40. letech ve funkcionalistickém slohu ([[Bílé Město]]), ale i starší čtvrti s drobnějším měřítkem zástavby jako [[Neve Cedek]] nebo [[Kerem ha-Tejmanim]]. Východní a severní okraje této centrální oblasti byly dobudovávány od 50. let 20. století. Výstavba tu sporadicky pokračuje i nadále (například soubor vysokopodlažních obytných budov [[Park Cameret]]). Další výraznou částí Tel Avivu je zástavba severně od Jarkonu, kde od 50. let 20. století vznikaly jednotně koncipované obytné soubory, často sídlištního charakteru, zejména [[Ramat Aviv]] s několika podčástmi. Dál k severovýchodu pak pokračuje podobná zástavba ve výběžku katastrálního území Tel Avivu, které zde proniká hluboko k městům [[Ramat ha-Šaron]] a [[Bnej Brak]]. Stojí tu obytné čtvrti jako [[Ne'ot Afeka]], [[Tel Baruch]] nebo [[Cahala]]. Oblast severně od Jarkonu (takzvaný Severní Tel Aviv) je převážně tvořena luxusní zástavbou a osídlena socioekonomicky nadprůměrnou populací. Sídlo tu má Telavivská univerzita. U mořského pobřeží je [[letiště Sde Dov]]. Výstavba tu rovněž v omezené míře pokračuje i v současnosti, zejména postupnou expanzí do prostoru bývalých písečných dun u pobřeží (například obytný soubor [[ha-Guš ha-Gadol]] nebo [[Migdalej Ne'eman]]). Postupně byl tak mělo výstavbě ustoupit i samotné letiště Sde Dov.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Petersburg | jméno = Ofer | vydavatel = Ynetnews | titul = Tel&nbsp;Aviv airport to make way for luxury project | url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3420369,00.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-11}}</ref> [[Soubor:PiHadasha052.jpg|thumb|Zástavba ve čtvrti ha-Guš ha-Gadol]] Naopak socioekonomicky nižší profil mají čtvrtě jižně od centrální oblasti Tel Avivu. Například [[Florentin (Tel Aviv)|Florentin]] nebo [[Šapira (Tel Aviv)|Šapira]]. Je i o kulturní dělení. Zatímco v severní části města dominovali [[Aškenázové|aškenázští Židé]] z&nbsp;Evropy, na jihu města měli tradičně vyšší podíl [[Sfaradim|sefardští Židé]] a [[mizrachi]].<ref name="čeřovský-176-177"/> Východně od Ajalonské dálnice se rozkládají rovněž hustě osídlené čtvrti, často budované od 50. let 20. století, které plynule přdcházejí do zastavěných území sousedních měst [[Ramat Gan]] a [[Giv'atajim]]. Jsou tu starší čtvrti jako [[Šchunat Hatikva]] nebo moderní sídlištní celky jako [[Nir Aviv]] nebo [[Neve Chen]]. Specifická je čtvrť [[Kfar Šalem]], která se rozkládá na území vysídlené arabské vesnice Salama a má tak na rozdíl od většiny telavivských čtvrtí živelně rostlý půdorys a částečně dochovanou původní zástavbu. Kfar Šalem ale postupně na okrajích ustupuje nové plánovité rezidenční zástavbě. Vzhledem k růstu populace a cen pozemků probíhá proces stavební proměny i v dalších historických čtvrtích. Výškové komerční a bytové komplexy nevyrůstají jen na mořském pobřeží (kde například zcela nahradily původní čtvrť [[Menašija]]) ale i uvnitř původních čtvrtí jako Neve Cedek (mrakodrap [[Migdal Neve Cedek]]). V Tel Avivu se nerozvinuly ve větší míře specializované průmyslové čtvrti (respektive s rozvojem města byly většinou využity pro obytné a smíšené účely a průmysl se přestěhoval do satelitních měst aglomerace Tel Avivu). Jistý ucelenejší soubor komerční ploch se nachází podél Ajalonské dálnice (například západní část čtvrti [[Bicaron (Tel Aviv)|Bicaron]]). Ryze průmyslovou zónou je pouze čtvrť [[Kirjat Atidim]] na severovýchodním okraji města. Specializovaný charakter mají čtvrtě [[Kirjat ha-Muze'onim]] (kulturní instituce) a [[ha-Kirja]] (vojenské a vládní komplexy). Ráz samostatné čtvrti má i kampus Telavivské univerzity o značné rozloze. Plochu několika desítek hektarů zabírá rovněž [[hřbitov Kirjat Ša'ul]]. == Architektura == {{Infobox světové dědictví | Název=Bílé Město v Tel-Avivu | Obrázek=Rehov Ben Yehuda.jpg | Popisek= | Smluvní stát=Izrael | Typ=kulturní dědictví | Kritérium=ii, iv | ID=1096 | Oblast=[[Seznam světového dědictví v Evropě: Irsko až Malta#Izrael|Evropa]] | Rok=2003 | Změna= | V ohrožení= | Poznámky= }} Ranou [[architektura|architekturu]] ve městě tvořily převážně přízemní domky východoevropského typu se střechou z&nbsp;pálených tašek.<ref name="Wein">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Wein | jméno = Martin | vydavatel = Emory University | titul = Green, White or Black City? | url = http://mjwein.net/lectures/T-Lec-WhiteCity.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-11}}</ref> První čtvrtí mimo území Jaffy byl Neve Cedek, charakteristický patrovými domy z&nbsp;[[pískovec|pískovce]].<ref name="Bílé Město-UNESCO"/> Ve 20.&nbsp;letech 20.&nbsp;století se dostal do módy orientální styl kombinující evropskou architekturu s&nbsp;blízkovýchodními prvky, jako jsou oblouky, kupole a ornamentální dlaždice. Výstavba rostla podle Geddesova plánu „zahradního města“. Patrové a dvoupatrové domky protínají bulváry a okrašlují veřejné parky.<ref name="Wein"/> Ve 20.&nbsp;a&nbsp;30.&nbsp;letech se objevil architektonický styl [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhaus]]u, který s sebou přinesli [[Židé v Německu|němečtí Židé]] z&nbsp;páté aliji.<ref name="Bílé Město-UNESCO"/><ref name="Bílé Město-The Times"/> [[Bílé Město]], nacházející se na severu Tel&nbsp;Avivu, se skládá z&nbsp;více než 5000 moderních budov inspirovaných Bauhausem a [[Le Corbusier|Le&nbsp;Corbusierem]].<ref name="Bílé Město-UNESCO"/> Výstavba těchto budov pokračovala v&nbsp;oblasti [[Rothschildův bulvár|Rothschildova bulváru]] až do 50.&nbsp;let.<ref name="Bílé Město-The Times"/> V&nbsp;roce 2003 bylo celé Bílé Město zapsáno na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] organizace [[UNESCO]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[UNESCO]] | titul = White City of Tel&nbsp;Aviv | url = http://whc.unesco.org/pg.cfm?cid=31&id_site=1096 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-11}}</ref> V&nbsp;60.&nbsp;letech tento architektonický styl zčásti ustoupil kancelářským věžovým budovám, nábřežním hotelům a obchodním mrakodrapům.<ref name="britannica-tel aviv"/> Některé modernistické budovy byly zanedbávány a zchátraly, před uzákoněním ochrany historické architektury bylo mnoho starých budov zbořeno. Zejména v poslední době se však na modernizaci a restauraci budov ve stylu Bauhausu vynakládají značné finanční prostředky a úsilí.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Jewish Virtual Library | titul = Bauhaus Architecture | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Society_&_Culture/Architecture/Bauhaus.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-11}}</ref> V&nbsp;posledních letech se město stalo centrem moderních výškových budov, a to především díky neustále se zvyšujícím cenám za pozemky. První telavivský mrakodrap [[Šalom Meir Tower]] byl postaven roku 1965 a až do roku 1999 byl nejvyšší budovou v Izraeli. Titul nejvyšší budova Izraele poté převzalo [[Azrieli Center]], které se skládá ze tří budov (se čtvercovým, trojúhelníkovým a kruhovým půdorysem). Od roku 2001 je nejvyšší budovou v&nbsp;zemi [[Věž Mošeho Aviva|Moše Aviv Tower]], která se nachází v&nbsp;nedalekém městě Ramat Gan. <center><gallery> Image:Azrieli Towers Sept.2007.JPG|Azrieli Center Image:Drom-kirya01.jpg|Věžové domy v oblasti Jižní Kirji Image:Bauhaus Tel-Aviv museum.jpg| Muzeum Bauhaus Image:Pagoda House.jpg|Pagoda House </gallery></center> == Demografie == {| class="wikitable" style="float:left; margin-right:3px; text-size:80%; text-align:right" |align=center colspan=2| '''Město Tel&nbsp;Aviv<br />Populace podle roků'''<ref name="poptable-CBS"/><ref name="Bílé Město-UNESCO"/><ref name="Profile">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Tel&nbsp;Aviv | titul = City Profile | url = http://www.tel-aviv.gov.il/English/engineering/strategy/pdf/profile-main-issues.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref><ref name="JVL">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Jewish Virtual Library | titul = From Spring Hill to Independence | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Society_&_Culture/geo/tahist.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref><ref name="CBS2010"/> |- |1920 || 2&nbsp;000 |- |1925 || 34&nbsp;000 |- |1937 || 150&nbsp;000 |- |1939 || 160&nbsp;000 |- |1948 || 200&nbsp;000 |- |1960 || 390&nbsp;000 |- |1989 || 317&nbsp;000 |- |2008 || 392&nbsp;700 |- |2010 || 404&nbsp;300 |} {{bar box |title=Etnické rozdělení obyvatel Tel&nbsp;Avivu |titlebar=#ddd |left1=náboženství |right1=procent |float=right |bars= {{bar percent|[[Židé]]|LightBlue|91.8}} {{bar percent|[[Arabové]]|LightGreen|4.2}} {{bar percent|ostatní|Grey|4}} }} V&nbsp;Tel&nbsp;Avivu, který má rozlohu 51,8&nbsp;km², žilo k roku 2010 celkem 404&nbsp;400&nbsp;obyvatel a [[hustota zalidnění]] je 7803&nbsp;obyvatel/km².<ref name="CBS2010"/> Podle [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] (CBS) byl v&nbsp;roce 2006 přirozený přírůstek 0,9 %. Z&nbsp;etnického hlediska zde žilo 91,8 % Židů, 4,2 % Arabů a 4 % ostatních ([[křesťanství|křesťané]], [[buddhismus|buddhisté]]).<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Tel&nbsp;Aviv Ethnic Breakdown | url = http://gis.cbs.gov.il/website/yishuvim/yishuvim_2005/XLS/bycode.xls | druh nosiče = [[Microsoft Excel|XLS]] | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Město je velice multikulturní a mimo hebrejštiny zde lze zaslechnout angličtinu, francouzštinu, arabštinu, ruštinu, thajštinu či [[tagalog]]. Podle některých odhadů zde žije na 50&nbsp;000 neregistrovaných zahraničních asijských dělníků.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = UC Davis | titul = Migration News | url = http://migration.ucdavis.edu/MN/more.php?id=1041_0_5_0 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Ve srovnání s&nbsp;městy západního světa je zde kriminalita na nízké úrovni.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Overseas Security Advisory Agency | titul = Israel 2007 Crime & Safety Report: Tel&nbsp;Aviv | url = https://www.osac.gov/Reports/report.cfm?contentID=64217 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Podle městské radnice jsou průměrné příjmy o 20 % nad celostátním průměrem a míra nezaměstnanosti je 6,9 %.<ref name="Tel-Aviv-in-numbers">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Tel&nbsp;Aviv | titul = Tel&nbsp;Aviv-Yafo in Numbers | url = http://64.233.183.104/search?q=cache:Fmggdk2FbeIJ:www.tel-aviv.gov.il/English/cityhall/geo/6167Area.pdf+http://www.tel-aviv.gov.il/English/cityhall/geo/6167Area.pdf&hl=en&ct=clnk&cd=1&gl=uk | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Nad celostátním průměrem jsou rovněž ukazatele vzdělanosti: 64,4 % absolventů 12.&nbsp;ročníků je připuštěno k&nbsp;maturitním zkouškám (''[[bagrut]]'').<ref name="Tel-Aviv-in-numbers"/> Věkové skupiny jsou relativně početně vyrovnané: 22,2 % je mladší 20 let, 18,5 % je ve věku 20–29 let, 24 % ve věku 30–44 let, 16,2 % ve věku 45–59 let a 19,1 % je starší 60 let.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Statistical Abstract of Israel 2007 | url = http://www1.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_11x&CYear=2007 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Svého maxima dosáhla populace města v&nbsp;60.&nbsp;letech, kdy zde žilo 390&nbsp;tisíc obyvatel. V&nbsp;80.&nbsp;letech následoval pokles na 317&nbsp;tisíc obyvatel, zapříčiněný vysokými cenami, jež odpuzovaly mladé páry.<ref name="Profile"/> Od 90.&nbsp;let, kdy celý Izrael zažil masovou imigraci ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], dochází ke stabilnímu nárůstu populace.<ref name="Profile"/> Dnes je populace města mladá a rostoucí.<ref name="JP-getting younger">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = Tel&nbsp;Aviv getting younger | url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1200572495562&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> V&nbsp;roce 2006 se do města přistěhovalo 22&nbsp;tisíc lidí, zatímco 18&nbsp;500 se odstěhovalo.<ref name="JP-getting younger"/> Mnoho z&nbsp;nových rodin má navíc malé děti. Podle prognóz byl v&nbsp;roce 2025 mělo ve městě žít 450&nbsp;tisíc obyvatel.<ref name="JP-getting younger"/> Ve městě dochází k&nbsp;mládnutí obyvatelstva, což je patrné z&nbsp;hodnoty průměrného věku obyvatelstva, jež poklesla ze 35,8&nbsp;let (1983) na 35&nbsp;let (2008).<ref name="JP-getting younger"/> Podíl občanů starších 65&nbsp;let na celkovém počtu obyvatel klesl z&nbsp;19 % (1983) na 14,6 % (2008).<ref name="JP-getting younger"/> [[Soubor:Synagoge auf Gelaende der Universtaet Tel Aviv.jpg|thumb|Synagoga v&nbsp;kampusu Telavivské univerzity]] === Náboženské komunity === V&nbsp;[[Telavivský distrikt|Telavivském distriktu]] žije 93 % židů, 1 % muslimů a 1 % křesťanů. Zbývajících 5 % se nehlásí k žádnému náboženství.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Population by District, Sub-District and Religion | url = http://www1.cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_06x&CYear=2007 | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky, hebrejsky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Přestože je Tel&nbsp;Aviv znám především jako sekulární město, lze zde nalézt přibližně sto [[synagoga|synagog]] včetně historických budov, jako je [[Velká synagoga (Tel&nbsp;Aviv)|Velká synagoga]], která byla založena ve 30.&nbsp;letech 20.&nbsp;století.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Michelson | jméno = Udi | vydavatel = Ynetnews | titul = The Jewish underground of Tel&nbsp;Aviv | url = http://www.ynet.co.il/english/articles/0,7340,L-3451146,00.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> V&nbsp;roce 2006 byla ve městě otevřena „sekulární [[ješiva]]“ a centrum sekulárních Židovských studií.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Arfa | jméno = Orit | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = Jewish learning on the rise in Tel&nbsp;Aviv | url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1159193467733&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Kvůli tzv.&nbsp;„pochodům hrdosti“ neboli gay pride parade<ref name="ynet-vandal-synagogue">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Cohen | jméno = Avi | vydavatel = Ynetnews | titul = Synagogue vandalized as gay parade controversy picks up steam | url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3322809,00.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> dochází k&nbsp;rozporům a napětí mezi sekulární a religiózní částí obyvatelstva. V&nbsp;roce 2006 dokonce došlo k&nbsp;vandalizaci místní synagogy.<ref name="ynet-vandal-synagogue"/> Mezi nejznámější telavivské pamětihodnosti patří mešita [[Mešita Hassan Bek|Hassan Bek]]. Jaffa je domovem početné muslimské a křesťanské populace. V&nbsp;souvislosti s&nbsp;náboženskými potřebami diplomatů a zahraničních pracovníků došlo k&nbsp;výstavbě mnoha nových kostelů.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Ministerstvo turismu Izraele | titul = Tel&nbsp;Aviv-Jaffa | url = http://www.goisrael.com/Tourism_Euk/Destinations/Tel+Aviv/Tel+Aviv-Jaffa.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> == Ekonomika == [[Soubor:Ehad Haam stock exchange.JPG|thumb|left|Telavivská burza cenných papírů]] Na národní zaměstnanosti se Tel Aviv podílí 15 % a na [[Hrubý domácí produkt|HPD]] 17 %.<ref name="Profile"/> Strukturou ekonomiky se oproti ostatním městům v&nbsp;Palestině odlišoval již v&nbsp;době svého založení, kdy se nerozvíjel ani v&nbsp;oblasti [[zemědělství]], které již v&nbsp;době jeho vzniku nebylo ziskové, ani v&nbsp;námořním obchodu, který byl soustředěn do Haify a [[Ašdod]]u. Namísto toho se město rozvíjelo v&nbsp;oblasti vědy a technického výzkumu. V&nbsp;roce 1974 zde společnost Intel otevřela své první zámořské výzkumné a vývojové centrum a v&nbsp;90.&nbsp;letech 20.&nbsp;století se město stalo centrem [[hi-tech]] průmyslu.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Sillicon Valley Toxic Coalition | titul = Israel: High Tech Center | url = http://web.archive.org/web/20041027082346/http://svtc.igc.org/listserv/leter11c.htm | datum přístupu = 2009-1-30 | jazyk = anglicky }}</ref> Během uplynulých desetiletí došlo k&nbsp;dramatickému vývoji ekonomiky. Magazín ''[[Newsweek]]'' označil Tel&nbsp;Aviv za „vzkvétající technologické centrum“ a magazín ''[[The Economist]]'' za „miniaturní [[Los Angeles]]“.<ref name="newsweek-art">{{Citace periodika | příjmení = Levy | jméno = Stephen | příjmení2 = Matt | jméno2 = Rees | titul = Focus on Technology: The Hot New Tech Cities | periodikum = Newsweek | rok = 1998 | měsíc = 11 | ročník = 9}}</ref> Ve městě žije a pracuje mnoho počítačových vědců, jejichž počet razantně stoupl počátkem 90.&nbsp;let díky imigraci ze zemí bývalého Sovětského svazu. Magazín Newsweek rovněž Tel&nbsp;Aviv roku 1998 označil za jedno z&nbsp;deseti technologicky nejvlivnějších měst světa. Od tohoto roku došlo ještě k&nbsp;rychlejšímu rozvoji než předtím.<ref name="newsweek-art"/> Metropolitní oblast Tel&nbsp;Avivu (včetně satelitních měst Herzlija a [[Petach Tikva]]) je centrem hi-tech průmyslu a je občas zmiňována jako „Silicon vádí“.<ref name="mercer"/><ref name="newsweek-art"/> V&nbsp;Tel&nbsp;Avivu se nachází jediná izraelská burza –&nbsp;[[Telavivská burza cenných papírů]] (TASE). Sídlí zde mnoho mezinárodních investičních firem, výzkumných institutů a hi-tech společností. Nachází se zde chemický, textilní a potravinový průmysl. Turisty zajímá především noční život, kulturní události a architektura.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Thomsonfly | titul = Tel&nbsp;Aviv | url = http://www.thomsonfly.com/en/destination_3863.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Podle časopisu ''[[Forbes]]'' žije devět z&nbsp;patnácti izraelských dolarových miliardářů v&nbsp;Izraeli, z&nbsp;toho čtyři v&nbsp;Tel&nbsp;Avivu.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Forbes | titul = The World's Billionaires | url = http://www.forbes.com/lists/2007/10/07billionaires_The-Worlds-Billionaires_CountryOfCitizen_10.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bin-Nun | jméno = Boaz | vydavatel = Forbes | titul = Israel's 40 Richest | url = http://www.forbes.com/lists/2006/81/biz_06israel_Israels-Richest_land.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Náklady na bydlení jsou zde nejvyšší z&nbsp;celého státu. Podle konzultační společnosti Mercer byl roku 2008 Tel&nbsp;Aviv nejdražší město Blízkého východu a 14.&nbsp;nejdražší město na světě. V&nbsp;žebříčku se umístil těstě za [[Singapur]]em a [[Paříž]]í a před [[Sydney]] a [[Dublin]]em.<ref name="mercer"/> == Kultura == === Cestovní ruch a rekreace === [[Soubor:Tel Aviv Beachs.jpg|thumb|250px|Telavivské panorama a pláž]] Jako středomořské kosmopolitní město je Tel&nbsp;Aviv magnetem mezinárodního [[cestovní ruch|cestovního ruchu]] a bývá označován jako „izraelská [[Barcelona]].“<ref name="Independent"/> Ve městě se nachází 44&nbsp;hotelů s&nbsp;5800&nbsp;pokoji,<ref name="Tel-Aviv-in-numbers"/> jsou zde mimo jiné zastoupeny hotelové řetězce [[Crowne Plaza]], [[Sheraton]], [[Dan (hotelový řetězec)|Dan]], [[Isrotel]] nebo [[Hilton]]. Kvůli svému nočnímu životu je někdy Tel&nbsp;Aviv, podobně jako New York, označován jako ''„město, které nikdy nespí.“''<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Tel&nbsp;Aviv Insider | titul = Bars in Tel&nbsp;Aviv | url = http://www.tel-aviv-insider.com/nightlife-1.php | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = TA Anglos make their own scene in city that never sleeps | url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1191257245175&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = The Mirror | titul = Show & Tel | url = http://www.mirror.co.uk/news/travel/features/2008/02/16/show-tel-89520-20321363/ | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Noční život je, díky množství [[Bar (podnik)|barů]] a nočních klubů, čilý zejména v&nbsp;oblasti plážových promenád. Je zde třetí největší koncentrace [[suši]] restaurací na světě (100 restaurací) a zdejší [[italská kuchyně|italské restaurace]] byly italským ministerstvem zemědělství označeny za nejlepší italské restaurace mimo Itálii.<ref name="Bílé Město-The Times"/><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Saradas-Trutino | jméno = Sarit | vydavatel = Ynetnews | titul = Israel becomes sushi mecca | url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3499855,00.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Největším [[park]]em Tel&nbsp;Avivu je [[park Jarkon|Jarkon]]. V&nbsp;centru města se dále nacházejí parky Gan Meir a Dubnow. 17 % rozlohy města tvoří porosty.<ref name="Tel-Aviv-in-numbers"/> Je zde též mnoho muzeí, architektonických a kulturních pozoruhodností.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Tel&nbsp;Aviv City Tours | titul = Tel&nbsp;Aviv bus tour | url = http://city-tour.co.il/ntextin.asp?psn=1109 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Izrael má nejvíce muzeí na počet obyvatel a tři největší z&nbsp;nich se nacházejí v&nbsp;Tel&nbsp;Avivu.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Tel&nbsp;Aviv | titul = Museums and Galleries | url = http://www.visit-tlv.co.il/eng.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Sharkansky | jméno = Ira | rok = 2005 | titul = Governing Israel: Chosen People, Promised Land and Prophetic Tradition | vydavatel = Transaction Publishers | isbn = 0765802775 | strany = 22}}</ref> Patří mezi ně [[muzeum země izraelské|muzeum Erec Jisra'el]], známé pro své archeologické a historické exponáty z dějin země, a [[Telavivské muzeum umění]]. V&nbsp;areálu kampusu Telavivské univerzity se nachází muzeum [[Židovská diaspora|židovské diaspory]] –&nbsp;[[Bejt ha-Tfucot]]. Ve městě je rovněž řada dalších menších muzeí. Tel&nbsp;Aviv je mezi velkými městy regionu nejvstřícnější vůči [[lesba|lesbám]], [[homosexualita|gayům]], [[bisexualita|bisexuálům]] a [[transgender]]<ref name="Ynetnews-Gayfrontier"/> a je zde dobře zavedená [[LGBT]] komunita.<ref name="Ynetnews-Gayfrontier">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Burden | jméno = Chas Newke | vydavatel = Ynetnews | titul = Tel&nbsp;Aviv, the final gay frontier | url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3349664,00.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> Město hostí tzv.&nbsp;pochody hrdosti homosexuálů ({{Cizojazyčně|en|''gay pride''}}), které každoročně přitáhnout tisíce lidí a počátkem roku 2008 hostilo první izraelský festival sexu.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kapshuk | jméno = Yoav | vydavatel = Ynetnews | titul = 15,000 take part in Tel&nbsp;Aviv gay parade | url = http://www.ynet.co.il/english/articles/0,7340,L-3410263,00.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> <ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bahrir | jméno = Roee | vydavatel = Ynetnews | titul = First ever sex festival launched in Israel | url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3486857,00.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-09}}</ref> === Umění a divadla === [[Soubor:Suzanne Dellal Centre5.jpg|thumb|left|Taneční centrum S.&nbsp;Dellalové]] Tel Aviv je hlavním izraelským centrem kultury.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Felzenshṭain | jméno = Daniyel | příjmení2 = Schamp | jméno2 = Eike W | příjmení3 = Shachar | jméno3 = A | rok = 2002 | titul = Emerging Nodes in the Global Economy: Frankfurt and Tel&nbsp;Aviv Compared | vydavatel = Springer | isbn = 1402009240 | url = http://books.google.com/books?id=wyPZRi9uYxUC&pg=PA196&dq=tel+aviv+israel+cultural+capital&ei=RzLpR9b5FouuzgSe2529CQ&sig=UMwFeSsVp3W3r8KgHp83v6sIW9Q | strany = 196}}</ref> Sídlí zde osmnáct ze 35 hlavních izraelských hereckých scén včetně pěti z&nbsp;devíti největších izraelských divadel. Odehrává se zde 55 % všech divadelních představení v zemi, které navštěvuje 75 % všech diváků.<ref name="Profile"/><ref name="travelguides-culture">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = TravelGuides.com | titul = Tel&nbsp;Aviv Culture | url = http://www.cityguide.travel-guides.com/city/125/culture/Middle-East/Tel-Aviv.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> Domovem [[Izraelská opera|Izraelské opery]] a [[Divadlo Kameri|divadla Kameri]] je [[Tel Aviv Performing Arts Center]]. Tato hudební scéna byla v&nbsp;letech 1962 až 1965 domovskou scénou [[Plácido Domingo|Plácida Dominga]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Izraelská opera | titul = Historie a architektura | url = http://www.israel-opera.co.il/Eng/?CategoryID=220&ArticleID=146 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> Největším divadlem je se třemi tisíci místy Auditorium Fredrica R. Manna ({{Cizojazyčně|he|''Heichal Hatarbut''}}).<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Auditorium F. R. Manna | titul = O nás | url = http://www.hatarbut.co.il/English/about.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> Ve městě sídlí i&nbsp;izraelské národní divadlo –&nbsp;[[Ha-Bima|divadlo Habima]], které bylo počátkem roku 2008 uzavřeno z&nbsp;důvodu rekonstrukce. Jednou z&nbsp;nově vybudovaných kulturních scén je kulturní centrum Enav.<ref name="travelguides-culture"/> Mezi další scény ve městě patří [[Divadlo Gešer]] a [[Divadlo Bejt Lesin]], menší divadla Cavta, Tmuna, Simta a Nocar hostují alternativní produkci. [[Soubor:Hichal hatarbut7.jpg|thumb|Auditorium Fredrica R.&nbsp;Manna, největší telavivské divadlo]] Tel Aviv je také domovem mnoha tanečních center a společností. Sídlí zde moderní taneční soubor [[Batsheva Dance Company]], Bat Dor a Izraelský balet.<ref name="travelguides-culture"/> V&nbsp;Neve Cedek se nachází středisko moderního a klasického tance Centrum Suzanne Dellalové.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = iExplore.com | titul = Tel&nbsp;Aviv Activities | url = http://www.iexplore.com/cityguides/Israel/Tel+Aviv/Activities | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> Každý den se ve městě konají operní a klasická hudební vystoupení. Na zdejších scénách vystupovalo mnoho světově známých dirigentů a sólistů.<ref name="travelguides-culture"/> Jako populární místo pop rockových koncertů je někdy využíván největší park Jarkon.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Professional Travel Guide | titul = Yarkon Park (Ganei Yehoshua) | url = http://www.professionaltravelguide.com/tel-aviv/see-and-do/sightseeing/parks-gardens/yarkon-park-ganei-yehoshua-484281 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Shechnik | jméno = Raz | vydavatel = Ynetnews | titul = Madonna to perform in Tel&nbsp;Aviv? | url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3541724,00.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Brinn | jméno = David | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = New York Dolls join Morrissey bill in Park Hayarkon | url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1212041463126&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> Město hostí různé filmové festivaly, mezi něž patří Festival animovaného filmu, komiksů a karikatur, Studentský filmový festival, Jazzový, filmový a video festival a mnoho jiných. Nachází se zde několik [[multikino|multikin]].<ref name="travelguides-culture"/> == Správa == [[Soubor:Tel Aviv Court House Shaul Hamelech.JPG|left|thumb|Budova telavivského soudu]] Tel&nbsp;Aviv je spravován 31člennou [[městská rada|městskou radou]],<ref name="britannica">{{Citace monografie | titul = The New Encyclopaedia Britannica | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | url = http://books.google.com/books?id=YpZpY9plD7AC&q=tel-aviv+city+council&dq=tel-aviv+city+council&lr=&pgis=1 | isbn = 0852292902 | strany = 66}}</ref> volenou na čtyřleté funkční období v&nbsp;přímých volbách podle [[Poměrný volební systém|poměrného volebního systému]].<ref name="britannica"/> Komunálních voleb se mohou zúčastnit izraelští občané starší osmnácti let, kteří v&nbsp;Tel&nbsp;Avivu žijí déle než jeden rok. [[Magistrát]] je zodpovědný za sociální služby, komunitní programy, veřejnou infrastrukturu, [[územní plánování]], cestovní ruch a další místní záležitosti.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Tel&nbsp;Aviv | titul = Social Services Administration | url = http://www.tel-aviv.gov.il/English/human/index.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Tel&nbsp;Aviv | titul = Community Life | url = http://www.tel-aviv.gov.il/English/education/community/centers.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Tel&nbsp;Aviv | titul = Tourism | url = http://www.tel-aviv.gov.il/English/Tourism/Information/Index.htm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> Telavivská radnice sídlí na Rabinově náměstí, od roku 1998 je starostou [[Ron Chuldaj]]. Nejdéle sloužícím starostou byl [[Šlomo Lahat]], který v&nbsp;úřadu působil 19&nbsp;let. Význam města umocňuje fakt, že Jeruzalém není jako hlavní město státu mezinárodně uznávaný, a tudíž se většina velvyslanectví nachází právě v&nbsp;Tel&nbsp;Avivu.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Israel Science and Technology Homepage | titul = Embassies and Consulates in Israel | url = http://www.science.co.il/Embassies.asp | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> Sídlí zde i&nbsp;[[Ministerstvo obrany Státu Izrael|izraelské ministerstvo obrany]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí Izraele | titul = Ministerstvo obrany | url = http://israel.org/MFA/MFAArchive/1990_1999/1999/8/Ministry%20of%20Defense | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> Vrchním rabínem je [[Jisra'el Me'ir Lau]]. Demografické rozdělení města rovněž vytvořilo určité politické rozdělení mezi [[Izraelská strana práce|Stranou práce]], která je silnější na severu, a [[Likud]]em a dalšími pravicovými a náboženskými stranami, obvykle silnějšími na jihu. Ve volbách v&nbsp;roce 2006 narušila rovnováhu nově vzniklá centristická strana [[Kadima]], která získala 28 % hlasů před Stranou práce s&nbsp;20 %.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Jediot Achronot | titul = תוצאות האמת: 28 לקדימה, הליכוד במקום חמישי | url = http://www.ynet.co.il/articles/0,7340,L-3233587,00.html | jazyk = hebrejsky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = Pensioners a big hit in Tel&nbsp;Aviv | url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1143498754035&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> == Školství == [[Soubor:Tau tumarkin.jpg|thumb|Areál Telavivské univerzity]] Tel&nbsp;Aviv je domovem mnoha škol, fakult a univerzit. V&nbsp;roce 2006 zde chodilo do škol celkem 51&nbsp;359 žáků, z&nbsp;toho 8977 do mateřských škol, 23&nbsp;573 do základních škol a 18&nbsp;809 do středních škol.<ref name="Tel-Aviv-in-numbers"/> 64 % studentů bylo připuštěno k&nbsp;maturitní zkoušce ''[[bagrut]]'', čímž se město umisťuje o&nbsp;5 % nad celostátním průměrem.<ref name="Tel-Aviv-in-numbers"/> V&nbsp;roce 2008 bylo v&nbsp;prvních ročnících základních škol 4000 žáků, avšak k&nbsp;přihlédnutím k&nbsp;demografickému vývoji by mělo do roku 2012 dojít k&nbsp;nárůstu až na 6000&nbsp;žáků. Vzhledem k&nbsp;tomuto vývoji bylo v&nbsp;září 2008 otevřeno dvacet nových mateřských škol a na severu města došlo k&nbsp;dodatečnému rozšíření tříd.<ref name="JP-getting younger"/> V&nbsp;roce 1909 se gymnázium Herzlia přestěhovalo z&nbsp;Jaffy do Tel Avivu. Mezi další významné telavivské školy patří Ševa Mofet, v&nbsp;pořadí druhá hebrejská škola ve městě, Ironi Alef a Alliance. Hlavní telavivskou instituci vyššího vzdělání je [[Telavivská univerzita]]. Spolu s&nbsp;[[Bar-Ilanova univerzita|Bar-Ilanovou univerzitou]] v&nbsp;nedalekém Ramat Ganu má dohromady více než 50&nbsp;000 studentů, v&nbsp;tom značné množství zahraničních.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = QS Top Universities | titul = Tel&nbsp;Aviv University | url = http://www.topuniversities.com/ | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-10}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Jewish Virtual Library | titul = Higher Education | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Education/higher_ed.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-10}}</ref> Telavivská univerzita byla založena roku 1953 a je v&nbsp;současnosti největší [[Seznam univerzit v Izraeli|univerzitou v&nbsp;zemi]]. Má vynikající mezinárodní reputaci, zvláště v&nbsp;oborech jako je fyzika, informační technologie, chemie či lingvistika. Kampus univerzity se nachází ve čtvrti [[Ramat Aviv]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Telavivská univerzita]] | titul = Historie | url = http://www.tau.ac.il/tau-history-eng.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-10}}</ref> == Zdravotnictví == Tel Aviv je sídlem několika velkých zdravotnických ústavů s celostátním významem jako [[Nemocnice Ichilov]] nebo soukromé [[Nemocnice Asuta Tel Aviv]]. == Doprava == [[Soubor:Littleuni 13.jpg|thumb|left|200px|Ajalonská dálnice]] Tel Aviv patří mezi hlavní dopravní centra státu. Hlavní dálnicí je [[Dálnice 20 (Izrael)|Ajalonská dálnice (20)]], jež vede v&nbsp;severojižním směru podél východní hranice města a koryta řeky [[Nachal Ajalon]] a odděluje město od Ramat Ganu. Jižně od Ajalonu se lze dostat na [[Dálnice 1 (Izrael)|dálnici 1]] mířící k&nbsp;[[Ben Gurionovo mezinárodní letiště|Ben Gurionovu mezinárodnímu letišti]] a do [[Jeruzalém]]a. Silniční doprava je dominantní i v centrálních částech města. Významné třídy Tel Avivu jsou ulice Krále Davida, [[Allenbyho ulice]], [[rechov ha-Melech George]], ulice Ibn Gabirol, [[Dizengoffova ulice]], Namirova, bulvár [[Rothschildův bulvár|Sderot Rothschild]], ulice [[Ben Jehuda (Tel Aviv)|Ben Jehuda]] a Jeruzalémský bulvár. Každý den městem projede na 500&nbsp;000 aut, což s sebou nese dopravní zácpy. Sadanova zpráva z&nbsp;roku 2007 doporučuje zavedení [[mýtné]]ho v&nbsp;centru města po vzoru Londýna.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Wrobel | jméno = Sharon | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = Public transportation to be overhauled | url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?pagename=JPost/JPArticle/ShowFull&cid=1198517321459 | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> Radnice podporuje [[cyklistika|cyklistiku]], je zde 74&nbsp;km [[stezka pro cyklisty|cyklostezek]] a do roku 2009 by to to mělo být již 100&nbsp;km.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[The Jerusalem Post]] | titul = City wheels in bicycle rental plan | url = http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1200572503247&pagename=JPost/JPArticle/ShowFull | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> [[Soubor:IC-3-Israel-TA-Uni.jpg|thumb|Železniční stanice Telavivská univerzita]] Na jihu města se nachází [[Telavivské centrální autobusové nádraží]], druhé největší autobusové nádraží na světě. Roste i význam železniční dopravy, která je soustředěna do dopravního koridoru podél Ajalonské dálnice. Podle statistik využije železniční dopravu z&nbsp;přilehlých měst do Tel&nbsp;Avivu měsíčně na milion cestujících. Z Tel Avivu vycházejí [[železniční trať Tel Aviv-Jeruzalém]], [[železniční trať Tel Aviv-Beerševa]], [[železniční trať Tel Aviv-Rišon le-Cijon]], [[železniční trať Tel Aviv-Aškelon]], [[železniční trať Tel Aviv-Hod ha-Šaron]], [[Pobřežní železniční trať (Izrael)|pobřežní železniční trať]] a také vysokorychlostní [[železniční trať Tel Aviv-Modi'in]]. Ve městě se nachází [[železniční stanice Telavivská univerzita]], [[železniční stanice Tel Aviv Savidor merkaz]], [[železniční stanice Tel Aviv ha-Šalom]] a [[železniční stanice Tel Aviv ha-Hagana]]. V&nbsp;severozápadní části města je telavivské [[letiště Sde Dov]]. Jelikož zabírá kvalitní pozemky při pobřeží v&nbsp;blízkosti luxusní čtvrtě Ramat Aviv, má být výhledově uzavřeno<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bar-Eli | jméno = Avi | vydavatel = [[Haaretz]] | titul = Sde Dov to be vacated, state gets half of Big Bloc | url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/793988.html | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-09-12}}</ref> a provoz plně převeden na Ben Gurionovo mezinárodní letiště 15&nbsp;km jihovýchodně od Tel&nbsp;Avivu u&nbsp;města [[Lod]]. Počátkem roku 2008 oznámila radnice pilotní projekt, v&nbsp;jehož rámci by měly být vybudovány nabíjecí stanice pro [[elektromobil]]y. Nejdříve jich bude vybudováno pět, plánuje se 150.<ref>[http://www.globes.co.il/serveen/globes/docview.asp?did=1000299280&fid=942 Globes – Tel&nbsp;Aviv commits to electric car (anglicky)]</ref> == Panorama == {{Panorama1 |Fotovyska=262 |Sirkaobrazku=2000 |Nazevfoto=GushDanPano1.jpg |Popisek1=Panorama metropolitní oblasti |Popisek2=Panorama části metropolitní oblasti Guš Dan, včetně měst Tel&nbsp;Aviv, Ramat Gan a Giv'atajim}} == Partnerská města == Tel&nbsp;Aviv má následující [[partnerská města]]:<ref>[http://www.tel-aviv.gov.il/Hebrew/Cityhall/TwinCities/Index.asp Tel&nbsp;Aviv – Twin Cities (hebrejsky)]</ref> {|style="width:80%" |- |width=45%| * {{flagicon|Francie}} [[Toulouse]], [[Francie]] <small>''(od roku 1962)''</small> * {{flagicon|USA}} [[Filadelfie]], [[Spojené státy americké|USA]] <small>''(od roku 1967)''</small> * {{flagicon|Německo}} [[Kolín nad Rýnem]], [[Německo]] <small>''(od roku 1979)''</small> * {{flagicon|Německo}} [[Frankfurt nad Mohanem]], [[Německo]] <small>''(od roku 1980)''</small> * {{flagicon|Německo}} [[Bonn]], [[Německo]] <small>''(od roku 1983)''</small> * {{flagicon|Argentina}} [[Buenos Aires]], [[Argentina]] <small>''(od roku 1988)''</small> * {{flagicon|Maďarsko}} [[Budapešť]], [[Maďarsko]] <small>''(od roku 1989)''</small> * {{flagicon|Srbsko}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]] <small>''(od roku 1990)''</small> * {{flagicon|Německo}} [[Essen]], [[Německo]] <small>''(od roku 1992)''</small> * {{flagicon|Bulharsko}} [[Sofie]], [[Bulharsko]] <small>''(od roku 1992)''</small> * {{flagicon|Polsko}} [[Varšava]], [[Polsko]] <small>''(od roku 1992)''</small> * {{flagicon|Francie}} [[Cannes]], [[Francie]] <small>''(od roku 1993)''</small> * {{flagicon|Polsko}} [[Lodž]], [[Polsko]] <small>''(od roku 1994)''</small> * {{flagicon|Itálie}} [[Milán]], [[Itálie]] <small>''(od roku 1994)''</small> |width=45%| * {{flagicon|Řecko}} [[Soluň]], [[Řecko]] <small>''(od roku 1994)''</small> * {{flagicon|Čína}} [[Peking]], [[Čína]] <small>''(od roku 1995)''</small> * {{flagicon|USA}} [[New York]], [[Spojené státy americké|USA]] <small>''(od roku 1996)''</small> * {{flagicon|Španělsko}} [[Barcelona]], [[Španělsko]] <small>''(od roku 1998)''</small> * {{flagicon|Turecko}} [[Izmir]], [[Turecko]] <small>''(od roku 1998)''</small> * {{flagicon|Palestina}} [[Gaza]], [[Palestinská autonomie]] <small>''(od roku 1998)''</small> * {{flagicon|Kazachstán}} [[Almaty]], [[Kazachstán]] <small>''(od roku 1999)''</small> * {{flagicon|Moldavsko}} [[Kišiněv]], [[Moldavsko]] <small>''(od roku 2000)''</small> * {{flagicon|Jižní Korea}} [[Inčchon]], [[Jižní Korea]] <small>''(od roku 2000)''</small> * {{flagicon|Kypr}} [[Limassol]], [[Kypr]] <small>''(od roku 2000)''</small> * {{flagicon|Rusko}} [[Moskva]], [[Rusko]] <small>''(od roku 2000)''</small> * {{flagicon|Brazílie}} [[São Paulo]], [[Brazílie]] <small>''(od roku 2004)''</small> * {{flagicon|Rakousko}} [[Vídeň]], [[Rakousko]] <small>''(od roku 2005)''</small> |} == Související články == * [[Bílé Město]] * [[Jaffa]] * [[Telavivská univerzita]] == Bibliografie == * ARAD, Shlomo. Sur les Traces du Modernisme: Tel-Aviv, Haifa, Jerusalem. Brusel : CIVA éditions, 2006. 238 s. ISBN 2930391081. (francouzsky) * AZARYAHU, Maoz. Tel Aviv: Mythography of a City (Space, Place, and Society). New York : Syracuse University Press, 2006. 314 s. ISBN 978-0815631293. (anglicky) * COHEN, Nahoum. Bauhaus Tel Aviv: An Architectural Guide. Londýn : Batsford, 2003. 320 s. ISBN 978-0713487923. (anglicky) * ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6. * GOLDAM, Lisa. City Guide Tel Aviv. Tel Aviv : Crossfields International, 2008. 208 s. ISBN 978-9659099733. (anglicky) * IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém : Ahva Press, 1999. 28 s. * PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3. * SHAVIT, Yaacov. Tel Aviv : Naissance d'une ville (1909-1936). Paříž : Albin Michel Spiritualites, 2004. 240 s. ISBN 2226154345. (francouzsky) * WEILL-ROCHANT, Catharine. L'Atlas de Tel-Aviv 1908-2008. Paříž : CNRS Éditions, 2008. 159 s. ISBN 978-2271066589. (francouzsky) == Souřadnice == {{Geo dms|32|04|04|N|s|34|45|53|E|v|type:city_region:IL}} == Poznámky == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.tel-aviv.gov.il Oficiální internetové stránky (anglicky, hebrejsky)] * [http://www.visit-tlv.co.il/ Telavivský turistický portál (hebrejsky)] * [http://www.telavivfoundation.org Tel&nbsp;Aviv Foundation (anglicky)] * [http://www.3disrael.com/telaviv/ 3D Izrael - Tel&nbsp;Aviv - virtuální prohlídka (anglicky)] * [http://www.mzv.cz/telaviv Ministerstvo zahraničních věcí ČR - Velvyslanectví České republiky v Tel&nbsp;Avivu] * [http://zpravy.idnes.cz/tel-aviv-primorska-viden-slavi-100-let-a-touzi-po-normalnosti-pq4-/kavarna.asp?c=A090408_165359_kavarna_bos Kavárna MFD - 100 let Tel Avivu] * [http://reflex.cz/Clanek38445.html Reflex - J. Fingerland, Bauhaus v Tel Avivu] * [http://archiv.eretz.cz/?p=826 Eretz.cz - 98 let od založení Tel&nbsp;Avivu] (4/2007) * [http://in.ihned.cz/c4-10021060-23735240-n00000_d-vystava-ve-vidni-bile-mesto-tel-aviv Hospodářské noviny - Výstava ve Vídni - Bílé město Tel Aviv] (4/2008) {{Dobrý článek}}{{Izrael}} {{Flickr|Tel+Aviv-Yaffo}}{{Commonscat|Tel Aviv-Yaffo}}{{Telavivský distrikt}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Tel Aviv| ]] [[Kategorie:Přístavy Středozemního moře]] [[Kategorie:Telavivský distrikt]] [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Tel Aviv“.