Petrohrad

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídla světa | jméno = Petrohrad / Sankt-Petěrburg | orig.jméno = Санкт-Петербург | foto = Soubor:Column Palace.jpg | popisek.foto = Budova [[Ermitáž]]e s Palácovým náměstím | vlajka = Soubor:Flag_of_St_Petersburg_%28Russia%29.png | znak = Soubor:Coat of Arms of Saint Petersburg (2003).png | stát = Rusko | pojem.vyšší.celek = [[federální okruhy Ruské federace|federální okruh]] | název.vyšší.celek = [[Severozápadní federální okruh|Severozápadní]] | pojem.nižší.celek = [[Federální města Ruské federace|federální město]] | název.nižší.celek = Sankt Petěrburg | admin.děl = 18 městských [[rajón]]ů | nad.výš = 3 | mapa = Soubor:Saint_Petersburg_In_Europe.png | rozloha = 1431 | obyvatelé = 4 577 000 | rok = 2005 | souřadnice = {{coor dms|59|56|00|N|s|30|16|00|E|v|}} | telefon = +7 812 | hustota = 3183 | PSČ = 190000-199406 | starosta = Valentina Matvijenko | web = www.gov.spb.ru }}[[Soubor:St. Petersburg Montage 2016.jpg|thumb|240px|Dominanty města (2016)]] '''Petrohrad''' (oficiálně '''Sankt-Petěrburg''', dříve '''Leningrad''' a '''Petrohrad''', hovorově ''Pitěr'') je druhé největší město [[Rusko|Ruské federace]] a z měst nad milión obyvatel je nejsevernější na světě. Leží v severozápadní části Ruska při ústí řeky [[Něva|Něvy]] do [[Finský záliv|Finského zálivu]], který je součástí [[Baltské moře|Baltského moře]]. Petrohrad, založený roku 1703 Petrem Velikým, byl v letech 1712–[[1917]] hlavním městem [[Ruské impérium|Ruského impéria]]. Dodnes je kulturním střediskem celého Ruska s mnoha památkami [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]] a také jedním z nejdůležitějších ruských [[přístav]]ů. Je sídlem [[Leningradská oblast|Leningradské oblasti]] a [[Severozápadní federální okruh|Severozápadního federálního okruhu]], samo je (vedle [[Moskva|Moskvy]]) [[Federální města Ruské federace|federálním městem]]. * V roce 2018 ve městě žilo asi '''5 351 935''' obyvatel. == Název == Při svém založení dostalo město název '''Sankt-Pitěr-Burch''' (Санкт-Питер-Бурх),<ref>George, Elena: St. Petersburg: ''Russia's window to the future--the first three centuries''. Taylor Trade Publishing 2003, s. 30.</ref> což bylo imitací nizozemského ''Sankt-Pieterburch''. Zakladatel, car Petr Veliký, který byl pobytem v [[Nizozemí]] ovlivněn, však nepojmenoval město po sobě, nýbrž po svém patronu [[Petr (apoštol)|apoštolu Petrovi]]. Již po několika letech se však ujal poněmčený název '''Sankt-Petěrburg'''. V letech [[1914]]–[[1924]] se město oficiálně nazývalo '''Petrograd''' (''Петроград''). Po smrti V.&nbsp; I.&nbsp;Lenina bylo 26. ledna [[1924]] přejmenováno na '''Leningrad''' (''Ленинград''). Po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] roku [[1991]] se město vrátilo k dřívějšímu oficiálnímu názvu '''Sankt-Petěrburg''' ([[ruština|rusky]]: ''Са́нкт-Петербу́рг'' {{Audio|Ru-Sankt_Peterburg_Leningrad_Petrograd_Piter.ogg|[sankt pʲɪtʲɪrˈburk]}}). Velmi rozšířen je hovorový název ''Pitěr'' (''Питер''). Většina světových jazyků název města překládá (např. [[angličtina|angl.]] ''Saint Petersburg'', [[španělština|šp.]] ''San Petersburgo'', [[maďarština|maď]]. ''Szentpétervár''). == Dějiny == [[Soubor:Russia-2175-Aurora, a shot that changed the world-DJFlickr.jpg|thumb|240px|[[Aurora (křižník)|Křižník Aurora]] (2009)]] Město bylo založeno [[16. květen|16.]] ^{[[Juliánský kalendář|jul.]]}[[27. květen|27.]]^{[[Gregoriánský kalendář|greg.]]} května 1703 [[car]]em [[Petr Veliký|Petrem Velikým]], a to na močálech, které se ruský imperátor navzdory přirozeným překážkám rozhodl za cenu mnoha životů poddaných dělníků vysušit a vybudovat zde svoje nové sídelní město. Brzy poté se stalo hlavním městem Ruské říše a toto postavení si udrželo až do vzniku [[Sovětský svaz|sovětského Ruska]] začátkem [[20. století]]. [[7. listopad]]u [[1917]] (25. října podle [[Juliánský kalendář|juliánského kalendáře]], který tehdy v zemi platil) zde začal výstřelem z [[Aurora|(křižník)Aurory]] ozbrojený převrat - Říjnová revoluce (nebo [[Velká říjnová socialistická revoluce]]), která zásadně změnila dějiny nejen Ruska, ale i celého světa [[20. století]]. Byl to také začátek [[Ruská občanská válka|občanské války v Rusku]], následovalo vytvoření [[Sovětský svaz|SSSR]] a rozšíření [[komunismus|komunismu]] na podstatnou část světa. V letech [[1941]]—[[1944]] bylo obklíčeno německými vojsky. [[24. květen|24. května]] [[2003]] oslavilo 300 let od svého založení. == Památky a pamětihodnosti == [[Soubor:Peter Paul Fortress.jpg|thumb|240px|Pohled přes Něvu na Petropavlovskou pevnost; v pozadí věže katedrály sv.&nbsp;Petra&nbsp;a&nbsp;Pavla]] [[Soubor:Cathédrale_Saint-Isaac.png|thumb|240px|Katedrála sv. Izáka]] Petrohrad je městem mnoha historicky významných událostí. Car Petr Veliký ho založil v močálech v deltě Něvy ústící do Finského zálivu na více než 40 ostrovech spojených 300 mosty. Pro ruského cara měl být Petrohrad oknem do Evropy. Dnes vyzařuje toto město se svými širokými [[bulvár]]y, parky a pobřežními promenádami do světa stále ještě své otevřené, seversky zdrženlivé fluidum. Proslulé (a turisticky atraktivní) jsou petrohradské letní "bílé noci", kdy v důsledku nevelké vzdálenosti od [[polární kruh|polárního kruhu]] slunce sice zapadne za obzor, ale nenastane tma. Mezi nejoblíbenější atrakce patří první stavba v Petrohradu – [[Petropavlovská pevnost]] s ''Katedrálou Petra a Pavla'', palác [[Admiralita(Petrohrad)|Admirality]], který svou věží dominuje městu, ''Triumfální oblouk'' jako památka na vítězství nad Napoleonem, žulový monolit – ''Alexandrův sloup'', ''Kazaňský chrám'', [[Aurora (křižník)|Křižník Aurora]], ''Vasiljevský ostrov, Smolenská katedrála'' a další. Tepnou města je 4 km dlouhý ''Něvský prospekt''. Nejskvostnější stavbu Petrohradu, tzv. [[Zimní palác]], nechala postavit dcera Petra Velikého, [[Alžběta I. Petrovna|Alžběta]]. Z&nbsp;této italské barokní kompozice architekta [[Bartolomeo Rastrelli|Bartolomea Rastrelliho]] provedené v bílé a zelené barvě, k níž byla později [[klasicismus|klasicistní]] přistavba, učinila velká milovnice umění Kateřina Veliká roku 1764 galerii [[Ermitáž]] a umělecké skvosty pro ni nakupovala v celé Evropě. Dnes je tato sbírka čítající skoro tři milióny uměleckých děl největší obrazárnou na světě. [[Katedrála svatého Izáka (Petrohrad)|Katedrála svatého Izáka]] (Isakijevský chrám), kterou stavělo 440 tisíc dělníků po 40 let, se řadí mezi jednu z největších katedrál na světě, vypíná se do výšky 100 metrů. Nabízí 14 000 míst pro návštěvníky a skvostný pohled na skutečnou symfonii z mramoru, drahokamů a polodrahokamů všech barev. Zlatá [[kupole]] je obložena 100 kg čistého [[Zlato|zlata]]. Odtud se nabízí výhled na nejkrásnější místa historického jádra města, které bylo v roce [[1990]] prohlášeno za [[Světové dědictví|světové kulturní dědictví]] [[UNESCO]]. === Okolí města === Z Petrohradu je velice snadno dostupný i slavný [[Petrodvorec]], proslulý svým palácovým a parkovým komplexem, stejně jako další místa s někdejšími rezidencemi ruských carů, jako je [[Carské Selo]], [[Pavlovsk (Petrohrad)|Pavlovsk]] či [[Lomonosov (Petrohrad)|Lomonosov]]; pozoruhodná je také ostrovní pevnost [[Kronštadt]]. == Obyvatelstvo == '''Vývoj počtu obyvatel Petrohradu 1725–2005''' [[Soubor:Saint Petersburg population history.png|thumb|320px|Vývoj počtu obyvatel]] {| border="1" cellspacing="0" cellpadding="5" | valign="top" | {| ! style="background:#efefef;" | Rok&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; ! style="background:#efefef;" | Obyvatelstvo |- | 1725 || align="right" | 75 000 |- | 1750 || align="right" | 150 000 |- | 1800 || align="right" | 300 000 |- | 1846 || align="right" | 336 000 |- | 1852 || align="right" | 485 000 |- | 1858 || align="right" | 520 100 |- | 1867 || align="right" | 667 000 |- | 1873 || align="right" | 842 900 |- | 1881 || align="right" | 876 600 |- | 1886 || align="right" | 928 600 |- | 1891 || align="right" | 1 035 400 |- | 1897 || align="right" | 1 264 900 |- | 1901 || align="right" | 1 439 400 |- | 1908 || align="right" | 1 678 000 |- |} | valign="top" | {| ! style="background:#efefef;" | Rok ! style="background:#efefef;" | Obyvatelstvo |- | 1910 || align="right" | 1 962 000 |- | 1915 || align="right" | 2 318 600 |- | 1920 || align="right" | 722 000 |- | 1926 || align="right" | 1 616 100 |- | 1936 || align="right" | 2 739 800 |- | 1939 || align="right" | 3 191 300 |- | 1944 || align="right" | 2 559 000 |- | 15. ledna 1959 || align="right" | 2 888 000 |- | 15. ledna 1970 || align="right" | 3 512 974 |- | 17. ledna 1979 || align="right" | 4 072 528 |- | 2. března 1988<ref>[http://petersburg.rfn.ru/region/rnews.html?id=28823&rid=43 День рождения пятимиллионного жителя Ленинграда]</ref> || align="right" | 5 000 000 |- | 12. ledna 1989<ref>[http://www.soc.pu.ru/publications/jssa/1998/3/winer.html Данные Всесоюзной переписи населения СССР 1989 года]</ref> || align="right" | 4 990 749 |- | 9. října 2002 || align="right" | 4 159 635 |- | 1. ledna 2005 || align="right" | 4 039 751 |} |} === Národnostní složení === Skupiny, které se podílely na etnickém složení alespoň desetinou procenta, byly při sčítání v roce 2002 následující: [[Rusové]] 84,72 %; [[Ukrajinci]] 1,87 %; [[Bělorusové]] 1,17 %; [[Židé]] 0,78 %; [[Tataři]] 0,76 %; [[Arméni]] 0,41 %; [[Ázerbájdžánci]] 0,36 %; [[Gruzíni]] 0,22 %; [[Čuvaši]] 0,13 %; [[Poláci]] 0,10 %. V průběhu 20. století přišel Petrohrad především o německou a polskou menšinu, které v roce 1897 tvořily 4 %, resp. 2,9 %. Tehdy zde žilo také více [[Finové|Finů]] a [[Estonci|Estonců]]. == Federální město Sankt-Petěrburg == [[Soubor:Spb all districts 2005 abc rus.png|thumb|240px|Územně-administrativní dělení Petrohradu]] Vedle [[Moskva|Moskvy]] je Petrohrad druhým [[federální města Ruské federace|federálním městem]] Ruska; je tedy samostatným a samosprávným [[Subjekty Ruské federace|federálním subjektem]], který nenáleží do okolní [[Leningradská oblast|Leningradské oblasti]], jejíž administrativa v Petrohradě sídlí. Město je také sídlem [[Severozápadní federální okruh|Severozápadního federálního okruhu]]. V současných hranicích Petrohradu se nacházejí také dříve samostatná sídla a ostrovní město [[Kronštadt]]. V současné době je město rozděleno na 18 [[rajón]]ů (jejich počet se často měnil; do r. [[2005]], kdy zanikl Lomonosovský a Pavlovský rajón, měl Petrohrad rajónů 20, ještě dříve pak 27). {| border=0 |- valign=top | * 1. [[Admiralitějský rajón (Petrohrad)|Admiralitějský rajón]] * 2. [[Vasileostrovský rajón (Petrohrad)|Vasileostrovský rajón]] * 3. [[Vyborgský rajón (Petrohrad)|Vyborgský rajón]] * 4. [[Kalininský rajón (Petrohrad)|Kalininský rajón]] * 5. [[Kirovský rajón (Petrohrad)|Kirovský rajón]] * 6. [[Kolpino|Kolpinský rajón]] * 7. [[Krasnogvardějský rajón (Petrohrad)|Krasnogvardějský rajón]] * 8. [[Krasnoje Selo (Petrohrad)|Krasnoselský rajón]] * 9. [[Kronštadt|Kronštadtský rajón]] | * 10. [[Kurortný rajón (Petrohrad)|Kurortný rajón]] * 11. [[Moskevský rajón (Petrohrad)|Moskevský rajón]] * 12. [[Něvský rajón (Petrohrad)|Něvský rajón]] * 13. [[Petrohradský rajón (Petrohrad)|Petrohradský rajón]] * 14. [[Petrodvorce|Petrodvorecký rajón]] * 15. [[Přímořský rajón (Petrohrad)|Přímořský rajón]] * 16. [[Puškin (Petrohrad)|Puškinský rajón]] * 17. [[Frunzenský rajón (Petrohrad)|Frunzenský rajón]] * 18. [[Centrální rajón (Petrohrad)|Centrální rajón]] |} == Panorama města == {{Panorama1 |Fotovyska=391 |Sirkaobrazku=1600 |Nazevfoto=PalaceSquareNight.jpg |Popisek1=Noční panorama města |Popisek2=Palácové náměstí v noci (2007)}} == Partnerská města == [[Soubor:Gazprom tower (Lakhta Center) St Petersburg. Russia.jpg|thumb|240px|Lachta Centr, nejvyšší mrakodrap Ruska&nbsp;i&nbsp;Evropy]] {{Sloupce|3| * {{flagicon|Denmark}} [[Aarhus]], [[Dánsko]] * {{flagicon|Turecko}} [[Akhisar]], [[Turecko]] * {{flagicon|Egypt}} [[Alexandrie|Alexandria]], [[Egypt]] * {{flagicon|Kazachstán}} [[Almaty|Alma-Ata]], [[Kazachstán]] * {{flagicon|Belgium}} [[Antverpy]], [[Belgie]] * {{flagicon|Kazachstán}} [[Nur-Sultan]], [[Kazachstán]] * {{flagicon|Ázerbájdžán}} [[Baku]], [[Ázerbájdžán]] * {{flagicon|Španělsko}} [[Barcelona]], [[Španělsko]] * {{flagicon|Srbsko}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]] * {{flagicon|Itálie}} [[Benátky]], [[Itálie]] * {{flagicon|Indie}} [[Bombaj]], [[Indie|India]] * {{flagicon|Francie}} [[Bordeaux]], [[Francie]] * {{flagicon|Sri Lanka}} [[Kolombo|Colombo]], [[Šrí Lanka]] * {{flagicon|Lotyšsko}} [[Daugavpils]], [[Lotyšsko]] * {{flagicon|Maďarsko}} [[Debrecín]], [[Maďarsko]] * {{flagicon|Německo}} [[Drážďany]], [[Německo]] * {{flagicon|Spojené království}} [[Edinburgh]], [[Spojené království]] * {{flagicon|Itálie}} [[Florencie]], [[Itálie]] * {{flagicon|Rakousko}} [[Štýrský Hradec|Graz]], [[Rakousko]] * {{flagicon|Vietnam}} [[Ho Či Minovo Město|Thành phố Hồ Chí Minh]], [[Vietnam]] * {{flagicon|Kuba}} [[Havana]], [[Kuba]] * {{flagicon|Súdán}} [[Chartúm]], [[Súdán]] * {{flagicon|Írán}} [[Isfahán]], [[Írán]] * {{flagicon|Turecko}} [[Istanbul]], [[Turecko]] * {{flagicon|Itálie}} [[Janov (Itálie)|Janov]], [[Itálie]] * {{flagicon|Saúdská Arábie}} [[Džidda]], [[Saúdská Arábie]] * {{flagicon|Arménie}} [[Jerevan]], [[Arménie]] * {{flagicon|Slovensko}} [[Košice]], [[Slovensko]] * {{flagicon|Finland}} [[Kotka]], [[Finsko]] * {{flagicon|Francie}} [[Le Havre]], [[Francie]] * {{flagicon|USA}} [[Los Angeles]], [[Spojené státy americké|USA]] * {{flagicon|Luxembourg}} [[Lucemburk|Luxembourg]], [[Lucembursko]] * {{flagicon|Ukraine}} [[Lvov]], [[Ukrajina]] * {{flagicon|France}} [[Lyon]], [[Francie]] * {{flagicon|Spojené království}} [[Manchester]], [[Spojené království]] * {{flagicon|Slovinsko}} [[Maribor]], [[Slovinsko]] * {{flagicon|Austrálie}} [[Melbourne]], [[Austrálie]] * {{flagicon|USA}} [[Lansing]], [[Spojené státy americké|USA]] * {{flagicon|Itálie}} [[Milán]]o, [[Itálie]] * {{flagicon|Uruguay}} [[Montevideo]], [[Uruguay]] * {{flagicon|North Korea}} [[Nampho]], [[Severní Korea]] * {{flagicon|Myanmar}} [[Neipyijto|Nepjito]], [[Myanmar]] * {{flagicon|Francie}} [[Nice]], [[Francie]] * {{flagicon|Japonsko}} [[Ósaka|Osaka]], [[Japonsko]] * {{flagicon|Kyrgyzstán}} [[Oš]], [[Kyrgyzstán]] * {{flagicon|Norsko}} [[Oslo]], [[Norsko]] * {{flagicon|Francie}} [[Paříž]], [[Francie]] * {{flagicon|Bulgaria}} [[Plovdiv]], [[Bulharsko]] * {{flagicon|Brazílie}} [[Porto Alegre]], [[Brazílie]] * {{flagicon|Česko}} [[Praha]], [[Česká republika]] * {{flagicon|Canada}} [[Québec|Quebec]], [[Kanada]] * {{flagicon|Island}} [[Reykjavík]], [[Island]] * {{flagicon|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]] * {{flagicon|Brazil}} [[Rio de Janeiro]], [[Brazílie]] * {{flagicon|Izrael}} [[Rišon le-Cijon]], [[Izrael]] * {{flagicon|Kuba}} [[Santiago de Cuba|Santiago]], [[Kuba]] * {{flagicon|Russia}} [[Sevastopol]], [[Rusko]] * {{flagicon|Bulgaria}} [[Sofie]], [[Bulharsko]] * {{flagicon|Greece}} [[Soluň]], [[Řecko]] * {{flagicon|China}} [[Šanghaj]], [[Čína]] * {{flagicon|Sweden}} [[Stockholm]], [[Švédsko]] * {{flagicon|Estonia}} [[Tallinn]], [[Estonsko]] * {{flagicon|South Korea}} [[Tegu]], [[Jižní Korea]] * {{flagicon|Finland}} [[Turku]], [[Finsko]] * {{flagicon|Bulgaria}} [[Varna]], [[Bulharsko]] * {{flagicon|Poland}} [[Varšava]], [[Polsko]] * {{flagicon|Lithuania}} [[Vilnius]], [[Litva]] * {{flagicon|Croatia}} [[Záhřeb]], [[Chorvatsko]] }} == YouTube == {| border="4" width="442" align="left" | {{#widget:YouTube|id=sQc1zNt-jWU}} |- align="center" | '''[[Vladimir Putin|V. Putin]] na Petrohradském fóru: národní hrdost,<br />technologická suverenita, růst investic a nižší daně''' |} {| border="4" width="442" align="right" | {{#widget:YouTube|id=RTAj0QhuKZE}} |- align="center" | '''SPIEF’24: Petrohradské mezinárodní<br />ekonomické fórum 2024''' |} <br style="clear: both;" /> {| border="4" width="442" align="left" | {{#widget:YouTube|id=-rKwD2UtwM8}} |- align="center" | '''Saint Petersburg, Russia<br />(8K HDR ULTRA HD 60 FPS Dolby Vision)''' |} {| border="4" width="442" align="right" | {{#widget:YouTube|id=SUff9wXxlfE}} |- align="center" | '''Saint Petersburg, Russia by drone (4K)''' |} <br style="clear: both;" /> == Související články == * [[Tramvajová doprava v Petrohradu]] * [[Metro v Petrohradu]] * [[Obležení Leningradu]] * [[Seznam osobností Petrohradu]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.spb.ru Oficiální stránky města (rusky)] * [http://nichevo.euweb.cz/cesty/spb/dejiny.php Dějiny Sankt Petěrburgu] * [http://www.promitani.cz/petrohrad/ Památky a zajímavosti Petrohradu - fotocestopis] * [http://www.petrohrad.cz/ Petrohrad.cz - Historie, fotografie, výběr videí a odkazů] * [http://virtualspb.com/ Petrohrad - Virtuální průvodce. Krásná panoramata (rusky)] {{Flickr|Saint+Petersburg}}{{Commonscat|Saint Petersburg}}{{Město-hrdina}}{{Světové dědictví - Rusko}}{{Rusko}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Petrohrad| ]] [[Kategorie:Administrativní dělení Ruska]] [[Kategorie:Města v Rusku]] [[Kategorie:Přístavy Baltského moře]] [[Kategorie:Světové dědictví (Rusko)]] [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Petrohrad“.