Koruna československá

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Koruna československá''' (v období [[První republika|první republiky]] zkratka '''Kč''', v období [[Druhá republika|druhé republiky]] '''K''', od roku [[1945]] '''Kčs''') byla měna, která platila v [[Československo|Československu]] od roku [[1918]]. Koruna se dále dělila na 100 [[haléř]]ů. Zpočátku obíhaly i drobné haléřové mince (za [[První republika|první republiky]] dvouhaléře, po roce 1953 dokonce jednohaléře a tříhaléře), avšak s postupující [[inflace|inflací]] nejdrobnější mince postupně mizely z oběhu. V roce zániku ČSFR [[1992]] byl již nejmenší reálně obíhající mincí pětihaléř. Po rozdělení Československa v roce [[1993]] na [[Česká republika|Českou republiku]] a [[Slovensko|Slovenskou republiku]] došlo i k rozdělení měny na [[Koruna česká|korunu českou]] a [[Slovenská koruna|korunu slovenskou]] == Koruna za první republiky == [[Image:5 Kč (první republika).jpg|thumb|right|[[První republika|Prvorepubliková]] mince o hodnotě 5 korun československých.]] Československá koruna byla ustavena zákonem č.84 z [[25. únor]]a [[1919]] na jehož základě byly mezi [[3. březen|3.]] až [[19. březen|19. březnem]] [[1919]] [[Československá měnová reforma (1919)|staženy a okolkovány rakousko-uherské bankovky]], které byly postupně až do července [[1920]] vyměňovány za nové československé státovky. Prvním penízem nového státu byla 100 korunová státovka z [[15. duben|15. dubna]] [[1919]]. Prvními mincemi byly 20 haléř a 50 haléř s ročníkem ražby [[1921]] vydané v [[únor]]u [[1922]]. První korunová mince byla do oběhu uvolněna také v roce [[1922]]. První skutečnou bankovkou (nikoli státovkou) byla 20 koruna s datem [[1. říjen]] [[1926]], ale do oběhu se dostala až v roce [[1927]]. [[14. duben|14. dubna]] [[1920]] byl přijat zákon o bance cedulové, který předcházel vzniku centrální banky, která však definitivně vznikla až [[21. březen|21. března]] [[1926]] a svoji činnost zahájila až [[1. duben|1. dubna]] [[1926]]. Prvním guvernérem se stal [[Vilém Pospíšil]], který byl do té doby vrchní ředitel Městské spořitelny pražské a byl též přítelem [[Alois Rašín|Aloise Rašína]] a přední finační odborník v zemi. Národní banka byla založena jako akciová společnost se základním jměním 12 000 000 USD ve [[zlato|zlatě]] rozděleným na 120 000 [[akcie|akcií]]. Československá koruna byla tehdy napojena na zlatý standard. Poté byly vydány bankovky I. a II. série, které se v tu dobu řadily mezi nejkrásnější oběžné bankovky na světě. Spolupracovali na nich např. [[Alfons Mucha]], [[Max Švabinský]], [[Otto Gutfreund]] a mnozí další významní umělci. Mezi nejznámější výtvarníky mincí patřil tehdy [[Otakar Španiel]]. == Vznik protektorátu a druhá světová válka == [[File:1kc protektorat r.JPG|thumb|Protektorátní koruna, rubová strana]] Po obsazení českých zemí německými vojsky v [[březen|březnu]] [[1939]] byla zrušena Národní banka Československá a nahradila ji Národní banka pro Čechy a Moravu, která začala vydávat protektorátní koruny a začala provádět měnovou politiku podle nařízení Reichsbank z [[Berlín]]a. Říšská banka určila kurz 1 Říšska marka (RM) = 10 K, což bylo záměrné podhodnocení koruny, aby mohlo Německo zemi ekonomicky vysávat. Reálný kurz byl zhruba 1 RM = 6 až 7 K. Německá okupační moc zavedla povinné odvody pro Říši a národní banka musela na tzv. Girokonto odvádět peníze pro německé hospodářství a na vedení války. Koncem války bylo na tomto kontě zhruba 58 [[miliarda|miliard]] K, které představovaly značný zdroj inflace. Dále musela banka odevzdat 45,5 [[tuna|tuny]] měnového [[zlato|zlata]] deponovaného v [[Praha|Praze]] a ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Navíc pro zprostředkování plateb za německé občany byl zřízen zvláštní účet u Reichsbank, kde se peníze vyrovnávaly v kurzu stanoveném Říšskou bankou nebo nebyly vyrovnány vůbec. Tyto zásahy a finanční vyčerpávání země vedly k růstu inflace a rozmachu černého trhu. Tyto jevy musely být po válce složitě odstraňovány. Exilová československá vláda v [[Londýn]]ě podepsala v roce [[1944]] zakládající listinu [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] a [[Světová banka|Světové banky]]. Tyto smlouvy podepsala delegace pod vedením ministra financí Ladislava Fierabenda v Bretton Woods v [[červenec|červenci]] [[1944]]. == Koruna po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] == Po druhé světové válce byla [[1. listopad]]u [[1945]] provedena [[československá měnová reforma (1945)|měnová reforma]], která řešila problém, že na území Československa kolovalo příliš mnoho [[platidlo|platidel]] - kromě pěti měn (protektorátní, říšskoněmecká, slovenská, maďarská a polská) i různé vojenské poukázky. Tato reforma byla navíc spojena se [[znárodnění]]m klíčových bank a podniků podle [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]]. Situace se částečně stabilizovala, ale nadále byl v zemi hospodářský chaos z důvodu znárodnění a nového postavení klíčových firem v průmyslu. Po únoru 1948 nastalo další znárodňování průmyslu. == Československá koruna po měnové reformě 1953 == Další měnová reforma přišla k [[1. červen|1. červnu]] [[1953]]. Nová československá koruna byla vyměňovaná v poměru 1:5 u částek do 300 (starých) Kčs, vyšší částky byly vyměňovány v poměru 1:50. Navíc přestalo být [[Československo]] koncem roku [[1954]] členem [[MMF]] a [[Světová banka|Světové banky]], které v roce [[1944]] spoluzakládalo. Po [[československá měnová reforma (1953)|měnové reformě v roce 1953]] byla většina lidí ožebračena a navíc ceny začaly stoupat. Do konce 50. let se podařilo situaci stabilizovat, ale ukázalo se, že centrálně řízená politika začíná vykazovat značné ekonomické nedostatky. V 60. letech přišla liberalizace poměrů v Československu, která však byla zastavena [[Sovětský svaz|sovětskou]] invazí v [[srpen|srpnu]] [[1968]]. Poté přišla normalizace, kdy byla celá ekonomika odtržena od reálného vývoje ve světě a nastávala postupná izolace ekonomiky [[ČSSR]]. Narůstala inflace, kterou vláda skrývala měnovými dotacemi a izolací koruny vůči jiným měnám. Ekonomické problémy centrálně řízené ekonomiky byly jedním z důvodů pádu komunistického režimu v ČSSR v [[listopad]]u [[1989]] a k [[Sametová revoluce|sametové revoluci]]. <gallery></gallery> == Koruna po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] == [[1. leden|1. ledna]] [[1993]] došlo k rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky na dva samostatné státy a k [[8. únor]]u [[1993]] proběhla měnová odluka, kterou československá koruna zanikla. Nástupnickými měnami se staly [[česká koruna]] a [[slovenská koruna]], kterou vystřídalo na Slovensku 1.1. 2009 [[euro]]. == Mince první republiky a poválečné mince platné před měnovou reformou z roku 1953 == [[Image:Porovnání velikosti prvorepublikových pětikorun.jpg|thumb|left|Porovnání velikosti prvorepublikových mincí 5&nbsp;Kč:</br> zleva mince z&nbsp;let [[1925]], [[1928]], [[1938]].]] Zajímavostí bylo, že se do roku [[1938]] objevily celkem 3 typy pětikorunových mincí, jejichž autorem byl známý sochař [[Otto Gutfreund]]. První a zároveň nejstarší typ předválečné pětikoruny byl i největší o [[Průměr (geometrie)|průměru]] asi 2,95 cm (byla tudíž větší než moderní padesátikorunová mince, která má průměr asi 2,75 cm) a platila do roku [[1931]]. V roce [[1928]] byl zaveden do oběhu druhý, již menší typ, který byl zároveň nejtenčí. Tato mince byla ovšem vyrobena ze [[stříbro|stříbra]] a znamenala spolu se stříbrnou pamětní desetikorunou vydanou k 10. výročí ČSR návrat československé měny ke stříbru. Roku [[1938]] pak byl zaveden třetí a poslední typ pětikoruny, který byl zase silnější, avšak nepatrně tenčí než typ první (existují i zkušební odražky tohoto typu s ročníkem ražby [[1937]], ty jsou však sběratelsky velmi vzácné). Tato mince byla vyrobena z [[nikl]]u. Druhý a třetí typ měly jinak prakticky stejný průměr 2,7 cm, který byl tudíž jen nepatrně menší než průměr moderní české padesátikoruny. Dále se všechny tři typy mezi sebou lišily odlišným vzorkováním na hraně. Design lícové a rubové strany všech tří typů byl jinak identický. Druhý stříbrný typ a třetí niklový typ pak byly platné dokonce na území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]], přičemž stříbrné platily na území [[Československo|Československa]] oficiálně bez přestávky až do roku [[1947]]. Ostatně i platnost niklové pětikoruny 1938 byla po válce na krátkou dobu obnovena. V roce [[1945]] byly také do oběhu zavedeny pětikorunové [[státovka|státovky]]. == Reference == * [[Jiří Sejbal]] ''Základy peněžního vývoje'' Brno Masarykova univerzita 1997 == Související články == * [[Československá měnová reforma|Československé měnové reformy]] == Externí odkazy == *[http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/platidla/numismatika/nabidka_num_mat.html Stránky ČNB] - obecně celá sekce Česká platidla *[http://www.papirovaplatidla.cz Přehled o českých a slovenských bankovkách a papírových platidlech (katalog, galerie a další informace)] *[http://www.tady.cz/cnslouny/galerie.htm Galerie všech československých, protektorátních a českých bankovek] *[http://detektory.hantec.cz/clanky/velmi-strucny-prehled-ceskeho-mincovnictvi/26 Přehled českého mincovnictví] *[http://sberatel.com/mince/zobrazit.php?kategorie=zajimavosti&clanek=jednohaler Článek o kuriozitě v podobě jednohaléřových mincí z roku 1986 a ze začátku devadesátých let] *[http://www.aurea.cz/index.php?main=clanky_10&lang=cz Zkušební ražby československých mincí] *[http://www.czsk.net/dotyky/8_2004/peniaze.html Slovenský článek „Symboly a mýty na platidlech“ vztahující se k historickému vývoji československé a slovenské měny] {{commonscat|Money of Czechoslovakia}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Zaniklé měny]] [[Kategorie:Numizmatika]] [[Kategorie:Peníze]]

Návrat na stránku „Koruna československá“.